Proč bude Německo bez atomu

Jiří Silný

Německo se vydává na průkopnickou cestu: jako první průmyslová velmoc volí přechod k obnovitelné energetice. Takové rozhodnutí nespadlo z nebe, ale jsou za ním desetiletí debat, výzkumů, postupných praktických kroků a zejména občanské angažovanosti.

Odklon Německa od atomové energetiky není ani rychlý ani překvapivý. Spíš zaráží, že to trvalo tak dlouho, protože Německo mělo použitelnou strategii, vedoucí k tomuto cíli, už v roce 1980. Od sedmdesátých let se ve veřejných diskusích prosazovali silou svých argumentů odpůrci využívání atomové energie a havárie v americkém Harrisburgu v roce 1979 jejich pozice ještě posílila. V témže roce vytvořil spolkový parlament expertní komisi „Budoucí jaderná politika“ pod vedením poslance SPD Reinharda Ueberhorsta, která po roce práce předložila své výsledky.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Byly to čtyři rovnocenné scénáře pokrytí energetických potřeb země včetně konceptu, který počítal s kompletním opuštěním výroby elektřiny v atomových elektrárnách. Tam se říkalo, že energetickou budoucnost Německa lze zajistit i bez atomové energie a uvádělo se 62 opatření doporučovaných pro energetickou změnu. Tato opatření se týkala využívání obnovitelných zdrojů, územního plánování, podpory železniční dopravy apod.

Všechny čtyři scénáře byly podloženy výpočty, na kterých se shodli experti, kteří byli jmenováni konsenzuálně, ne podle stranického klíče. V komisi byli jak zastánci, tak odpůrci atomové energie. Při diskusi se používala čísla, kritéria a expertizy nesporné pro všechny zúčastněné. Politikům bylo přenecháno politické rozhodnutí, který z těchto scénářů zvolit.

Tak to vypadá, když experti jsou experti a politici jsou politici. U nás to chodí jinak. Politici si najmenují expertní komise podle svého gusta a nikdo pak není překvapen, že takové komise vypracovávají expertízy a doporučení, která se shodují s politikou, těch, kdo je jmenovali. Škoda času a peněz.

Nástup pravicových vlád pod vedením kancléře Kohla v Německu vedl k tomu, že výstup z atomu byl odložen o dvacet let.

Jak je známo, a jak jsem popsal v jiném sloupku, německá sociální demokracie ve spojení se zelenými k programu utlumení atomové energetiky přistoupila v roce 2000 a v roce 2010 pravice znovu změnila pravidla a prodloužila životnost atomových elektráren. Když se energetická politika mění téměř s každými volbami, přináší to jen obtížně řešitelné problémy a tak je nesporným úspěchem, že pod tlakem veřejnosti konvenčně souhlasí s rychlým ukončením atomové epizody i současné pravicové vládní strany. Konsenzu bylo dosaženo, zásadní rozhodnutí bylo učiněno, ale diskuse samozřejmě pokračuje. Politici i občanské organizace si uvědomují, že ukončení provozu atomových elektráren je jen první krok a že tato zásadní proměna energetiky přináší řadu dalších závažných rozhodnutí.

Na německém evangelickém Kirchentagu, který v minulém týdnu probíhal v Drážďanech, se konala řada diskusí na toto téma. Při jedné z nich Frank-Walter Steinmeier, významný politik SPD , vyvracel kritiku, která říká, že kvůli pokrytí výpadku elektrické energie dojde k renesanci energetického využívání uhlí. Podle Steinmeiera nebudou budovány žádné nové uhelné elektrárny kromě těch, které už jsou v plánu nebo ve výstavbě. Pro pokrytí potřeb přechodného období budou více využívány plynové elektrárny, které je pro jejich flexibilitu možno lépe kombinovat s obnovitelnými zdroji. S takovým řešením souhlasili jak přítomní představitelé nevládních organizací, tak i zástupci energetického průmyslu. Pozoruhodné byly zvlášť příspěvky představitele organizace podnikatelů podporujících ochranu klimatu Initiative 20. Toto sdružení prosazuje daleko radikálnější snižování objemu emisí, než jsou vládní programy. Jsou přesvědčeni, že dosáhnou do roku 2020 snížení o 50% oproti roku 2006 je v Německu reálný cíl, který navíc přinese ekonomické výhody.

