Rádio Jerevan o české jaderné bezpečnosti

Velmi uklidňujícím dojmem působily minulý týden zprávy o vedoucí pozici České republiky v indexu jaderné bezpečnosti. Mnohem méně uklidňující je skutečnost, že tyto zprávy byly výsledkem pouze špatné novinářské práce s původním materiálem.

Minulý čtvrtek se českými médii prohnala zpráva, jejíž titulky byly variacemi na „Česko je v jaderné bezpečnosti třetí nejlepší na světě“. Sama ČTK, od níž většina zpravodajských deníků informaci převzala, ji uvedla slovy „Česko podle průzkumu patří v jaderné bezpečnosti k nejlepším“. Několik médií si hned přisadilo „Rakousko, které často kritizuje jadernou energetiku v ČR, skončilo páté“ (Právo), „Česko je v jaderné bezpečnosti třetí nejlepší, Rakousko až páté" (MF DNES).

Celé je to tak trochu jako z normalizačního vtipu o zprávách rádia Jerevan. Rakousko, které neprovozuje žádný velký komerční jaderný reaktor, už z definice nemůže představovat větší hrozbu pro jadernou bezpečnost než Česká republika, která jich má šest, z toho čtyři bez sekundárního kontejnmentu (robustní ochranné obálky, která brání úniku radiace v případě těžké nehody). Ale především se ono hodnocení vůbec netýká jaderné bezpečnosti, nýbrž zajištění jaderných materiálů přímo využitelných pro vojenské účely.

Propagandistický způsob, jakým se zprávou naložila česká média, stojí za krátkou analýzu. Klamavý titulek, jací jsme my Češi machři v jaderné bezpečnosti, dala zprávě už ČTK. Redaktoři se neobtěžovali ověřením informací a troufám si tvrdit, že původní zprávu NTI ani neviděli.

Za prvé, co znamená pojem „jaderná bezpečnost“? V hovorovém a obecném významu si pod ní patrně každý představí opatření k tomu, aby nedošlo k nehodě jaderného reaktoru nebo úniku radioaktivity do životního prostředí. Zabere ale jen pár minut, aby si každý zájemce – zejména novinář, který o věci píše – vyhledal patřičnou definici technickou a právní. Obě se objeví hned na první straně odkazů po zadání pojmu „jaderná bezpečnost“ do české verze vyhledávače Google.

Stejnojmenná webová stránka jaderna-bezpecnost.cz tento pojem rozvádí slovy „hlavním úkolem je dbát na bezpečnost JE Dukovany a JE Temelín, sledovat možné negativní dopady jaderné elektrárny na okolí, resp. je maximálně snižovat, a minimalizovat rizika atomové elektrárny, jejichž následkem by mohla být havárie elektrárny.“ (Pozoruhodné je, že profesionálně zpracovaný web je anonymní, chybí kontakt i uvedení jména majitele či vlastníka. Z obsahu i ducha však plyne, že se jedná o někoho, kdo se věnuje propagaci jaderných elektráren: například vytváří ve čtenářích falešný dojem, že elektrárna Dukovany je vybavena plnohodnotným kontejnmentem, nebo další propojený web o obou českých jaderných elektrárnách je doprovozen fotografiemi žárovky a klidně spícího dítěte. Doména je registrovaná firmou Actum s.r.o., která má v náplni mimo jiné činnosti reklamní činnost a marketing.)

Podstatnější je ale otevřít odkazy na webu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kde se pod tímto pojmem opět jednoznačně hovoří o bezpečnosti jaderných elektráren. Portál odkazuje na publikaci „Mezinárodní terminologie“, zveřejněnou Mezinárodní agenturou pro jadernou energetiku s definicí zcela jednoznačnou:¨

Nuclear Safety - The achievement of proper operating conditions, prevention of accidents or mitigation of accident consequences, resulting in protection of workers, the public and the environment from undue radiation hazards.

