Dle nové vládní koncepce mají do deseti let tvořit 57 procent celkového instalovaného výkonu indických elektráren nefosilní zdroje. Dnes jde o 30,8 procenta. Nejvíce kapacit má přitom přibýt v obnovitelných zdrojích. Investice do jádra mají být skromnější.
Nejen Čína, ale i Indie se chystá v nadcházející dekádě ozelenit výrazně svoji energetiku. Odhaluje to nová energetická koncepce indické vlády zveřejněná krátce před Vánoci. Ústředním bodem koncepce je záměr proměnit skladbu výrobních kapacit elektrické energie v zemi tak, aby v roce 2027 tvořily 57 procent celkového instalovaného výkonu elektrárny využívající nefosilní zdroje. Konkrétně má v rámci daného mixu připadat 275 gigawattů (GW) na obnovitelné zdroje, 72 GW na vodní elektrárny a 15 GW na jaderné reaktory.
Dnes přitom dosahuje instalovaný výkon obnovitelných zdrojů bez vodních elektráren v Indii 41,5 GW, vodních elektráren 48 GW a jaderných 5,8 GW z 308,8 GW celku. To je dohromady 30,8procentní podíl.
„Indie začíná odstupovat od fosilních paliv rychlostí, která byla ještě před dvěma lety nepředstavitelná,“ uvedl pro Guardian Tim Buckley z Institute for Energy Economics and Financial Analysis s připomínkou, že dalších sto gigawattů chce Indie dle nové koncepce ušetřit pomocí zateplování budov a zvyšování energetické účinnosti.
Nejvíce elektřiny vyrábějí v současné Indii elektrárny spalující uhlí, a to s velkým náskokem — v roce 2015 konkréně 835,8 TWh z celkových 1105,4 TWh, tedy 75,6 procenta z celku. Elektrárny využívající nefosilní zdroje vyrábějí dohromady 20,1 procenta, a to 11,7 procenta z vody, 3,3 procenta z jádra a zbýlých pět procent z větru, slunce a biomasy dohromady.
Překonání Paříže a role jádra
Pozorovatelé z agentur si při rozboru nové koncepce všímají specificky ještě dvou jejích rysů: jednak slibuje daleko razantnější energetický posun, než k jakému se Indie zavázala loni při podpisu Pařížské dohody o ochraně klimatu, a jednak odporuje dřívějším předpokladům, že Indie založí svoji energetickou budoucnost především na využívání jádra.
V Paříži slíbila Indie konkrétně, že do roku 2030 bude čtyřicet procent jejích výrobních kapacit využívat nefosilní zdroje. Nový cíl tedy překonává původní o téměř polovinu.
Jaderné reaktory v Indii měly zas podle původního plánu mít v roce 2020 celkový instalovaný výkon odpovídající 20 GW (dnes 5,8 GW). Nová koncepce ale počítá už jen se zmíněnými 15 GW, a to až v roce 2027.
Lákadlo pro giganty
Podle odborníků na energetiku je celá nová koncepce zpracována tak, aby zaujala velký energetické koncerny, a ty pomohly stávající vládě realizovat energetický obrat v příslušně krátké době.
O perspektivní investice do obnovitelných zdrojů v Indii projevilo zájem už několik korporací. Japonská banka SoftBank plánuje spolu s tchaj-anským Foxconnem a indickou Bharti Enterprises investovat dvacet miliard dolarů (518 miliard korun) do solární energie.
Francouzská EDF zase v září oznámila investici dvou miliard dolarů (51 miliard korun) do projektů zaměřených na rozvoj sluneční a větrné energie. Indická společnost Adani, která je známá svým kontroverzním uhelným gigaprojektem Carmichael v australském Queenslandu, před třemi měsíci otevřela největší soustavu solárních elektráren na světě s názvem Kamuthi.
Kritikové koncepci vyčítají malý důraz na podporu malých energetických výrobců a promeškanou příležitost k decentralizační reformě energetické sítě. Znalci však upozorňují, že tato kritika je v celkovém objemu reakcí výrazně menšinová. Větší rozpaky budí spíš fakt, že v jiných zemích chce Indie do špinavé energetiky investovat dále.
