Tématy hannoverského sjezdu Die Linke byly sociální spravedlnost a mír
Jiří DolejšJiří Dolejš přibližuje průběh a hlavní výstupy sjezdu německé politické strany Die Linke, který se uskutečnil v uplynulém víkendu v Hannoveru.
Po parlamentních volbách v Britanii a Francii se bude volit v další významné evropské zemi. Volby do německého Bundestagu začínají 24. září 2017. Zatímco v Británii utrpěli konzervativci trpkou neprohru s labouristy, kvůli které se museli spojit s fundamentalistickou DUP, a ve Francii fenomén Macron převálcoval tradiční strany včetně reformní i radikální levice, v Německu to zatím vypadá na čtvrté vítězství kancléřky Merkelové a její CDU. Levice jako celek je prostě v dnešní Evropě poměrně slabá.
Za této situace se čtvrt roku před volbami uskutečnilo v Hannoveru pokračování V. sjezdu německé Die Linke, které schválilo definitivní volební program strany pod heslem „Sozial. Gerecht. Frieden. Fur Alle“ v rozsahu asi 100 stran. Dnešní strana Die Linke vznikla v červnu 2007 spojením východoněmecké PDS a západoněmecké Wahlalternative. Její pozici výrazně posílil posun sociálních demokratů směrem k takzvanému novému středu a prosazování Agendy 2010. Pilíři jejich nejen předvolební agendy mají být sociální spravedlnost a mír.
A tak se daleko spíše zdá, že i současná "Die Linke" tohoto mírového hesla daleko spíše používá jenom jako vítanou munici proti současné vládě. Která se zúčastní - jen velice omezených - vojenských aktivit ve světě, které jsou ostatně obecně chápány právě jako příspěvek k udržení míru respektive normálně fungující občanské společnosti (angažmá v Afghánistánu proti bojůvkám Talibanu, účast na boji proti IS).
Takže ty "mírové výzvy" ze strany "Die Linke" působí opravdu nakonec nemálo pokrytecky. Ne-li přímo podpásově.
Navíc je tradice mírového hnutí v Německu silná i díky zkušenosti z dvou světových válek, A militarizace Německa a role Bundeswehru je objektivní téma.
"Kromě vystoupení z NATO Die Linke požaduje vytvoření vojenské aliance Německa s Ruskem. Německu se má zakázat jakékoli vojenské angažmá v cizině, ovšem po Rusku se nic takového nežádá... Proč to strana Die Linke udělala, je nepochopitelné. Odepsala totiž během minuty svůj koaliční potenciál... Nyní je zjevné, že se stranou, která chce vystoupení z NATO a vojenskou alianci s Ruskem, SPD jít do koalice nemůže."
(http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/jan-machacek-nemecka-die-linke-chce-do-vojenske-aliance-s-ruskem--1715476)
------------------------------
Pokud se nemýlím, někdy po ruské anexi Krymu psal Karel Dolejší na Blistech o ruské podpoře jak pro AfD, tak i pro Die Linke.
Opravu nevím, na základě čeho by se současnému Německu mohla reálně vytýkat nějaká "militarizace". Jestliže teď narychlo reaktivuje některé ze všech těch tanků které vyřadilo ze svých stavů po rozpadu sovětského bloku a Varšavské smlouvy, pak je to výhradně důsledkem vojenských agresí současného Ruska.
Jinak ta orientace na polodespotické militaristické východní impérium sice nejspíše pramení spíše z infantilní úvahy o tom, že nejlepší způsob jak se vymezit proti excesům jednoho impéria je přehlížet excesy jiného, než z honeckerovské nostalgie. Ona ani členská základna, ani voliči Die Linke nejsou tak nemožně přestárlí jako naše KSČM a jejich program je přeci jen poněkud méně sklerotický.
Mimochodem, ono přehlížení východní orientace Die Linke vypovídá spíše o Dolejšovi. Smutně.
