Mluvme bez vytáček o Kolíně nad Rýnem. A také o nás

Jakub Patočka

Mluvit bez vytáček o tíživých událostech v Kolíně nad Rýnem jistě není příjemné nikomu, kdo hledí na příchod uprchlíků se vstřícností. Je to ale nutný předpoklad k tomu, abychom stejně poctivě mohli mluvit také o nás.

Na konci textu, v němž jsme osobností roku 2015 vyhlásili jakoukoli a každou dobrovolnici pomáhající vloni uprchlíkům na pražském hlavním nádraží, jsme napsali, že pravda o uprchlících a láska k lidem v nouzi zvítězí nad lhaním o uprchlících a nenávistí k neznámému. Má-li ale jakákoli pravda zvítězit, nelze před ní uhýbat ani tehdy, je-li nám vyloženě nepříjemná.

Co se stalo o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem, jak se to stalo i jak se s tím zachází, je humanistův zlý sen. I když zatím neznáme odpovědi na některé otázky, jež jsou pro celkové zhodnocení dějů podstatné, základní obrysy událostí jsou zřejmé.

Před nádražím v Kolíně nad Rýnem operovalo ohromné množství mladých mužů převážně ze severní Afriky, kteří osahávali, okrádali a ponižovali ženy. Police nedokázala veselící se Kolíňanky ochránit. Většina kompetentních německých médií o věci podala zprávy pozdě a liknavě. V Německu se podle všeho stala řada chyb a mnoha z nich se patrně dopustili lidé konající v nejlepších úmyslech.

Byly útoky na silvestrovské útoky na ženy zorganizované předem?

Berme to ale popořadě: kdo byli násilníci? Většina poznatků směřuje ke gangům mladíků ze severní Afriky, kteří kolem kolínského nádraží působí jako kriminální živly dlouhodobě.

Do karet jim hrál čas: na Silvestra se v Kolíně nad Rýnem obvykle řádí způsobem, který si tady asi ani moc nedokážeme představit. Tím pádem nebylo asi hned jasné, co je ještě bujaré veselí a co už jsou děje za hranou zákona. Meze tolerance jsou v ten den všude posunuté. Randál je takový, že leckteré výkřiky, jindy nepřeslechnutelné, zaniknou, anebo působí jako součást spontánního veselí.

Subkultura severoafrických kriminálníků v Kolíně nad Rýnem se nadto vcelku zákonitě snaží současnou situaci v Německu obratně využít ke svému prospěchu. Integrovat se je Německu zatím nepodařilo, v mnoha případech o to nejspíš ani nestojí. Jedná se o ekonomické migranty, které by patrně vyhostilo, kdyby vyhošťování fungovalo účinněji než dnes: ač už dnes tu funguje účinněji než skoro kdekoli jinde v Evropě.

Němci jsou metodičtí a delikventy vyhošťují. Vedle toho je prostě pravdou, že imigrantské komunity generují za určitých kulturních předpokladů ze svého středu skupiny se sklony ke kriminálním aktivitám skoro vždy a všude: viz irské či italské menšiny v USA.

Bylo tedy předvídatelné a je srozumitelné, že delikventi v komunitě mladých Severoafričanů vzali uprchlickou krizi a velkoryse humanistický přístup Německa k ní jako příležitost. Patrně mnozí z mládenců, kteří by na jakýkoli typ povolení trvalého pobytu dosáhli obtížně, se pokusili vydávat za uprchlíky ze Sýrie.

K tomu výkladu navádí i zpupnost, s níž se někteří pachatelé násilností na ženách kolínským policistům vysmívali: jenom nás seberte, my tu klidně třeba i před vámi roztrháme svoje doklady, beztak hned dostaneme jiné; jsme přece „Syřané“, které paní Merkelová pozvala. Je přitom samozřejmě možné, že přímo na místě se k účasti na odsouzeníhodném jednání nechali strhnout i někteří z nových žadatelů o azyl. Tak či tak je jasné, že Německo bude všechny pachatele násilností bez okolků vyhošťovat do zemí jejich původu.

Základní otázkou ale zůstává, jak je možné, že se útoky na ženy ve větším počtu udály ve více městech současně. Možné výklady jsou dva: buď se ve Stuttgartu a Hamburku jednalo o jednotlivosti nesprávně s kolínskými událostmi spojené a v Kolíně prostě nadkritické množství opilých příslušníků přistěhovaleckých gangů začalo vyvádět jako pominutí, anebo celou věc někdo centrálně organizoval.

Toto je nyní v německé debatě nad kolínským případem asi nejpodstatnější otázka. Stalo se Německo obětí něčího předem promyšleného ataku? Německý ministr vnitra už takovou otázku položil. Jednalo se o plán někoho, kdo takovou akci vymyslel, aby podlomil německou vstřícnost vůči migrantům? Sil, které by něco takového mohly chtít zorganizovat, si umíme představit mnoho.

K důsledkům patří rezignace policejního ředitele a omluva ZDF

Nicméně doklady o tom zatím nemáme, a tak pracujme s fakty. K těm patří, že policie v Kolíně nad Rýnem nejednala včas a ještě se celou věc pokoušela tutlat. Proč? Možné důvody jsou dva: jednak proto, že žádná instituce se nechlubí ráda vlastním selháním. Jednak proto, že se bála rozdmýchávání vášní proti cizincům. Oba důvody jsou legitimní, nicméně ředitel kolínské policie už musel rezignovat.

A pak tu máme média. Vlivný německý komentátor Alan Posener se domnívá, že prostě neměla včas věrohodné zdroje, a pak také trochu ještě dřímala ve svátečním období.

Ale to není celé. Německá média prostě většinově přejí cizincům a uprchlíkům. Nikdo nechtěl zveřejňovat nepříznivé zprávy dřív, než byly potvrzené. Řídí se jakousi obdobou právní zásady „in dubio pro reo“, čili zde: „v případě pochybností, pišme tak, abychom neohrozili zdejší kulturu vstřícnosti vůči uprchlíkům“.

Je to ušlechtilý motiv a poctivý novinářský přístup. Nicméně televizní stanice ZDF, která se v informování o událostech zpozdila oproti ostatním velkým médií, se za své pochybení omluvila.

V Německu se stala nepřijatelná událost, kterou není správné relativizovat tím, že se mnozí z Němců — či mnozí z Čechů — dopouštějí násilí na ženách i při jiných příležitostech. Události v Kolíně nad Rýnem nebyly Oktoberfestem a traumata obětí odsud nelze relativizovat poukazy na přetrvávající maskulinní stereotypy v našich společnostech či na nepřijatelné předsudky o příčinách znásilnění. Je především třeba podniknout kroky, aby se něco podobného nemohlo opakovat.

Němci ale berou věc vážně a přesně tak k ní přistupují. Už tu máme rezignaci kolínského policejního ředitele a omluvu jednoho z hlavních médií. Vláda rovněž zjednoduší procedury pro vyhošťování delikventů.

