Německé volby po Sasku-Anhaltsku: CDU je zpátky v čele
Petr JedličkaPoslední zemské volby před zářiovými spolkovými dopadly pro stranu kancléřky Merkelové nejlépe, jak mohly. V celoněmeckých průzkumech je CDU už zase před Zelnými a nyní ještě poskočí. Otázkou zůstává, zda jí to vydrží i během léta.
Stalo se, nač jsme upozorňovali při nedávném vzestupu německých Zelených i pří lámání hole nad CDU v březnu: stačilo málo a trend se obrací. Začalo to již v minulých týdnech, když se v Německu debatovalo nad nejasnostmi ohledně nákladů ekonomického programu Zelených — nad slibovanou ekotransformací. Nyní, po víkendových volbách v Sasku-Anhaltsku, je to už jasné: tři a půl měsíce před velkými spolkovými volbami je křesťanskodemokratická CDU zpátky v pomyslném čele.
Strana kancléřky Merkelové vedla v průzkumech znovu již od třetího květnového týdne, ovšem jen o dvě tři procenta. Saskoanhaltské vítězství ji teď bezesporu dále vzpruží a spolehlivě posílí. Bylo totiž překvapivě velké.
Značná část pozorovatelů čekala, že v této specifické spolkové zemi vyhraje těsně krajněpravicová Alternativa pro Německo (AfD). CDU ji přitom nakonec odskočila o více než šestnáct procentních bodů — získala 37,1 procenta hlasů. AfD obdržela 20,8 procenta.
No ano, zůstává skutečně velkou otázkou, do jaké míry bezpochyby vysoké volební vítězství CDU v Sasku-Anhaltsku představuje obecný trend v pohledu na nadcházející volby celostátní, anebo zda se jedná především o čistě lokální záležitost.
K jednotlivým výsledkům (a především k dalším perspektivám stran) je možno připojit ještě tolik:
- Pro Zelené není volební výsledek zas až tak úplně špatný. Totiž s výhledem do budoucna. Aktuálně sice nezískali mnoho; ale mají nadprůměrnou podporu u mladých a u osob s vysokoškolským vzděláním. Dá se tedy očekávat, že do budoucna jejich síla i zde poroste.
Oproti tomu pro "rudou" die Linke je ze stejného důvodu (věková struktura) situace naprosto katastrofální: nejenže ztratila skoro třetinu hlasů (a to v naprosté většině prostě odúmrtím svých voličů), ale zdaleka nejvyšší podíl svých sympatizantů má ve věkové struktuře nad 60 let. Je tedy nutno očekávat, že její politický sestup bude i v dalších letech nezadržitelně pokračovat. Navíc jí utíkají voliči - zčásti do tábora nevoličů, zčásti ale i k pravicové (!) CDU, ale 6000 i k Zeleným.
Ovšem: podobné problémy s věkovou strukturou svého voličstva má i vítězná CDU: i ona má nadprůměrný podíl svého voličstva v kategorii nad 60 let.
AfD: jak už bylo konstatováno v úvodním článku, výsledek voleb je pro ni stejně tak vítězstvím jako prohrou; je druhou nejsilnější stranou, ale svůj cíl stát se stranou nejsilnější ani zdaleka nedosáhla. A navíc - a to má opravdu svou zajímavost - ona má sice stále svých téměř 21 procent - ale zároveň u obyvatelstva Saska-Anhaltska platí za stranu s nejvíce negativním obrazem. Zdá se tedy, že ona už skutečně dosáhla svého vrcholu, a že se nedá očekávat její další vzestup.
Navíc: její typický volič je muž středního věku, bez vyššího vzdělání; perspektivně se tedy dá očekávat, že s dalším nárůstem vzdělanostní úrovně německé populace bude postupně klesat i volební potenciál AfD.
Co se SPD týče: u ní pokračuje její kontinuální ústup z pozic, navíc i ona má - obdobně jako CDU - nepříznivou věkovou strukturu svého voličstva.
Co se tedy levicových stran týče, je možno konstatovat pokračování ztráty jejich politického vlivu, s určitou výjimkou Zelených.
V každém případě je tedy na levici trend jasný a jednoznačný: s tradičními levicovými hesly není možno jít do (úspěšné) budoucnosti. Je nutno hledat cesty nové.
K volebnímu výsledku AfD je ovšem nutno připojit jedno: na první pohled to samozřejmě stále působí děsivě, kdy krajně pravicová strana s fašistoidními tendencemi získá v nějaké německé zemi přes 20 procent hlasů.
Je ovšem nutno si uvědomit, že volební účast byla něco málo přes 60 procent. A protože takto ideově vyhraněné, extrémní strany mají většinou vysokou volební účast svých příznivců, je možno právem soudit, že v přepočtu na celé obyvatelstvo Saska-Anhaltska je faktický potenciál AfD přece jenom znatelně menší, hrubým odhadem dejme tomu patnáct procent, možná i méně.
Já vám nevím, pane Kolaříku, co nevidět má přece přijít nějaká ta revoluce a to konečné zúčtování s kapitalismem. Má teda teďka vůbec ještě smysl chodit k nějakejm volbám? Dějinná nutnost je dějinná nutnost a nějaký volby na ní přece nemůžou nic změnit. (Potom to asi zase smysl mít bude - to se ještě pamatuju, že k volbám se muselo.)
kdo podle vás tu revoluci provede, když Die Linke vymírá, jak napsal pan Poláček.
Že byste byl doufal ve vítězství AfD a v její revoluční vzmach? Třeba ve vyhlášení nezávislosti Saska-Anhaltska a následné vystoupení z EU?
Dějinná nutnost je dějinná nutnost, takže s tím, kdo tu revoluci provede, s tím si, paní Zemanová, vůbec nemusíte lámat hlavu. Rozhodně to nemohou být žádné reakční síly - ty jsou totiž již předem odsouzeny ocitnout se na věky věků na smetišti dějin - Vaše naděje, vkládané v revoluční vzmach AfD jsou tedy jednoznačně liché.
Však hlavu vzhůru! Neztrácejte naději v nový lepší svět, musíte ji však vložit do těch správných rukou, do rukou k tomuto velkému úkolu povolaných - do rukou levice (ne však té staré a zapšklé) - do dějinami povolaných rukou levice nové, levice progresívní!
[Dějinná nutnost je automatický bůh (bůh, naprogramovaný přírodními zákony tak, aby postupně přivedl svět ke spáse - tedy ke světlým zítřkům, zatímco ty staré konzervativní prohnilé síly reakce, které za jidášský groš nový lepší svět sabotují, budou na věky věků odvrženy ne sice přímo do pekla, ale na smetiště dějin).]
Patří se ještě doplnit, že i Haseloffova CDU se před volbami jasně vymezila proti jakékoliv spolupráci s AfD. I díky tomu pak mohla protestní hlasy posbírat...