Větrná energie

Větrná energie je v současné době nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím obnovitelné energie. Podle Evropské větrné asociace EWEA byl v roce 2010 nárůst nainstalovaného výkonu v Evropě 10 GW a celkový výkon dosáhl 85 GW. Vedoucími zeměmi ve větrných instalacích jsou Německo a Španělsko. V  Německu bylo ke konci roku 2010 instalováno celkem 27 GW, zatímco instalace větrné energie na hlavu je v ČR ve srovnání s BRD téměř 18krát nižší.

Je zajímavé podívat se na předpovědi instalací větrné energie. Renomovaná mezinárodní energetická agentura IEA předpověděla v roce 2002 celkový instalovaný výkon větrné energie 64 GW v Evropě až na rok 2027, přičemž tohoto výkonu bylo dosaženo již v roce 2008. IEA se tedy zmýlila o celých 19 let.

Vývoj technologie větrné energetiky se vydal dvojím směrem. K velikým větrným turbínám a k malých větrným turbínám. Hledají se také nová místa pro větrné turbíny se stálejším větrem. Norské ministerstvo ropy a energetiky rozhodlo budovat velké pobřežní větrné farmy v mořských hloubkách větších než třicet metrů. Již se začalo se zajímavými projekty, mezi něž patří například stavba největší větrné turbíny na světě. Její výška bude 162 metrů, průměr rotoru 145 metrů a výkon 10 MW; dosud největší instalované větrné turbíny mají výkon poloviční. Turbína má dodávat třikrát víc energie než současné velké typy větrných elektráren. Bude testována nejprve dva roky na souši a teprve pak bude instalována na moři. Cena této větrné elektrárny je 17 milionů eur.

Menší plovoucí větrná elektrárna Hywind již byla uvedena do provozu v září roku 2009. Je situována deset kilometrů jihozápadně od ostrova Karmøy. Její základy jsou v hloubce 220 metrů; turbína, kterou konstruovala firma Siemens, má výkon 2,3 MW. Provoz elektrárny slavnostně zahájil norský ministr pro ropu a energetiku Riis-Johansen. Firma StatoilHydro, která elektrárnu vlastní, ji bude v pilotním provozu testovat dva roky. Úspěšné testy otevřou možnosti instalace velkých větrných elektráren na hlubokém moři, daleko od možného střetu zájmů. Turbína by měla vyrobit za rok asi 9 GWh elektrické energie, což odpovídá 45 % plného celoročního výkonu.

Na základě evropského projektu UpWind se ukázalo, že lze realizovat i 20MW turbíny. Průměr rotoru takové turbíny by měl být 200 metrů, pro srovnání dosud největší 5MW turbína má průměr 120 metrů. EWEA předpovídá, že k roku 2030 by mohlo 26-34 % evropské elektřiny pocházet z větru, jak offshore, tak onshore.

Moderní cestou jsou i nové konstrukce malých turbín, především se svislou osou rotace. V posledních letech prošly revolučním vývojem a dosáhly vysoké užitné úrovně výkonem i produkovaným zvukem či vibracemi a jsou i estetické. Tyto turbíny, jmenujme především Quietrevolution nebo Helix wind, lze integrovat do stavebních struktur, jsou velmi tiché a pracují bez otřesů. Vyrábí se zatím v několika velikostech do 15 kW.

Vítr má své místo ale i v dopravě. Současná technika umožňuje využívat nové speciální plachty a kombinovat jejich přednosti s přesnou navigací, meteorologickými mapami, předpovědí počasí a motory na biopaliva. Jedná se vlastně o návrat k tradici, ale s mnohem lepšími možnostmi a vyšší účinností. A nemusí se jednat jen o plachty tradiční, v roce 2007 byla v Hamburku spuštěna na vodu nákladní loď MS Beluga SkySails brémského rejdařství. Firma SkySails vyvinula plachtu na principu tažného draku až 600 čtverečních metrů velikou, s jejímž využitím bude možné snížit náklady na palivo mezi 10 a 35 %. Malá nákladní loď bude schopna během ročního provozu ušetřit průměrně přes čtvrt milionu eur za palivo.

Podle metastudie agentury Pöyry snížila cena větrně generované elektřiny v roce 2009 cenu elektřiny na burze elektrického proudu v různých evropských zemích (DE, DK,BE) o 3-23 eur/MWh.

Mořská energie