Změní se ale celkový přístup Německa k uprchlíkům? Tak to ani náhodou. Němci prostě podniknou kroky, aby nebylo možno jejich dobroty zneužívat, ale dobrými být nepřestanou. Je to jejich plán jak konstruovat vlastní národní totožnost.

Lze čekat, že novináři i policisté budou svědomitěji a bez velkorysosti zacházet s prohřešky cizinců. Samozřejmě i proto, aby neposkytovali záminky k propagandě segmentů společnosti, které se uchylují k rasistickým, nenávistným paušalizacím, jež se v Německu vyskytují zatím výhradně mimo hlavní politický i mediální proud. Většinově ovšem ani německá politika, ani německá veřejnost nehodlají podobným tendencím v ničem ustupovat.

Je to přístup normální sebevědomé evropské demokratické společnosti: poučit se z chyb, dbát o to, aby se neopakovalo to, co bylo špatné, a nepřipravit se přitom o to, co bylo dobré. Pomáhat lidem v nouzi v každém případě dobré je.

Bez vytáček také o nás, o Češích

U nás se také po Novém roce děly strašné věci. Web nacistů zveřejnil soukromou korespondenci veřejně činných lidí se záměrem diskreditovat je za snahu posunout českou politiku k větší vstřícnosti vůči uprchlíkům. Činí to už před dva roky. Ale nikdo v policii nerezignoval. A žádné z médií citujících nacisty se za to prozatím neomluvilo. Tak jako se neomluvilo ani žádné z českých médií od Echa po Novinky, jež byla již dříve usvědčena z lhaní o uprchlících...

Specifickou kapitolou jsou v tomto ohledu české reflexe událostí v Kolíně nad Rýnem. V přívalu špatně skrývané škodolibosti se tu rochní nejobludnější postavy schopné strefit se do písmen na klávesnici. Takový obránce evropských hodnot jménem J. X. Doležal vybízel ty nejušlechtilejší mezi námi, aby se nechaly znásilňovat. Na rozdíl od kolínského policejního ředitele, pokud víme, J. X. Doležal zatím o svou práci nepřišel. Pořád pracuje v médiu, jež tu spolutvoří veřejné mínění.

Ohavnost Reflexu je ale jen prozatímním dnem způsobu, jímž s uprchlickou krizí zacházejí mnohá česká média. Novinky.cz, média vydavatelství Mafra či Echo24 systematicky vybírají ze zahraničního zpravodajství útržky, jež vyvolávají nenávist proti uprchlíkům, a naopak opomíjejí prakticky vše, co je vůči nim laskavé.

Jedná se o platformy, jež dobrovolně rezignovaly na solidní zpravodajství, bezostyšně těží z eskalace nenávisti, na níž se samy cynicky podílejí. Nenávistnou propagandu tu provozuje většina médií hlavního proudu s čestnou výjimkou vydavatelství Economia a většiny médií veřejnoprávních a řady menších médií působících na webu.

Dominantní česká reflexe vývoje v Německu je mimořádně ostudná. Němci mají samozřejmě předvídatelné problémy. Přijmout v osmdesátimilionové populaci za jediný rok milion uprchlíků prostě nemůže nepřinášet problémy. A je vlastně s podivem, že nejsou větší.

Udělali Němci svou otevřeností k uprchlíkům chybu? Samozřejmě, že ne. Jejich přístup je zodpovědný, protože předchází humanitární katastrofě. Prchají-li ze Sýrie lidé, podobní zoufalcům, kteří už ve svém městě snědli domácí zvířectvo i listy na stromech a jejichž děti už přesto týden nic nejedly, o nichž také po Novém roce informují světová média, jen cynik nebude hledat cesty jak nabídnout pomocnou ruku.

Nalháváme si, že do Evropy přicházejí nezvladatelné počty lidí. Pravda je ale taková, že vloni sem přišlo méně než půl procenta evropské populace. Kdybychom ve všech zemích Evropské unie přijali odpovídající díl, nejednalo by se o nic, co bychom společně nedokázali zvládnout.

Němci mají dnes problémy proto, že byli i naší neochotou pomáhat donuceni vzít si mnohem více než jedno procento své populace. Západoevropské země se nedočkaly od nás solidarity, kterou měly za všechnu pomoc, již nám dlouhodobě poskytují, veškeré právo očekávat.

Dnes se při pohledu ze Západu musíme jevit jako komiksový syčák, který se založenýma rukama sleduje člověka hroutícího se pod tíhou naloženého břemene, posmívá se mu kdykoli zakolísá, a s cynickým šklebem doufá, že nakonec upadne, aby mu mohl vítězoslavně říct: „Kiš, kiš, neříkal jsem, že to neunesete?“

Dva až tři miliony uprchlíků ročně by Evropská unie dokázala zvládnout, pokud by se o ně spravedlivě podělila. Vyspělé západoevropské země to samy zvládnout nemohou bez viditelných obtíží. Pokud pomoc uprchlíkům hodláme sabotovat, způsobujeme svým počínáním konec Evropské unie jako politického projektu. A to přesně z toho důvodu, jimž mnozí obmyslně zaštiťují své počínání: svým přístupem zavile odmítajícím uprchlíky popíráme nejzákladnější evropské hodnoty.

Obrana evropských hodnot

O obraně evropských hodnot tu dnes mluví kdejaký nácek, který sotva zvládl veršovat vlast/slast/mast, už si myslí, jakým není básníkem. Český přínos k tvorbě evropských hodnot a jejich českou reprezentaci představují ale postavy jako Hus, Komenský, Palacký, Havlíček či Masaryk.

Podstatou jejich české koncepce evropských hodnot, jež tvoří základ naší národní, na větších, silnějších sousedech vyvzdorované existence, je víra v emancipační sílu žitého křesťanství. Abychom parafrázovali největšího současného nositele evropských hodnot, papeže Františka: budeme-li se zastávat nezištně slabších a pomáhat lidem v nouzi, posílí nás to a učiní nás to lepšími. Ve sporech o smysl českých dějin se svého času prosadilo přesvědčení, že spočívá právě v takovémto přístupu ke světu.

Z debaty o uprchlících a evropských hodnotách by se neměl vytratit základní poznatek: evropským hodnotám, jejichž vyznávání jsme kdysi pokládali za „smysl českých dějin

Zjevy jako Tomáš Ortel či J. X. Doležal i další podobní tak zvaní národní obhájci evropských hodnot ve skutečnosti zastávají čingischánské hodnoty, jež tudy prosvištěly, ale na rozdíl od skutečných hodnot evropských, spočívajících v přesvědčení o emancipační síle lidskosti, se naštěstí nikdy neusadily. Roztahují se tu až teď, kdy jako bychom pod příkrovem informačních technologií ztráceli ponětí o tom, co jsme vlastně zač.

Úkol integrovat do společnosti lidi přicházejících z jiných kultur není ničím malicherným. Nikdo také netvrdí, že integraci islámských menšin do evropské společnosti neprovázejí problémy, někde třebas i zásadní problémy. Ale podstata evropských hodnot tkví právě v přesvědčení, že se všechny dílčí problémy podaří díky osvobodivé síle evropského humanismu zvládnout.

