Novou holandskou vládu vytvoří s největší pravděpodobností dvě strany, které získaly ve středečních volbách nejvíce hlasů — pravicově liberální Strana pro svobodu a demokracii (VVD) Marka Rutteho a sociálnědemokratická Strana práce (PvdA) Diederika Samsoma. Konstatují to holandští zpravodajové v postřezích z povolební situace. Dosavadní premiér Rutte dovedl liberály k vítězství už ve druhých volbách v řadě. Volební lídr PvdA Samsom zase nepřipustil, aby labouristům odebrali hlasy radikálnější socialisté. Jednání o vzniku nové holandské vlády začala oficiálně v pátek.

„Rozdíly mezi našimi stranami jsou velké, země je ale v mimořádně složité hospodářské situaci. S ohledem na to, a také na současnou krizi v Evropě, je nyní nejdůležitější jednat rychle a sestavit stabilní kabinet,“ řekl Mark Rutte reportérům holandské stanice NOS.

Poslanci VVD a PvdA budou mít v nové sněmovně 79 křesel ze 150, tedy většinu. V Senátu mají však jen 30 hlasů ze 75, a tak je možné, že se koalice rozšíří ještě o jednu stranu. Vzhledem k významu horní komory v holandském systému to ale není nezbytné.

V Nizozemí vznikají obvykle tří- a vícečetná vládní spojenectví, nebo se malá ideologicky blízká koalice opírá o podporu některých opozičních stran. To byl případ i minulých dvou let, kdy zemi spravovala vláda VVD a křesťanských demokratů (CDA), s níž pak hlasovali zástupci populistické Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Wilderskova strana však na jaře podporu koalici vypověděla. Ve středečních volbách populisté i CDA propadly.

Ke vzniku velké koalice, resp. stabilní vlády vyzvali tentokrát i zástupci zaměstnavatelských svazů a odborových organizací ve společném povolebním prohlášení.

Shody a rozdíly

Podle rozborů na holandských zpravodajských serverech se liberálové shodují se sociálními demokraty v obecném přístupu ke krizi v eurozóně, potřebě směřovat k vyrovnanému rozpočtu (jako limit vyrovnání se uvádí rok 2017), zvýšení hranice pro odchod do důchodu z 65 na 67 let, vyšším zpoplatnění sociálního bydlení, pokud jej využívají lidé s vyššími příjmy, a v politice k menšinám. Zástupci obou stran v předvolebních debatách například shodně uvedli, že úředník, který odmítne oddat homosexuální pár, by měl být propuštěn.

Rozdílné postoje mají VVD a PvdA naopak k zavádění tržních mechanismů do zdravotnictví, liberálnímu plánu na zvýšení DPH z 19 na 21 procent, daňovému zvýhodnění hypoték, škrtům v rozvojové pomoci (PvdA chce udržet dotaci ve výši 0,7 procent HDP), či návrhu sociálních demokratů na zvýšení daně z příjmu pro nejvíce vydělávající na 60 procent.

Zřejmě s přihlédnutím k převaze rozdílů i ke zkušenosti po předloňských volbách, kdy se koaliční jednání protáhla na řadu měsíců, nevede letošní rozhovory předseda vítězné strany, ale oboustranně přijatelnější mediátor. Tím byl již jmenován Henk Kamp, starší člen VVD a dosavadní ministr sociálních věcí.

Kromě přímých důsledků krize eurozóny a vnitřních politických otřesů trápí dnes Nizozemí především nárůst hypotéčních úvěrů domácností, jejichž suma vzrostla za posledních šest let na pětinásobek, a souběžná stagnace trhu s nemovitostmi. V rámci EU patří Nizozemí tradičně k zemím, jež spolu s Německem prosazují neoliberální přístup k ekonomice a přísnou fiskální disciplínu. V posledních letech má ale samo potíže udržet rozpočtový deficit pod třemi procenty.

Bilance voleb

Samotné volby ze středy 12. září nakonec přinesly méně překvapení, než se všeobecně očekávalo. Do 150členné Sněmovny reprezentantů se opět dostalo jedenáct stran, přičemž všechny v ní měly alespoň jednoho zástupce už dříve. Žádný z nováčku tedy neprorazil, včetně Pirátské strany, které průzkumy předvídali zisk alespoň dvou mandátů.

Jak už zmíněno výše, obsadí nejvíce křesel liberálové z VVD (41) a sociální demokraté z PvdA (38). VVD získala o deset mandátů více než při posledních volbách před dvěma lety. PvdA si polepšila o osm mandátů. Třetí skončila opět Wildersova populistická PVV, a to s patnácti mandáty. Ta ale oproti minulým volbám devět poslanců ztratila.

Naděje důsledné levice — Socialistická strana Emila Roemera — nakonec dosáhla podobného výsledku jako předloni. Bude mít znovu patnáct křesel. Pravicoví křesťanští demokraté (CDA) skončili pátí s třinácti poslanci, přičemž ztratili osm, levicoví liberálové z D66 pak šestí s dvanácti poslanci, přičemž získali dva navíc. Pět poslanců budou mít znovu středolevicoví křesťanští demokraté (CU), čtyři Zelená levice, tři radikální kalvinisté, dva Strana za práva zvířat a dva důchodci z uskupení 50PLUS.

Sociální demokraté, socialisté a levicoví zelení uzavřeli před letošními volbami dohodu o vzájemné podpoře, ta ale v posledku prospěla jen prve jmenovaným. Socialisté, jež mohli podle prázdninových průzkumů i vyhrát, nezískali téměř nic, a zelení o šest poslanců přišli. Podle většiny komentářů pomohly sociálním demokratům také televizní debaty, ve kterých bývalý aktivista Greenpeace Samsom zaujal i radikálnější voliče.

Celkově se voleb zúčastnilo 74 procent oprávněných voličů, což je na holandské poměry podprůměrné. Letošní volby do Sněmovny reprezentantů byly v Nizozemí páté za posledních deset let.

Další informace:

DutchNews.nl Cabinet formation talks continue on Monday with VVD and PvdA

BBC News Dutch election: Pro-Europe VVD and Labour parties win

Reuters Dutch seen shunning euro radicals in election

DutchNews.nl Rutte says VVD, PvdA cabinet is early option, third party welcome

DutchNews.nl What stands between the VVD and PvdA?

DutchNews.nl Labour loses a seat to GroenLinks as election result is finalised

Google Politics & Elections - Netherlands

DutchNews.nl Election: employers, unions call for stability and a speedy coalition