Vítr jako zdroj energie předběhl v EU uhlí

Z hledsika instalované kapacity předběhly větrné elektrárny loni v EU uhelné zdroje. Staly se tak druhým nejrozšířenějším zdrojem pro výrobu elektřiny v Unii celkově. Pokrok nicméně táhne jen několik zemí, k nimž ČR rozhodně nepatří.

(josp)

15.02.2017 14:42

3581236645_75d2089346

Čtyřiačtyřicet procent z veškeré loňské kapacity bylo instalováno v Německu. Foto Vattenfall, flickr.com

Související

Téměř 12,5 gigawattu nově instalovaného výkonu větrných elektráren přibylo v minulém roce na území států EU. Celkovou instalovanou kapacitou tak předběhly větrné elektrárny jádro i uhlí a staly se z daného hlediska druhým nejrozšířenějším zdrojem pro výrobu elektřiny v EU. Prvenství si drží stále plyn.

Obnovitelné zdroje celkově přitom představovaly v minulém roce téměř devadesát procent veškeré nově instalované kapacity – z 24,5 gigawatu nově instalovaného výkonu připadá na OZE šestaosmdesát procent. To je rekord oproti nejúspěšnějšímu podílu z roku 2014, kdy se jednalo o devětasedmdesát procent.

Větrné farmy tedy představovaly více než polovinu z celkové instalované kapacity v EU v roce 2016. Do sítě dodávají evropské větrné elektrárny aktuálně přes deset procent veškeré spotřebované elektřiny.

Asociace výrobců energie z větru WindEurope doufá, že se jí v následujících letech podaří zaplňovat „díry na trhu“ vytvořené předčasným zavírání uhelných elektráren, k němuž jsou země nuceny svými klimatickými závazky. Například Velká Británie letos potvrdila, že chce poslední uhelnou elektrárnu uzavřít nejpozději do roku 2025.

„Z dlouhodobého hlediska má ale pouhých sedm evropských zemí jasně nastavenou politiku podpory větru po roce 2020,“ nabádá k opatrnosti ředitel WindEurope Giles Dickinson. „Politici se obecně k větru stavějí chladněji, než před třemi, pěti lety,“ varuje.

Znalci rovněž poznamenávají, že většinu nových větrných kapacit má na svědomí jen hrstka evropských zemí – 44 procent z veškeré loňské kapacity bylo například instalováno v Německu.

Zaostávají také Češi
Mezi země, v nichž budování kapacit na výrobu energie z větru zaostává, patří podle všech kritérií také Česká republika. Větrná energetika přišla v ČR v roce 2013 o podporu. Poslední větrná elektrárna tak byla postavena o rok později. Jen sousední Rakousko přitom za uplynulý rok postavilo bezmála tolik větrných elektráren, kolik jich vzniklo v ČR za posledních deset let.

Ekologické Hnutí DUHA spolu s asociacemi obnovitelné energetiky teď navrhuje podporu větru obnovit. Novela zákona, již prosazují, by zavedla podporu pro obecní a občanské projekty větrných elektráren. Následováníhodným příkladem je podle nich Německo, kde místní a spotřebitelé vlastní celé dvě třetiny všech obnovitelných zdrojů.

„Pokud budeme držet současný kurz, může se Česká republika v rozvoji větrných elektráren už za pár let propadnout na úplné dno evropských zemí,“ obává se energetický expert Hnutí Tomáš Jagoš.

„Díky návrhu novely zákona, kterou Hnutí DUHA společně s partnery připravuje, by mohly větrníky opět získat ztracené renomé. Usilujeme v ní o obnovení provozní podpory pro obecní a občanské projekty. Díky novele by peníze z provozu větrných elektráren mohly zůstat v kapsách místních obcí a občanů,“ dodává Jagoš.


Další informace:
The Guardian Almost 90% of new power in Europe from renewable sources in 2016
Clean Technica Europe Installs 12.5 Gigawatts Of New Wind Energy Capacity In 2016
Hnutí DUHA Vítr se loni stal druhým nejrozšířenějším zdrojem elektřiny v EU. V Česku ale od roku 2014 nevyrostla jediná větrná elektrárna


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.