V našich reflexích dění v Kolíně nad Rýnem nemluvíme ani tak moc o Němcích. Mluvíme o sobě. A důležité je přitom vědět, že přístup Německa k uprchlické krizi, jehož nositelem není jen Angela Merkelová, ale rozhodná většina německých křesťanských i sociálních demokratů, a také komunistů, liberálů a zelených, je skutečným uplatněním evropských hodnot tak, jak se je i nám pokoušely vštípit největší osobnosti našich dějin. Cynický odpor k východiskům současné německé politiky vůči uprchlíkům, jaký se dnes prosazuje na příliš mnoha místech u nás, naopak základní evropské hodnoty popírá.

    Diskuse
    January 11, 2016 v 12.29
    Je to závažné téma.
    Tím pádem by to chtělo přistupovat k němu bez dogmatů a s pokud možno přesnými údaji.
    Autor píše v závěru o rozhodné většině "německých křesťanských i sociální demokratů, a také komunistů, liberálů a zelených", kteří, dle něj, podporují politiku Merkelová.
    Ta "rozhodná většina" se dá ověřit kde? Kde jsou nějaké statistiky, z nichž autor čerpal?
    Včera na nějaké slovenské televizi zaznělo, že Dánové protestují proti kontrole na hranicích. Doplněno záběrem na místo protestu, kde max 100 mladých lidí pochodovalo dokola s transparenty. Hádám, že to nebyli všichni Dánové. Tudíž jasná mediální manipulace.
    Jestliže chceme skutečně konat dobro, nemůžeme lhát. Nemůžeme bagatelizovat nebezpečí proto, protože se nám to nehodí, nemůžeme zveličovat to, co se nám hodí.
    Dále - pokud by podstata evropských hodnot měla spočívat v přesvědčení, že se všechny dílčí problémy podaří díky osvobodivé síle evropského humanismu zvládnout, tak Panbůh s námi a zlý pryč! A není ani rozhodujícíc, že toto "přesvědčení" sdílí pod tlakem událostí čím dál míň lidí.
    Přesvědčení je na oné. Tady je potřeba koordinované práce ekonomů, bezpečnostních složek, sociologů a vůbec všech odborníků, kteří mohou posoudit současná rizika migrace i rizika, která do budoucna přinese. Žádné studie o těchto rizicích nejsou k mání. Snad proto, že nevyhovují "politické korektnosti"?
    Ve mě současný přístup evropských a hlavně německých politiků budí obavy. Na stovky trestných činů a přečinů, spáchanými migranty /syrskými ponejvíce, i když autor se snažil kulatně psát o "Severoafričanech"/ německá policie reagovat nedokázala, ale když nespokojení Němci šli svoji vůli vyjádřit, hned bylo dost vodních děl a policistů. Připomíná to situaci u nás, kdy nepřizpůsobivé není možno postihnout ale protest proti jejich chování je vždy perfektně zvládnut.
    Vrátím se k mým obavám. A budu citovat:
    "Evropská kultura, evropská civilizace čelí problému své další existence. Obavy z pokračující islamizace evropského kontinentu nejsou iracionální a chorobné. Islám je učení příkladně totalitní a cítí potřebu nastolit svou vládu na celém světě.
    V holandském Rotterdamu dnes tvoří přistěhovalci a jejich rodiny 47 % obyvatelstva, starostou je muslim Ahmed Abouta¨led z Maroka a městu vévodí 4 obrovské mešity. Původní obyvatelé postupně Rotterdan opouštějí...
    Ve Francii dnes tvoří muslimové přes 11 % obyvatelstva. Z novorozených dětí je podíl muslimů již 30%.
    V dánském městě Kokkedal magistrát, kde je již 5 z 9 členů městské rady muslimů, odmítl vydat peníze na vánoční strom /7 tisíc dánských korun/, přičemž nedlouho před tím ten samý magistrát vyčlenil z rozpočtu města 80 tisíc dánských korun na oslavy muslimského svátku Kurban Bajrám. Avšak nyní otázka již nestojí tak, jak svátky slavit. Evropská kultura, civilizace čelí problému své další existence".
    Mám mladou dceru a malou vnučku. Nechci, aby prožily život v područí islámu, kde žena nemá téměř hodnotu. A to vše hrozí, možná jen proto, že nějakým aktivistům se nezdají varovná fakta, která ukazují na nebezpečí islámu pro Evropu.
    Migrace je velmi závažné téma. Přistupujme k ní tak. Neřiďme se přesvědčeními, ale pokud chceme najít vychodisko, ptejme se těch, kteří nám mohou dát kvalifikovanou odpověď.
    I "neziskovky" by teď měly potlačit svůj lovecký instinkt a pouvažovat. Aby se jejich krátkodobý zisk časem nezvrhl v jejich konec. Kdo dohlédne nejdál, vyhrává...
    PK
    January 11, 2016 v 12.35
    Odpověď panu Ševčíkovi
    na jeho otázku

    "Ta "rozhodná většina" se dá ověřit kde? Kde jsou nějaké statistiky, z nichž autor čerpal?"

    Asi je to pro Vás divné a nečekané, ale i v Německu existují pravidelné výzkumy veřejného mínění, průzkumy volebních preferencí, průzkumy oblíbenosti politiků atd.

    Stačí to takto?
    January 11, 2016 v 20.20
    Je těch znepokojivých zpráv až příliš na to,
    aby se dalo psát o obraně evropských hodnot zároveň a zároveň obhajovat obhajovat nekontrolovanou migraci. Tohle se už začíná značně rozporovat.
    Například : http://www.czechfreepress.cz/evropa/na-verejnost-unikla-policejni-zprava-o-nasili-migrantu-v-nemeckem-koline-cteni-jen-pro-otrle.html .
    Pane Kolaříku, kde předkládáte ty výzkumy veřejného mínění, potvrzující autorovo tvrzení? Je to divné a neočekávané, ale psát jen o existenci průzkumů mi k potvrzení onoho tvrzení nestačí. A opakuji, že chci, aby mé děti a vnoučata žili v bezpečí, svobodě a ne pod diktátem nějakého náboženského hnutí. Proto nehodlám podporovat nějakou pseudohumanitu, neověřený experiment, který se zjevně nevyvedl, stejně jako se nevyvedl multikulturalismus.
    Pokud mě chce někdo z mých obav vyvést, prosím studie odborníků, kteří mají k věci co říct. "Přesvědčení" mě nepřesvědčí.
    PK
    January 11, 2016 v 20.44
    Pane Ševčíku
    Samozřejmě že nic "nepředkládám". Spadl jste snad z višně, nebo co? Jsem snad Váš poskok, nebo jak si to představujete?

