Německu povládne dále CDU, tentokrát možná se zelenými a liberály

Zkopírovat odkaz Vytisknout

Hlasy z nedělních voleb do dolní komory německého parlamentu — Bundestagu — se dosud sčítají, jedno je ale již jasné: Německu povládne dále křesťanskodemokratická volební aliance CDU/CSU v čele s dosavadní kancléřkou Angelou Merkelovou. Podle všech průzkumů pořízených před vchody do volebních místností získala hlavní síla německé pravice přibližně 33 procent hlasů. To je z hlediska stranických dějin mimořádně slabý výsledek, tradiční konkurentka CDU — sociálnědemokratická SPD — však získala ještě o dvanáct procent méně. Kombinace výsledků a profilace dalších parlamentních stran navíc tentokrát znemožňují, aby v Německu vznikla jiná většinová vláda než taková, kterou povede právě CDU.

„Historicky vzato je 33 procent propad. CDU pod vedením Angely Merkelové vládne však Německu nepřetržitě už tři funkční období. A z tohoto hlediska jde o velice slušný výsledek, zvlášť když se uváží zisky ostatních stran a dominantní pozice CDU v začínajících koaličních rozhovorech,“ napsal v reakci na první odhady výsledků Christoph Sydow, volební zpravodaj listu Der Spiegel.

Vedle CDU/CSU a sociálnědemokratické SPD zasednou ve Bundestagu také první poslanci populisticky-národovecké Alternativy pro Německo (13,0 procenta hlasů) a staronoví poslanci neoliberální FDP (10,4 procenta), zelených (9,1 procenta) a strany Levice (8,9 procenta). Všechny tyto menší strany si oproti minulým parlamentním volbám polepšily, skutečně velký skok se ale podařil jenom FDP (+5,6 procenta) a zejména AfD (+8,3 procenta). Obě strany se do parlamentu minule těsně nedostaly.

↗

Předpokládané rozložení mandátů v novém Bundestagu. Repro ZDF/SPG/DR

AfD se za poslední čtyři roky posunula z původně euroskeptického liberálně-konzervativního tělesa podobného například české Straně svobodných občanů k čistě protipřistěhovaleckému a agresivně-národoveckému profilu. Během uprchlické krize dosahovala až šestnáctiprocentní podpory a postupně získala zastoupení v třinácti z šestnácti parlamentů v jednotlivých německých spolkových zemích.

S novým stylem doplněným o několik nepřehlédnutelných výroků jejích představitelů, ze kterých zaznívá až říšskoněmecká nostalgie, se ovšem AfD zároveň znemožnila jako potenciální partner pro všechny ostatní strany, a to do jakékoliv možné koalice. Jejím vstupem do Bundestagu se tak nabídka možných většinových vlád do dalších let značně snižuje.

Jamajka pravděpodobná, ale ne jistá

Sociálnědemokratická SPD nebude mít po letošních volbách sílu ani na sestavení levicově-liberální koalice SPD-FDP-zelení, ani na čistě levicové spojenectví se zelenými a stranou Levice. CDU zase nedá dohromady většinu pouze s liberály. Jedinými logicky nabízejícími se alternativami příští vlády jsou tak pokračování dosavadní velké koalice CDU/CSU — SPD, nebo takzvaná jamajská vláda CDU/CSU, zelených a liberálů.

Drtivá většina analytiků nyní v prvních povolebních textech uvádí, že právě tato černo-zeleno-žlutá koalice (jde o typické barvy příslušných stran a současně barvy jamajské vlajky, proto „jamajská koalice“) je dnes nejpravděpodobnějším vládním složením. Sociálnědemokratická SPD totiž už oznámila odchod do opozice a němečtí zelení se posunuli v posledních letech více do středu, takže spolupráci s pravicí na rozdíl od minula nevylučují.

Všichni komentátoři ale zároveň připomínají, že koaliční jednání budou obtížná, neboť řada předvolebních závazků neoliberálů z FDP a právě zelených se vzájemně vylučuje. SPD má navíc již vyzkoušené způsoby, jak povolební pozici časem přehodnotit — po minulých volbách vstoupila například do velké koalice až po vleklé dvouměsíční debatě završené vnitrostranickým referendem.