Elektrické vlaky v Nizozemsku jezdí už jenom na elektřinu z větru

Josef Patočka

Nizozemským drahám se podařilo docílit světového unikátu. Moderní osobní vlak potřebuje dnes na kilometr jízdy přibližně takovou energii, jakou vyrobí průměrná větrná turbína na tři otočení.

Elektrické vlaky v Nizozemsku jezdí už pouze na elektřinu, kterou vyrábějí větrné elektrárny. Oznámily to Nizozemské dráhy (NS) se začátkem tohoto roku s tím, že jde o splnění jednoho z cílů, který si společnost sama dala. Dosáhnout jej se podařilo přitom o celý rok dříve, než měly NS původně v plánu.

„Od 1. ledna 2017 jezdí všechny naše elektrické vlaky už jen na vítr,“ potvrdil mluvčí Nizozemských drah Ton Boon v aktuálním tiskovém prohlášení.

Nizozemské dráhy uzavřely před dvěma lety novou smlouvu o dodávkách elektřiny s energetickou společností Eneco. A právě tato smlouva s platností na deset let udává, že veškerá elektřina pro vlaky NS bude pocházet z větru nejpozději do ledna roku 2018.

Cíl se tak podařilo splnit s uvedeným předstihem — podle Boona především díky tempu, jímž v zemi vznikají nové větrné turbíny na pevnině i na moři.

Různé zajímavosti

Eneco a NS uvádějí na společných webových stránkách k projektu množství zajímavých technických detailů. Například: Nizozemské dráhy spotřebují ročně 1,2 miliardy kilowatthodin elektřiny, což je přibližně stejně jako všechny nizozemské domácnosti. Každodenně vypraví zhruba pět a půl tisíce jízd a přepraví přes 600 tisíc lidí. Ti se tak nyní mohou spolehnout na první stoprocentně obnovitelné elektrické dráhy na světě.

Typický elektřinou poháněný vlak dále dle Eneco a NS potřebuje na uražení jednoho kilometru v současné době zhruba tři otáčky průměrné větrné turbíny. Jedna hodina průměrného provozu turbíny tak stačí vlaku až na 200 kilometrů cesty.

Do roku 2020 mají NS přitom v plánu snížit spotřebu energie na jednoho přepraveného pasažéra o dalších pětatřicet procent.

Ředitel na lopatce a tři ale

Velkou pozornost zpravodajů vzbudilo i propagační video, v němž ředitel Nizozemských drah Roger van Boxtel světový rekord oznamuje. Sílu větru přitom ilustruje tak, že se nechá přivázat k jedné z lopatek větrného mlýna.

Analytikové zabývající se tématem ovšem upozorňují také na tři důležitá ale projektu: za prvé, uvedený úspěch se vztahuje jen k provozu na elektrifikovaných tratích. Těch je v Nizozemsku sice drtivá většina, avšak malá část vlaků bude i nadále jezdit na naftu.

Za druhé, statistika se týká jen osobní přepravy, protože nákladní nespravují v Nizozemsku Nizozemské dráhy — přes svou dceřinou společnost tak činí Deutsche Bahn. Německá korporace ovládla nizozemskou nákladní dopravu už v roce 2003 díky strategickému nákupu.

A za třetí, Nizozemsko je sice stereotypně známé coby země větrných mlýnů, dosud však sytí z obnovitelných zdrojů zhruba jen dvanáct procent své roční spotřeby, z čehož část elektřiny ještě dováží. Očekává se přitom, že evropský cíl — produkovat čtrnáct procent elektřiny z obnovitelných zdrojů na území daného státu do roku 2020 — nesplní.

I tak je nicméně vzestup obnovitelných zdrojů v zemi rychlý: mezi lety 2005 a 2015 se instalovanou kapacitu větrných elektráren podařilo víc než zdvojnásobit přibližně z 1 500 na 3 400 megawattů. Rok 2015 byl s víc než 500 instalovanými megawatty zatím rekordní.

Strany tradiční velké koalice navíc zavázaly v září 2016 vládu, aby snížila do roku 2030 nizozemské emise skleníkových plynů o pětapadesát procent. Podle znalecké shody předpokládá tento cíl uzavření všech dosud fungujících uhelných elektráren v zemi, a tedy podniknutí celkového energetického obratu.

Další informace:

The Guardian Dutch electric trains become 100% powered by wind energy

Wired 100% of electric Dutch trains now run on wind power

Motherboard 100 Percent of Dutch Electric Trains Now Run on Wind Energy