    Ty průzkumy jsou pravidelně prezentovány v německých sdělovacích prostředcích. Buďto si je najděte, nebo se spokojte s mou informací, nebo si dělejte co uznáte za vhodné.
    JV
    January 11, 2016 v 21.26
    Dobro a milosrdenství
    Dobro se má konat pro dobro samé. Nikoliv proto, že za to něco je, že budeme dobře vypadat, že se nám obdarovaný odvděčí, že si tím očistíme špatné svědomí atd. Dobro se má konat i tehdy, jsme-li vysmívání těmi, kteří z tisíce a jednoho objektivního důvodu dobro dělat nechtějí, ba dokonce i tehdy, pohrdají-li naším dobrodiním ti, jimž je poskytujeme.

    Tak je to správné, tak nás to učí křesťanství, tak se choval Ježíš, takový příklad dávají světci, takovým příkladem šli a jdou tisíce bezejmenných. Počínaje Angelou Merklovou, která svou odvahou plout proti proudu ukázala, že je opravdovým státníkem, a konče poslední dobrovolnicí na hlavním nádraží v Praze.

    Incidenty z německých měst jsou jistě závažnými událostmi, které do řádně fungující společnosti nepatří, avšak nejsou to jevy zdaleka tak znepokojující, jako nedávné pogromy českých nacistů s cílem páchat násilí – ne-li přímo hrdelní zločiny - na Romech. Díky statečným občanům, dobře připravené policii a také štěstí k tomu nedošlo. Není bez zajímavosti, že se české pokusy o pogromy na Romech, při nichž šlo o životy, obešly bez morální paniky, jakou naše společnost nyní věnuje osahávání žen v Německu.

    Nyní k nezákonnostem v německých městech. Osobně mi připadá takové obstoupení jedné nebo několika žen tlupou domluvených mladých mužů v podmínkách křepčícího silvestrovského davu značně problematické. Vždyť s těmi ženami tam museli být také muži, kteří k nim patřili, anebo muži z jejich domácího prostředí. Že by nezakročili a nedošlo k potyčkám mezi muži domácími a těmi, kteří měli ženy osahávat, mi připadá podivné. Nepřekvapilo by mne, kdyby se nakonec zjistilo, že šlo o provokaci ze strany kruhů nepřátelských vůči uprchlíkům.

    Za další. Nezvladatelní mladí svobodní muži, jsou-li ještě pohromadě, to je problém na celém světě. Nejen mezi emigranty, nejen v Německu. V emigraci to může být ještě o to horší, že ti lidé jsou vykořeněni ze svého původního prostředí. A ještě něco: sexuální touhy tu hrají svoji roli. Navíc jsou ještě posilovány všudypřítomnými dráždidly. Mediálním byznysem s nahotou a pornografií počínaje a málo uváženým způsobem oblékání některých dívek konče.

    Nad nezákonným jednáním jistě nelze mávnout rukou, ale vedle prostředků nápravy daných zákonem, mezi něž patří i vyhoštění, by mělo být soudcům k dispozici i milosrdenství. Také to nás učí a především toto nás učí křesťanství. Ostatně Západ není bez viny, co se týče válečné situace v Sýrii i v dalších státech Středního východu.

    V každém případě si všichni zapovězme sebemenší generalizování a házení do jednoho pytle. Časem bychom v takovém pytli, byť s jiným nápisem, mohli skončit také my „slušní“. Že se Němci takové chyby nedopustí, o tom bych si troufl nepochybovat.

    Dobrou noc, Jiří Vyleťal
    January 11, 2016 v 21.46
    Jste tak laskavý, pane Kolaříku.
    Prostě slušný a ohleduplný humanista. Vzor křesťanské ctnosti. Mám se toho od vás moc učit.
    January 11, 2016 v 21.56
    Pane Vyleťale, radil bych smazat ten příspěvek.
    Je v něm pohrdání ženami téměř srovnatelné s islámským. Křesťanství je přece už mnohem dál. A dobro musí být spojeno s pravdou. K té se nemůžete dopracovat, když z obětí děláte viníky. A prostudujte si význam slova pogrom, než jej použijete.
    MP
    January 11, 2016 v 23.20
    P. Ševčíku,
    nejdřív byste si měl položit otázku sám sobě, jestli jste ochoten nechat se případně vyvést z vašich názorů, nebo jestli jen hledáte potvrzení a utvrzení těchto názorů.

    Pokud je to u vás ten první případ (v což doufám), pak můžeme začít třeba tím, že uvedete, z jakého úžasného zdroje jste to ve svém úvodním příspěvku citoval.
    Jistě uznáte, že když někdo píše o islámu, že je to totalitní ideologie, tak mu asi - eufemisticky řečeno - není nakloněn, že. Je pak věrohodná statistika, kterou předkládá?
    MP
    January 11, 2016 v 23.32
    Skláním se před německým lidem,
    který ve své velké většině projevil a projevuje velkou rozvahu a úžasného demokratického a liberálního ducha i soucit. Skláním se před ženami, které protestovaly v Kolíně s transparenty "Ne sexismu", a zároveň také "Ne rasismu". Nelze snad dostatečně ocenit jednu z účastnic, která jasně řekla, že je rozhněvány útoky, k nimž došlo, ale ještě více jsou rozhněvány tím, jak se tyto nešťastné události snaží zneužít rasisté a xenofobové.

    Ano, toto je jiné Německo a toto jsou jiní Němci než ti, kteří kdysi řvali "Ein Volk, ein´ Heimat, ein Führer" (je to tak, p. Ungere).
    Stydím se naopak za české politiky a mnohé intelektuály. Ich bin ein Deutscher.
    JN
    January 12, 2016 v 2.05
    Pane Vyleťale, kdysi jsem byl svědkem podobné situace v pražském metru.
    Do asi z poloviny naplněného vagónu, kdy plošiny u dveří byly ještě téměř volné, se těsně před zavřením dveří najednou jedněmi dveřmi rychle nahrnulo něco přes deset mužů. Abych byl nekorektní, mohu uvést, že ti muži nebyli tmavé pleti a byli velmi přizpůsobiví. Vytvořili na plošině u dveří velkou tlačenici, ačkoliv jinde bylo ještě docela volno. Uprostřed té tlačenice se ocitl pár japonských turistů. Japonec byl vyhozen z chumlu ven a i když se statečně pokoušel svou partnerku bránit, dostal prostě ránu a byl odstrčen. Za hrozného křiku té Japonky útočníci zcela v klidu pokračovali ve své "práci", na další stanici vystoupili a odkráčeli, jako by se vůbec nic nestalo. Zůstala tam otřesená plačící žena a její bezradný a znejistělý muž. Ve vagónu bylo mnoho lidí, bylo tam jistě víc mužů než bylo těch útočníků. I Vy byste tam třeba, pane Vyleťale, mohl být. Jak byste se zachoval?

    Pokud jste nikdy nic podobného nezažil, chápu, že Vám může být divné, že ti partneři své ženy nebránili. Ty napadené ženy by však takováto nedůvěra, to, že je někdo může pokládat za provokatérky, jejichž cílem je vyvolávat nenávist k migrantům, takováto nedůvěra ty ženy může strašně zraňovat a jejich blízké takovýto přístup bude pobuřovat a radikalizovat proti migrantům. To už se bohužel asi i děje a jednou z příčin může být počáteční snaha úřadů a tisku ty útoky před veřejností utajit nebo je bagatelizovat.

