Na víkendové volby do zemského parlamentu v Bavorsku se v Německu čekalo s velkým napětím. Za prvé se jednalo o první zemské volby po vytvoření vlády na spolkové úrovni v březnu tohoto roku, a byly tak do jisté míry prvním testem, jak se velké koalici CDU/CSU a SPD pod vedením Angely Merkelové v očích voličů daří. Za druhé je Bavorsko zemí, kde se rozhodující většina společnosti od války v podstatě nepřetržitě shodla na tom, kdo jí má vládnout, totiž křesťanští konzervativci z CSU.

Tím Bavorsko zejména v posledních letech tvořilo v politicky čím dál víc fragmentarizovaném Německu, ale i většině Evropy stále větší raritu. Výsledky nevypovídají příliš dobrého o počínání celoněmecké vlády a zároveň potvrzují, že dalekosáhlé posuny ve voličských preferencích se s jistým zpožděním nevyhnuly ani výspě konzervativní stability Bavorsku.

CSU získala o víkendu 37,2 procenta hlasů a od posledních voleb si pohoršila o více než 10 procentních bodů. Ztratila tím v bavorském parlamentu absolutní většinu, kterou s jednou výjimkou držela od padesátých let, a bude si muset hledat koaličního partnera.

Tím by čistě početně mohli být buď rekordně silní Nezávislí voliči (Freie Wähler), čistě bavorská středová strana, s těsně přes deset procent hlasů; rekordně slabí sociální demokraté z SPD s těsně pod deseti procenty; či bombastické překvapení voleb, Zelení s oproti posledním volbám takřka dvojnásobnými 17,5 procenty.

↗

Bombastické překvapení - Zelení oproti posledním volbám v Bavorsku takřka zdvojnásobili svůj výsledek. Foto Odd Andersen

Nejpravděpodobnější je však koalice s prvními jmenovanými. Budoucí vládu by teoreticky bavorští lidovci mohli utvořit také s národovecky konzervativní AfD, která se do mnichovského landtagu dostala poprvé se zhruba deseti procenty hlasů, a je tak zastoupena v 15 ze 16 zemských parlamentů. To je ale, alespoň prozatím, pro jakoukoli německou tradiční stranu absolutní tabu.