Jaderná křižovatka

Není-li výstavba jaderných elektráren ani ekonomická ani potřebná, již nepotřebujeme debatu nad jejím nebezpečím. Ani po šedesáti letech obrovských dotací a loajálního úsilí není jaderná energie schopna překonat první dvě překážky - potřebu a konkurenceschopnost.

Na počátku ledna se v rozhovoru pro media nechal ředitel ČEZu slyšet, že během několika let se začne vyplácet stavět větrné elektrárny na březích moře. Je pozoruhodné, že kapitán tak veliké organizace nemá ve své oblasti správné informace. Je samozřejmě i možné, že data záměrně zkresluje. Tento krok se totiž vyplácí již několik let.

Zákonné regulační mechanismy - zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů - byly přijaty velikým podílem průmyslových a tranzitních zemí (přes 60 zemí na světě), zajistily nečekaný rozvoj obnovitelné energetiky a zásadní měrou přispěly k vybudování její současné konkurenceschopnosti. Zvýšená výkupní cena obnovitelně vyrobené elektřiny je pravidelně rozpočítávána na všechny odběratele elektrického proudu - což mnozí nelibě nesou. Současně ale tato regulace přinesla férový nástroj, který během poměrně krátké doby 10 až 15 let přinesl zásadní změnu. Obnovitelné energie díky dynamickému rozvoji již dnes snižují cenu elektřiny. Prvním zdrojem, který snížil na trhu s elektřinou ceny, byla větrná energie. „Merit order efektem“ došlo podle metastudie agentury Pöyry ke snížení ceny elektřiny v roce 2009 v různých západoevropských zemích o 3 až 23 euro/MWh.

Neobyčejně dynamický rozvoj OE, který nedostatečně předvídaly i profesní organizace, vnesl do rozvoje obnovitelných zdrojů tržní prvky. Podle studie Dr. Harryho Wirtha z Fraunhoferova Institutu ISE došlo ve třetím kvartálu 2011 v BRD ke grid parity, tedy k situaci, kdy proud z vlastní fotovoltaické střechy je levnější než proud ze zásuvky (0.2467 resp. 0.2470 euro za kilowatthodinu). Před několika lety byla tato situace solárními optimisty prognostikována až na léta 2012-13. Pro průmysl, kde je nižší cena energie by mělo dojít v BRD k analogii mezi lety 2015 až 2020. V roce 2007 stála kilowatthodina slunečního proudu 49 eurocentů oproti dnešním 19 eurocentům za kilowatthodinu proudu pro domácnost. Trend je zřetelný a bude pokračovat.

Vedle konstantně rostoucích nákladů na fosilní zdroje, emisní povolenky a nově i u nás parlamentem schválený zákon o záchytu oxidu uhličitého na základě směrnice EP 2009/31/ES, ale bez započtení všech externích nákladů, které mainstreamová ekonomie neuznává. Rostoucí ceny fosilně jaderných zařízení a jejich paliv, a na straně druhé snižující se ceny obnovitelných technologií na výrobu elektřiny díky hromadné výrobě, lepším účinnostem a další životnosti zařízení.

Již před rokem byla uveřejněna studie, která vyhodnocuje cenu elektřiny ze současných fotovoltaických elektráren a cenu elektřiny z  jaderných elektráren v Severní Karolíně. V průběhu roku 2010 došlo k historickému průsečíku - cena elektřiny ze stávajících fotovoltaických elektráren se vyrovnala s cenou elektřin z projektovaných jaderných elektráren. A není žádný důvod si nemyslet, že by se tento trend měl změnit. Důkazy jsou nasnadě. Pouze během posledního půl roku poklesla cena fotovoltaických panelů o 30% a podle americké agentury Greentech Media Research by mohla cena 1 Wp fotovoltaiky dosáhnout během tohoto roku 0,54 euro. Stále klesá cena a roste účinnost obnovitelných zdrojů energie.

Plánovat stavbu nových jaderných zdrojů za  této situace je ekonomickým lapsem. Rychlý trend snižování ceny fotovoltaiky, to jisté míry zapříčiněný velikým počtem inovativních center na desítkách technických univerzit, ale i orientací čínské ekonomiky na velkoobjemovou výrobu fotovoltaiky vedly k nečekaně snižujícím se nákladům. Budoucností je především fotovoltaika nikoliv montovaná na střechy nebo fasády, ale fotovoltaika přímo integrována do střešních a fasádních prvků (BIPV) se stala trendem doby a se svou moderní estetikou má velikou šanci stát se architektonickou normou. Fotovoltaika tvoří zastiňující fasádní elementy, translucentní plochy odvětrávaných fasád i okna a střešní systémy ve formě fotovoltaických tašek nebo fotovoltaických střešních pásů.

Před rokem a půl jsem na proatomovém setkání, které se konalo v honosném prostředí pražského hotelu Mariott, vznesl v  diskuzi dotaz, kdo bude kupovat drahý atomový proud. Odpovědí mi byl bujarý smích prakticky všech účastněných. Již po krátké době bych se ale mohl smát sám. Pakliže bych ovšem nevěděl, že účty za elektřinu, které budou obsahovat náklady na stavbu jaderných zdrojů nebudou rozpočteny na všechny uživatele proudu a tak nezatíží dále již tak vyprázdněnou kapsu veliké části občanů a to navíc způsobem, který nebude transparentní.

Proč překvapuje, že obnovitelné zdroje jsou tak úspěšné? Prakticky všechny předpovědi rozvoj obnovitelných zdrojů podcenily, a to ať byly predikovány Mezinárodní energetickou agenturou (IEA), financovanou z prostředků nadnárodních energetických firem, ale i zainteresovanými profesními organizacemi, jako na příklad Evropskou větrnou asociací EWEA. Tak to samozřejmě zakotvilo v obecném i odborném povědomí.