    Máte pravdu, že to nakonec může být i provokace "ze strany kruhů nepřátelských vůči uprchlíkům", stejně jako třeba teroristické útoky v Paříži. Provokatéry však nebylo těch 130 mrtvých obětí, stejně jako v Kolíně nad Rýnem nejsou provokatérkami napadené ženy.
    Mě ta situace už opravdu docela připomíná divadelní hru Maxe Frische Pan Biedermann a žháři. Všem ji vřele doporučuji.

    Přeji Vám, pane Vyleťale, všechno dobré v novém roce, mějte se pěkně.
    JV
    January 12, 2016 v 7.49
    Panu Nushartovi
    Vážený pane Nusharte,
    děkuji za Vaši reakci i sdělení Vaší zkušenosti z metra. Samozřejmě, že takové skupinové osahávání žen na způsob Vašeho zážitku možné je, o tom já nepochybuji. Pouze říkám, že to může být i jinak. A říkám to proto, protože vím, jak snadné je upadnout do paušalizujícího odsuzování za situace, která v sobě nese potenciál rozdělení společnosti na „my“ a „oni“.

    Ptáte se, co bych v situaci, kterou líčíte dělal. Nevím, ale přiznám, že bych chtěl v sobě zburcovat všechnu odvahu a té paní pomoci. Zažil jsem však situaci podobnou. Na ulici, kousek od mého bydliště jeden na pohled už silný mladík – bylo to v noci – mlátil a kopal mladou ženu, která se v té chvíli už válela na zemi. Utíkal jsem tam a tu ženu bránil a ten mladík kopal do mě a mlátil mne pěstmi. Po chvíli jsem už ani neviděl, protože mi tekla z obočí krev. Ubránil jsem ji. Pak přijela policie a sanitka, která mne odvezla do Motola na šití. Malá pikantnost: Když to policisté začali vyšetřovat, ta žena mi nadávala, zastávala se násilníka a tvrdila, že jsem se tam připletl o své vůli…

    Odpusťte, pane Nusharte, ale ve Vašem druhém odstavci se dopouštíte překrucování. Vždyť proč by měl ženy, které se staly oběťmi násilného chování, zraňovat fakt, že někdo - v tomto případě já - připouští, že násilí na nich páchané mohlo být organizováno i jinak, než to na první pohled vypadá? Nezraňuje snad násilí úplně stejně, ať je organizováno tak či onak? Já jen doufám, pane Nusharte, že mne nemáte za cynika jako pan Ševčík. Cynika, který tím, že připouští provokaci za strany kruhů nepřátelským vůči uprchlíkům, chce napadeným ženám ubližovat a jejich bolest zlehčovat.

    V posledním odstavci, pane Nusharte, zdůrazňujete, že těmi provokatérkami nebyly napadené ženy. Ano, to určitě nebyly. Ale proč, prosím, to potřebujete vypichovat? Plyne snad někde z mého textu, že bych tyto ženy pokládal za provokatérky? Máte-li snad dojem, že tím, že zmiňuji ne vždy vhodné oblečení některých dívek, obviňuji tyto dívky z provokace, úplně se mýlíte. To bych to snad v textu musel výslovně uvést. Já však se snažím objasnit emociální nastavení mladých mužů v jejich situaci. To, prosím, je ale hodně podstatný rozdíl.

    Mějte se moc hezky, pane Nusharte, a ať se Vám všechno daří.

    Jiří Vyleťal


    January 12, 2016 v 10.00
    Já se, pane Plevo, nepovažuji za nějakého teologa,
    či ulemana. Domnívám se však, že všechna náboženství jsou, už ze své podstaty, podstavena na totalitním základu.
    Pokud jsou postavena na víře, jinak to asi ani nejde.
    Je přesto mezi náboženstvími rozdíl dost velký. V žádném případě se nedá říci, že všechna jsou stejná, jen vzývají jiné bohy. Takto k nim může přistupovat jen naiva.
    Míra totalismu náboženství je hlavně ovlivněna prostředím, ve kterém se náboženství vyvíjela. A protože křesťanství se podařilo v Evropě odloučit od státu, mnohem méně ovlivňuje vládu v zemi, než je tomu u islámu. To je můj pohled.
    Já vás, pane Vyleťale, nepovažuji za cynika. Jen mě, pravdu psáno, až zamrazilo z vašeho textu. Váš pohled na ženy se moc nelišil od pohledu islamistů. "Málo uváženým způsobem oblékání některých dívek" - to je opravdu na úrovni ortodoxního muslima.
    Vy nejste cynik. Vy jste spíš člověk, kterému se jeho víra /v multikulturalismus/ rozpadá vniveč a máte málo odvahy na to, aby jste přiznal, že jste se mýlil. Bráníte svou víru, ke své škodě, zoufalým způsobem. Z obětí děláte viníky. Je přece jedno, jestli byly dívky oblečeny vyzývavě, či v burce. Nikdo nemá právo je pro jejich oblečení sexuálně napadat! A uvádět jako obranu sexuální abstinenci migrantů, to je také hodně přes hranici přijatelného. Ale vy také možná zaujímate obranu viníků, protože je vám bližší pohled na ženy z oka islamisty, vždyť křesťané jej měli svého času podobný. Ale nechci vám nic podsouvat a hlavně křesťanství se už v tomto směru dost změnilo k lepšímu.
    V každém případě je nutno konstatovat, že vývoj integrace migrantů se upírá jiným směrem, než se nám zde někteří pokoušejí prezentovat. Prognoza "sluníčkářů" se logicky nevyplnila. Zkušenosti ze zemí Evropy, kde se o integraci muslimů pokoušeli, přece byly varující. Není možno v takovéto zásadně důležité věci stavět jen na přesvědčení.
    Naivním přístupem politiků bylo naděláno mnoho škod. Tyto se nedotknou v první řadě jich, ale těch dole, kteří se nemohou moc bránit. Tedy těch, kteří byli dříve zastupováni levicí. Množství ekonomických migrantů v Německu už vzbuzuje obavy o udržitelnost tamějšího sociálního systému.
    A práce levice tady selhala. Ona již dříve selhala v tom, že se u nás začala zajímat jen o exkluzivní skupiny. Chudý bílý důchodce je pod její rozlišovací schopnosti. Nemocní v LDN je nezajímají. Lidé, pracující za minimální mzdu, taktéž ne. Lidé, jejichž bydliště se stalo nezaviněně vyloučenou lokalitou, aniž by se kdy přestěhovali, rovněž ne. Tihle všichni teď nikoho u nás nezajímají. Levice se může potrhat snahou, aby se zde peníze pro potřebné věnovaly lidem, kteří by se o sebe mohli postarat sami. Jak je v poslední době její tradicí.
    A obhajování tohoto velmi špatného postupu zde mi příjde tak pokrytecké, že je mi z toho až fyzicky zle. Proto nejsem schopen na závěr připsat nějakou zdvořilostní frázi. Neumím se totiž tak přetvařovat.
    JN
    January 12, 2016 v 10.33
    Panu Vyleťalovi
    Ve svém příspěvku jste napsal: "Že by nezakročili a nedošlo k potyčkám mezi muži domácími a těmi, kteří měli ženy osahávat, mi připadá podivné. Nepřekvapilo by mne, kdyby se nakonec zjistilo, že šlo o provokaci ze strany kruhů nepřátelských vůči uprchlíkům."