Tedy: „Jaderná bezpečnost – Zajištění správných provozních podmínek, předcházení nehodám nebo minimalizace jejich následků tak, aby pracovníci, veřejnost i životní prostředí byli ochráněni před zbytečnými radiačními riziky.“ (překlad autora)

V neposlední řadě odkazují stránky SÚJB na legislativu, konkrétně „atomový zákon“, jež v druhém paragrafu definuje pojmy, a to konkrétně jadernou bezpečnost takto:

„jadernou bezpečností [je] stav a schopnost jaderného zařízení a osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo
nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezovat následky nehod“

Také společnost ČEZ na svém webu definuje jadernou bezpečnost jednoznačně:

„Jak z definice vyplývá, je cílem jaderné bezpečnosti zabránit nekontrolovanému rozvoji štěpné řetězové reakce a zabránit nedovoleným únikům radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí.

Tolik můj rychlý, ale zcela jednoznačný průzkum pojmu „jaderná bezpečnost“, v níž údajně naše republika předstihla „Rakousko, které často kritizuje jadernou energetiku v ČR.“

O jaké mezinárodní hodnocení tedy vůbec šlo? Nevládní organizace NTI hned v titulu své nové analýzy používá výmluvný a s jadernou bezpečností stěží zaměnitelný pojem: „Nuclear Materials Security Index“, tedy volně přeloženo „index zabezpečení jaderných (nebo štěpných) materiálů“. Jedná se tedy o to, jak jednotlivé státy skladují a zajišťují štěpné materiály, které se dají přímo použít k sestrojení jaderné bomby. Dokonce i výčet těchto materiálů přináší zpráva hned v úvodním shrnutí (cituji na straně 12, celková analýza má 128 stran):

For the purposes of this Index, the term weapons-usable nuclear materials includes highly enriched uranium (HEU), separated plutonium, and the plutonium content in fresh mixed oxide fuel.

Přeloženo do češtiny: “Pro účely indexu definujeme materiál použitelný na jaderné zbraně jako vysoce obohacený uran, separované plutonum a plutonium přimíchané do čerstvého MOX paliva“ (jedná se o palivo typu MOX, kde se oxid čerstvého uranu mísí s oxidem plutonia, získaného z přepracování vyhořelého jaderného paliva – poznámka autora).

Studie také krátce zmiňuje i konstrukci indexu, a to hned na straně 2 (pokud by se snad novinář neprokousal ani úvodním shrnutím, přinejmenším toto by mohl zaznamenat a pochopit z toho, že se o jaderné elektrárny opravdu nejedná):

The NTI Index assesses the contribution of 32 states with one kilogram or more of weapons-usable nuclear materials toward improved global nuclear materials security conditions, using five categories: (a) Quantities and Sites, (b) Security and Control Measures, (c) Global Norms, (d) Domestic Commitments and Capacity, and (e) Societal Factors.

Česky (opět překlad autora): „Index posuzuje 32 zemí, které vlastní jeden kilogram nebo větší množství materiálu použitelného na jaderné zbraně, a jejich příspěvek k vyšší globální úrovni zabezpečení těchto jaderných materiálů. Používá pět kategorií: a) množství a místo uskladnění, b) zajištění a kontrolní opatření, c) globální smlouvy a dohody, d) národní závazky a kapacity, e) společenské vlivy.“

Čili naprosto nic, co by odkazovalo na české jaderné elektrárny a bezpečnost jejich provozu.

Zprávu o neexistující vedoucí pozici naší republiky v indexu jaderné bezpečnosti přinesla snad všechna důležitá média, kromě zmiňovaných deníků Právo a MF DNES také Hospodářské noviny, Deník, Česká televize i Rozhlas, ale také ekologické portály Ekolist a Enviweb.

Tento komentář píšu s tím, že se se to může jevit jako hnidopišství, když jsou přece důležitější témata, která je třeba kriticky rozebírat. Navíc zas mohu působit jako muž jednoho tématu, což bych nerad.

