Prohra CDU v Pomořansku spíše jen urychlí stávající trend

Petr Jedlička komentuje porážku strany kancléřky Merkelové v Meklenbursku-Předním Pomořansku protipřistěhovaleckou AfD a přibližuje, co to pro Německo znamená.

Na první pohled to vypadá jako ohromný otřes: nejsilnější německá strana – Křesťanskodemokratická unie kancléřky Merkelové (CDU) – prohrála v neděli v pomořanských zemských volbách s evroskeptickou a protipřistěhovaleckou Alternativou pro Německo (AfD). Jiná pravicová strana porazila CDU takto vůbec poprvé od války. A stalo se tak navíc právě v Meklenbursku-Předním Pomořansku – domovské spolkové zemi samotné Angely Merkelové.

Dnešní, tedy pondělní vydání německých listů jsou plná slov jako „debakl“, „katastrofa“ či „masakr“ a „nutnost změny“. Při bližším zkoumání ale nelze nevidět, že tyto výrazy zaznívají především v titulcích, a pak v reakcích představitelů bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU), která s CDU tvoří tradiční volební alianci a jež ji zároveň soustavně tlačí do konzervativnějších poloh.

AfD přirozeně slaví a soustavně opakuje, že si CDU může za prohru sama, protože se odcizila zájmům voličů a ztratila jejich důvěru během uprchlické a migrační krize. Tvrdí také, že je Meklenbursko-Přední Pomořansko jen předstupněm k triumfu ve spolkových volbách plánovaných na září příští rok.

Analytický pohled však snadno odhalí, že volby v neděli zdaleka takový třesk a překvapení neznamenají. A že spíše než aby přinesly nějakou revoluci, urychlí v německé politice stávající trend.

Téma imigrace ovlivnilo dle průzkumů v Pomořansku rozhodování každého třetího voliče. Foto archiv Schz.de

Třeba je uvědomit si několik věcí: za prvé, AfD volby v neděli zdaleka nevyhrála. To se podařilo sociálnědemokratické SPD, jež vede v zemi vládu už od roku 1998. Tentokrát dostala SPD 30,6 procenta, čímž proti volbám 2011 ztratila sice pět procent hlasů, stále však získala výrazně více než druhá AfD s 20,8 procenta.

Za druhé, Meklenbursko-Přední Pomořansko je relativně chudá východoněmecká země s pouhými 1,6 milionu obyvatel. CDU se tu už dlouho nedaří. Strana kancléřky Merkelové zde získala ve volbách 2011 23,1 procenta hlasů, tedy o dvanáct procent méně než SPD. Nyní obdržela 19,0 procenta hlasů, tedy o necelá dvě procenta méně než AfD, ale zároveň opět o přibližně dvanáct procent méně než sociální demokraté.

Za třetí, AfD je už zastoupena v polovině německých zemských sněmů, nikdo s ní ale nikde nechce do vlády. Stejně tak tomu bude i v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde vládla v minulých obdobích velká koalice SPD-CDU. Vzhledem k tomu, že tato koalice získala aktuálně 42 mandátů z 71 celkových, bude takřka s jistotou pokračovat. Druhou možností je ještě pak těsná koalice SPD-Linke s 37 mandáty.

Za čtvrté, Pomořansko je – na rozdíl od levicového Meklenburska – v posledních letech baštou krajní pravice. AfD zvítězila ve stejných obvodech, v jakých uspěla při minulých volbách fašizující strana NPD, která měla doposud v zemském sněmu šest poslanců. V nedělních volbách AfD NPD totálně vysála, a i když přebrala voliče i od jiných stran, právě NPD ze sněmu zcela vytlačila.

Za páté, znalci německé politiky se shodují, že vedení CDU nepřikládalo pomořanským volbám přílišnou důležitost – nejméně od června totiž už bylo dle průzkumů jasné, že CDU bude bojovat s AfD právě o druhé místo; křesťanští demokraté přitom neudělali téměř nic pro to, aby nástup AfD zbrzdili.

Někteří pozorovatelé naznačují, že se Merkelová pokusila pomořanské větvi CDU pomoci svým vyjádřením v rozhovoru z minulého týdne, ve kterém přiznala v migrační politice chyby. Jiní však upozorňují, že toto vyjádření zapadá spíše do celkového trendu v německé spokové politice započatého už dříve.

A z tohoto důvodu také za šesté: je zřejmé, že CDU nejen nemůže, ale ani už nechce a nebude, přistupovat k migračně-uprchlické krizi stejně jako v minulém roce. Jedna věc je, co se deklaruje, jiná však, co se skutečně dělá. Němečtí ministři se snaží už řadu týdnů zpružnit mechanismus deportací odmítnutých žadatelů o azyl a zpřísnit systém celkově. Také posuzování jednotlivých žádostí se soustavně zrychluje.