Další informace:
The Guardian India plans nearly 60% of electricity capacity from non-fossil fuels by 2027
GreenEnergyInvesting.net India skeleton scarcely 60% of electricity ability from non-fossil fuels by 2027
The Independent India predicts it will exceed Paris renewable energy target by half
Mohl by někdo, kdo do toho vidí, naznačit, co tenhle poměr bude dělat s přenosovou sítí?
1. nikdy se neptáme, jak něco nepůjde, vždy jak to půjde - to jen u nás máme ten špatný zvyk, je to pak vidět na poměru počtu patentů - např. Rakousko ročně jich má desetkrát více nežli my, Holandsko má roční příjem z patentů ve výši našeho národního důchodu
2. i nyní si musíme poradit s konstantním přebytkem energie z JE v noci, ale obnovitelné zdroje nepotřebují pro svou lokálně vyráběnou a lok. spotřebovanou energii nákladné přenosové sítě jako JE (nepřenášejí tak velké výkony, není třeba stavět obludná vedení -např. aktuálně jaké se chystá s dostavbou Temelína přes ČM vysočinu), chytré sítě si poradí s přebytkem/nedostatkem energie lépe,
3. důležitý je mix fotovoltaických, větrných a vodních zdrojů, v SRN mají zkušenost, že se prvně jmenované dva typy ročně doplňují.
4. kromě aktuální výroby je třeba energii akumulovat a v tom se rýsují mnohé moderní způsoby - od rozkladu vody na vodík a kyslík a vhánění vodíku do zemního plynu (až 10%), slučování vodíku s CO2 na metan atd. až po moderní baterie (dnes najdete výrobce soustav baterií a kapacitou řádu MWh) - ostatně my jsme v tom průkopníci - asi jste slyšel o novém českém vynálezu akumulátorů s nanovlákny.
Prostě svět energetiky se mění - i Dana Drábová na přednášce na ZČU v Plzni připustila, že pokud se v dohledné době nezmění technologie a bezpečnost jaderných elektráren, tak do konce století zaniknou.
Pozn.: přečtěte si články p. Smrže zde v DR, které jdou do podrobností.
2/ žádné chytré sítě jsem ještě neviděl a ani neslyšel, že by se v brzké budoucnosti objevily. Zato jsem zaznamenal jakési obrovské heblo, které nás má chránit před výkyvy německé sítě, které bylo tak obrovské, že se nedalo převézt ani autem ani letadlem
3/ "ročně" doplňují? Takže to může být i tak, že půl roku fouká a zároveňsvítí slunce a půl roku je tma a bezvětří?
4/ tady snad jsou jisté naděje...
- Výkyvy v řádu minut, způsobené variabilitou zdroje. To mi připadá jako non-problém. Třeba Dlouhé stráně zvládají přepnout +-650 MW během asi 5 minut. Taky nedávno prošla zpráva, že Dánsko jelo po několik dní 100% na větrnou energii.. Možná kdyby ČR lépe modernizovala svou přenosovou síť, nepotřebovali by heblo.
- Variabilita den-noc. To je taky celkem řešitelný problém, asi nejlepší řešení jsou baterie a mírné přizpůsobení provozu. Jak už bylo zmíněno, do jisté míry to už dnes děláme.
- Variabilita léto-zima. To je asi největší z překážek, ačkoli zrovna Indie se to asi moc netýká. Já mám za to, že nejlepší je asi právě výroba metanu z přebytku (případně metanolu a etanolu), protože tak jako tak budeme muset nějak řešit pohon vozidel pomocí obnovitelných zdrojů. Ale i tak si myslím, že to nebude pro naší technologicky vyspělou společnost nereálné, když uvážíme, že lidstvo se s podobným problémem potýká v oblasti produkce potravin už po tisíce let a nějak se to zvládá. Základní princip je stejný - prostě se toho vyrábí přebytek, když to jde.
