Chci přispět X

Masivní nástup OZE ve světě a v Evropě pokračuje

Česká televize a další média šíří zkreslené informace ohledně obnovitelných zdrojů energie. Celosvětově dochází k jejich rozvoji.

Foto_roman_juriga

Roman Juriga

09.06.2012 02:00

Související

V návaznosti na zkreslené informace šířené v ČR českou televizí a dalšími veřejně právními i soukromými médii o obnovitelných zdrojích energie je třeba vzít v úvahu, že jenom v roce 2011 bylo ve světě nainstalováno celkem 41.236 MW výkonu větrných elektráren, což představuje meziroční nárůst o 20,9 %. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren ve světě tak dosáhl hodnoty 238,3 GW  Velký nárůst objemu větrné energetiky zaznamenali v roce 2011 také země jakými jsou Francie, Itálie a Velká Británie – tradičně pokládané za tzv. „bašty“ jaderné energetiky. V roce 2011 každá s těchto zemí Evropské unie instalovala kolem 1000MW nového výkonu ve větru, což je řadí po Číně, USA, Indii a Německu mezi země s největším meziročním nárůstem instalovaného výkonu VtE v roce 2011.


Ročně nově instalovaný výkon větrných elektráren ve světě v letech 1996 - 2011

 
Celkový instalovaný výkon ve světě v letech 1996 - 2011

 Pořadí zemí dle nově instalovaného výkonu a celkového výkonu VtE v dané zemi v roce 2011

Zdroje: EWEA a Česká společnost pro větrnou energii

V České republice je k dnešku nainstalován ve větrných elektrárnách výkon pouhých 218,9 MW a v roce 2011 byly v ČR instalovány pouhé 2 MW výkonu větrných elektráren! Celková výroba energie z větru v roce 2011 činila 397 GWh = pokrytí spotřeby energie ve zhruba 113.000 domácnostech Z důvodu neexistence politické podpory a důrazného zločinného prosazování větší energetické závislosti České republiky na dovozech energetických nosičů současnou vládní politickou garniturou, přibývají nové instalace větrných elektráren a také technologie využití dalších obnovitelných zdrojů energie v České republice v současnosti jenom velmi pomalu a pozvolna. Svět ale v tempu nepolevuje. (Jak bylo uvedeno výše - v roce 2011 přibylo na světě 41.236 MW výkonu v nových větrných elektrárnách, hlavně díky Číně a USA. Celkem je ve světě nainstalováno ve větrných elektrárnách přes 238.300 MW výkonu.)

Rozvoj fotovoltaických elektráren
Celosvětově došlo k rozvoji využití fotovoltaických systémů z 16, 6 GW instalovaného výkonu v roce 2010 na 27, 7 GW instalovaného výkonu v roce 2011. V roce 2010 byli hlavní trhy pro fotovoltaickou technologii výroby energie Německo, Čína a Česká republika . V roce 2011 to byli Německo, Čína, Francie a Japonsko. V České republice došlo v relativně krátkém období díky politickým rozhodnutím vlády Petra Nečase k úplné dezintegraci tohoto odvětví. Evropský podíl na trhu fotovoltaiky však zůstáva nadále největší a 75% nového výkonu bylo instalováno právě v Evropě. Celkově instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v roce 2011 překročil 67,4 GW a je tak dnes po vodní a větrné energetice nejdůležitějším odvětvím energetiky založeným na obnovitelných zdrojích energie. Růst fotovoltaiky dosáhl v roce 2011 meziročního nárůstu o 70%, co je nejvíce ze všech technologií využití zdrojů energie. Celková výroba fotovoltaických elektráren v roce 2011 dosáhla 80 bilionů kWh a toto množství by dokázalo pokrýt roční spotřebu více než 20 milionů domácností. Výkon doposud instalovaný v Evropě by měl v příštích letech zásobit elektrickou energii až 15 milionů evropských domácností.

Meziroční nárůst nově instalovaných fotovoltaických elektráren a jejich kumulativní výkon v roce 2011 v jednotlivých zemích:

 
Graf ukazuje globální nárůst výkonu od roku 2000 . a také nárůst v Evropě (oranžová) a jinde ve světě (žlutá) .

