Elektrické vlaky v Nizozemsku jezdí už jenom na elektřinu z větru

Facebook Twitter Vytisknout

Elektrické vlaky v Nizozemsku jezdí už pouze na elektřinu, kterou vyrábějí větrné elektrárny. Oznámily to Nizozemské dráhy (NS) se začátkem tohoto roku s tím, že jde o splnění jednoho z cílů, který si společnost sama dala. Dosáhnout jej se podařilo přitom o celý rok dříve, než měly NS původně v plánu.

„Od 1. ledna 2017 jezdí všechny naše elektrické vlaky už jen na vítr,“ potvrdil mluvčí Nizozemských drah Ton Boon v aktuálním tiskovém prohlášení.

Nizozemské dráhy uzavřely před dvěma lety novou smlouvu o dodávkách elektřiny s energetickou společností Eneco. A právě tato smlouva s platností na deset let udává, že veškerá elektřina pro vlaky NS bude pocházet z větru nejpozději do ledna roku 2018.

Cíl se tak podařilo splnit s uvedeným předstihem — podle Boona především díky tempu, jímž v zemi vznikají nové větrné turbíny na pevnině i na moři.

Různé zajímavosti

Eneco a NS uvádějí na společných webových stránkách k projektu množství zajímavých technických detailů. Například: Nizozemské dráhy spotřebují ročně 1,2 miliardy kilowatthodin elektřiny, což je přibližně stejně jako všechny nizozemské domácnosti. Každodenně vypraví zhruba pět a půl tisíce jízd a přepraví přes 600 tisíc lidí. Ti se tak nyní mohou spolehnout na první stoprocentně obnovitelné elektrické dráhy na světě.

Typický elektřinou poháněný vlak dále dle Eneco a NS potřebuje na uražení jednoho kilometru v současné době zhruba tři otáčky průměrné větrné turbíny. Jedna hodina průměrného provozu turbíny tak stačí vlaku až na 200 kilometrů cesty.

Do roku 2020 mají NS přitom v plánu snížit spotřebu energie na jednoho přepraveného pasažéra o dalších pětatřicet procent.

Ředitel na lopatce a tři ale

Velkou pozornost zpravodajů vzbudilo i propagační video, v němž ředitel Nizozemských drah Roger van Boxtel světový rekord oznamuje. Sílu větru přitom ilustruje tak, že se nechá přivázat k jedné z lopatek větrného mlýna.

Analytikové zabývající se tématem ovšem upozorňují také na tři důležitá ale projektu: za prvé, uvedený úspěch se vztahuje jen k provozu na elektrifikovaných tratích. Těch je v Nizozemsku sice drtivá většina, avšak malá část vlaků bude i nadále jezdit na naftu.

Za druhé, statistika se týká jen osobní přepravy, protože nákladní nespravují v Nizozemsku Nizozemské dráhy — přes svou dceřinou společnost tak činí Deutsche Bahn. Německá korporace ovládla nizozemskou nákladní dopravu už v roce 2003 díky strategickému nákupu.

A za třetí, Nizozemsko je sice stereotypně známé coby země větrných mlýnů, dosud však sytí z obnovitelných zdrojů zhruba jen dvanáct procent své roční spotřeby, z čehož část elektřiny ještě dováží. Očekává se přitom, že evropský cíl — produkovat čtrnáct procent elektřiny z obnovitelných zdrojů na území daného státu do roku 2020 — nesplní.

I tak je nicméně vzestup obnovitelných zdrojů v zemi rychlý: mezi lety 2005 a 2015 se instalovanou kapacitu větrných elektráren podařilo víc než zdvojnásobit přibližně z 1 500 na 3 400 megawattů. Rok 2015 byl s víc než 500 instalovanými megawatty zatím rekordní.

Strany tradiční velké koalice navíc zavázaly v září 2016 vládu, aby snížila do roku 2030 nizozemské emise skleníkových plynů o pětapadesát procent. Podle znalecké shody předpokládá tento cíl uzavření všech dosud fungujících uhelných elektráren v zemi, a tedy podniknutí celkového energetického obratu.