V podstatě nikdo si dnes nedokáže představit, že by Německo otevřelo hranice podobně jako loni v létě, kdy kolaboval Dublinský systém. Řeší se otázky integrace těch, kdo už přišli a jimž byl přiznán uprchlický status. Čeká se zároveň, že za některými z nich dorazí ještě jejich rodiny. Celkově ale vláda kancléřky Merkelové už svou politiku upravovat začala a pomořanské volby na tom mnoho nezmění – maximálně se bude o změně hlasitěji mluvit a, jak už naznačeno, trend se urychlí.

Výsledky a zisky/ztráty jednotlivých stran. Repro WmC

Velkou zajímavostí pomořanských voleb je, jak se AfD podařilo mobilizovat Němce, kteří doposud nevolili, a to ani třeba NPD – účast u nedělních voleb byla 60,5 procenta; v roce 2011 šlo o 51,5 procenta.

Voliče přitom ztratily všechny ostatní strany – Linke propadla z 18,4 procenta na 13,2 a Zelení z 8,7 procenta na 4,8, čímžto přišli i o celé sněmovní zastoupení, podobně jako NDP. Do sněmu se přitom nepodařilo vrátit ani liberálům z FDP, kteří získali přibližně stejně hlasů jako minule, a neprorazili ani Piráti.

Další důležité volby se konají v Německu za čtrnáct dní v kosmopolitním Berlíně. Pak budou Němci hlasovat až v září 2017. Vláda i CDU kancléřky Merkelové tak mají dost času, aby se s nepochybným posunem nálad v zemi vypořádaly. A již dnes zřetelné kontury naznačují, jak tak učiní.

Velkou neznámou ovšem zůstává, jak bude reagovat na tentýž pohyb německá levice.

A co si myslíte vy? Diskuse (14 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pravda je, že vládní politika Německa se diametrálně změnila, Pondělí, 5.Září 2016, 17:53:22

i když to zdejším altruistům uniklo. Ale ono to asi uniká i Němcům, neboť přes změnu politiky Mutti stále mele to své. Takže sázet na to, že si Němci řeknou, že se CDU a hlavně Merkelová poučila, bych neriskoval.

Martin Profant - Praha 7

Trochu zvlášní název článku Pondělí, 5.Září 2016, 18:53:55

Ono CDU prohrála v téže zemi i minule a se stejným partnerem, tedy s SPD. A prohrála znovu, nepřekvapivě a se ztrátou od minule, která je tak malá, že kdyby ji dosáhla v podzimních volbách ČSSD, bude Lidový dům jásat: "Jen čtyři procenta." a bude slavit.

Dokonce se ani příliš nezměnil koaliční potenciál jednotlivých stran -- tedy za předpokladu, že tradiční strany setrvají na stanovisku, že AfD není potenciální koaliční partner.

Aby to vyznělo dramaticky, musí se mluvit o prohře s jinou pravicovou stranou. Jinými slovy, musí se CDU strčit do jednoho pytle s AfD.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Pane Profante, Úterý, 6.Září 2016, 00:21:35

podle mého vidění v tom právě určité dramatično přeci jen bylo (i když ne to agenturní, to myslím v textu dost relativizuju). Zde jsou důvody:

A) je to poprvé za hóóódně dlouhou dobu, co CDU s nějakou pravicovou stranou v Německu prohrála, tj. byla -- ač zatím symbolicky -- narušena její nenarušitelně dominantní pozice,

B) celá třetina voličů AfD volit minule nebyla, a to ani tu NPD, což je velice významná mobilizace,

C) AfD sála krom toho voliče od všech stran,

D) vzácně vylítli z parlamentu Zelení,

E) AfD vedla kampaň, v níž spojovala nesourodý mix kritiky přistěhovalecké politiky obecně, národoveckých motivů, islamofobie, antiislamismu, evroskepticismu, antiestablishmentství, sociálního populismu, konzervativních apelů na rodinu i libertariánského populismu ve vztahu k podnikatelům -- a ono zafungovalo,

F) nejsilnější z těchto motivů byl dle povolebních rychloprůzkumů pocit, že na uprchlíky doplatí místní sociálně slabší, přičemž do Mek-Pom se dostalo žadatelů o azyl relativně velmi málo, (druhý nejvýznamější byl potom antiestablihmentový motiv -- hlas proti současné politické elitě),

G) AfD byl na hlavním akci podpořit osobně i Václav Klaus, a to i přesto, že tato strana má v programu revizi Benešových dekretů, a to prosím včetně majetkových retribucí,

H) CDU o tom výsledku jako debaklu mluví (i když ano, zde to asi využívají spíše jen rétoricky),

I) Merkelová dramaticky vyhlásila, že za prohru přejímá odpovědnost.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Úterý, 6.Září 2016, 00:24:25

jo, a pak ještě za J) v Mek-Pom leží obvod, ve kterém kandiduje ve spolkových volbách sama Merkelová.