    Podle mého mínění tedy, přísně vzato, neobviňujete ty napadené ženy, ale jejich partnery anebo muže, kteří k nim nepatřili, ale byli z jejich domácího prostředí. Představa nějakého komplotu, jehož aktéry by byli partneři těchto napadených žen (ať už by byli se svými ženami domluveni, že je nebudou bránit, či to naopak před nimi drželi v tajnosti) a který by měl za cíl diskreditovat migranty, mi připadá hodně šílená. Takto jsem však Vašemu vyjádření rozuměl. Pokud jste to tak nemyslel, omlouvám se Vám.
    JN
    January 12, 2016 v 10.37
    Jakub Patočka napsal:
    "Prchají-li ze Sýrie lidé, podobní zoufalcům, kteří už ve svém městě snědli domácí zvířectvo i listy na stromech a jejichž děti už přesto týden nic nejedly, (...)."
    Pane Patočko, TITO LIDÉ PRÁVĚ NEPRCHAJÍ a "jen cynik" bude považovat pomoc ostatním migrantům za pomoc těm, kteří tam MUSEJÍ ZŮSTAT.

    Odejdou-li BOHATÍ, VZDĚLANÍ A SILNÍ, na místě zůstanou CHUDÍ, NEVZDĚLANÍ A SLABÍ. To není dobrá perspektiva pro žádnou zemi. Musíme samozřejmě pomáhat lidem, kteří utíkají z válečných zón, kterým jde o život, jsou pronásledovaní nebo jsou v nejvyšší nouzi.

    Musíme se však také alespoň SNAŽIT ODLIŠIT ty, co pomoc potřebují, od těch, kteří se bez ní obejdou. Pokud to neuděláme, budeme poškozovat nakonec všechny (i sebe), nejvíce ovšem ty nejslabší.

    Na otázku, zda Němci udělali chybu, jste si odpověděl velmi rychle. Tvrdíte, že jejich přístup je odpovědný, protože předchází humanitární katastrofě. Na takovou otázku však nemůžeme odpovídat jen z perspektivy sebehodnocení, vlastního hodnocení naší vlastní lidskosti. To vede jen k sebestřednosti. Na tu otázku musíme odpovídat z perspektivy hodnocení potřeb těch, kteří pomoc potřebují, z perspektivy i těch nejslabších, kteří nikam odejít nemohou.
    IH
    January 12, 2016 v 12.51
    A pak přišel ten Kolín...
    Sdělovací prostředky jsou nyní považovány za běžný segment trhu. Uvažujme tedy o nich podle toho. Trh se snaží produkovat zboží, o něž je zájem. Jak vypadá takové zboží v oblasti médií?
    Dnes 11. 1. v 11.11 hod. jsem si přečetl na iDnes, jaké čtyři články jsou nejčtennější. 1. místo: Gangy v Německu osahávaly ženy a kradly, vláda je zděšená. 2. místo: Sahali nám všude. Ženy z Kolína nad Rýnem popsaly sexuální útoky. 3. místo: Kolín všechno změnil, zní z okolí Merkelové. V CDU panuje mrazivá nálada. 4. (poslední uvedené) místo: Ovládnou Středomoří a zaútočí na Evropu, varoval Kaddáfí před islamisty.
    Co se skutečně stalo v Kolíně? (Nezačnou na to „památné místo“ vozit turisty cestovní kanceláře, jimž byla dosud katedrála jako důvod k cestě málo?)
    V jistém smyslu se to muselo stát. Nemyslím tímto konstatováním jen důsledek koncentrace deprivovaných mladíků (z nichž některým dochází nevalný konec jejich odyseje). Míním především pocit, že kdyby se skoro nic nestalo, museli bychom si to vymyslet. (Živě se mi po letech vybavuje Kapfererova Fáma a konkrétní její příklady.)
    Čisté výmysly nejsou únosné. Vždyť např. u zmíněného iDnes přečteme po vyhledání Googlem jasný dodatek „zprávy, kterým můžete věřit“. Představuje pro zdatného producenta takové omezení problém? Nepředstavuje. Samozřejmě, nahlédnuto dostatečně zblízka se něco po příchodu stovek tisíc imigrantů muselo stát! Nemuseli si toho nutně všimnout policisté, ale obchodníci ano.

    Nepatřil jsem mezi stoupence (téměř) neomezeného přílivu utečenců. Jestliže jsme ovšem v Evropě přijali milion či dva nových … pro někoho gastarbeiterů, tak vykažme určitou pevnost a důvěru.
    Události mají své příčiny a mají i své důsledky. Je třeba pracovat na minimalizaci negativ, nezavírat oči a být důslední. Nedivme se však problémům jak divizny a nekoledujme si tak o spojování humanismu s naivitou. Chtějí nám uznat jen "hloupoučký rozoumek medvídka Pú".
    AV
    January 12, 2016 v 13.35
    Reakce některých diskutujících a autorů na DR mě vrací zpět na zem. Ani po Kolíně se myšlení aktérů nemění. Přesto si dovolím poznamenat toto: Není zase až tak strašně skandální, že mohlo dojít k sexuálním útokům ze strany migrantů; útočníci představují spíše nepatrný zlomek z celkového počtu. (Tím nechci zlehčovat situaci obětí.) Skandálnější je podle mě zamlčování a bagatelizace podobných problémů s odůvodněním, že by to mohlo posílit rasové předsudky. ZDF se omluvila za své pochybení. To ale není jednotlivé pochybení, to je pracně budovaný systém. Některé zprávy proniknou ven jen, když už není zbytí. Jakub Patočka to pojmenovává vzletnými slovy, ale lze to nazvat i méně hezky. Slušně řečeno, se tu popírá realita v zájmu ideologie. Nakonec lidé raději hledají neoficiální informace a věří hoaxům. Proč asi?

    Neodpustím si historickou paralelu: Komunisté v Jugoslávii tak dlouho bagatelizovali etnické násilí vůči Srbům v Kosovu (z ne neopodstatněných obav před srbským nacionalismem), až to stvořilo Miloševiće a občanskou válku.
    LV
    January 12, 2016 v 16.00
    Několik poznámek

    - O tom vánočním stromku jsem neslyšela. Děkuji za informaci.

    - Přistěhovalci a jejich rodiny budou mít brzy většinu nejen v Rotterdamu ale i v dalších velkých městech Nizozemí (Amsterdam..). Bradford má muslimskou většinu už dnes....Brusel má zatím pouze 25% muslimů

    - Rotterdam není dominován mešitami, pokud jsou tam čtyři, tak to není na tak veliké město moc. Rotterdam je dominován výškovými budovami, neb centrum bylo rozbombardováno za druhé světové války a místní skoro nic neobnovovali. Jediná mešita, kterou jsem tam viděla – je elegantní stavba se čtyřmi štíhlými minarety. Vůbec by mi nevadilo, kdyby něco takového vzniklo na Proseku a nebo na Jižním Městě. v památkové zóně bych to nerada.

