Velkým tématem jednání o koalici v Německu je i ekologie, řeší se klima a uhlí

Ekologická témata jsou poslední, ve kterých zůstávají němečtí Zelení radikální a v nichž zároveň ostatní strany prosazují něco úplně jiného. Německo má už dnes potíž splnit klimatické cíle. Zejména těžba uhlí podněcuje i rozsáhlé protesty.

(josp)

18.10.2017 21:03


Spoluautor: Petr Jedlička

1-1

Protestů proti pokračující hnědouhelné těžbě se dnes účastní podobné počty Němců jako v minulých dekádách blokád transportů jaderného odpadu. Foto Zbyšek Jakubowicz

Modernizace státní správy, dostupnější bydlení, reforma vzdělávání, zahraniční politika a také ekologie. To jsou dle německých médií hlavní témata první fáze koaličních jednání, kterou zahájila tento týden CDU/CSU Angely Merkelové oficiálně se dvěma menšími stranami – liberální FDP a středolevicovými Zelenými.

Právě ekologická témata poutají přitom tento rok více pozornosti než kdykoliv od konce 90. let. Jedná se totiž o oblast, kde se Zelení nevzdali dosud svých radikálních cílů a v níž ostatní strany prosazují zároveň něco úplně jiného.

„Největší spory jsou patrné v přístupu k těžbě hnědého uhlí a jejím důsledkům pro politiku ochrany klimatu. Obtížná bude i dohoda na klimatické politice obecně,“ upřesňuje Deutsche Welle.

Problém s klimacíli

I když se Německo považuje nezřídka za mezinárodního šampióna ve snižování emisí skleníkových plynů a zavádění obnovitelných zdrojů energie, směřuje aktuálně v emisní politice ke spektakulárnímu selhání. Samo si totiž stanovilo za cíl snížit do roku 2020 emise o 40 procent oproti úrovni roku 1990. V roce 2016 bylo však teprve na úrovni 28 procent a podle výpočtů think-tanku Agora Energiewende, vydaných krátce před letošními spolkovými volbami, směřuje země dnes k redukci sotva o 31 či 32 procent.

Největší překážkou splnění cílů je přitom právě těžba hnědého uhlí. Přestože Německo dnes již díky dříve zavedeným podpůrným mechanismům pokrývá zhruba třetinu své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, čtvrtinu nadále zajišťuje hnědé uhlí, nejšpinavější fosilní palivo vůbec. Útlum těžby uhlí ztěžuje skutečnost, že v dolech a elektrárnách pracuje velké množství odborově organizovaného dělnictva. To se, často ve spolupráci se Sociálnědemokratickou stranou Německa, snaží útlumy zpomalovat.

Angela Merkelová tak během volební kampaně sklízela ostrou kritiku ekologických organizací, že během své spoluvlády ve velké koalici neudělala pro klima dost.

Pozorovatelé upozorňují také na to, že pokud by Německo skutečně selhalo, znamenalo by to i ostudu mezinárodní. „Trump by nám v našem neúspěchu jistě velmi rád vymáchal nos,“ varuje ředitel Agory Patrick Graichen.

Zelení versus FDP
Agora Energiewende ve své studii volá po tom, aby nová vláda na záchranu klimatických cílů přijala soubor krizových opatření, začínajících zčerstva hned začátkem roku 2018. Ta by počítala především s rychlým nuceným útlumem spalování hnědého uhlí a prakticky bezodkladným uzavřením několika nejstarších uhelných elektráren.

To je program, který v zásadě odpovídá záměrům německé strany Zelených: „Zelení nepodepíšou žádnou koaliční dohodu, která by neobsahovala konkrétní a vymahatelná opatření, jež zajistí splnění našich klimatických cílů,“ uvedl pro média jednoznačně místopředseda zelené frakce v Bundestagu Oliver Krischer.

Zelení chtějí dále směřovat k úplnému výstupu z uhlí do roku 2030 a ke stejnému datu by rovněž k náhradě aut na spalovací pohon.

Tento přístup je ale v přímém rozporu s programem neoliberálů z FDP. Ti zamýšlejí naopak ukončit podporu obnovitelných zdrojů a zbavit je klíčové opory jejich rozmachu: prioritního přístupu do přenosové sítě. Klimatické cíle navíc FDP splnit vůbec nechce, nýbrž je požaduje snížit na úroveň, kterou si za svou vytkla Evropská unie: směřovat ke čtyřicetiprocentní redukci až k roku 2030.