Zdá se mi ale důležité takové věci nepřecházet. Koneckonců, rizika jaderných elektráren stojí za pozornost a jednou z důležitých lekcí z havárie ve Fukušimě nepochybně je i to, že o problematice musí být všichni informováni mnohem přesněji a transparentněji, než si průmysl i státní aparát navykly.

V této malé, ale výstižné kauze, se ukazuje, jak špatně na tom u nás s kulturou jaderné bezpečnosti jsme. Ať už jde o propagandu zorganizovanou nějakou vlivovou agenturou (čemuž by nasvědčovaly posměšné odkazy na Rakousko použité paralelně v několika médiích), nebo prostě jen o kombinaci předpojatosti a lempláctví českých novinářů.

Ještě jedna drobná, ale podstatná poznámka. Česká televize cituje předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou, která na zprávu NTI reagovala slovy: „Nebyly shledány žádné závažné nedostatky a umístili jsme se docela dobře, to je sice hezké, ale na druhou stranu to neznamená pro naši další práci žádné uspokojení."

Mohli bychom mít paní Drábové za plus, že ani dobré hodnocení pro ni neznamená usínání na vavřínech, kdyby. Kdyby se totiž jaksi nezapomněla zmínit o tom, že tohle hodnocení se jaderné bezpečnosti netýká; paní předsedkyně naopak implicitně potvrzuje zcela mylnou interpretaci, totiž že naše jaderné elektrárny jsou na tom dobře a mezinárodní srovnání to potvrdilo.

Možná je to tím, že když loni řešila kauzu neoprávněného a vysloveně protiprávního nakládání s jaderným materiálem, zametla to pěkně pod koberec konstatováním, že dostatečným trestem je pro dotyčného ostuda. Šlo o to, že bývalý ředitel jaderné elektrárny Temelín František Hezoučký šel k lékaři v tašce si jen tak nesl radioaktivní pelety z jaderných palivových článků. Kdoví, jestli se tento případ donesl i organizaci NTI.

Při podrobnějším studiu bodování v jednotlivých kategoriích a ukazatelích můžeme také vidět, v čem nás to vysmívané Rakousko předčilo: zajištění, zejména během transportu jaderných materiálů (že by tedy přece jen ta taška pana ředitele Hezoučkého?), a pak také v menší míře korupce.

Je vidět, že pokud jde o kulturu jaderné bezpečnosti v naší republice, máme před sebou ještě hodně dlouhou cestu.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pondělí, 16.Ledna 2012, 09:23:22

– Jeg mener at Norge burde toppet denne lista. Særlig siden vi er et så rikt land som burde ha topp standard på våre lagre for atommateriale, sier Nils Bøhmer, kjernefysiker og daglig leder i Bellona, til NRK.no.
Norge havner bak land som Sverige, Ungarn og Tsjekkia.

„Myslím si, že Norsko má být na špici tohoto seznamu. Zejména proto, že jsme tak bohatá země, máme mít nejvyšší standardy v bezpečnosti jaderného materiálu,“ řekl jaderný fyzik Nils Bøhmer pro NRK.
Norsko zaostávat za zeměmi jako je Švédsko, Maďarsko a Česká republika.

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Pondělí, 16.Ledna 2012, 09:45:43

"Bøhmer synes det er litt overraskende at Ungarn og Tsjekkia tar andre og tredjeplassen.

– Jeg tror en grunn til det kan være at disse landene har fått en del økonomiske bidrag til å bedre sikkerheten rundt atommateriale. Det har ikke Norge fått." norská televize NRK


Bøhmer to považuje za překvapení, že zrovna Maďarsko a Česká republika jsou druhé a třetí.
Myslím si, že jedním z důvodů může být, že tyto země obdržely určitý finanční příspěvek ke zlepšení bezpečnosti jaderného materiálu. To Norsko nedostalo.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.