V Německu se letos dal dohromady nový politický projekt, který má pomoci die Linke zesílit nejen na úkor AfD, ale i SPD. Zvolilo si název název „Aufstehen“ (lze přeložit jako „Vstávat“ či „Povstaňme“). Bývá připodobňováno ke španělskému Podemos (česky „Můžeme“), které vzniklo v roce 2014 jako alternativa k tradičním stranám a je součástí levicové frakce GUE/NGL, či Mélenchonovu populistickou La France insoumise (česky „Nepoddajná Francie“), která se utvořila v roce 2016. Připomenout lze i antikapitalistické hnutí Indignados (česky „Rozhořčení“) či obdobné americké Occupy Wall Street.

Německé hnutí Aufstehen (oficiální začátek byl stanoven na 4. září) vzniká nikoliv zdola, ale z popudu parlamentní strany die Linke s cílem mobilizovat levicově, ale i protestně orientované voliče. Jeho tváří je Sahra Wagenknechtová, předačka frakce die Linke v Bundestagu a životní partnerka Oskara Lafontaina (bývalého předáka německé sociální demokracie, z níž odešel v roce 2005 po sporech s kancléřem Gerhardem Schröderem právě do die Linke). Iniciátoři se dušují, že cílem není konkurovat stranám, ale vytvářet prostor pro vzájemnou debatu.

To by snad mohlo fungovat, kdyby se tato platforma soustředila na témata, která spojují, kdyby šlo o nadstranické hnutí s především sociálním nábojem. Reálně si ale do svých základů zanáší štěpící procesy, kterými je současná levice zasažena. V minulosti to bylo často hodnocení důsledku stalinistických deformací, dnes je to především otázka migrace, soužití kultur a vztah k nacionalismu. Od konzervativců přichází požadavky na bojovný euroskepticismus a ochranu národa před invazí cizinců. Současná politika evropské levice prý netáhne, protože je příliš postmoderní, sluníčkářská a odcizená „lidu“. Má to být snad snaha obrátit zatím kriticky proevropskou die Linke od objektivní evropské integrace?