Za povšimnutí v sektoru fotovoltaiky stojí na jedné straně výkyvy, k nimž na fotovoltaickém trhu dochází v jednotlivých zemích jak v důsledku změn legislativních a ekonomických podmínek pro investory , tak také v důsledku omezené kapacity energetických sítí zejména u velkých instalací.(Toto se v roce 2011 projevilo třeba prudkým nárůstem počtu instalací v zemích jakými jsou Itálie, Belgie, Slovensko, Bulharsko a výrazným útlumem rozvoje anebo dokonce desintegrací celého odvětví třeba ve Španělsku anebo v ČR. ) Celkový prudký rozvoj odvětví a trend k nárůstu fotovoltaických instalací však zůstává nezměněn a spíše akceleruje. Česká energetika jako celek v roce 2011 i díky rozvoji fotovoltaiky v předchozím období posílila své postavení v rámci energetiky EU. (Jednak si upevnila pozici čistého exportéra elektřiny, když vyvezla o 2 TWh elektřiny více oproti roku 2010. S celkovým exportem 17 TWh elektřiny nadále drží pomyslnou 2. příčku vývozců této komodity v rámci celé sedmadvacítky.)

Novým a poměrně překvapivým zjištěním je fakt, že česká energetika si v roce 2011 i přes značnou výstavbu fotovoltaických elektráren v ostatních zemích EU a domácímu útlumu odvětví udržela 4. místo ve výrobě elektřiny z tohoto zdroje. Více než 10 % domácí spotřeby tak už česká energetika pokrývá výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů. 

Pokud budeme pro porovnání síly tuzemské fotovoltaické základny uvažovat výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren v EU 27 v 2011 (nejnovější evropská data a odhad ENERGOSTAT), tak se Česká republika opět zařadila mezi 4 evropské solární velmoci hned vedle Německo a i relativně „slunnější“ Itálii a Španělsko. Převážně díky rychlému rozvoji (v letech 2009 a 2010) byla prostřednictvím výstavby fotovoltaických elektráren rozšířena celkový instalovaný výkon elektráren v ČR o zhruba 9,5 % - o 1920 MW) a díky rozvoji fotovoltaiky bylo umožněno ČR se významně přiblížit k  stanovenému 13% podílu OZE na hrubé spotřebě v 2020.

Aktuálně, tzn. v roce 2011, přispívaly obnovitelné zdroje v ČR k celkové hrubé spotřebě elektřiny zhruba 10,2 % (v 2010 8,3 %). Struktura tuzemského mixu obnovitelných zdrojů vypadala z pohledu výroby elektřiny následovně: 34 % spalování bioplynu a biomasy, 29,7 % vodní elektrárny, 29,4 % fotovoltaické zdroje, 5,5 % větrné elektrárny a 1,4 % skládkový plyn.  Za zmínku stojí i fakt, že výroba elektřiny z fotovoltaických elektráren se v roce 2011 meziročně zvýšila o 244 % na 2 118 GWh. Na základě směrnice 2009/28/ES, která upravuje společný rámec EU pro podporu výroby energie z OZE a stanovuje závazné národní cíle podílu OZE pro každý členský stát, má ČR v následující dekádě zvýšit minimálně o dalších 2,8 procentních bodů svoji výrobu z obnovitelných zdrojů vzhledem k tuzemské hrubé spotřebě elektřiny.

Toto navýšení výroby z domácích obnovitelných zdrojů je - jak ukázal také tzv. „fotovoltaický boom“ v letech 2009 a 2010, velmi snadno dosažitelné a i překročitelné, pokud pro navýšení vznikne právní a ekonomický rámec umožňující do budoucna rozvoj energetiky využívající obnovitelné zdroje energie a pokud se podaří s předstihem řešit možné požadavky na dodávky energie z obnovitelných zdrojů v době nepříznivých klimatických podmínek a také racionálně akumulovat energii z obnovitelných zdrojů energie v čase přebytku jejich výroby.

Trendy vývoje
Z porovnání s jinými zeměmi i z tuzemského mixu OZE je zřejmé, že poněkud nedoceněná je u nás v současné době zejména výroba elektřiny z větru, přitom by mohla významně přispět k dosažení unijních cílů a více diverzifikovat energetický mix ČR (přinejmenším právě z pohledu OZE). Instalovaná kapacita se v ČR mění u tohoto typu zdroje meziročně zcela minimálně nebo vůbec (stav instalovaného výkonu ke konci roku 2011: 218,9 MW; resp. 2010: 217,8 MW, resp. 2009: 193 MW výkonu).

