Když se v české levě liberální kavárně mluví o německé Levici, straně Die Linke, občas se někdo zeptá, jak se liší od našich komunistů. Mám už vypracovanou odpověď: „Na rozdíl od českých komunistů v německé Levici nejsou národní socialisté. Strana má slušný vliv v univerzitním prostředí, její přední političky a politici píší poměrně vlivné knihy s reformními plány a sociologickými analýzami. Pokud se v této straně také vyskytují lidé, kteří vypadají jako pojídačky a pojídači malých dětí, strana je na veřejnosti neukazuje.“

V programu obou stran jsou shodné prvky. Chuť zrušit NATO, posílit OSN, hlavně ale důraz na sociální politiku. Další podobnosti se hledají těžko, protože programová opoziční strana má v Německu jiné místo než v České republice. Die Linke je nehlasitější kritičkou sociální demokracie, o konzervativcích mluví jako o ztracených případech hodných soucitu, jen co prohrají volby.

Nová strana s tradičním programem

Německá Levice vznikla roku 2007 sloučením východoněmeckých postkomunistů a řady spojených levicových proudů na západě země, které nějaký čas předtím vytvořily stranu WASG. Pro sociální demokraty byl vznik Levice další špatnou zprávou, ptali se, proč zrovna nalevo od středu po Zelených musí vzniknout ještě něco dalšího.

Levice přitáhla řadu lidí, kteří prošli sociální demokracií a znali politické řemeslo. Včetně někdejšího předsedy sociální demokracie a krátce i ministra financí Oskara Lafontaina, znalce dobrého vína, politika původem ze Sárska, přezdívaného rudý Oskar.

↗

Ocitne-li se Sarah Wagenknechtová ve vládě, nebude mít pro národně-socialistické sklony zdejších komunistů a socialistů nižádné pochopení. Repro DR