Martin Profant - Praha 7

Anebo také Úterý, 6.Září 2016, 01:55:44

a) Celková ztráta umírněných stran nebyla nijak vysoká;

b) Oproti předchozím volbám v někdejších nových zemích se udrželi Linke a zmizela jen NPD;

c) Mobilizace nevoličů a jejich proměna v protestní hlasy neposkytuje obvykle trvalejší volební zázemí, zvláště pokud mobilizující strana nedokáže hlasy mocensky zúročit.

Dramatický nebyl samotný výsledek meklenburských voleb, zajímavá je až reakce právě na úrovni spolkové CDU. Ony večně naprosto nepřiměřené přebarvené fráze o meklenburském masakru motorovou pilou. Mimochodem sama situace, kdy jsou novináři z nebulvárního tisku a politici z odlišných stranických stájí zřetelně zdrženlivějších v kritice neúspěchu než politici CDU je hodna pozornosti.

A spousta řečí o změně kursu, ale ani náznak kam.

Ano, to s Václavem Klausem je zajímavé. Jako doklad definitivního pádu toho, co kdysi znamenal.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Úterý, 6.Září 2016, 07:32:33

Jo, no, to je taky pravda.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Jedličko, ale s těmi čísly opatrně - Úterý, 6.Září 2016, 11:01:34

" do Mek-Pom se dostalo žadatelů o azyl relativně velmi málo"!
Do Mek-Pom se dostalo žadatelů o azyl okolo 22 tisíc, což je, jak píše dnes Keller "v takovém poměru, jako kdyby jich do 10 milionového Česka přišlo během necelých dvou let zhruba 137 tisíc"! To není relativně velmi málo na jeden vcelku chudý německý stát. Navíc tam asi bude platit více než jinde - slovy mnou zde již citované Němky - proč Merkelová po sjednocení, tehdy už jako ministryně, nenutila německé podniky aby zaměstnávaly přednostně Osťáky, tak jak je dnes nutí zaměstnávat migranty? Ti lidé tam pak mají logicky dojem, že vlastní lidé jsou upozaděni na úkor migrantů. Ten pocit i vzledem k těm ústupkům migrantům, neřešení jejich kriminality, prosakuje i jinde, takže i CSU varuje Merkelovou, aby přestala ignorovat voliče - občany.
Jinak je článek dobrý. To, že jste výsledek voleb nenalakoval růžovou politickou korektností, vás šlechtí.

Ivo Horák - Praha 3

Normální volby nás samo nezajímají Úterý, 6.Září 2016, 23:57:54

V západních demokraciích se často nová strana a noví lidé ujmou funkcí ani ne tak pro své kvality, neřku-li zásluhy, ale lehce, tehdy, když jim nahrají okolnosti. Jsem dalek toho, abych i straně, kterou nemám rád, nepřiznal úspěch. Jde mi o něco jiného, o foukání do plachet subjektům jen proto, že dělají povyk a ne "cavyky".
Pozornost, která je u nás věnována volbám v Meklenbursku -Předním Pomořansku je ovšem málo přiměřená. Média zajímají volby ne podle jejich významu (pro ČR), ale podle toho, zda se rýsuje senzace, kterýžto fakt ovšem řádně nabuzuje i voliče.
Ve spolkové zemi na severovýchodě Německa žijí 2% Němců. Místní tradice je pruská a "enderácká". Dvě třetiny voličů ještě volily i SED. Kolik ztratila z minule obdrženého podílu hlasů SPD? 14%. Kolik CDU? 17%. (Nejsou na tom tady křesťanští demokraté celkem nevalně mimo jiné z důvodů podobných příčině, proč je KDU-ČSL slabá v severních Čechách?) Dramaticky neztratily velké strany, ale menší, a to jak na levici, tak na pravici. Zelení, Levice a PDS odepsaly k polovině hlasů. Ukázalo se tedy, že AfD brala hlasy těch lidí, kteří volili trochu "nazdařbůh" (a volby od voleb asi jinak), jen aby dali najevo svůj nesouhlas.
Opakuji, AfD uspěla. My bychom ovšem měli vzít v úvahu výsledky našich po sobě jdoucích krajských voleb a vědět také o raketovém startu Ano . A měli bychom měřit aspoň trochu tímto metrem.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Středa, 7.Září 2016, 11:18:16