Je škoda, že zrovna EU tak kašle na Řecko (a Itálii a Španělsko) - přitom to jsou ideální země, kde by bylo možné začít provozovat skutečně konkurenceschopné sluneční elektrárny. Jednou to myslím budou z tohoto důvodu velmi průmyslové regiony.
"Odpověď na Vaši otázku se skrývá v tom, co byl základní problém článku, na který jsem upozornil a je klasickým trikem, který se používá v aktivistických kampaních. Zneužívá se rozdíl mezi podílem na výkonu a podílem na výrobě elektřiny. Fotovoltaika má roční využití výkonu mezi 5 až 20 % (v Indii nyní 11 %), vítr mezi 10 až 40 % (v Indii nyní 17 %) a velmi silně to závisí na geografických a povětrnostních podmínkách. U vodní energie je to dost závislé na podnebných podmínkách a může se měnit v širokém rozsahu 20 až 90 %. Například přehrady v Evropě mají většinou velmi stabilní podmínky a vysoký koeficient ročního využití. Indie je na tom jinak, má velmi vysoké rozdíly mezi průtoky řek v průběhu roku. To je i důvod, proč nyní je její koeficient využití 35 %. Biomasa, jádro a fosilní zdroje se pohybují mezi 60 až 90 % (jádro mělo nyní v Indii koeficient využití výkonu 68 %). Například celá jaderná flotila v USA (99 bloků) má dohromady (tedy i s bloky v dlouhodobé generálce a odstávce) už řadu let koeficient ročního využití přes 90 %.
Využijme tedy velice střízlivé hodnoty a předpoklad, že se u všech zdrojů v Indii podaří její současný koeficient využití zlepšit. Je to docela namístě, protože nové zdroje se teprve vylaďují. Takže pro fotovoltaiku vezměme 15 %, vítr 25 %, vodní zdroje 50 % a biomasu, jádro a fosilní zdroje 80 %. V daných materiálech jsou uvedeny u obnovitelných zdrojů v roce 2027 tyto hodnoty plánovaného instalovaného výkonu: fotovoltaika 150 GW, vítr 100 GW, biomasa 17 GW a malé vodní elektrárny 8 GW (Indie je počítá do této kategorie zvlášť od vodních, což jsou u nich velké hydroelektrárny). To je dohromady těch uváděných 275 GW obnovitelných zdrojů. Velké vodní elektrárny pak mají mít 72 GW a jádro 15 GW. Fosilní bloky pak 273 GW (zbývajících 43 % kapacity).
Pokud tedy spočítáme efektivní výkon, který udává poměr výroby elektřiny, tak je tento:
Slunce: 22,5 GW (eff)
Vítr: 25 GW (eff)
Biomasa: 13,6 GW (eff)
Malé vodní: 4 GW (eff)
Vodní: 36 GW (eff)
Jaderné: 12 GW (eff)
Fosilní: 218 GW (eff)
Takže celkový efektivní výkon je 331 GW. Podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny tak je: fosilní 66 %, jaderné 3,6 %, vodní 10,9 %, malé vodní 1,2 %, biomasa 4,1 %, vítr 7,6 % a fotovoltaika 6,8 %. V realitě tak dodají v tomto výhledu na počasí závislé intermitentní zdroje pouze 14,4 % elektřiny. A to je podíl, který síť neohrožuje. Celkově je pak daný energetický mix rozmanitý a střízlivý a z hlediska cesty ke snížení emisí nepříliš ambiciózní. Jestliže vezmeme jadernou energetiku, tak má Indie už teď reálně 6,2 GW výkonu, těsně před dokončením jsou 3,3 GW a zhruba 5 GW je ve stádiu zahajování stavby. U některých starých zdrojů sice skončí životnost, ale ty jsou malé. Takže těch 15 GW není příliš velkou výzvou. Což je hodně dáno i negativistickou kampaní aktivistů proti tomuto nízkoemisnímu zdroji."