Dosažený vývoj obnovitelných zdrojů je zcela zákonitý, protože obnovitelné zdroje mají z několika důvodů podstaty větší dynamiku rozvoje. Mají zcela odlišný segment trhu - především malé spotřebitele - přes polovinu vlastníků obnovitelných zdrojů v BRD jsou soukromí vlastníci, obdobně tomu je v Dánsku. Tam vlastní některé větrné farmy družstva i tisíců vlastníků. V roce 2010 bylo investováno do obnovitelných zdrojů na světě 151 miliard amerických dolarů, zatímco do jaderné energie nešly žádné privátní investice.

Obnovitelné zdroje mají mnohem širší a nezávislejší síť výzkumných pracovišť a mnohem širší technologickou variabilitu – od desítek způsobů využití biomasy, přes stále větší a výkonnější větrné elektrárny až k téměř nepřebernému množství výzkumných i aplikačních inovací fotovoltaiky. Jsou navrhovány a stále se zdokonalují akumulační techniky řešící problém fluktuace výroby větrné a fotovoltaické elektřiny. Na téma akumulace elektrické i tepelné energie jsou na světě tři až čtyři veliké mezinárodní konference ročně, s účastí mnoha stovek investorů a manažerů.

Proč tedy jádro? Je levnější? Není. Je snad bezpečnější z hlediska dodávky proudu? Jako centrální zdroj, jehož výkon nelze operativně regulovat, není a ani teoreticky být nemůže. Jaderné elektrárny jsou stavěny jako veliké státní nebo korporativní zakázky. Atomová energie se stala neekonomickou a to bez započtení všech ekologických a bezpečnostních rizik a externalit. Stala se symbolem propojení ekonomické a politické moci - propojení, které je přímou kontradikcí demokracie.

Všechny elektrárny mají někdy své výpadky. Pakliže přestane náhle vyrábět jaderná nebo uhelná elektrárna, což se stává v 6 - 7 procentech celkového času bez varování a ve 4 - 7 procentech plánovaně, nejsou okamžitě k dispozici stovky megawatt až jeden gigawatt elektrického výkonu. Po dlouhou dobu, většinou týdny až měsíce.

V posledních letech je dynamika obnovitelných zdrojů mnohem větší než u klasické energetiky. V roce 2008 bylo 91% generovaného přírůstku výroby elektrické energie bylo z mikro elektráren - z  kogenerace a obnovitelných zdrojů - bez velikých vodních elektráren.

Nové sluneční a větrné elektrárny lze budovat mnohem rychleji než elektrárny jaderné. Atomová lobby nicméně obnovitelné zdroje stále ještě nepřijímá, protože říká, že jejich variující výkon je diskvalifikuje. Již dnes se ukazuje opak - obnovitelné zdroje zvyšují bezpečnost zásobování elektřinou více než to je schopna zajistit jaderná energie.

Lze tedy souhlasit s Amory Lovinsem, když říká „od té chvíle, když výstavba jaderných elektráren není ani ekonomická ani potřebná, již nepotřebujeme debatu nad jejím nebezpečím či nad proliferací jaderných zbraní. Ve světě, kde žijí chybující a zlovolní lidé i nedokonalé instituce je nebezpečím obé. Ani po šedesáti letech obrovských dotací a loajálního úsilí není jaderná energie schopna překonat první dvě překážky - potřebu a konkurenceschopnost. To je konec jaderného příběhu“.

A co si myslíte vy? Diskuse (15 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Pár komentářů a upřesnění Čtvrtek, 2.Února 2012, 18:48:19