AfD získala své hlasy především z řad nevoličů; a potom celkem rovnoměrně (procentuálně rovnoměrně) ze všech ostatních stran. Naproporcionálně ovšem z radikálně levicové "Die Linke", a - napohled překvapivě - mnoho hlasů i z principiálně prouprchlické strany Zelených. Je tedy vidět, že AfD do sebe "nasála" v prvé řadě skutečně čistě protestní hlasy - tedy hlasy těch, kteří mají zásadní nedůvěru vůči celému současnému politickému establishmentu, respektive celému politickému systému.

Tato skutečnost se ještě zvýrazní, když si uvědomíme, že vítězná strana sociální demokracie ve skutečnosti v absolutních číslech hlasy neztratila, nýbrž naopak z í s k a l a!! A to sice zhruba o čtyři tisíce hlasů více, nežli při volbách minulých! A dokonce i "dramaticky poražená" CDU kancléřky Merkelové dostala jenom o relativně nepatrný počet (taktéž čtyři tisíce) hlasů méně!

Takže o nějaké "dramatické porážce" vládních stran skutečně nelze hovořit; ten raketový vzestup AfD jde prakticky výhradně na konto oněch "protestních" hlasů, především z řad dosavadních nevoličů.

Luděk Ševčík - OSVČ

Ano pane Poláčku. Středa, 7.Září 2016, 21:10:27

I tak se to dá ineterpretovat. Ale pak se k tomu dá jen dodat: "Ještě jedno takové vítězství a jsme zničeni". Rozumný praktik si však raději z toho nástupu AfD vezme ponaučení. V Německu je výkyv voličů od vládní politiky totiž abnormalitou. Indikátorem průšvihu.

Zima1

Petr Jedlička - editor zahraničního zpravodajství

Pozvání od Merkelové -- jak to bylo Čtvrtek, 8.Září 2016, 13:08:53

S textem to souvisí spíše jen volně, ale je to nesmírně zajímavé, tak to sem dám. Německá média teď u příležitosti slavného "pozvání" od Angely Merkelové zrekonstruovala po hodinách sled událostí z oněch dní, a je tak zajímavé si připomenout, jak to tenkrát bylo. Vkládám sem zkrácený výtah z Zeitu, jak jej pro ČRO přetlumočil Karel Hvížďala:

"Podle této rekonstrukce pochod na Západ z budapešťského nádraží vyprovokoval Mohammad Zatareih, pětadvacetiletý Syřan, který se tam dostal přes Turecko. V té době bylo v Maďarsku asi 150 tisíc běženců.

Jenže již 25. srpna německý Úřad pro migraci a běžence poslal přes twitter zprávu, že i neregistrovaní běženci budou v Německu přijímáni. Když se to běženci dozvěděli, odmítali se v Maďarsku registrovat a Mohammada napadlo, že by se měli vydat pěšky do Vídně.

Vzdálenost 250 kilometrů se mu nezdála nepřekonatelná. A jeho přítel Achmed jeho ideu doplnil a řekl: Když nás bude minimálně tisíc, nikdo nás nedokáže zastavit. A tak se ve 12 hodin vydali na cestu.

V Berlíně ale úředníci stále trvali na tom, že Budapešť by měla plnit povinnosti člena EU. To však běžence nezajímalo a úředníkům ukazovali na mobilních telefonech zprávu z twitteru a vydali se po dálnici směrem k rakouským hranicím.

Policie se je sice snažila zastavit, ale mladí a silní mladíci vytvořili lidský řetěz a policejní kordon prorazili za přítomnosti televizních kamer. Asi v 17.15 na mobilním telefonu viděla Angela Merkelová zástupy pochodujících běženců, které ji připomněly konec války, kdy takhle utíkali Němci z východního Pruska.

V 19.30 přišlo na rakouské ministerstvo zahraničí oficiální sdělení maďarského velvyslance, že se k hranicím blíží asi tisíc běženců. Rakouský kancléř zavolal paní Merkelové. Dovolal se ji ale až ve 20.15.

Mezitím se Maďaři, aby předešli novým krutým záběrům utrmácených dětí a žen, rozhodli vypravit asi 100 autobusů s běženci k rakouským hranicím. Jestli budou vpuštěni dál, o tom muselo teprve rozhodnout Rakousko.