Biolog a teolog, prof. Günter Altner, v kontroverzi s představitelkou svazu podnikatelů v energetice Hildegard Müllerovou, připomínal, že zásadní řešení energetických potřeb je možné jen pokud změním vzorce ekonomického systému od zaměření na neustálý růst k udržitelnosti. O tom je třeba vést veřejný diskurs a prosazovat veřejný zájem nad zájmy soukromé. Konzistentní program pro takovou celkovou změnu zatím neexistuje a důležité je, aby to bylo rozhodování občanů a ne jenom politiků a expertů.

Právě způsob rozhodování v rámci energetického převratu rozhodne, zda proběhne v režii velkých energetických koncernů nebo zda se podaří prosadit vyšší míru decentralizace a zapojení občanů do energetické politiky. I ti, kteří svými protesty a dlouhodobým tlakem ke změně zdola přispěli, budou dál potřeba při řešení takových otázek, jako je umístění nových větrných a solárních elektráren v krajině, doprava, energetické úspory apod.

Na závěr diskuse tisícičlenné publikum schválilo rezoluci za urychlené ukončení atomového programu a to do roku 2017, o pět let dříve než navrhuje současná vláda.

Německo se vydává na průkopnickou cestu: jako první průmyslová velmoc volí přechod k obnovitelné energetice. Takové rozhodnutí nespadlo z nebe, ale jsou za ním desetiletí debat, výzkumů, postupných praktických kroků a zejména občanské angažovanosti. Ve spojení s německými technologickými kapacitami má takový projekt velkou naději na úspěch. V každém případě bude pozornost všech, kdo odpovědně uvažují o budoucnosti, v příštích letech upřena na Německo. Němci si to uvědomují a chtějí hrát roli pozitivního příkladu, který by sváděl k následování i další země.

Česká republika, s kterou má Německo svou nejdelší hranici, bude pravděpodobně takovému svádění odolávat nejdéle. Pokud jde o náboženskou víru, jsme celosvětově na jednom z posledních míst, ale ve  víře v technologie jsme na špičkové pozici. Nedávný průzkum ukázal, že dvě třetiny Čechů jsou přesvědčeny o bezpečnosti atomových elektráren. K tomu přistupuje strach z ekonomických dopadů případné změny a reverence vůči expertům a sebejistým politikům, kterým je spousta lidí ochotna věřit jakýkoli blábol, jen proto, že mají funkci. Navíc žádná významná politická strana o energetiku bez atomu nestojí. Situace téměř beznadějná.

Současná německá komise, vedená poslancem Töpferem , na základě jejíhož doporučení vláda rozhodla, se jmenuje „Etická komise pro bezpečné zásobování energiemi“. Že by měla mít energetika nějaký etický rozměr? Kdo to spadl z višně, oni nebo my?

