Fukušima na Moravě? Mohl by stačit stoletý sníh
Jakub PatočkaZpráva o zátěžových testech českých jaderných elektráren, kterou zpracoval Státní úřad pro jadernou bezpečnost, má mizernou kvalitu, je produktem snah líčit vše v růžových barvách, ale přesto z ní plynou alarmující skutečnosti.
Ze zprávy o zátěžových testech v českých jaderných elektrárnách, kterou Státní úřad pro jadernou bezpečnost, předal na konci roku 2011 do Bruselu, je na první pohled patrné, že byla zpracována velmi ledabyle. Jak upozorňuje v rozhovoru pro Deník Referendum Jan Haverkamp v anglickém textu zprávy se používají české zkratky, z nichž některé dokonce ani nejsou nikde ve zprávě vysvětleny.
Přestože podle svých kritiků celkové pojetí zprávy působí dojmem, jako by jejím hlavním záměrem bylo ubezpečit veřejnost, že česká jaderná zařízení jsou v nejlepším pořádku, podrobnější analýza provedená Daliborem Stráským, českým expertem na jadernou energetiku, odhaluje, že v textu zprávy je ukryta celá řada mimořádně alarmujících skutečností.
Stráský dokládá, že zpráva Státního úřadu pro jadernou bezpečnost pracuje výhradně s ideálními scénáři průběhu havárie. K tomu autor poznamenává, že jakkoli se taková havárie nedá vyloučit, „pravděpodobnost, že by nastala, by však byla velmi malá — a to především po zemětřesení“.
Stráský se v dalších částech svého kritického stanoviska podrobněji zabývá oběma českými jadernými elektrárnami. V obou případech autor upozorňuje, jak na závažné nedostatky, které zprávy zjistily, tak na některé nedostatečně provedené analýzy.
V případě Temelína mezi závažné nedostatky zjištěné zprávou zahrnuje:
- V důsledku SBO (Station Black-out) může být ovlivněna funkce řídicího a kontrolního systému, protože chlazení příslušných přístrojů, nabíjených bateriemi, není zajištěno. Přístroje mohou vysílat chybné signály.
- Hasičské systémy čerpání vody nebyly nikdy předtím předpokládané pro zmírnění následků technologických poruch. Jejich kapacita nebyla prověřena, hasičská přípojná místa nejsou připravena. S použitím hasičské techniky se však v mnohých scénářích počítá a je popisováno jako řešení poruch.
- Nádoba reaktoru nemůže být během nehody chlazena zvenčí.
- Základová deska kontejnmentu (nachází se ve výšce třináct metrů) se může zcela protavit při nehodě s tavením paliva již po 24 hodinách od začátku nehody.
Jen mi není jasné, proč se odpor k jaderné energii stal součástí záměrů, za ktéré "kopou" Deník Referendum a Britské listy. V dojemné shodě - jaký pradox - třeba s takovým Respektem.
Víte co praví lidová moudrost o příležitosti?