Ve 21 hodin se optala kancléřka svého vicekancléře Gabriela, jestli by souhlasil s tím, aby Německo přijalo 7 až 8000 uprchlíků z Budapešti. Pan Gabriel souhlasil, ale dodal, že musí jít o jednorázovou akci. A podobně i právníci s přijetím uprchlíků souhlasili.

Angela Merkelová měla na oficiální rozhodnutí jen pár minut, protože Orbán ji postavil před ultimátum: zanedlouho totiž měli vystoupit první běženci z maďarských autobusů u rakouských hranic a pokud by jim nepovolili průjezd do Německa, všichni by to uviděli v přímém přenosu a navíc tam mohlo dojít i k tragickým událostem.

Zastavit by je totiž bylo možné jen násilím, a to by politicky Německu hodně ublížilo. Ve 23.00 se Faymann dovolal Orbánovi a sdělil mu, že běženci mohou do Rakouska. O den později 5. září v 00.17 agentura APA vydala zprávu, že Rakousko a Německo povolilo vstup běženců do svých zemí. Rozhodnutí bylo přijato z důvodů nouze.

Paní Merkelová a pan Faymann však trvali na tom, že Maďaři brzy opět zavedou přísnou registraci běženců, aby nemohlo dojít k jejich nekontrolovaným pohybům po EU. To byl jejich největší omyl. Maďaři tento slib nedokázali nebo ani nechtěli dodržet.

Luděk Ševčík - OSVČ

Jiné kouzlo má ten příběh, když je vyprávěn od Zeitem polovičky, Čtvrtek, 8.Září 2016, 17:37:56

než kdyby byl vyprávěn od počátku. Autoři to jistě vědí, vždyť i nás začíná příběh odsunutých až květnem 1945.
Vždyť kutálky na německých nádražích, společné foto Mutti s migranty, to bylo v příběhu Zeitu opomenuto. Nějak se z něj také vytratila velmi ostrá kritika ze strany Mutti a Faymanna, když začali Maďaři stavět plot. Jenže tohle k tomu patří! Bez toho je to polopravda = lež.
Navíc, když začal migrační nápor, tak Mutti, jako šéfka Evropy, neboť se tak prezentuje, nekonala. Neproběhla žádná mobilizace evropských špiček, neprobíhaly žádné technické opatření k zamězení této katastrofy. Byly jen ty kutálky a vítalo se. Ve hře jsou pak dvě varianty - buď zpravodajské služby a bezpečnostní složky Německa /i Rakouska/ neměly vůbec poznatky o tom, že migrační vlna probíhá, tudíž jejich šéfové musí vyvodit osobní zodpovědnost za jejich katastrofální selhání a odstoupit /případně je třeba vůči nim vyvodit trestní odpovědnost/, nebo tyto složky své šéfy informovaly a tito je, opět trestuhodně, ignorovali.
Je třeba si též v příběhu povšimnout tu evropskou katastrofální ztrátu pudu sebezáchovy. Ti migranti vědí, že se je nikdo nedovolí zastavit násilím, že všichni budou mít strach aby jim to politicky neublížilo, že by v tisku řvali na jejich obranu retardovaní altruisté, převozní a ubytovací mafie by v médiích vyráběly hrůzostrašné příběhy. Tak si, zákon, nezákon, jdou, kam chtějí.
Takovému primitivnímu vyděračství by jiné velmoci nepodlehly. Uvidíme do budoucna, jakou cenu za to Evropa zaplatí. I když nemalé splátky již proběhly. .

http://svobodneforum.cz/faz-pouceni-z-migracni-krize-aneb-zvladneme-to-rok-pote/

Lenka Vytlačilová - metrolog

Našla jsem nějaká čísla Sobota, 17.Září 2016, 18:48:48

Příjem dolního kvintilu v Německu roku 2011
9030 € ročně
Pro srovnání příjem horního kvintilu v ČR
15013 € ročně,
příjem dalšího kvintilu v ČR 9286 € ročně,
tj. dá se zhruba říci, že 40% procent obyvatel ČR mělo vyšší příjem, než byl příjem 20% těch nejchudších v Německu.


2014 byla čísla pro ČR
15 326 a 9365 €
a pro Německo
8430 €.

Pro srovnání dolní kvintil
Francie 11 105, Belgie 10 706, Rakousko 11 615 €.

V paritě
ČR 2014
22 300 €, 13 626 € a 11 800 €
versus
8245 €

Lenka Vytlačilová - metrolog

Sobota, 17.Září 2016, 18:52:43

Ještě dodám.

2014 ČR parita
6369/ 9180/ 11080/ 13626/ 22300

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.