    - Starosta Rotterdamu je sice muslim s dvojím občanstvím, ale pochází z rodiny imáma, tedy z rodiny s určitým kulturním kapitálem. Studoval techniku, má slušný společenský rozhled, překládá arabskou poezii. Pracoval jako novinář a byl radním v Amsterdamu a byl také, tuším, náměstkem ministra v centristické vládě. Praktikující muslim, sunita, manželka neohidžábovaná. Před lety navrhoval, aby stát přestal vyplácet podporu v nezaměstnanosti ženám, které nosí burku (v burce se nedá pracovat, kdo nosí burku, pracovat nechce). Po loňském teroristickém útoku v Paříži se “nevciťoval”, ale naprosto jasně se vyjádřil, že pokud má někdo problém s karikaturami a vadí mu svoboda [slova], má si sebrat svoje saky paky a vypadnou ze země. Lepší obránce hodnot evropských hodnot, než řadový příslušník “nové” levice.
    LV
    January 12, 2016 v 16.04
    Ad sdělovací prostředky
    JV
    January 12, 2016 v 19.55
    Ještě jednou panu Nushartovi
    Vážený pane Nusharte,
    vidím, že mezi námi došlo k značnému nedorozumění. Vy jste snad každou moji větu pochopil úplně jinak, ba i zcela opačně, než jsem ji myslel. Netušil jsem, kolik interpretačních možností myšlenky, které jsem ve svém prvním vstupu chtěl vyjádřit, umožňují.

    Nenapadlo mne, že bych u takto vyhrocených témat měl vedle toho, co si myslím, uvádět i to, co si nemyslím. Teď vidím, že to byla chyba. Omlouvám se Vám a příště si dám v podobných případech větší pozor.

    Přeji Vám dobrou noc a vše dobré.
    Jiří Vyleťal
    JN
    January 13, 2016 v 1.43
    Pane Vyleťale, nechci zneužívat Vaší velké trpělivosti, ale opravdu Vám nerozumím. Pochopím však, pokud už se tím nebudete chtít zabývat.
    Skoro mi naše nedorozumění připadá jako takový modelový příklad, kdy se setkají lidé s dobrou vůlí (u Vás jsem o tom přesvědčen, u sebe to snad mohu alespoň pro tento případ s opatrností předpokládat), oba to myslí dobře a přesto si neporozumí, ba co víc, dokonce vidí ve vyjádření svého protějšku něco špatného. Myslím, že předcházení takovýmto nedorozuměním nebo jejich řešení je (v obecné rovině) pro zdravou společenskou atmosféru velmi cenné, cennější než snaha obrátit názorové oponenty na svoji stranu. Tato snaha totiž bývá téměř vždy marně vynaloženým úsilím.

    Píšete, že Vaše vyjádření umožňuje více interpretačních možností. Já to ale nevidím. Nejde o "každou Vaši větu". Jen o tyto věty:
    "Osobně mi PŘIPADÁ takové obstoupení jedné nebo několika žen tlupou domluvených mladých mužů (...) ZNAČNĚ PROBLEMATICKÉ."
    "ŽE BY NEZAKROČILI (partneři těch žen a muži z domácího prostředí, kteří tam s nimi byli) a nedošlo k potyčkám mezi muži domácími a těmi, kteří měli ženy osahávat, MI PŘIPADÁ PODIVNÉ. Nepřekvapilo by mne, kdyby se nakonec zjistilo, že šlo o provokaci ze strany kruhů nepřátelských vůči uprchlíkům."

    Představuji si, že bych byl tou napadenou ženou a Vy policistou, sepisujícím mé oznámení, a Vy byste těmito svými slovy zpochybnil pravdivost mých tvrzení – pravdivost prožitého traumatu. Asi bych okamžitě odešel a na policii bych se už nikdy s ničím neobrátil. Opravdu bych nevěděl, jak jinak si to mám vykládat, než jako policistovu nedůvěru k oběti a naopak jeho nadržování pachateli.

    Děkuji Vám za trpělivost se mnou a přeji všechno dobré..
    JV
    January 13, 2016 v 6.18
    Každý jsme úplně někde jinde, pane Nusharte
    Vážený pane Nusharte,
    já se k tomu už opravdu nechci vracet, protože vidím - a Váš poslední vstup mne v tom utvrzuje - že každý z nás přemýšlí úplně jinak.

    Takže k Vašemu poslednímu vyjádření:

    Já přemýšlím nad tím, jak je asi možné v nějakém výskajícím davu složeném zhruba ze stejného počtu mužů a žen, kteří jsou mezi sebou rovnoměrně promícháni, obstoupit jednu ženu skupinou složenou jen a jen z většího počtu mužů a s touto ženou náhle dělat něco úplně jiného, než dělají všichni ostatní. Přičemž – dodávám – při této úvaze žádné vedlejší myšlenky nemám a nezvažuji.

    A Vy, pane Nusharte, přemýšlíte nad tím, jak se bude cítit žena při výslechu na policii, pokud bude vyslýchající policista zvažovat způsoby, jakými se násilníci k ženě dostali.

    Každý jsme úplně někde jinde a za takového stavu si rozumět nemůžeme.

    Víte, pane Nusharte, mezi námi dvěma je ve způsobech uvažování asi takový rozdíl, jako je někdy mezi mužem a ženou, když si jdou koupit auto: muže zajímá kolik to jede a ženu jakou to má barvu.

    Přeji vše dobré a zůstávám se srdečnými pozdravy,
    Jiří Vyleťal
    JN
    January 13, 2016 v 11.51
    Nedomnívám se, pane Vyleťale, že o tom přemýšlím jen tím ženským způsobem.
    Stejně jako Vy, i já přemýšlím o tom, jak k těm útokům na ženy mohlo dojít, a právě proto jsem uváděl ten svůj zážitek z pražského metra.

    Oba máme dobrou vůli si navzájem porozumět, a přesto si nerozumíme.
    JN
    January 13, 2016 v 11.53
    Jakub Patočka v článku píše: "Pokud pomoc uprchlíkům hodláme sabotovat, způsobujeme svým počínáním konec Evropské unie jako politického projektu." (Rozbíjení společenského konsenzu)
    Myslím, že velmi podobný druh nedorozumění, k jakému došlo mezi mnou a panem Vyleťalem, vede v širším měřítku a ve své intenzivnější formě k polarizaci společnosti. Přestože obě skupiny mají zpočátku dobrou vůli uprchlický problém rozumně řešit a uprchlíkům pomáhat, velmi rychle se mezi ně vkrade nedorozumění a začnou si z nějakého tajemného důvodu lézt na nervy. Místo toho, aby však usilovaly o vzájemné porozumění, začnou se v určitý okamžik vzájemně považovat za představitele zla a spirála vzájemného odsuzování a zesměšňování se roztáčí. Na jedné straně jsou pak (samozřejmě v uvozovkách!) "naivní sluníčkáři", "pseudohumanisté", v horším případě(!!!) "zrádci národa", na druhé straně (samozřejmě v uvozovkách) "nahnědlí xenofobové", "náckové" a "fašisté". Aby mi nebylo špatně rozuměno, ta situace bohužel právě k radikalizaci lidí na obou stranách vede, takže ty uvozovky pak z těch označení mizí, věcný dialog mizí také a zbývá už jen nenávist.