V článku je značný počet zavádějících interpretací. Pokusím alespoň některé z nich vysvětlit. Pan Smrž píše, že obnovitelné zdroje již dnes snižují cenu elektřiny. Uvádí, že prvním zdrojem, který díky tzv. „merit order efektu“ snižoval ceny elektřiny, byla větrná energie. Ovšem už nevysvětlil, že to neznamená, že by cena elektřiny z větru či dokonce z fotovoltaiky klesla alespoň k ceně elektřiny z nejdražších fosilních či jaderných zdrojů. Ta je pořád mnohem vyšší a u fotovoltaiky násobně. Nevysvětlil totiž, co to ten „merit order efekt“ vlastně je. Takže vysvětlení nechal na mě. Jedná se o situaci, která nastává tím, že výkupní cena obnovitelných zdrojů je pevně stanovena a částka, o kterou přesahuje tržní cenu silové elektřiny, je doplacena ve formě dotací (ať už ze zdrojů státních nebo těch, které se rozpočtou do konečné ceny elektřiny pro koncového uživatele). Zároveň je zákonem stanoveno, že veškerá obnovitelná elektřina se musí vykoupit a v případě nadprodukce se omezují pouze klasické zdroje. U nich je pak stanoveno, že nejdříve se vypínají ty s nejvyššími provozními náklady. Většinou jsou to elektrárny na plyn nebo naftu. Pak se teprve omezují levnější na uhlí. Jaderné elektrárny mají provozní náklady nejmenší, cena paliva je oproti ceně plynu, nafty a uhlí zanedbatelná, takže pokud je daný stát má, tak se omezují jako poslední. Jelikož na trhu silové elektřiny tak cenu určují pouze klasické zdroje, tak, i když bude elektřina z obnovitelných zdrojů jakkoliv drahá a mnohem dražší než elektřina i z nejdražších klasických zdrojů, povede jejich významnější využívání ke snižování ceny silové elektřiny na burze. Ovšem „úspory“, které tímto „merit order“ efektem vzniknou, jsou jen fiktivní. Protože dané peníze, které je třeba zaplatit se jen přelijí do dotací na obnovitelné zdroje.
Počítání ceny elektřiny z fotovoltaiky a studie, které pan Smrž uvádí jsou značně kontraverzní. Velký podíl na tom, že jde cena fotovolatiky dolů je to, že význačná část panelů se vyrábí v Číně, kde je produkce křemíku náročná na množství elektřiny zajišťována levnou elektřinou z uhelných zdrojů. Dále se předpokládá stoprocentní odběr velmi proměnného zdroje. Pokud by měla fotovoltaika zajišťovat velké procento spotřeby elektřiny, musela by mít takový výkon, že při ideálních podmínkách by produkovala velký přebytek a musela by se částečně odpojovat. To by její efektivitu i cenu elektřiny z ní významně zhoršilo. A existuje i řada dalších velice kontraverzních a nejasných aspektů při těchto cenových porovnáních.
Pan Smrž má pravdu, že jednotlivé větrné či sluneční elektrárny jsou malého výkonu, takže když se nějaká pokazí nebo odstaví kvůli údržbě, nemá tento výpadek tak velký dopad jako výpadek velkého klasického fosilního nebo jaderného zdroje. Ovšem hlavní zdroj výkyvů slunečních a větrných zdrojů je počasí. Pokud nesvítí slunce nebo nefouká vítr, tak je to v rozsáhlé oblasti a pokud mají obnovitelné zdroje dodávat větší procento elektřiny, tak jsou tyto výkyvy daleko větší než je výkon jednoho byť i velkého klasického zdroje. Už teď se to pozoruje na činnosti velkých mořských větrných farem. Buď v Severním moři a na Baltu fouká a pak jedou všechny a nebo ne a všechny stojí.
Definice privátních investorů je u pana Smrže velmi specifická. Zatímco akciová společnost složená z tisíců akcionářů budující obnovitelný zdroj je privátní. Akciová společnost budující zdroj jaderný privátní není :-) Pravdou je, že pro výstavbu jaderného zdroje je potřeba velmi investor. Ovšem stejně tak to platí pro stavbu velkého mořského parku větrných elektráren.
Jak sám pan Smrž zdůrazňuje, je množství výzkumných pracovišť, které bádají nad problémem obnovitelných zdrojů daleko vyšší a i věnované prostředky tak jsou větší než v případě jaderných zdrojů. Zdůrazňuje, že se na tom podílí mnoho stovek investorů a manažerů. To je jen dobře, protože obnovitelné zdroje mají důležitou úlohu v energetickém mixu a jejich význam určitě poroste. Ovšem i přes toto obrovské úsilí nedosahuje například fotovoltaika ani ve státech, které do jejich rozvoje věnují enormní úsilí a již desetiletí, jako je třeba Rakousko a Německo, více než pár procentní podíl na výrobě elektřiny. A Rakousku se zatím nepovedlo se zbavit závislosti na dovozu elektřiny ze zahraničí či závislosti na fosilních zdrojích i když má napřílklad ideální podmínky při využívání vody.
Jaderná energetika byla letos poznamenaná událostmi ve Fukušimě, ale zajímavý byl letošní rok i tím, že se připojilo k síti nejvíce nových reaktorů během jednoho roku po více než patnácti letech. Podrobnější rozbor událostí a vývoje v jaderné energetice v minulém roce je zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6092 .

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Fandím obnovitelným zdrojům Pátek, 3.Února 2012, 18:55:58

díky za článek. V naší Čezské republice jsme za opicemi nejen v politice, ale i ve využívání obnovitelných zdrojů občany. Může za to samozřejmě státní politika zalobovaná betonáři z ČEZu, kteří neváhají postavit obrovskou solární elektrárnu u Ševětína a občanské lokální elektrárny blokují. Jaký to rozdíl proti Německu, kde jsme již v roce 1995 viděli v Norimberku střechy i fasády (o kterých píšete) s fotovoltaickými panely.
U obnovitelných zdrojů je samozřejmě potřebná podpora pro rozjezd a že to může být politický problém v našem státu, který na druhou stranu dotoval všemi hrstmi příchod zahraničních investorů (automobilový průmysl ad.), kteří přinesli pracovní místa, ale neplatili daně, je nesmyslné. Jaký je rozdíl mezi dotací obnovitelných zdrojů (nejen fotovoltaika, ale i teplovodní kolektory, bioplynové stanice ad.) a dotací těchto fabrik? Vždyť také přinášejí pracovní místa dokonce v lokální ekonomice bez nutnosti dopravní obsluhy. A co je hlavní - jejich produkty neničí životní prostředí na rozdíl od automobilů.
Na konec několik otázek pro p.Wagnera:
- jak jste si spočítal, že energie z jádra je nejlevnější? Mohl bych znát Vaši kalkulaci? Samozřejmě doufám, že do ní zahrnete i náklady na likvidaci ekologických škod při těžbě a zpracování uranu, náklady na dopravu rudy/paliva do/z Ruska, na výrobu paliva, na skladování odpadu, na likvidaci JE, nutné pojištění pro případ havárie.
- stejně tak, jako vyčítáte obnovitelným zdrojům jejich "náladovost" nevyčítáte naopak JE jejich neregulovatelnost - počítáte s tím, že při stavbě dalších JE bude třeba stavět i přečerpávací elektrárny?
- na jak dlouho počítáte, že lidský rod bude obývat planetu zemi - na 1000 let, 1 milion nebo několik miliard?
Nakonec k průzkumům o podpoře stavby jaderných elektráren občany - myslím, že není třeba utrácet na ně žádné peníze. Jejich odpor ke stavbě skladů odpadů myslím mluví jasně.

