Psalo se o tom již všude a je to fakt: letitý hegemon německé politiky — CDU kancléřky Angely Merkelové — prohrál na úvod volebního roku oboje zemské volby konané 14. března v jihozápadních spolkových státech, v Porýní-Falci a Bádensku-Württembersku. O vážnou zprávu pro CDU jde proto, že v obou zemích mohla dle průzkumů vyhrát, že zaznamenává v poslední době problémy i na spolkové úrovni a že do toho stále ještě řeší, kdo ji povede do spolkových voleb v září místo Merkelové. Nový předseda Armin Laschet potřeboval pro upevnění pozice úspěch. Dostalo se mu opaku. Křesťanské demokraty tak čekají ještě složité měsíce...

Zde by se dalo skončit, respektive doplnit, že v obou zemích vyhrály strany dlouholetých a oblíbených premiérů, jak se teď všude píše. To by byla však škoda. Nedělní dvojvolby totiž ukázaly nejen nepohodu CDU a politické nálady v uvedených zemích, ale i mnohé další cenné skutečnosti. Zde pět příkladných:

Za prvé, i když jde pro CDU o historicky nízké zisky, v relativním měřítku neprohrála nějak velice. V Bádensku-Württembersku skončila druhá za zelenými s 24,1 procenta hlasů, což je oproti minulým volbám pokles o 2,9 procentního bodu. V Porýní-Falci skončila druhá za sociálním demokraty (SPD) s 27,7 procenta, což je oproti volbám 2016 ztráta 4,1 procentního bodu.

V Bádensku-Württembersku je CDU se zelenými v posledních letech ve vládní koalici a zřejmě bude i nadále, třebaže místní Bündnis 90/Die Grünen mohou teď jednat i o trojkoalici s liberály a SPD. V Porýní-Falci je CDU tradičně v opozici — vyhrála tady naposledy v roce 1987 a od té doby nevládne. V opozici tedy zůstane i nyní.

Na spolkové úrovni má CDU stále podporu kolem třiceti procent. Její náskok na druhého sice od loňského léta klesl z osmnácti procentních bodů na dvanáct, stále však — tedy i po potížích s koronakrizí a posledních korupčních skandálech ohledně distribuce roušek — jde o rozdíl třídy. Oním druhým ve spolkových průzkumech jsou přitom už dva a půl roku zelení. A ti se postupně a čím dál zřetelněji připravují i na eventualitu spolkové vlády právě s CDU.

Není náhodou, že výklad proběhnuvších voleb jako „černého dne pro CDU“ přišel od CDU samotné. Chce jím burcovat voliče. V zemském sněmu rýnské Falce ztratila čtyři křesla z pětatřiceti a v Landtagu Bádenska-Württemberska žádné. Pořád má velkou sílu, čas na mobilizaci i všechny nutné prostředky. Před hlavními volbami do Budnestagu 26. září ji navíc čekají ještě předprázdninové zemské volby v Sasaku-Anhaltsku (6. června), kde bojuje především s krajněpravicovou AfD. Je tak pravděpodobné, že zde vynikne.

Proti CDU má šanci koalice

Za druhé, vše může dopadnout samozřejmě i jinak. Nejvlídněji skončily nedělní volby pro zelené. V Bádensku-Württembersku udrželi vůdčí pozici. Získali dokonce o 2,4 procentního bodu a jedenáct sněmovních křesel více. V rýnské Falci — kde jsou naopak tradičně menším koaličním partnerem sociálních demokratů — posílili o čtyři procentní body a čtyři mandáty.

Na spolkové úrovni na CDU zatím zelení nemají, ovšem pozor — uzmout CDU příští vládu by mohla teoreticky jejich alternativní koalice. Kancléřský kandidát sociálních demokratů — stávající vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz — hned v neděli ohlásil, že model vládnutí z Porýní-Falce (tedy koalice SPD, zelených a liberálů z FDP) by slušel tento rok nejen Bádensku-Württembersku, ale i celému Německu.

Podobný signál vyslala do světa i vítězná falcká premiérka Maria Luisa Ann Dreyerová, jíž se v Německu říká Malu.

