Koaliční jednání v Německu rozbili liberálové, země řeší, co dále

Facebook Twitter Vytisknout

Měsíc trvající rozhovory o vládní spolupráci mezi křesťansko-demokratickou CDU/CSU, neoliberální FDP a Zelenými v Německu skončily neúspěchem. Stalo se tak náhle v noci z neděle na pondělí. Ačkoli většina komentátorů označovala za nejproblematičtější článek rozhovorů dlouhodobě Zelené, jejichž programové pozice stály v hned několika zásadních otázkách proti všem ostatním stranám, byli to nakonec liberálové z FDP, kdo koaliční jednání rozbil.

Nezdar jednání oznámil před nedělní půlnocí právě předseda liberálů Christian Lindner. „Je lépe nevládnout, než vládnout špatně,“ uvedl doslova.

„Mrzí mne, přes všechnu úctu k FDP, že jsme se nedokázali dohodnout,“ stvrdila kolaps rozhovorů po půlnoci i sama kancléřka Angela Merkelová.

Dle prvních reakcí pozorovatelů je již prakticky jasné, že se nepodaří sestavit koalici, jíž se dle tradičních politických barev zúčastněných stran přezdívá „jamajská“. Zemi teď čeká období hledání a nejistoty. Sociální demokraté, kteří po čtyřleté účasti ve velké koalici s Merkelovou zaznamenali v posledních volbách ztráty, totiž v pondělí potvrdili svoje povolební rozhodnutí zůstat v opozici. „Voliči si další velkou koalici nepřejí,“ zopakoval jejich lídr Martin Schulz.

Merkelová, jejíž CDU/CSU volby v září navzdory ztrátám již počtvrté vyhrála, teď nemá s kým utvořit parlamentní většinu. V úvahu přichází ještě menšinová koalice Merkelové pouze s liberály či Zelenými, která by hledala legislativní většiny ad-hoc. A pak už jen, pokud parlament nezvolí kancléře ani napotřetí, může prezident vyhlásit předčasné volby.

Panuje ovšem obava, že by v těch mohla ještě posílit ultrapravicová Alternativa pro Německo.

↗

Současné složení německé Sněmovny, Bundestagu, v grafice BBC. S bleděmodrou AfD a fialovou Linke nechtějí ostatní strany spolupracovat. Repro DR

Důvody kolapsu

Z prvních analýz není prozatím zřejmé, na jakém konkrétním tématu se rozhovory rozpadly definitivně. Za nejspornější byly však označovány v posledních dnech otázky daní, uprchlické politiky a tlumení změn klimatu.

Zvláště citlivým bodem v uprchlickém okruhu se ukázal být problém, kolika lidem, kteří do země uprchli v letech 2015 a 2016, by se mělo dovolit přivést své rodinné příslušníky, což je právo, které se lidem uznaným za uprchlíky běžně přiznává.

Zelení, kteří zprvu odmítali jakékoli omezení, navrhli nakonec, aby se ročně udělený počet azylů omezil na dvě stě tisíc, bude-li právo na sloučení rodin zajištěno i lidem se statusem takzvané „doplňkové ochrany.“ Liberálové ale zde zůstali zcela neústupní.

Druhým mimořádně sporným bodem, o kterém jsme dříve obsáhleji psali, bylo plnění cílů pro snižování emisí, jež si země dříve stanovila. Splnění závazku snížit emise oproti roku 1990 o 40 procent do roku 2020 by totiž znamenalo uzavřít množství starých uhelných elektráren. Strany se nakonec nedokázaly shodnout na tom, jak velkou kapacitu produkce elektřiny z uhlí vyřadit, a i zde liberálové kompromisní návrhy odmítli.

Za neochotu přijmout požadavky na uzavření starých uhelných elektráren kritizují FDP dlouhodobě také německé ekologické organizace: „Je bizarní, že liberálové se prezentují jako strana modernizace, a přitom hájí zájmy tak špinavého a zastaralého průmyslu, jako je ten uhelný,“ nechala se slyšet Sweelin Heussová, předsedkyně německých Greenpeace.

Obavy o budoucnost EU i Merkelové

Znepokojení nad vývojem v Německu je cítit i v zahraničí. Na asijských finančních trzích začala krátce po rozšíření zpráv klesat cena eura. Obavy vyjádřil francouzský prezident Emanuel Macron, který s Merkelovou počítal ve svých plánech na reformu institucí Evropské unie. „Pat není ve francouzském zájmu,“ vyjádřil se.

Německá i zahraniční média přitom vedou již debaty také o budoucnosti samotné kancléřky. Očekává se, že neúspěch Merkelové ve vedení jednání oslabí její pozici uvnitř vlastní strany. Hlasy volající po jejím odchodu podle zpravodajů v řadách křesťanských demokratů sílí. „Není vůbec jisté, zda se jí podaří se s kritiky vypořádat a vést stranu do další náročné kampaně,“ uvádí server Politico.