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Chce to aspoň trochu logické úvahy Pátek, 3.Února 2012, 22:03:50

Vážený pane Hlávka, v jaderném bloku o výkon 1000 MW spotřebujete ročně 32 tun paliva. Protože musíte v palivu mít obohacení 4 % uranu 235 oproti 0,7 %, které je v přírodním uranu, musíte spotřebovat 150 tun přírodního uranu. A stejné množství máte i odpadu. To je dohromady za čtyřicet let 12 000 tun paliva přeměněného ve vyhořelé palivo. Na palivo pro celou dobu funkce elektrárny v principu stačí jeden sklad v areálu. A stejně tak pro přechodné uskladnění vyhořelého paliva.
V ekvivalentní uhelné elektrárně spotřebujete ročně 2 až 6 milionů tun uhlí (přesné množství závisí na jeho kvalitě). A dostanete řádově odpovídající množství popílku a také vápence pro odsíření.
U plynové elektráren je potřeba 2 až 3 miliardy kubických metrů plynu.
Uranová ruda sice obsahuje jen jisté procento uranu, ale i tak je objem vytěženého materiálu na jednotku energie zanedbatelně malý oproti objemu materiálu při těžbě uhlí. A navíc se nepřeváží ruda, ale už získaný uranový koncentrát. Takže opravdu jsou náklady na těžbu, dopravu, a likvidaci ekologických dopadů na jednotku energie u uranu zanedbatelné oproti uhlí nebo plynu.
Největší část ceny paliva pro jaderné elektrárny tvoří obohacování a i tak je cena paliva pro jaderné elektrárny velmi nízká oproti ceně paliva u uhelných a plynových zdrojům a tím i provozní náklady.
Trochu přesnější čísla, jak to bylo u různých zdrojů zhruba před čtyřmi lety jsem popisoval zde: http://neviditelnypes.lidovky.cz/energetika-moznosti-pro-hlavni-zdroje-energie-u-nas-fy2-/p_ekonomika.asp?c=A080710_204859_p_ekonomika_wag
Ono stačí srovnat, jaké díry vznikají v Severních Čechách a kolik se vytěží v jediném momentálně fungujícím uranovém dole u nás (jeho produkce je v řádu toho, co stačí pro naše jaderky)..
To, že jaderné elektrárny nejdou regulovat, není pravda. Už nynější třeba i Temelín a Dukovany regulovat jdou. Nejsou pochopitelně tak operativní a rychle regulovatelné jako zdroje plynové, ale regulovat se dají. A nové reaktory III+ generace mají jako základní podmínku i dobrou regulovatelnost. Jinou otázkou je, zda se to vyplatí dělat. Zatímco regulací plynové či uhelné elektrárny šetříte drahé palivo, u jaderného zdroje je, jak bylo ukázáno výše, cena paliva zanedbatelná a regulací nic neušetříte.
Nevím jak dlouho bude lidský rod žít na Zemi. Ale protože věřím, že posláním lidského rodu je poznávání a pochopení vesmíru , ve kterém žije, tak si myslím, že by se měl člověk snažit o to, aby byla možná co nejdelší doba existence lidského rodu a růstu jeho poznání. A proto potřebuje využít všechny ekologické zdroje energie a mezi ně patří i jádro.
Víte, Vaše argumentace o odporu lidí proti stavbě trvalého úložiště v jejich blízkosti je hodně zavádějící. Lidé jsou stejně tak proti stavbě větrné farmy u nich, vedení nutného pro přepravu obnovitelné energie ze severu Německa na jih ... Prostě, pokud se jim má za domem stavět cokoliv, tak jsou proti.

Manning5

Tomáš Imrich - Konstruktér, Suchdol nad Lužnicí

Sobota, 4.Února 2012, 10:32:32

Děkuju panu Smržovi za článek i panu Wagnerovi za komentáře, chtěl jsem se pozastavit nad argumentem levných panelů z levné Číny.Pokud vyberete jeden sortiment tak to skutečně může ukazovat na jeho životaschopnost pouze za dotací a ještě díky vykořisťování Čínského dělnictva a přírody, řekl bych že analogicky i cena jaderné elektrárny ať stále nehorázná je také ještě nemálo snížena tím samým lidským potem a a zničenou biosférou. A ty loňské jaderné elektrárny předpokládám byly stavěny především Číně, nebo v jiných orokářských zemích. Přeju úspěchy při výzkumu.

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Vliv energetického mixu na cenu fotovoltaiky Sobota, 4.Února 2012, 14:44:40