    Diskuse
    VW
    June 7, 2011 v 9.21
    Pohled z druhé strany
    V článku, který jste právě přečetli, jste si mohli přečíst pohled teologa, pokud jej chcete konfrontovat s pohledem fyzika. tak se podívejte sem: http://www.blisty.cz/art/58875.html a http://www.osel.cz/index.php?clanek=5723 . Jinak souhlasím s tím, že nyní jde díky rozhodnutí veřejnosti Německo tlačeno v energetice přesně podle zelených představ. Takže se uvidí, zda opravdu přejdou k obnovitelným zdrojům. Zda opravdu nahradí jaderné zdroje obnovitelné nebo hlavně fosilní. V každém případě to je zajímavý experiment nejen pro Evropu. Jen dvě poznámky. To že Merkelová před Fukušimou chtěla prodloužit životnost jaderných zdrojů byla čistě reakce na reálnou situaci, kdy se ani extrémně silnou podporou obnovitelných zdrojů nepodařilo dostat jejich podíl na výrobě elektřiny do roku 2008 přes 15 procent. To, že "Podle Steinmeiera nebudou budovány žádné nové uhelné elektrárny kromě těch, které už jsou v plánu nebo ve výstavbě." není nic příliš pozitivního. Současné opouštění jádra je zhruba stejně rychlé, jak se počítalo a uhelné a plynové zdroje, které je mají nahradit, jsou už postaveny, staví se nebo jsou jejich plány schváleny (pro celé následující desetiletí). A navíc to není úplně pravda, protože o dalších se uvažuje a pravděpodobně se stavět budou (o jedné uvažuje i ČEZ).
    VW
    June 7, 2011 v 9.32
    Odstoupení od jádra vede opravdu k vyšší produkci CO2
    To, že odstupování od jádra vede k vyšší produkci oxidu uhličitého a to, že se místo jádra na produkci elektřiny (i v Německu) podílejí hlavně fosilní a ne obnovitelné zdroje je vidět i z analýzy Mezinárodní agentůry pro energii, viz článek zde: http://www.blisty.cz/art/58780.html. Ono je totiž něco jiného víra a realita přírodních zákonů a techických limit. Pro pochopení velice doporučuji knihu Davida McKaye: Obnovitelné zdroje s chladnou hlavou: http://www.withouthotair.com/
    June 7, 2011 v 13.30
    Realita přírodních zákonů ad nauseam
    Realita přírodních zákonů
    Realita přírodních zákonů
    Já jsem Fyzik a znám Realitu přírodních zákonů
    Realitu přírodních zákonů
    Vy a Vaše víra!
    Dbejte
    Reality přírodních zákonů
    Já, Fyzik, znám Realitu přírodních zákonů
    Zato Vy!
    Vy a Vaše víra!
    VW
    June 7, 2011 v 18.35
    Pěkná báseň :-)
    Vážený pane Vaníčku, asi plně nechápu, co jste chtěl svými verši říci, ale přesto si dovolím pár vět, jako komentář. Když chcete postavit libovolné zařízení, které bude vyrábět elektrickou energii, máte jen ty technické možnosti, které odpovídají přírodním zákonům (ať už za nimi stojí Bůh či něco jiného). Při stavbě takového zařízení je tak musíte znát a respektovat. To, jaké zdroje můžete použít, kolik elektrické energie vám vyrobí a s jakými riziky a negativními dopady nerozhoduje sebelepší happening, sebevětší demonstrace či odhlasování a uzákonění parlamentem, ale jedině přírodní zákony. I toho důsledkem je vývoj produkce oxidu uhličitého při výrobě elektrické energie v Rakousku, Německu i jinde zmíněný v té mnou odkazované studii Mezinárodní agentury pro energii. Pokud chcete alespoň trochu produkci elektřiny a možnostem i dopadům využívání energie lidskou civilizací rozumět, tak musíte mít alespoň základní znalosti o přírodních a hlavně fyzikálních zákonitostech. Bez toho této oblasti rozumět nemůžete a ani o ní nemůžete rozumně a správně rozhodovat. Vaše názory na ní budou jen pustým tlacháním. Můžete si pak sice s lidí, kteří alespoň nějaké takové znalosti mají, utahovat, ale asi to říká o Vaší myšlenkové úrovni něco jiného než si představujete. Člověk, který nikdy žádné Shakespearovo dílo neviděl a ani vidět nechce si sice může utahovat z toho, kdo jeho díla obdivuje, ale o čem to svědčí můžete uvažovat již sám.
    JS
    June 7, 2011 v 19.1
    Vážený pane Wagnere,
    jedna z věcí, na kterou jsem se snažil ve sloupku poukázat je, že energetická politika je především politika, tj. volba mezi různými koncepty, které představují různé zájmy. Role skutečných expertů pak je v tom, že předkládají reálné alternativy. Expert, který není schopen si alternativu ani představit je pro odpovědné politické rozhodování k ničemu. A když nepozná rozdíl mezi výpvědí symoblickou (díky panu Vaníčkovi!) a vědeckou, tak už tuplem. Proto je tak zářivým příkladem práce Ueberhorstovy expertní komise. Bojím se, že u nás tomu neodpovídá úroveň ani vědecké ani politické diskuse.