Oproti situaci u nás představovala v roce 2011 výstavba větrných elektráren (9 616 MW) 22 % z celkového přírůstku nové instalované kapacity, resp. 30 % z nové výstavby obnovitelných zdrojů v EU. V současné době se však připravuje projekt rozsáhlého větrného parku v Moldavě (a stejně velký – 60 MW – v Chomutově, tzn. celkem až 120 MW), za kterým stojí společnost EP Renewables (dcera Energetického a průmyslového holdingu).



Je tudíž zřejmé, že globální trend rozvoje nárůstu využití obnovitelných zdrojů energie, který bude pokračovat a nepochybně se časem projeví i v České republice, jejíž vládní garnitura se mu v současnosti brání. To si vyžádá jak rozsáhlé investice do rozvoje tzv. „inteligentních sítí“ které dokáží různé zdroje energie navzájem integrovat, tak také potřebu obnovitelné zdroje které jsou závislé na počasí (rychlost větru, námraza) a denní a noční době, roční období (sluneční světlo) v dostatečné míře zálohovat - pokud možno dalšími zdroji, jejichž dopady na životní prostředí budou, podobně jako u zdrojů využívajících obnovitelné zdroje minimální.

Ve světle uvedeného se akumulace energie a její následné využití třeba prostřednictvím přečerpávacích vodních elektráren šetrných k životnímu jeví jako ideální řešení a tato technologie v dohledné době nepochybně nalezne své uplatnění v řadě zemí, které usilují o energetickou nezávislost a soběstačnost a rozhodli se pro budování a rozvoji své energetiky založené na decentralizovaných obnovitelných zdrojích energie. (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Belgie, Itálie) v delším časovém horizontu zřejmě také ČR .

Přenosová soustava v ČR a v Evropě
Provozovatelé přenosových soustav (dále TSO) ve střední Evropě se vyrovnávají s komplexnějšími provozními podmínkami ve svých přenosových systémech, především vlivem masivního nárůstu větrných i solárních zdrojů s přerušovanou výrobou. Proto se společnost ČEPS aktivně zapojila do iniciativy „TSO Security Cooperation“ (dále TSC). Jejím cílem je prohloubit vzájemnou provozní spolupráci a koordinaci mezi TSO. V roce 2008 se ČEPS s dalšími deseti TSO z regionu střední a východní Evropy (dále CEE), Nizozemí a Švýcarska zavázala k vytvoření společné platformy zajišťující vzájemnou výměnu informací, jednotné výpočty provozních situací a v neposlední řadě koordinaci případných nápravných opatření. Prvním úspěchem této spolupráce bylo spuštění rozšířeného regionálního varovného systému v červenci 2009.

Výzvu k vytvoření ENTSO-E dala Evropská komise (EK) na podzim 2007, kdy publikovala návrh tzv. třetího energetického balíčku, ve kterém přímo nadefinovala postup vzniku, úkoly a povinnosti nového sdružení evropských provozovatelů přenosových soustav (PPS). Po intenzivním přípravném období, ve kterém ČEPS patřila k nejaktivnějším členům, představitelé evropských PPS z 34 zemí dne 19. prosince 2008 v Bruselu oficiálně založili asociaci s názvem „European Network of Transmission System Operators for Electricity“ (ENTSO-E). Tato asociace je transformována do organizace kompatibilní s nařízením č. 714/2009 ES, které je v platnosti od 3. března 2011. ENTSO-E nyní sdružuje 41 PPS, kteří slouží více než půl miliardě obyvatel Evropy. Hlavním posláním ENTSO-E je zajistit bezpečnost provozu propojených elektrizačních soustav, integraci obnovitelných zdrojů a zajištění fungujícího vnitřního trhu s elektřinou IEM uplatňovaného v Evropě
Synchronní propojení elektrizačních soustav kontinentální Evropy zahrnuje celou západní a střední část evropské pevniny od Portugalska do Polska a od Dánska do Řecka. V současnosti se dokonce uvažuje o čtyřech možných projektech rozšíření tohoto systému na východ: 1. propojení se soustavou IPS/UPS (země Společenství nezávislých států + pobaltské státy), 2. s pobaltskými státy, 3. připojení Ukrajiny s Moldavskem a 4. připojení Turecka. ČEPS podporuje rozšiřování kontinentálního systému, za podmínky zachování bezpečnosti a spolehlivosti provozu.