Liberálové obecně žádají, aby se před ochranou klimatu upřednostnila svoboda trhu. Emise by chtěly snižovat prostřednictvím obchodování s povolenkami. To ale v současnosti nefunguje, protože cena povolenek je příliš nízká – a navrhované zavedení minimální ceny zase FDP zavrhuje jako „uhlíkovou daň.“

Znalci nicméně rovněž upozorňují, že v jediné německé spolkové zemi, kde lze dnes takzvanou jamajskou koalici nalézt, funguje spolupráce nakonec docela dobře. V nejsevernějším německém Bundeslandu, Šlesvicku-Holštýnsku, je nebývalý rozmach větrné energetiky nejen nástrojem snižování emisí, ale pohání navíc ekonomický růst, vytváří pracovní místa a pomáhá ekonomicky oživit zaostalé oblasti západního pobřeží regionu.

Možnost kompromisu
K argumentům pro urychlení výstupu z uhlí se navíc nyní přidala krátce po volbách publikovaná zpráva vládní rady pro životní prostředí, z níž bude nejspíše vycházet při jednáních proekologické křídlo CDU. Zpráva rámuje opuštění špinavého paliva německou zodpovědností za splnění mezinárodních klimatických cílů a zamezení katastrofálnímu oteplení planety.

„Německo musí spalování uhlí neprodleně omezit a ve střednědobém výhledu úplně ukončit,“ zdůrazňuje spoluautorka zprávy, ekonomka Claudia Kemfertová. Zpráva upřesňuje, že pokud by Němci realisticky mínili přispět k omezení oteplení na 1,5 stupně, měli by na uzavření veškerých uhelných elektráren už jen dva a půl roku.

Protože to je politicky zřejmě neprůchodné, navrhuje zpráva scénář výstupu z uhlí o třech fázích. Nejprve by měly být zavřeny ty nejstarší a nešpinavější elektrárny, což by zajistilo také splnění cílů. Ostatní by pak byly drženy jako záložní zdroje pro zajištění stabilních dodávek elektřiny a postupně zavírány až do roku 2030.

Přibývá i protestů
Pro výstup z uhlí se v Německu vyjadřují rovněž rozvojové a humanitární organizace, které změny klimatu spojují s chudobou v zemích globálního jihu a rostoucími počty takzvaných klimatických uprchlíků.

„Dopady změn klimatu nejhůře ubližují těm vůbec nejchudším obyvatelům světa. Od Německa by byla nezodpovědnost nesplnit své závazky,“ říká Sabine Minninger z charitativní organizace Brot für die Welt a dává za příklad nedávné záplavy v jihovýchodní Asii. „Pokud uhlí neopustíme, bude takovýchto katastrof nekontrolovaně přibývat,“ upozorňuje.

Na propagaci koncepce „výstupu z uhlí,“ který by napodobil podobně prosazené opuštění jaderné energie, se nyní rovněž orientují síly široké koalice občanských hnutí. Jedním z výsledků tohoto posunu je zostřování protestních taktik směrem k občanské neposlušnosti, jaká byla dříve vyhrazena zejména jaderným transportům.

Víc než tisícovka lidí poprvé obsadila hnědouhelný důl v Porýní v roce 2015. O rok později se podařilo několika tisícům lidí takřka úplně zastavit uhelnou elektrárnu na východě země. Letošních letních akcí se účastnilo přes šest tisíc lidí. A další se plánují na počátek listopadu, souběžně s výroční klimatickou konferencí, jež se letos koná nedaleko porýnského hnědouhelného revíru - v Bonnu.


Další informace:
TAZ.de Koalition der Kohlegegner wird breiter
TAZ.de Parteitag der Grünen: Klima „first“
Welt.de Vier Parteien, eine Koalition – So schwierig wird Jamaika
Deutsche Welle Angela Merkel announces coalition talks with FDP and Greens
Deutsche Welle Angela Merkel's coalition talks for next German government: what you need to know
Deutsche Welle Pressure on Germany to ditch coal intensifies
Deutsche Welle Can a Jamaica government tackle climate change?
Deutsche Welle Germany risks reputation with climate goals failure
Euractiv Is German climate leadership being sacrificed on the altar of coal?
CleanEnergyWire.org Coalition watch – The making of a new German government
The Guardian Who’s the world’s leading eco-vandal? It’s Angela Merkel


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.