Vážený pane Imrichu, děkuji za dotaz a pokusím se přesněji osvětlit, co jsem měl na mysli. Začal bych s komentářem k pojmu "nehorázná cena jaderné elektrárny". To je subjektivní označení a ještě s jistým pejorativním nádechem. Je tak otázka, co si pod tím představujete. Kdybyste však chtěl nahradit třeba jeden temelínský blok (výkon 1GW) fotovoltaikou, která by byla schopna vyrobit stejné množství elektřiny, musel byste postavit více než 5 GW fotovoltaických panelů a cena toho by byla mnohonásobně vyšší. Znamená to, že cena fotovoltaických elektráren je ještě nehoráznější? Myslím, že v racionální diskuzi srovnávající náklady na produkci elektřiny by se takové výrazy spíše používat neměly.
Právě i díky tomu, že náklady na stavbu jaderné elektrárny jsou mnohonásobně nižší než náklady na stavbu ekvivalentního systému fotovoltaického, který by byl schopen vyrobit za dobu své životnosti stejné množství elektřiny, způsobuje, že elektřina z jádra je nižší než z fotovoltaiky. A to i při započtení ceny na likvidaci a uložení vyhořelého paliva (jaderné bloky je musí povinně shromažďovat a promítají se do ceny elektřiny z nich). Zároveň je při výrobě fotovoltaických článků velká potřeba elektrické energie, takže cena jejich výroby je silně závislá na nákladech výroby elektřiny. Pokud je v mixu hodně fosilních, vodních a jaderných zdrojů, které jsou levnější, tak je výroba křemíku i fotovoltaických článků levnější, než v případě, kdy velkou část energetického mixu tvoří dražší sluneční a větrná energie. A to platí nejen v Číně. Čína má hodně vysoký podíl právě zmíněných levných zdrojů elektřiny.Navíc pak v Číně platí výhoda levné pracovní síly. Ta vede pochopitelně i k nižším cenám jaderných elektráren budovaných v Číně. Ovšem zatímco hlavní část ceny fotovoltaických elektráren je právě cena panelů a ty se hromadně dováží do Evropy a dalších rozvinutých států právě z Číny, hlavní část ceny jaderné elektrárny tvoří struktury a práce, které se provádějí na místě budoucí elektrárny nebo v jiných částech vyspělého světa. Právě naopak, komponenty pro řadu budovaných čínských jaderných elektráren se dodávají z Evropy, USA a Ruska. I když platí, jak už bylo zmíněno, že největší část ceny je postavena na pracích a dodávkách z daného místa výstavby jaderného bloku.
A u nás se nyní a i pan Smrž to tak dělá, srovnává cena elektřiny z nově budovaných jaderných bloků ve vyspělých státech (třeba ve Finsku nebo Francii), kde je podíl čínské práce a komponent velmi malý, s cenami z fotovoltaických elektráren, které jsou ve většinou založeny na dodávkách slunečních článků z Číny.

Milan Smrž - Praha

Děkuji za připomínky, zde odpovídám Pondělí, 6.Února 2012, 15:17:32

Pan Wagner operuje s tím, že v Číně jsou panely obzvláště levné a že uvedená "grid parity" je dosažena nízkými čínskými cenami. Co se dělá v Čině - kde nesdílí sociální zvyklosti západního světa (to ovšem v ČR částečně také ne) a rovněž nesdílí ekologické normativy - je levné. To však není výlučnou doménou fotovoltaických panelů. Věc ovšem není tak úplně jednoduchá, protože obdobně jako klesají ceny čínských panelů, klesají podle pvxchange i ceny panelů ve vyspělých průmyslových zemích - v Japonsku a BRD. Od poloviny roku 2010 klesla cena do konce roku 2011 v drahých zemích pod úroveň čínských cen v roce 2010. Tak prudký pokles ceny není v žádné významné spojitosti s cenou elektřiny, jak se snaží předeslat pan Wagner.
Spotřebitelům je to však jedno. Místo, aby své úspory riskovali ve finančních ústavech si raději koupí na svou střechu fotovoltaiku a budou odebírat, kdy to půjde. Budou šetřit za drahý proud a budou zhodnocovat své úspory. A fosilní a jadernou elektřinu budou používat, když nebude svítit. A nemají-li úspory, tak si půjčí - již existují firmy, které to vše zařídí na klíč. Časem si koupí akumulační kapacity. A kdo bude nakonec bit? Co udělá s cenou jaderné elektřiny?
Anglický návrh na pevné výkupní ceny pro jádro, po němž pošilhává rovněž ČR, není programem zavádění na trh, jako v případě OZE, ale posledním pokusem jaderné lobby se ještě chvíli udržet na vodou.

Pan Wagner se však krutě mýlí, že na R&D obnovitelných zdrojů se vynakládá více peněz než na jádro. Podle H. J. Fella - autora zákona na podporu obnovitelných zdrojů, přijatého ve více jak 60 zemích světa bylo mezi roky 1950 až 2005 v zemích OECD z asi 900 miliard dolarů na energetický výzkum vynaloženo cca 90% na jaderný výzkum, 7% na fosilní a 3% na obnovitelné zdroje z celkového rozpočtu. Podle IEA, kde nemusíme předjímat, že by stranila OZE, bylo v období 1974 až 2002 věnováno z celkového rozpočtu zemí sdružených v IEA na jaderný výzkum celkem 175 miliard dolarů což činilo 58%, na výzkum fosilních energií připadalo 13 % a na obnovitelné zdroje 8% celkového rozpočtu. Tento trend v zásadě pokračuje v rámci zemí IEA do současné doby, kdy je na jaderný výzkum alokován stejný objem veřejných prostředků, jako na obnovitelné zdroje, fosilní zdroje a energetickou účinnost dohoromady. Z tohoto podílu je rozpočet na OZE asi třetinový.

Tomáš Tožička - Duchcov

Oběti jádra Pondělí, 6.Února 2012, 16:52:52

Je pěkné, že se pan Wagner správně zastává vykořisťovaných dělníků v Číně, nebo v montovnách východní Evropy (např. v ČR jak správně uvádí Smrž). Bohužel u uranové těžby je situace ještě podstatně horší. Například vyhnání indiánů Navaho z jejich rezervace v 70. letech za účelem těžby uranu a jejich živoření u těžbou otrávených potoků. To nemluvíme o situaci v Rusku nebo ještě hůře v Afrických zemích, kde je těžba prováděna pod kontrolou paramilitárních jednotek a smrtelně nebezpečná práce je na hranici otroctví. A to je podle našich expertů zajištění energetické bezpečnosti.

Obnovitelné zdroje si dokážeme vyrábět sami. Stačí mít dobře nastavený ekonomický systém, který zabrání parazitování na bídných podmínkách na jiném kontinentu - čímž i lidem tam dáme prostor pro vlastní aktivitu a politiku nedeformovanou tlakem nadnárodních korporací.