    VW
    June 7, 2011 v 20.54
    Reálné alternativy
    Vážený pane Silný, v čem se plně shodneme je, že role expertů je předkládat !!! reálné !!! alternativy a role politiků z těchto !!! reálných !!! alternativ vybírat. Já jsem jenom ve svém komentáři a v článcích, na které odkazuji, ukázal, že přechod ve výrobě elektřiny od jádra a fosilních paliv k obnovitelným zdrojům v nejbližších desetiletích k těmto reálným alternativám nepatří. A ukázal to na konkrétních faktech a číslech. Potvrzuje to i historie německé již dříve nastoupené (rudozelenou koalicí) a plánované cesty (třeba ve statistikách o změnách ve výrobě elektřiny za poslední desetiletí ve statistikách IEA). Existují dvě reálné alternativy náhrady jádra. Buď téměř čistě fosilní zdroje (už postavené, ve výstavbě nebo plánované - takže Steinmeier má v podstatě pravdu :-)) nebo fosilní s jistou částí výroby pomocí obnovitelných (hlavně větru), které jsou těmi fosilními zálohovány v případě, že se podaří postavit 3500 km vedení. A přesně tyto dvě alternativy jsou obsaženy i v plánu německých politiků. A tvrzení o cestě k obnovitelným zdrojům je čistě politické vyhlášení, které zamlčuje to hlavní. Ale myslím, že teď nemá cenu moc se o tom přít. Výsledek už bude vidět daleko dříve než za deset let. Uvidíme, jak se bude měnit podíl jednotlivých zdrojů při produkci elektřiny. Bude stačit nahlédnou do statistik IEA.
    Pochopitelně dobře chápu rozdíl mezi symbolickým a vědeckým textem. Takže dobře vím, že zatímco ideálem vědeckého textu je jednoznačnost, skvělá symbolická forma je mnohoznačná. A proto v symbolickém textu může různý subjekt vidět různou výpověď. Ve své reakci na báseň pana Vaníčka jsem jen konstatoval, že ve výpověď jeho básnického symbolického textu se mi zdá falešná. Ony totiž !!! reálné !!! alternativy musí být postaveny na přírodních zákonitostech. Ono i symbolické umělecké dílo může vydávat pravdivou nebo falešnou výpověď.
    Jinak budu rád, když mi ukážete, kde se ve svých úvahách a popisu reálné situace v německé energetice mýlím.
    PH
    June 7, 2011 v 22.44
    Němci
    chápou jadernou krizi jako příležitost k technologickým inovacím a to by mohla být i pro nás příležitost konečně se zbavit zaostávání, kdybychom nenaslouchali falešným prorokům. Ostatně několik takových "proroctví" bychom našli i v této diskusi.
    Zajímavý byl Hyde Park 2.6.2011 na ČT24, kde analytik Hatlapatka z Cyrrusu prohlásil, že Němci se svou technologickou výbavou dosáhnou za deset let konkurenceschopnosti elektřiny z obnovitelných zdrojů. Náš budovaný druhý (a jistě několikrát zdražený) Temelín, bude mít pak možnost prodávat elektřinu, jak jinak, než pod cenou (to je můj odhad).
    Stejný pán prohlásil, že naše přenosová soustava je silně podfinancovaná. Na rozdíl od Německa se však o tom u nás vůbec nevede diskuse, ani o tom, že i druhý Temelín bude muset budovat další VVN vedení se kterým budou také problémy s výkupem pozemků, (sází se na lacinější, ale ohyzdnější řešení než s VVN kabely).
    VW
    June 8, 2011 v 0.21
    Co říká analytik z Cyrrusu pan Hatlapatka
    Vážený pane Hlávka, tak jsem se díval na to, co kde napsal a řekl pan Hatlapatka. I na ten Hydepark. A v mnoha názorech (téměř všech) se dobře shodujeme. Pokud jste četl ty mé články, tak jste si toho určitě všiml. Například, že odhad Petra Nečase o třicetiprocentním zvýšení za deset let je ještě spíše nízký, že Německo bude energii dovážet hlavně z Francie i od nás a u sebe ji vyrobí většinou v uhelných a plynových elektrárnách. Několikrát tam zdůraznil hlavně jejich přechod na plyn a zmínil závislost na Rusku. O obnovitelných zdrojích řekl v Hydeparku pouze to, že si myslí, že se budou snažit je technologicky zlepšit a že by mohly za deset či patnáct let být mnohem využitelnější (nic neřekl o tom z jakého reálně procenta). O ceně elektřiny z nich řekl, že to neumí předpovědět jaká bude. A pochopitelně už vůbec ne pro jaké podmínky. Může být, že mořské větrné parky už budou mít cenu bližší fosilním, ale co třeba vítr v ne tak vhodných podmínkách? A pro jakou míru jejich využití? Také se tam říkalo, že ceny elektřiny u nás budou Německem dány a ceny tak díky odklonu od jádra porostou. Jeho názor na fotovoltaiku u nás je zde:
