Německou Linke vedou nově dvě ženy. Kam?
Kateřina SmejkalováNěmečtí postkomunisté a důsledná levice si zvolili do svého čela radikální exaktivistu Janine Wisslerovou a političku Susanne Hennigovou-Wellsowou známou schopností vyjednávat. Jak přistoupí k dilematům, jimž strana dlouhodobě čelí?
Německo na podzim čekají volby do Bundestagu, a tak si postupně všechny politické strany odbývají rozhodování o tom, kdo je do nich povede. Na konci února s tím byla na řadě radikální levice Die Linke. Ta si v rámci své již déle trvající tradice do svého dvouhlavého vedení zvolila poprvé ve své historii ženy — dosavadní skoro dekádu v čele strany působící předsednické duo Katja Kippingová a Bernd Riexinger vystřídaly společně kandidující Janine Wisslerová a Susanne Henningová-Wellsowová.
Na první pohled nezaujme jen to, že jde o dvě ženy, ale i jejich na poměry nízký věk: první jmenované je teprve 39 let a druhé z nich 43. Reprezentují přitom každá nejen jiné historicky utvářené křídlo partaje — Janine Wisslerová to západoněmecké a Susanne Henningová-Wellsowová to východoněmecké — ale i rozdílný přístup k levicové politice a roli Die Linke na německé politické scéně.
První z nich, vystudovaná politoložka z Frankfurtu nad Mohanem, se ke stranickému angažmá dostala přes svůj aktivismus u antiglobalizační iniciativy Attac a přes trockistické kruhy a je výrazněji ideologicky ukotvená. Dosud působila jako předsedkyně nepočetného opozičního poslaneckého klubu v hesenském Landtagu a byla také místopředsedkyní strany. Podle její představy je místo Die Linke hlavně v ulicích a fabrikách, kde se má angažovat po boku odborů, iniciativ a sociálních hnutí za vylepšení konkrétních podmínek na místě. Pokud se jí tímto způsobem postupně podaří vybudovat si takovou podporu, že se dostane až do vlády, prosím — bezprostředním cílem by to ale být nemělo.
Původní špičková sportovkyně Susanne Henningová-Wellsowová, která se k Die Linke v Durynsku, kde je jako v jediné spolkové zemi v čele zemské vlády, dostala přes pracovní pozici stranické referentky, to vidí jinak. Tím, že nemá podobné aktivistické pozadí jako Wisslerové, ale pohybuje se od začátku ve stranických a vládních strukturách — naposledy jako předsedkyně zemské stranické buňky a silného poslaneckého klubu v durynském Landtagu a důvěrnice tamního zemského předsedy Boda Ramelowa — má za to, že má Die Linke především usilovat o to vládnout. Spíš než ideoložka a velká řečnice je pragmatička a technoložka moci.
Bude zajímavé sledovat, jakým směrem obě rozdílně orientované ženy stranu v posledním půl roce do voleb povedou — zda se budou dobře doplňovat a najdou smysluplný společný kurz, či straně jejich rozpory uškodí. Die Linke se na jednu stranu nedaří příliš dobře — v aktuálních průzkumech se pohybuje mezi pouhými šesti a osmi procenty voličské podpory. Na druhou stranu se však přesto rýsuje, že by se poprvé na spolkové úrovni mohla dostat k moci: dosud neochvějně vedoucí CDU kancléřky Merkelové začíná ztrácet dech — ve dvojích zemských volbách o uplynulém víkendu zaznamenala nebývalý debakl, který zřejmě předznamenává hlubší krizi. Stabilně mimořádně silní jsou u sousedů naopak již delší dobu Zelení.