Uran tu ale těžit nikdy v dostatečné míře moci nebudeme, a ten co těžíme, už napáchal více škod, než přinesl zisků - navíc dosud není jasné, kdo bude platit sanaci...

Vojtěch Klusáček - Brno

Ad Oběti jádra Pondělí, 6.Února 2012, 19:57:33

Teď to ovšem chce hodit "do placu" nějaká konkrétní čísla, která by doložila tvrzení, že obnovitelné zdroje si dokážeme (a navíc bez ekonomických ztrát) vyrábět sami. Tak třeba kolik stojí postavení 2000 MW jaderné elektrárny vs. náklady na savbu obnovitelných zdrojů o efektivním výkonu 2000 MW - tj. aktuálním výkonu násobeném koeficientem využití. Dále, kolik stojí provoz JE vs. obnovitelného zdroje o ekvivalentním efektivním výkonu. Plus doložit, že nám uran z Rožínky nestačí.

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Poznámky ke komentářům Pondělí, 6.Února 2012, 23:51:13

Pokusím se komentovat příspěvky pana Smrže a pana Tožičky.
To, co jsem zdůrazňoval, bylo, že výroba panelů je velmi náročná na elektrickou energii a cena silně závisí na energetickém mixu. To že jsou v současnosti dominantně vyráběny mixem založeným na uhelných, jaderných a vodních zdrojích do značné míry přispívá ke snižování jejich ceny. No, ale asi nejlepší bude počkat a uvidíme, jak se ceny budou vyvíjet a jestli opravdu bude možné přejít hromadně na fotovoltaiku. Ona totiž fyzika se oblafnout nedá. Tak prostě uvidíme.
K poznámce pana Klusáčka lze zhruba říci toto. Odhlédněme od toho, že pouze proměnnými zdroji nelze zajistit stabilní zásobování elektřinou a neuvažujme plochu, kterou by bylo nutno zabrat. Podívejme se, kolik by stála fotovoltaická elektrárna, která by vyrobila ročně stejné množství elektrické energie jako jaderná s výkonem 2000 MW. Protože efektivita využití u dobré jaderné elektrárny může být zhruba 90 % a u solární v našich podmínkách něco málo přes 10 %, museli bychom mít výkon ve fotovoltaice zhruba 18 000 MWp. Vezměme jako příklad cenu uvedenou zde : http://www.nemakej.cz/navratnost-fotovoltaicke-elektrarny.php ,
kde se uvádí cena 52 Kč na Wp. Cena 18 000 MWp tak vychází na 936 miliard Kč. Navíc by byla její životnost poloviční oproti moderním jaderným blokům. Takže by cena ekvivalentní náhrady byla 1872 miliard Kč. Cena dvou bloků pro Temelín, což by mohlo být těch 2000 MW, se odhaduje na 150 miliard Kč. Pochopitelně je to jen hrubé srovnání. Jaderná elektrárna má provozní náklady. Ty jsou však vzhledem k ceně její výstavby malé a ani fotovoltaické elektrárny se bez péče a údržby neobejdou. A při příslušně velké ploše bude i údržba úměrně náročná. Podle dosavadních zkušeností likvidace jaderné elektrárny stojí zhruba třetinu ceny její výstavby. Ale ani likvidace slunečních elektráren není bez nákladů. Ještě jednou zdůrazňuji, že jde o velice hrubý odhad, ale naznačuje, že cena ekvivalentního fotovoltaického zdroje je zhruba desetkrát větší než jaderného.
Pokud se týká spotřeby uranu, tak pro provoz současných reaktorů v Temelíně a Dukovanech potřebujeme zhruba 800 tun přírodního uranu. To je zhruba dvojnásobek toho, co se v posledních letech těží u nás (těží se v jediném dole a těžba je v útlumu). Zásoby v Rožínce i v jiných místech by umožnily rozšíření těžby a v principu bychom mohli řadu let uživit i dvojnásobný výkon v jádře. I když levněji v současné době vyjde dovoz uranu ze zahraničí (více zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=3778 ).
Pane Smrži, ono opravdu záleží, co do výzkumu příslušných energetických zdrojů zařadíte. Pokud na jedné straně zařadíte vše v čem je slovo jaderný (ať jde třeba o vojenský jaderný výzkum) a na druhé straně třeba vývoj slunečních článků pro špionážní družice za výzkum pro obnovitelné zdroje nepočítáte, tak opravdu přijdete k tak absurdnímu poměru 90 % ku 3 %.
Doly v Navajských rezervacích byly budovány v už od počátku minulého století a vrchol těžby uranu nastal během druhé světové války a následné studené války a souvisel s jaderným zbrojením. Neměl moc souvislost s jadernou energetikou. Jistě se shodneme na tom, že by při těžbě surovin a výrobě by měly být dodržovány bezpečnostní, zdravotní a ekologické podmínky. Ovšem problémy s tím nejsou jen v souvislosti s jadernou energetikou, ale také s obnovitelnými zdroji. Na jejich výrobu je třeba ocel, hliník, křemík a v některých případech i dosti jedovaté a nebezpečné prvky, a nejedná se pouze o rtuť. A při těžbě potřebných surovin i při výrobě potřebných polotovarů existují bezpečnostní, ekologická a zdravotní rizika. A pokud se to nebere v úvahu a zanedbají se, tak to dopadne špatně, jako například nedávno v maďarské hliníkárně. Pochopitelně řada ze zmiňovaných surovin je potřeba i pro postavení jaderné elektrárny. Ale pro získání stejného množství energie musí být těch surovin u obnovitelných zdrojů více. A není to tak, že suroviny pro obnovitelné zdroje pocházejí ze vzduchoprázdna a jsou získány bez problémů a rizika. Prostě vždy je třeba srovnávat a vážit náklady a rizika.

