Nizozemsko vykročilo k úplnému energetickému obratu

Petr Jedlička, Radek Kubala

Čerstvě schválená rezoluce nizozemského parlamentu vyzývá k rozsáhlému snížení emisí, jehož předpokladem je uzavření všech uhelných elektráren v zemi. Rezoluci podpořily obě velkokoaliční strany. Mají ji respektovat i jejich ministři.

Hlavní politické strany v Nizozemsku — liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii a sociální demokraté ze Strany práce, jež vládnou od roku 2012 ve velké koalici — vyslaly zemi na cestu k úplnému energetickému obratu, jenž by měl v nizozemském případě znamenat takzvaný výstup z uhlí. Stalo se tak na konci minulého týdne. Jejich parlamentní většina totiž schválila sněmovní rezoluci, dle níž by měl stát vyvíjet takovou politiku, aby snížil do roku 2030 emise skleníkových plynů o pětapadesát procent.

Znalci uvádějí, že splnění příslušného závazku předpokládá uzavření všech dosud fungujících uhelných elektráren v zemi. A představitelé obou hlavních stran se k tomuto cíli i specificky hlásí.

„Zavřít uhelné elektrárny, byť byly spuštěny nedávno, je nejefektivnější způsob, jak dosáhnout klimatických cílů určených Pařížskou dohodou. Nemůžeme využívat uhlí, které má obrovské náklady na celosvětové klima,“ uvedla pro Guardian místopředsedkyně parlamentu Stientje van Veldhovenová z Lidové strany pro svobodu a demokracii.

Agentury připomínají, že z formálního hlediska není přijatá rezoluce pro vládu závazná. Liberálové a labouristé ovšem slíbili, že se jí budou řídit i jejich ministři a že během podzimu bude vtělena do zákona tak, aby zavázala i budoucí kabinety.

Posuny a protikroky

Energetická politika je v Nizozemsku v posledních letech stálým předmětem sporů. Země totiž získává většinu elektrické energie právě z tepelných elektráren a eletrárenský business je s politikou úzce propojen. Zároveň je ale Nizozemsko kvůli své poloze přímo existenčně ohroženo změnami klimatu a většina politiků si to uvědomuje.

Výsledkem střetu těchto dvou hledisek bývají různé, často i protichůdné politické kroky. Například v loňském roce bylo v Nizozemsku zavřeno pět uhelných elektráren, jiné tři byly však uvedeny do provozu, takže jich funguje stále celkem pět.

Nizozemský soud také podobně nařídil v minulém roce vládě premiéra Marka Rutteho snížit emise skleníkových plynů o čtvrtinu do roku 2020, aby Nizozemsko dokázalo splnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod, a Rutteho vláda se vůči tomuto rozhodnutí odvolala. Sama však začala připravovat balíček novel, který má podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů, využívání geotermální energii a projekty na zachycování a ukládání uhlíku.

Tento balíček má být představen na začátku listopadu. A jeho součástí by mohl být i zákon, který zahrne závazek z aktuální parlamentní rezoluce.

Kamp, Wilders a faktor voleb

Započatý energetický obrat má v Nizozemsku v duchu napsaného i své kritiky, a to jak ve vládě, tak v opozici. V kabinetu jde především o stávajícího liberálního ministra hospodářství Henka Kampa, podle něhož jsou současné nizozemské tepelné elektrárny „nejčistší uhelné elektrárny v Evropě“. Zároveň bude dle Kampa odchod od uhlí příliš nákladný a nepovede ke kýženému efektu, jelikož jen zvýší závislost Nizozemska na dovážené energii.

V opozici je pak nejhlasitějším kritikem plánu protipřistěhovalecká Strana svobody Greeta Wilderse, která se vymezuje vůči všemu spojenému s obnovitelnými zdroji. Sám Wilders v minulosti například prohlásil, že podpora větrným elektrárnám je zlověstným projektem.

„(Wilders) je popíračem klimatických změn, podobně jako Donald Trump. Nic víc a nic míň. Pravicový populista, který pro záchranu planety neudělá nic,“ glosoval v Guardianu Wildersovy názory mluvčí nizozemských Greenpeace Willem Wiskerke.

Nizozemsko čekají příští rok 15. března parlamentní volby, a tak mezi pozorovateli panují obavy, jak to s pojednávaným energetickým nakonec dopadne. Optimisté však vkládají důvěru ve zmíněný listopadový legislativní balíček, který půjde po přijetí zvrátit jen těžko. Ekologové pak též oceňují příslušný posun v myšlení.

Například v České republice je podle Jana Rovenského z Greenpeace podobná rezoluce jen těžko představitelná. „U nás je trend přesně opačný. Veřejná správa včetně ministerstva životního prostředí pomáhá prodloužit provoz čtyřicet let starých uhelných elektráren na co nejdelší dobu. Naposledy se to stalo ve Chvaleticích. Věřím ale, že trvale si to Češi líbit nenechají,“ uvedl Rovenský přímo pro Deník Referendum.

Další informace:

The Guardian Dutch parliament votes to close down country's coal industry

Ieefa.org Netherlands Parliament Votes to Close Remaining Coal-Fired Plants

Dutch News Dutch power stations use more coal to produce electricity