Německo řeší od pondělka malou politickou senzaci: jeden z průzkumů naměřil totiž mladé euroskeptické, protimuslimské a dnes již otevřeně krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD) poprvé větší podporu, než tradiční sociální demokracii (SPD). Jednalo se konkrétně o volební model institutu INSA, jehož provedení si zadal bulvární deník Bild. AfD by dle něj volilo nyní šestnáct procent hlasujících — o 4,4 procenta více než v loňských zářijových volbách. SPD by získala 15,5 procenta hlasů — o 5,5 procenta méně než minulý rok.

Všichni znalejší pozorovatelé upozorňují, že daný výsledek vykazuje pouze jedno z několika aktuálních šetření a že se rozdíl mezi oběma stranami pohybuje v rámci statistické chyby. Ta bývá u průzkumů obdobné formy a rozsahu tři procenta.

Zároveň se ale všichni shodují i na tom, že trend poklesu podpory u SPD a nárůstu u AfD je v posledních měsících nepopiratelný. Pro AfD je průzkum navíc překročením důležitého symbolického mezníku.

„Jsme lidová strana,“ napsala nadšeně na Twitteru předsedkyně poslaneckého klubu Alternativy Alice Weidelová, přičemž „lidová“ je v německém kontextu opak strany pro jasně ohraničenou skupinu voličů. „Jsme druzí nejsilnější v Německu,“ uvedla Weidelová v dalším tweetu.

Znalci vysvětlují aktuální propad SPD — která už v posledních volbách dosáhla historicky nejhoršího výsledku — nechutí části voličů nad její snahou vstoupit do další velké koalice a také znechucením vnitrostranickými spory. V jejich důsledku se v minulém týdnu zřekl původně domluveného postu ministra zahraničí poslední stranický předseda Martin Schulz — politik považovaný pouze rok zpátky v SPD div ne za spasitele.

Rozhodne referendum a duben

Nyní od úterý probíhá v SPD vnitrostranické referendum o účasti ve vládě, respektive dojednané koaliční smlouvě. Hlasovat v něm může všech 464 tisíc členů, přičemž odpůrci vládního angažmá — němečtí mladí sociální demokraté vedení Kevinem Kühnertem a část odborů — nalákali před referendem do strany na dvacet tisíc nových lidí.

Většina pozorovatelů přesto neočekává, že by SPD vládu a dohodu odmítla. Jednak pro obojí hlasovala už většina delegátů lednového sjezdu, jednak se pro vyslovila před několika dny skupina vlivných zemských sociálnědemokratických politiků a starostů velkých měst a jednak by SPD aktuálně neprospěly předčasné volby. Citovaný poslední průzkum přitom tento argument posiluje.

Jak získat zpět ztracenou podporu začne SPD řešit intenzivně po 4. březnu — po dni, kdy budou oznámeny výsledky referenda. Na 22. dubna si potom němečtí sociální demokraté naplánovali další sjezd, jež má — krom jiného — schvalovat i novou, zatím jen designovanou předsedkyni: sedmačtyřicetiletou Andreu Nahlesovou.

Z ostatních německých stran je zatím stále nejoblíbenější CDU Angely Merkelové, jíž by společně se sesterskou CSU volil stejný podíl Němců, jako v září: 32 procent. Liberálům z FPD podpora mírně klesla, a to z jedenácti na devět procent, kvůli podzimnímu rozbití koaličních rozhovorů. O dvě procenta naopak posílila Die Linke a o čtyři vzrostla podpora německým Zeleným — straně, jíž vede čerstvě nová předsednická dvojice Robert Habeck — Annalena Baerbocková.

Další informace:

Politico.eu AfD surpasses SPD for first time in German poll

Deutsche Welle Germany's far-right AfD overtakes Social Democrats in poll

Deutsche Welle Merkel-led coalition: Decisive times as SPD members vote on pact

Deutsche Welle Germany's SPD sinks to record low in latest polls

Reuters Leading SPD mayors back coalition with Merkel, poll shows