Úplné výsledky nedělních německých voleb do dolní parlamentní komory — Bundestagu — vypadají nakonec mírně jinak než údaje z nočních exit pollů, zásadní skutečnosti však zůstávají neměnné: nejvíce hlasů získala už po čtvrté v řadě křesťanskodemokratická CDU/CSU Angely Merkelové; druhá s odstupem skončila sociálnědemokratická opět SPD nyní pod Martinem Schulzem. Kromě nich budou mít svoje poslance znovu i zelení z Bündnis 90/Die Grünen a postkomunisté z Die Linke.

Obě tyto dvě menší strany přitom přeskočila letos jak liberální FDP, tak národovecká AfD. Zástupci FDP se vrací do Bundestagu po čtyřech letech, zástupci AfD zasednou ve Spolkovém sněmu vůbec poprvé.

Vzato na procenta hlasů obdržely jednotlivé strany:

• CDU/CSU 32,9 procenta, což je o 8,6 procenta méně než v roce 2013,
• SPD 20,5 procenta, což je o 5,2 procenta méně,
• AfD 12,6 procenta, což je o 7,9 procenta více než v roce 2013,
• FDP 10,7 procenta, což je o 5,9 procenta více,
• Die Linke 9,2 procenta, což je o 0,6 procenta více,
• Zelení 8,9 procenta, což je o 0,5 procenta více.

• CDU/CSU 246 křesel, což je o 65 méně než doposud,
• SPD 153 křesel, což je o 40 méně,
• AfD 94 křesel, přičemž dosud nikdy zastoupení neměla,
• FDP 80 křesel, přičemž v letech 2013-17 zastoupení neměla, ale před rokem 2013 měla 93 křesel,
• Die Linke 69 křesel, což je o 5 více než doposud,
• Zelení 67 křesel, což je o 4 více.

Úspěšnost stran v jednotlivých zemích

CDU/CSU se podařilo zvítězit ve všech spolkových zemích s výjimkou Brém, kde ji porazila SPD o 1,3 procenta, a Saska, kde vyhrála AfD o 0,1 procenta. Nejlépe se CDU/CSU dařilo v Bavorsku (38,8 procenta), v Porýní-Falci (35,9 procenta) a v Dolním Sasku (34,9 procenta). Při minulých volbách dostala CDU/CSU v Bavorsku ovšem 49,3 procenta hlasů. Druhou nejúspěšnější zemí pro ni bylo v roce 2013 Bádensko-Württembersko s podporou 45,7 procenta.

SPD se dařilo tentokrát nejlépe v Dolním Sasku (27,4 procenta) a v Sársku (27,2 procenta). Ani v jedné z těchto zemí však nevyhrála. V roce 2013 zvítězila krom Brém ještě v Hamburku a slušný výsledek 31,9 procenta učinila i v lidnatém Severním Porýní-Vestfálsku. Tam letos získala jen 26 procent hlasů.

AfD i Linke se shodně dařilo tento rok opět nejvíce v bývalých východoněmeckých zemích: v Sasku, Durynsku, Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Braniborsku. AfD výrazně odskočila v již zmíněném Sasku, a to na 27 procent. V Durynsku získala 22,7 procenta, v Sasku-Anhaltsku 19,6 procenta, Meklenbursku-Předním Pomořansku 18,6 procenta a v Braniborsku 20,2 procenta.

Linke získala ve všech postkomunistických zemích vyrovnaně okolo 17 procent, v hlavním městě Berlíně ovšem nad to 18,8 procenta, čímž zde přeskočila i SPD. AfD získala v Berlíně průměrných 12 procent hlasů.

Na západě Německa se AfD dařilo nejvíce v Bavorsku (12,4 procenta) a v Bádensku-Württembersku (12,2 procenta), nejméně pak v Hamburku (7,8 procenta). Linke uspěla na Západě nejvíce v Brémách a v Sársku se ziskem přibližně 13 procent, nejhůře pak v Bavorsku s 6,1 procenta hlasů.

Zeleným se — a to je velice zajímavé — dařilo tentokrát nejlépe v zemích, kde se podílejí na vládě: Hamburku, Berlíně, Šlesvicku-Holštýnsku a Bádensku-Württembersku. Všude získali mezi 12 a 14 procenty. Při minulých volbách v 2013 přitom vykazovali zelení výsledky nad 12 procent pouze ve svobodných městech Hamburku a Brémách a v metropoli Berlíně.

Nejméně se daří zeleným stále ve východních státech země, kde dostávali v roce 2013 i letos mezi čtyřmi a pěti procenty hlasů. Podobný, i když méně vyhrocený fenomén platí i pro liberály z FDP. Jejich letošní baštou se stalo Severní Porýní-Vestfálsko, kde získali přes 13 procent hlasů. Nejméně naopak obdrželi v chudém Meklenbursku-Předním Pomořansku: 6,2 procenta.

Celkově letošní volby potvrdily — a ještě zvýraznily — přetrvávající politické rozdělení Německá na někdejší Východ a Západ. Podrobně o tomto fenoménu píše v analýze nedělního hlasování Kateřina Smejkalová.

Efekt účasti a přesuny voličů

Jak upozornil již Jan Šícha, účast v letošních volbách dosáhla 76,2 procenta, což je o 4,7 procenta více než v roce 2013. Nejvíce z nových voličů — konkrétně 1 990 000 — hlasovalo letos pro CDU/CSU, relativně nejvíce však pomohla vyšší účast AfD. Ta získala 1 470 000 nových voličů — podobný počet lidí, jako pro ni hlasoval jak v roce 2013, tak tento rok.

Z voličů ostatních stran přešel k AfD více než milion těch, kdo v roce 2013 hlasovali pro CDU/CSU, půlmilion těch, kdo hlasovali pro SPD, a další téměř půlmilion těch, kdo hlasovali pro Linke. Od FDP a od zelených přešly k AFD jen zlomky těchto počtů.

Zajímavé je, že od SPD k CDU/CSU přešel podobný počet voličů, jako přešel obráceně — přibližně 800 tisíc. Více něž milion voličů SPD a milion a půl vličů CDU/CSU z roku 2013 se přitom rozhodl tentokrát vůbec nehlasovat. Od CDU/CSU jinak odešlo 1,6 milionu voličů k liberálům z FDP. Od SPD zase 760 tisíc voličů přešlo k zeleným.

Shodně platí, že celkově posílili CDU/CSU, SPD i AfD nejvíce prvovoliči, respektive ti, kdo v minulých volbách nehlasovali. V případě CDU/CSU šlo o zmíněných 1,99 milionu, v případě SPD o 1,39 milionu a v případě AfD o 1,47 milionu.

AfD má mezi svými novými voliči navíc ještě rekordních 730 tisíc lidí, kteří v roce 2013 hlasovali pro nějakou z malých neparlamentních stran. První analýzy naznačují, že šlo zejména o příznivce fašizující NPD. Ta získala v letošních volbách celkově 176 tisíc hlasů, v roce 2013 přitom 561 tisíc.

Další informace:

Frankfurter Algemeine Zeitung BUNDESTAGSWAHL 2017

Deutsche Welle German election results: Disappointing victory for Angela Merkel as CDU sinks, nationalist AfD surges

Spiegel On-line Alle Ergebnisse und Wahlkreise im Überblick

BBC News German federal elections 2017

Taz.de Die späte Rache der Ossis