Samotným sociálním demokratům se dařilo v nedělních volbách tak tak. V Porýní-Falci zvítězili, ale oproti minulým volbám s méně hlasy. V Bádensku-Württembersku skončili třetí, ovšem s polovinou hlasů CDU a třetinou zelených.

Na celostátní úrovni se soc. dem. pohybují s podporou okolo patnácti procent. Zelené v preferencích překonali naposledy na podzim 2018. Jak ovšem ukazuje i jejich věčné vrhání se do velkých koalic s CDU, němečtí sociální demokraté málokdy zmeškají příležitost „být u toho“ a prosazovat program, pokud jim ji někdo nabídne.

Zelení jsou tu i pro korporace

Za třetí, zelení ztrácejí v Německu definitivně nálepku nevyzpytatelných radikálů. Děje se tak již řadu let, nyní je však jejich rebranding takřka kompletní. V Bádensku-Württembersku stojí zelený premiér Winfried Kretschmann už deset let v čele země se špičkovým strojírenským průmyslem (SAP, Bosch, Daimler, Porsche). Stát je dnes kolébkou modernizace, inovací a zeleného technooptimismu, jádrovou oblastí celého evropského kapitalismu. Bádenskowürttemberská nezaměstnanost se za Kretschmannova vládnutí pohybuje mezi třemi a pěti procenty a jedenáctimilionová spolková země dosáhla ekonomické síly Polska — státu více než třikrát většího.

V Porýní-Falci pak zelení sekundují již zmíněné Malu Dreyerové a zase rozvíjejí harmonické vztahy se zde vyrostlými nadnárodními giganty — chemickým koncernem BASF, finanční skupinou SGE Group či sklářským obrem Schott.

Oproti éře koalice Schröder — Fischer na konci 90. let má dnešní Bündnis 90/Die Grünen otevřeny pomyslné dveře jak k CDU, tak k SPD a také k liberálům. Nedělní volby navíc ukázaly, že bude nejspíše zatraceně bohatou nevěstou. Stranu dnes vede duo Robert Habeck — Annalena Baerbocková, přičemž není dosud stanoveno, kdo z nich si bude případně nárokovat kancléřský post.

AfD, Linke a volby za pandemie

Za čtvrté, nedělní zemské volby potvrdily pokles obliby obou krajních stran: nacionálně-populistické Alternativy pro Německo i levicové Linke. AfD ztratila v Porýní-Falci i Bádensku-Württembersku více než třetinu síly, ale nepropadla úplně — skončila na 8,3, respektive 9,7 procentech. Linke se ani do jednoho sněmu opět nedostala — v obou zemích klesává tradičně před volbami pod pět procent.

Na důslednou analýzu čeká doposud otázka, ke komu přešli příslušní voliči — z exit pollů to totiž jasné není. V Porýní-Falci se v kampani přeskupovali zejména hlasy mezi SPD, CDU a zelenými (ve prospěch SPD), a pak mezi CDU, liberály, zelenými a centristickým blokem Nezávislí voliči. V Bádensku-Württembersku oslabovala CDU a na její úkor rostli liberálové a zelení. Jiný výraznější pohyb průzkumy nezaznamenaly.

Na spolkové úrovni se nyní podpora AfD pohybuje stabilně kolem deseti procent a Linke kolem osmi. Oběma formacím klesají preference už od podzimu 2018 — sice jen pozvolna, ale zato nepřetržitě. Ani s AfD, ani s Linke se v prognózách podoby první postmerkelovské vlády nepočítá.

A konečně za páté — ukázalo se, že i za přísných pandemických omezení proběhly v neděli plnohodnotné volby. Takže se to dá...

Bádensko-Württembersko je země lidnatá podobně jako Česká republika, Porýní-Falc jako Chorvatsko. Přesto se kombinací korespondenčního hlasování a chytré kampaně na dálku podařilo zajistit i slušnou účast — 63,8 procenta a 64,4 procenta oprávněných voličů.

Oproti účasti 70,4 procenta při volbách 2016 je to sice pokles, v ČR jsme se však na podobná čísla dostali naposledy před patnácti lety — při volbách do celostátní sněmovny a bez jakýchkoliv pandemických těžkostí.