Měsíc oťukávání, měsíc vyjednávání a celkem tři týdny schvalovacích procedur zabralo tento rok sestavování vlády v Berlíně zahájené po zářijových zemských volbách. Nyní je konečně hotovo: v minulém týdnu začala své funkční období nová levicová koalice, jež bude v pionýrském složení sociálnědemokratická SPD, zelený Bündnis 90/Die Grünen a postkomunistická důsledně levicová Die Linke spravovat až pět let 3,5milionové hlavní město Německa.

Program koalice odpovídá volebním tématům a prioritně zohledňuje problémy, které vnímají voliči daných stran jako nejpalčivější — kolabující systém dopravy ve středu města, stálý růst nájmů v důsledku gentrifikace východní části centra, nedostatek sociálních bytů, špatná kvalita veřejných služeb, věčně zpožděné vlaky, budoucnost padesáti tisíc žadatelů o azyl žijících v provizorních táborech a chátrající budovy místních škol.

Celkově bude však dle shody pozorovatelů nejdůležitější, jak se zástupcům tří hlavních stran německé levice povládne dohromady a zda zkušenost z jejich berlínské spolupráce ukončí tradiční odmítání jejich spoluvládnutí na celoněmecké úrovni.

„SPD, Linke a Zelení spoluvládnou už od předloňského roku v Durynsku, tam se však jedná o velmi specifickou (...) koalici, jíž nevede SPD, ale Linke (...), a která je zaměřena primárně na spolupráci v jednotlivých konkrétních praktických otázkách,“ uvedl k situaci minulý týden známý novinář-komentátor Alan Posener, přispěvatel listu Die Welt, a pokračoval:

„O nastupující vládě v Berlíně se mluví naopak jako o jedné z realistických alternativ současné velké koalice na spolkové úrovni (...) a především — jako o jedné z mála reálných šancí oslabené SPD na zisk kancléřského postu po volbách na podzim 2017.“

Volební pohyby

Berlínské volby sledovali letos v září zpravodajové z celé Evropy zvláště ze zvědavosti, jak se povede evroskeptické, protipřistěhovalecké a i jinak protestní Alternativě pro Německo (AfD). Alternativa se zviditelnila velice už několik týdnů před Berlínem v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde porazila v tamních zemských volbách CDU kancléřky Angely Merkelové.

A AfD nezapadla ani v hlavním, tradičně levicovém městě Německa. Ve volbách obdržela sice až pátý největší počet hlasů, a v místním sněmu tak obsadila méně křesel než SPD, CDU, Linke i Zelení; v obvykle nejlevicovějších sídlištních obvodech Lichtenberg, Treptow-Köpenick a Marzahn-Hellersdorf však dokázala získat okolo dvaceti procent hlasů.

Z tradičních stran posílila letos v Berlíně Linke, která získala podporu nově ve starých sociálnědemokratických obvodech, a liberální FDP, jejíž voličstvo přebrali v minulých volbách letos neúspěšní Piráti. SPD a CDU, jež vládly v posledních pěti letech i v Berlíně ve velké koalici, ztratily obě, ale udržely postavení první a druhé nejúspěšnější strany. Rovněž ztrátové Zelené vystřídala na třetím místě už zmíněná Linke.

AfD čerpala dle povolebních analýz podporu od voličů všech stran, největší část ovšem od Berlíňanů, kteří v předchozích volbách nehlasovali, a druhou největší od exvoličů CDU. V průzkumech kolísala berlínská předvolební podpora AfD mezi osmi až patnácti procenty. Její konečný zisk tak odpovídá danému rozpětí a na rozdíl od jiných spolkových zemí tolik nepřekvapil.

Účast v letošních berlínských volbách dosáhla téměř sedmašedesát procent — úrovně o pět procent vyšší než při předchozích volbách v roce 2011. Největší skupina hlasujících si přitom v průzkumech přála vládu právě červeno-rudo-zelené koalice.