Ambice Evropské Unie i jednotlivých členských zemí splnit kritéria podílu obnovitelných zdrojů k roku 2020 a dále přejít ve výhledu roku 2050 k CO2 – neutrální energetice - znamenají obrovský nárůst instalovaných výkonů obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zařízeni se budou budovat v lokalitách s optimálními přírodními podmínkami: vítr, sluneční svit, vodní zdroje a vhodný spád u vodních zdrojů. Tyto lokality jsou často daleko od center spotřeby a navíc mají (s výjimkou přečerpávacích elektráren!) charakter přerušovaných dodávek, závislých na aktuálních přírodních podmínkách, které jsou však dnes již predikovány pravděpodobností. Bezpečná a úspěšná integrace velkých větrných, slunečních i vodních elektráren do elektrizačních systémů je tak přímo podmíněna existencí přenosového systému, schopného transportovat desítky GW na tisíce kilometrů - „SUPER GRID“ neboli „ELEKTRICKÝMI DÁLNICEMI“. Dobré řešení, zejména k posílení stability lokálních a regionálních energetických sítí zde nabízejí přečerpávací vodní elektrárny šetrné k životnímu prostředí, umožňující akumulaci energie v době jejího nadbytku.

V návaznosti na zkreslující a v českých médiích často opakovanou informaci o tom, že větrné elektrárny v Německu anebo domácí fotovoltaické elektrárny způsobí v ČR tzv. black-out, si dovoluji připomenout, že největší překážkou flexibility a propustnosti energetické sítě ve střední Evropě jsou také do budoucna jednoznačně jaderné bloky Temelína, Dukovan, Jaslovských Bohunic a Mochovců. Zapojení těchto elektráren do energetické soustavy totiž trvá (stejně jako jejich bezpečné odstavování z provozu) přibližně týden.

Zkorumpovaným zastáncům nových Temelínů samozřejmě velmi vyhovuje skutečnost, že náklady i termíny dostavby těch jejich tzv. „špičkových zařízení“ se budou (tak jako vždy a všude doposud!) několikanásobně navyšovat a případně ztrácet v nedohlednu.

Lze také bohužel předpokládat, že prostředky zamýšlené pro ČEPS z EU na posílení energetické infrastruktury v ČR pro integraci většího množství OZE do energetické soustavy mají být již v dohledné době zneužity na posílení páteřních vedení pro vyvedení výkonu dalších jaderných a velkých paroplynových elektráren (tj. k dalšímu snižování energetické soběstačnosti ČR!). To bude v budoucnu zřejmě velmi závažným důvodem k dalšímu omezování přístupu ČR k evropským financím.

Zamýšlená výstavba velkých jaderných a paroplynových elektrárenských bloků (a očekávané provize od společností Westinghouse, AREVA i Atomstrojexport, i zvýšený import plynu (provize od Gazpromu) však zřejmě dokáží některým členům v budoucnu již nevolitelné vládní garnitury v České republice a také managerům nevětší a „polostátní“ místní energetické společnosti zajistit poklidné stáří.

Nedivme se tudíž, že tito lidé, těšící se u nás jak podpoře nejvyššího ústavního činitele („otce kupónové privatizace“ a také „odborníka na klimatologii“) a také podpoře úplatných tzv. „mainstereamových médii“, budou v tažení proti ekologickým zdrojům energie i nadále pokračovat a prosazovat i nadále ničení životního prostředí a devastaci zdraví obyvatel i prohlubování energetické závislosti ČR - především s využitím účelově namíchaných a propagandisticky podbarvených ekonomických a technologických informací o „skvělých výhledech“ dnes již beznadějně zaostalé české energetiky založené na fosilních zdrojích a jádru.

Zdroje: tzb-info, ERU, ENERGOSTAT, SUSTAINABLE ENERGY REVIEW, ČEPS a další

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Stanislav Hošek - Český těšín

Nic proti alternativám v čemkoliv. Středa, 13.Června 2012, 10:52:32

Jsem zásadním podporovatelem alternativ ve všem. Vadí mi však, když zastánci jádra jsou vydáváni za „zkorumpované“ a zastánci třeba fotovoltiky div na za „boží bojovníky“. Něco mi to setsakramentsky připomíná. Že by třídní boj?!

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.