    http://www.ipoint.cz/zpravy/5418725-solarni-energie-jadro-nenahradi-aneb-zamysleni-m-hatlapatky-z-cyrrusu-nad-poslednimi-novinkami/
    o zdražování elektřiny po německém odklonu od jádra pak:
    http://atominfo.cz/2011/06/zdrazovani-elektriny-nas-nejspis-nemine-marek-hatlapatka-analytik-spolecnosti-cyrrus/
    Pan Hatlapatka nikde v Hydeparku neřekl, že za deset let budou už obnovitelné zdroje konkurenceschopné, jak tvrdíte. Také se u nich zmínil o tom, že bez vyřešení ukládání energie se na ně nelze tolik spolehnout. Doporučuji každému, aby si ten Hydepark poslechl.
    http://www.ceskatelevize.cz/porady/10252839638-hyde-park-ct24/211411058080602-hyde-park/
    Pan Hatlapatka řekl, že síť v celé Evropě je podfinancovaná pro větší využívání obnovitelných zdrojů, že chybí linie VVN mezi státy. A to, že, pokud bude chtít Evropa více sázet na obnovitelné zdroje, tak musí postavit spoustu linií VVN píši ve svých článcích i já. Problém je, že Německo stavbu těch linií Evropě do jisté míry vnucuje, aby řešilo své politické problémy. A spolehlivě to u nich nebudou podzemní kabely, jsou pekelně drahé a to už ani Němci neutáhnou (viděl jsem příslušné studie DENY).
    Rozdíl mezi vedením VVN, které vyvede energii z Temelínu po České republice, oproti tomu, co musí kvůli větrným elektrárnám postavit Německo bych připodobnil k následujícímu. Stejnou situaci jako s větrem v Německu bychom dostali, kdybychom postavili Temelín i Dukovany na pobřeží Baltu v Polsku a tahali elektřinu do Česka odtud. A to je, jistě uznáte, podstatný rozdíl od současné situace.
    TP
    June 8, 2011 v 0.36
    V Česku, se debata na toto téma vede pouze s pozice představy, že celá naše budoucnost je spojená výhradně se vzrůstající spotřebou, co se pokusit tento diskurz otočit a pokusit se bavit o tom jak spotřebu naopak snižovat. A to nejen elektrické energie. Moje hlava jaksi nebere, tak obrovské mrhání veřejnými prostředky, zjevným plundrováním této planety, ale i jaksi pohrdáním schopností lidského ducha, na úkor jakési úchylné představy, že naše existence je závislá na elektrické energii vznikající jinak, než třením liščího ocasu na ebonitové tyči. Odpověď, že bez elektrické energie, bych nemohl komunikovat takto na internetu neberu, telepatie je mnohem snadnější a přirozenější.
    JS
    June 8, 2011 v 7.20
    Ještě naposled
    se vyjadřim k diskusi k tomuto sloupku. Pan Wagner ho označil jako pohled teologa, ačkoli v něm žádná teologicka argumentace neni. Proč asi? Aby vynikl jeho exaktně vědecký pohled fyzika? V řadě svých diskusních příspěvků pan Wagner podle mého názoru uplatňuje spíš silný technicistní redkucionismus, který nevnímá energetickou politiku jako celý komplex technických, politických, ekonomických, dopravních, sociálních aj. opatření (viz např. 62 opatření Ueberhorstovy komise, ke které se pan Wagner příznačně vůbec nevyjádřil). Pokud chce pan Wagner aby mu někdo jeho tvrzení vyvracel, měl by se o to, jako vědec pokoušet v první řadě sám, nebo vstupovat do odborné diskuse třeba v tomohroženém Německu. Možná to dělá, ale Němce nepřesvědčil.

    Německo mělo v roce 1980 expertně vypracovaný program pro vystoupení z atomové energie, mělo ho v roce 2000 a má ho i dnes. Cesta k uskutečnění bude nepochybně obtížná, ale pokud suverén rozhodne, že za cenu obtíží a nákladů politiku změní, tak to může udělat. Je málo příkladů, kdy je vládní záměr v takovém souladu s většinovou vůli lidu a to dává velké šance na zdárnou realizaci.

    V Německu se to děje zejména proto, že většina občanů dospěla k přesvědčení, že rizika atomové energetiky jsou příliš velká. V tom se občané shodují s tak racionálními institucemi jako jsou pojišťovny, které atomové elektrárny považují také za příliš rizikové, než aby je bylo možné pojistit. Úkolem expertů v takové situaci je najít co nejlepší cesty k uskutečnění projektu. Nejde jen o energetické experty ale o všechny výše zmíněné oblasti.
    + Další komentáře