Zvyšování výdajů na armádu je požadavek Trumpův který Německo trápí - proč jinak by německý ministr s tímto požadavkem jako jeden z mála v Evropě polemizoval.
Obdobně jako Japonsko bylo po válce omezení použití armády včleněno i do základního zákona, ústavy. Ale touha to změnit narůstá, stejně jako dostat Německo do Rady bezpečnosti
Ano, die Linke kritizuje NATO, to ostatně i dělá i francouzká a jiná radikální levice. Ale kolektivní bezpečnost přeci není o podřízení Rusku. To by bylo jen z chomoutu do chomoutu. Kolektivní znamená přemostit konkurenční pakty.
Pokud jde o Putina tak ho die Linke kritizuje možná více než levice tady u nás v Čechách - takže spekulovat o podřízenosti německé levice východnímu azimutu a stavět die Linke do jedné řady s nacionalisty typu le Penové je fakt nefér.
Na druhé straně si nemyslím, že největší vojenskou silou má disponovat Rusko, Čína či dokonce Severní Korea. Také se nedomnívám, že se tváří v tvář IS ukázalo, že je demokratičtější svět, natož Evropské státy či Japonsko, ve vojenském slova smyslu supervelmocí.
Také jsem toho názoru, že ač se D. Trump prezidentem USA stát zajisté neměl, přece nelze uvažovat tím primitivním způsobem, že o cokoliv mu jde, máme my dělat přesně obráceně.
A opakuji znovu: zvyšování vojenských výdajů - zdaleka ne pouze v Německu - je v převážné míře odpovědí na agresivní akty Ruska. Nebýt toho, mohl by si Trump vykřikovat co by chtěl, německý ministr obrany by stejně nedostal víc peněz.
navyšování vojenských rozpočtů je požadavek který militarizaci znamená už čistě empiricky -
říkat že celý ten kolotoč je jen dán údajnou globální hrozbou Moskvy je docela zjevná propaganda - stačí si srovnat reálie
Ano Rusko je imperium , stejně jako jiné velmoci - ale ta mapa vypadá reálně trochu jinak, ne tak jednosměrně jak píšete
Co se porovnání vojenských rozpočtů týče - tady je vždycky ten zásadní problém, že jsou zcela neporovnatelné personální výdaje (to jest, na Východě jsou tyto nesrovnatelně relativně nižší, což pak může vést ke klamnému závěru o rozdílu vojenské síly, pokud by se tato počítala právě jenom výdaji na zbrojení).
Za druhé: USA (jako hlavní vojenský činitel Západu) nikdy nemohou celý svůj vojenský potenciál nasadit v Evropě; a především ne hned. Na rozdíl od Ruska. Jinak řečeno, v případě "bleskové války" například v Baltiku by Rusové měli přinejmenším v počátcích naprosto drtivou vojenskou převahu.
Ale především: tady v žádném případě nebyla řeč o poměru sil. Tady byla řeč o a g r e s i v n í m p o t e n c i á l u Ruska, s kterým toto už dvakrát v poslední době porušilo platné hranice, aby rozšířilo rozsah svého impéria. A nikdo (alespoň nikdo kdo si zachoval jen trochu smyslu pro realitu) nemůže mít žádné pochybnosti o tom, že pokud by se Rusům naskytla jen sebemenší vhodná příležitost, velice "ochotně" by tyto hranice svého impéria rozšířili na celé teritorium dřívějšího Sovětského svazu. Přičemž především baltické republiky (vedle Ukrajiny) platí jako nejžhavější kandidáti na toto ruské "bratrské obětí".
Zatímco současné Německo: koho to asi tak ohrožuje? Kdo se musí obávat toho, že mu na jeho území náhle najedou německé tanky, a že mu po jeho vlastních ulicích náhle budou pochodovat jacísi tajuplní "zelní mužíčci" jako na Krymu?...