Modernizace státní správy, dostupnější bydlení, reforma vzdělávání, zahraniční politika a také ekologie. To jsou dle německých médií hlavní témata první fáze koaličních jednání, kterou zahájila tento týden CDU/CSU Angely Merkelové oficiálně se dvěma menšími stranami — liberální FDP a středolevicovými Zelenými.

Právě ekologická témata poutají přitom tento rok více pozornosti než kdykoliv od konce 90. let. Jedná se totiž o oblast, kde se Zelení nevzdali dosud svých radikálních cílů a v níž ostatní strany prosazují zároveň něco úplně jiného.

„Největší spory jsou patrné v přístupu k těžbě hnědého uhlí a jejím důsledkům pro politiku ochrany klimatu. Obtížná bude i dohoda na klimatické politice obecně,“ upřesňuje Deutsche Welle.

Problém s klimacíli

I když se Německo považuje nezřídka za mezinárodního šampióna ve snižování emisí skleníkových plynů a zavádění obnovitelných zdrojů energie, směřuje aktuálně v emisní politice ke spektakulárnímu selhání. Samo si totiž stanovilo za cíl snížit do roku 2020 emise o 40 procent oproti úrovni roku 1990. V roce 2016 bylo však teprve na úrovni 28 procent a podle výpočtů think-tanku Agora Energiewende, vydaných krátce před letošními spolkovými volbami, směřuje země dnes k redukci sotva o 31 či 32 procent.

Největší překážkou splnění cílů je přitom právě těžba hnědého uhlí. Přestože Německo dnes již díky dříve zavedeným podpůrným mechanismům pokrývá zhruba třetinu své spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, čtvrtinu nadále zajišťuje hnědé uhlí, nejšpinavější fosilní palivo vůbec. Útlum těžby uhlí ztěžuje skutečnost, že v dolech a elektrárnách pracuje velké množství odborově organizovaného dělnictva. To se, často ve spolupráci se Sociálnědemokratickou stranou Německa, snaží útlumy zpomalovat.

Angela Merkelová tak během volební kampaně sklízela ostrou kritiku ekologických organizací, že během své spoluvlády ve velké koalici neudělala pro klima dost.

Pozorovatelé upozorňují také na to, že pokud by Německo skutečně selhalo, znamenalo by to i ostudu mezinárodní. „Trump by nám v našem neúspěchu jistě velmi rád vymáchal nos,“ varuje ředitel Agory Patrick Graichen.

Zelení versus FDP

Agora Energiewende ve své studii volá po tom, aby nová vláda na záchranu klimatických cílů přijala soubor krizových opatření, začínajících zčerstva hned začátkem roku 2018. Ta by počítala především s rychlým nuceným útlumem spalování hnědého uhlí a prakticky bezodkladným uzavřením několika nejstarších uhelných elektráren.

To je program, který v zásadě odpovídá záměrům německé strany Zelených: „Zelení nepodepíšou žádnou koaliční dohodu, která by neobsahovala konkrétní a vymahatelná opatření, jež zajistí splnění našich klimatických cílů,“ uvedl pro média jednoznačně místopředseda zelené frakce v Bundestagu Oliver Krischer.