Mirza Hadžič - Praha 5

Úterý, 7.Února 2012, 16:21:43

U moderních panelů je opotřebovanost 0.25% - 0.5% ročně, tedy po 40 letech vyrábějí pořád přes 80% původního výkonu, v některých případech přes 90%. Výzkum v tomto oboru postupuje rychle. Výroba 1kWh FV v Evropě dnes stojí 3-6 Kč v závislosti na poloze a rozsahu, V roce 2020 je předpoklad snížení ceny výroby FV energie na 1.5 - 3 Kč / kWh. Víc zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Grid_parity

"As of 2011, the cost of PV has fallen well below that of nuclear power and is set to fall further. The average retail price of solar cells as monitored by the Solarbuzz group fell from $3.50/watt to $2.43/watt over the course of 2011, and a decline to prices below $2.00/watt seems inevitable".

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Díky za potvrzení Úterý, 7.Února 2012, 21:18:48

Děkuji panu Mirzovi za potvrzení mých výpočtů. Já jsem udával nalezenou cenu 52 Kč za Wp. Pan Hadžič udává cenu mezi 46 až 67 Kč (přepočteno z dolarů). S tou životností to asi není tak jednoduché. Výrobci udávají většinou 25 - 30 let a pokles výkonu na 80 procent po dvaceti letech. Ale mohou se najít speciální typy, které budou mít delší životnost a nižší pokles výkonu. Ovšem ty budou asi zase dražší. Řekl bych, že se stejně asi dostaneme blízko toho mnou uvedeného desetinásobku ceny. Ale stejně jsem psal, že jde pouze o hrubé odhady.

Mirza Hadžič - Praha 5

Středa, 8.Února 2012, 00:52:55

V. Wagner: Je to dost divný propočet (který bych označil za "wishfull thinking") kde JE je nepatřičně zvýhodněna oproti FV. Aniž bych se pouštěl do rozboru čísel, selský rozum napovídá že by se dnes nekonal prudký nárůst produkce FV elektřiny, kdyby existovala levnější, natož mnohonásobně levnější alternativa. V případě JE, kromě paliva a výstavby je potřeba započítat mnoho externalit, jak uvádí B. Sovacool: http://www.spp.nus.edu.sg/docs/policy-briefs/201101_RSU_PolicyBrief_1-2nd_Thought_Nuclear-Sovacool.pdf

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaiky Středa, 8.Února 2012, 16:17:16

Vážený pane Hadžiči, děkuji za pěknou nahrávku. To, že je všude prudký nárůst FV a v Česku byl nedávno extrémní, není dáno tím, že by byla výroba elektřiny z FV levnější než jiné zdroje, ale čistě dotacemi. Na elektřinu z fosilních a jaderných zdrojů se dotace nedávají. Na zdroje z FV se v tomto roce vynaloží 22 miliard Kč a tedy velká většina z celkových 32 miliard Kč určených na dotace na obnovitelné zdroje. Podobně je to v Německu či Španělsku. Ovšem solární zdroje vyprodukují jen malou část elektřiny z obnovitelných zdrojů a i tak spolykájí většinu dotací. Obrovský nárůst FV u nás byl dán tím, že dotace na výkup elektřiny z nich byla 12 Kč na kWh. Nyní se dotace snížila a je od 5,50 do 7,50 Kč na kWh (podle velikosti zdroje). To je pořád hodně, ale i tak budování FV zdrojů drasticky spadlo. Cena silové elektřiny v základním režimu se pohybuje mezi 1 Kč až 2 Kč na kWh. Takže je vidět, že výkupní cena z FV zdrojů je násobně a byla až desetinásobně větší. Dále je třeba si uvědomit, že ceny na burze tvoří všechny zdroje a jaderné zdroje patří k těm levnějším. Takže i zde je vidět násobný až desetinásobný rozdíl v ceně elektřiny jako v ceně budování zdroje. Prostě se oba přístupy (pohled na cenu zdroje i cenu elektřiny z něj potvrzují:-)).
Pokud jde o cenu externalit. Jak jsem zdůrazňoval na začátku, je náš odhad pouze hrubý. Je jasné, že přesnější odhad dostaneme při započítání všech externalit. Ovšem musíme je započítat pro oba porovnávané typy zdrojů. I FW má při tak masové výrobě, která je potřebná pro její významnější podíl v energetickém mixu, značné externality. Navíc je třeba do těchto externalit započítat třeba i to, že souběžně z FV zdroji se musí postavit i stejný výkon fosilní či jiný, který FV zdroje zálohuje a funguje v době, kdy Slunce nesvítí nebo svítí málo. A je tak „navíc“ a to je také finančně značně náročné. Přesně jak píše ve svém příspěvku do diskuze pan Smrž: „Místo, aby své úspory riskovali ve finančních ústavech si raději koupí na svou střechu fotovoltaiku a budou odebírat, kdy to půjde. Budou šetřit za drahý proud a budou zhodnocovat své úspory. A fosilní a jadernou elektřinu budou používat, když nebude svítit.“ Zatímco jádro či fosilní elektrárny se bez dalších záložních zdrojů obejdou, FV je musí mít a se stejným výkonem, který je plně nahradí. Představa pana Smrže bez fosilních či jaderných zdrojů nefunguje.
Ještě jednou díky pane Hadžiči za spolupráci, že jste mi trochu zahrál Watsona a mohli jsme ostatním diskutujícím podrobněji vysvětlit souvislosti. Musím ostatním zdůraznit, že jsme opravdu nebyli domlueni :-)

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Odpovědi p.Wagnera Středa, 8.Února 2012, 23:30:40

mě vůbec neuspokojily, neodpověděl jste mi jak jste dospěl ke tvrzení, že energie z JE je nejlevnější, přičemž vyčíslení efektivity obnovitelných zdrojů máte v malíčku.

Ostatně by mě zajímalo jak lze JE regulovat.

Co se týká i dalších problémů JE (úmrtí z ozáření, možnost teroristického útoku ad.) jsou zahaleny tolika zamlženími, že by bylo nejlépe uspořádat referendum, kde by bylo řečeno, že kdo je pro JE souhlasí také se stavbou úložiště jaderného odpadu třeba na svém pozemku. Rakousko se referenda nebálo.

Proč jsem se ptal na Vaše představy o době trvání lidské civilizace - protože umíte úžasně vypočítat nevýhody obnovitelných zdrojů, ale neumíte si představit, že naše zeměkoule je konečná a též i nerostné suroviny.

Společně bychom se měli zamýšlet nad tím, jak zajistit další obnovitelné zdroje, protože země jako Německo, na rozdíl od nás, nepřekvapí náhlý kolaps dodávek ropy či zemního plynu, když pracují na plynulém odchodu od jádra. To my si stále nepřipouštíme a naše čecháčkovství, kdy se cítíme být nejchytřejší, nás může pěkně vytrestat.

Vladimír Wagner - vědecký pracovník - fyzik, Řež

Odpovědi panu Hlávkovi Čtvrtek, 9.Února 2012, 04:42:8

Pane Hlávka, tak tedy postupně:
1) Každý reaktor má regulační a kontrolní systém. Nejčastěji regulační tyče, které obsahuje materiál intenzivně pohlcující neutrony. Jejich zasouváním a vysouváním se reguluje průběh štěpné reakce a tím i výkon reaktoru. Každý reaktor může regulovat výkon. Na konkrétní konstruci pak závisí v jakém rozsahu a jak rychle. Mezi důležitými požadavky na konstrukci reaktorů III+ generace patří i to, aby byly co nejlépe a v co nejširším rozsahu regulovatelné.
2) Co se týká referenda. Vy tvrdíte, že se má udělat kvůli tomu, že je v dané oblasti totálně zamlženo, tedy hlasující o tom nic neví. Můj názor je, že fakt je známo hodně a mlžení je hlavně ze strany protijaderných aktivistů. Hlavně však nechápu smysl referenda, kdy lidé hlasují o něčem, o čem podle Vás mají zamlženo. Rakouské referendum bych být Vámi nezmiňoval. Zkuste si něco přečíst o jeho historii. Dopadlo tak, že odpůrci jaderné elektrárny vyhrály jen o malý zlomek procenta. Bylo to v podstatě fifty fifty. Navíc, většina lidí hlasovala proti jádru čistě proto, že se chtěla zbavit politika, který s výsledkem spojil své setrvání ve funkci (nakonec pochopitelně neodstoupil, ale hotová elektrárna se nespustila).
3) Mě se zdá, že je to naopak. Já si dobře uvědomuji omezenost zdrojů a nutnost jejich efektivního využití. A na rozdíl od Vás si uvědomuji nutnost využít zásoby uranu, které jsou nejméně na staletí, v případě využití rychlých reaktorů více než tisíciletí a v případě využití termojaderné fúze pak na dobu srovnatelnou s existencí Země. Je mi jasné, že ropa, uhlí a plyn by bylo dobré šetřit třeba pro chemický průmysl. To Vy prosazujete cestu, kterou se dalo Německo. Tedy zavřít i hotové jaderné elektrárny, na jejichž stavbu už se materiály a energie spotřebovaly a místo produkce z nich, která by nespotřebovávala téměř žádné fosilní zdroje, intenzivně pálit uhlí a plyn ve fosilních zdrojích. A tady je třeba se dívat na konkrétní čísla, ne na reklamní hesla. Tedy na to, kolik se reálně vyrobí elektřiny v Německu ve kterých zdrojích a jaké zdroje opravdu nahrazují ty odstavované jaderné. A ta čísla na netu jsou a i já jsem je i zde několikrát odkazoval a uváděl. Pane Hlávka, já vím, že jsou lidé, kteří nemají technické a fyzikální myšlení. Nemají rádi čísla a neradi s nimi pracují. I oni by však aspoň trochu měli tento odpor překonat, jestliže si chtějí vytvořit reálnou představu o světě. Zkuste to.
4) Ve Vašem posledním odstavci se jasně projevuje nedostatek logiky ve Vašem uvažování. Jestliže přijdeme o ropu a plyn, kdo bude mít větší šanci na to, že to překoná. Ten kdo se spolehne na kombinaci plynu a obnovitelných zdrojů (jako Německo) nebo na kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů?
5) Pane Hlávka, v předchozích částech a v odkazech jsem porovnal číselné údaje nákladů na stavbu jaderné elektrárny a jiných zdrojů, na její likvidaci, dále také náklady na palivo (viz už třeba zmíněný odkaz http://neviditelnypes.lidovky.cz/energetika-moznosti-pro-hlavni-zdroje-energie-u-nas-fy2-/p_ekonomika.asp?c=A080710_204859_p_ekonomika_wag . Já vím, že Vy nemáte rád čísla a nechcete se zatěžovat srovnáváním čísel a faktů, ale zkuste ten svůj odpor překonat. Ono nad čísly a fakty se diskutuje daleko racionálněji a smysluplněji. Přírodní zákony a v oblasti energetiky hlavně ty fyzikální jsou ty, co určují realitu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.