    Nikoli však z jedné strany kritizovaná fašizace společnosti, nebo z druhé strany kritizovaný naivní pseudohumanismus, nýbrž to roztáčení vzájemné nenávisti je největším nebezpečím.
    Přitom je zjevné, že odsuzování a snaha obrátit názorové protivníky na svoji víru, na svoji "pravdu", ani nošení šibenic v ulicích nebo naopak házení vajec na fašisty, k ničemu nevede. Problém je řešitelný jen prohlubováním dialogu a vzájemným porozuměním ve společnosti, nikoliv prohlubováním vzájemného odsuzování a zvyšováním hladiny agresivity ve společnosti. Bohužel, na zvyšování této hladiny agresivity se z té své jedné strany podílí i Deník Referendum svým velmi jednostranným psaním o migrační krizi a odsuzováním a nálepkováním všech, kteří jeho jednostranné názory nesdílejí. Rozbíjením společenského konsenzu a podílem na ostré polarizaci společnosti tak i Deník Referendum podle mého názoru přispívá svým dílem k destrukci Evropské unie.
    January 13, 2016 v 16.32
    Brilantní Jan Petránek o fungování EU, čas 7:20
    January 13, 2016 v 16.34
    Úkolem moudrého člověka je sbližovat
    »Problém je řešitelný jen prohlubováním dialogu a vzájemným porozuměním ve společnosti, nikoliv prohlubováním vzájemného odsuzování a zvyšováním hladiny agresivity ve společnosti. Bohužel, na zvyšování této hladiny agresivity se z té své jedné strany podílí i Deník Referendum svým velmi jednostranným psaním o migrační krizi a odsuzováním a nálepkováním všech, kteří jeho jednostranné názory nesdílejí.«
    JS
    January 14, 2016 v 10.13
    panu Nushartovi
    Já jsem za sebe došel k závěru, že pomáhat uprchlíkům a imigrantům je nejlepší způsob, jak pomáhat lidem v jiných zemích, které třeba trpí válkou nebo autokracií. Vedou mě k tomu tři teoretické důvody:

    1. Imigranti (případně dobročinné organizace s nimi spojené) nejlépe vědí, jaké jsou problémy v dané zemi, a často chtějí pomáhat finančně. Už proto, že tam často mají příbuzné, kterým třeba posílají peníze a mluví s nimi. Také je asi méně pravděpodobné, že taková pomoc skončí u někoho, kdo si jí nezaslouží (třeba zkorumpovaných představitelů státní moci na kterékoli straně).

    2. Ze stejných důvodů, a díky znalosti jazyka a kultury, imigranti komunikují s obyvateli dané země mnohem více než jiní občané. Důsledkem této vzájemné komunikace je větší porozumění a porovnání, co funguje v které zemi lépe (typicky cílová země imigranta funguje lépe, jinak by tam nepřišel) nebo jinak. To dává důležitou informaci občanům původní země, o jaké změny by se měli pokoušet doma.

    3. Konečně, myslím, že to mísení v cílové zemi pomáhá překonávat předsudky, a tím, jak ty komunity přibližuje, pomáhá i tomu, aby se lidé v té cílové zemi chovali charitativněji vůči té zemi, odkud pochází imigrant.

    Dále si myslím, že to bylo i empiricky prokázáno - třeba Spojené státy v podstatě v průběhu 20. století fungovaly právě takto, a tím získaly enormní kulturní vliv ve světě (že to pomohlo i jejich imperiálním ambicím považuji za nezávislý vedlejší efekt - existují případy zemí, kde je jedno bez druhého).

    Přijde mi, že je to lepší alternativa než třeba "získávání srdcí a myslí" pomocí "humanitárního bombardování", i když to může na první pohled vypadat tak, že vlastně necháváme trpící napospas. (Kdysi, když mi ještě bylo 20, koncem 90.let, věřil jsem na břemeno bílého muže, a že bychom měli státy násilím zdemokratizovat, ale později mi to došlo.)

    Co se týká kulturních rozdílů, jsem přesvědčený, že to není zdaleka tak velký problém. Lidská povaha je nesmírně adaptibilní, a lidem trvá dost krátce - v řádu let - než se přizpůsobí jiné kultuře. Ovšem to je za předpokladu, že se člověk skutečně dostane do jiné komunity. Bohužel často rasismus a chybné chápání multikulturalismu (často jako výmluva neschopnosti státních orgánů) vedou k tomu, že v rámci komunit to může trvat podstatně déle.
    ??
    January 14, 2016 v 18.20
    Pliziva islamizace p. Vyletala.
    " a málo uváženým způsobem oblékání některých dívek konče."

    Uvazovani p. Vyletala vtomto bode mi pripada uz vylozene zvrhle. Je vsak patrne s nadsenim privitano radou slunickaru, neb vyvynuje jejich chranence , mirumilovne a vystrasene uprchliky vdecne za skyvu chleba. Ze byla chyba, nepredvidat i jejich sexualni hlad ? A jak by jste to resil p. Vyletal ? Moznosti se nabizeji pouze tri. 1) Nepoustet sem tyto mlade muze. 2) Povinne jim predepsat a kontrolovat konzumaci tlumicich leku. 3) Statem placene poukazky do "bordelu". Mate nejaky jiny okamzite pouzitelny prostredek , krome (jak vyvozuji z Vasi vety uvedne v uvozovkach) obleceni nasich zen a divek podle predstav islamistu ? Prominte, ze to rikam, ale obhajovat chovani techto grazlu k zenam jejich vykorenenim (" že ti lidé jsou vykořeněni ze svého původního prostředí") je bohapusty cynismus. Lide (hodni tohoto nazvu) odkazani na solidaritu a soucit neznasilnuji zeny tech, kteri jim ze soucitu poskytuji chleba a pristresi. V moji Evrope neni zvykem se vrhat na zenu i kdyz je naha, coz pekne vyjadrila Milo Moirè "http://panobcan.sk/naha-modelka-protestovala-pred-katedralou-v-koline/". Vite i v katolickem Bavorsku je oddelena sauna pro muze a zeny jiz jen bilou vranou, presto se tam muzi na zeny nevrhaji a neznasilnuji je o nudistickych plazich ani nemluvim. Zklamal jste mne.
    ??
    January 15, 2016 v 6.15
    p.s.
    Ze vetsina prichazejicich muslimu vnima samostatne zeny bez doprovodu, v bavici se silvestrovske spolecnost, jako prostitutky, by nas melo varovat.
    Rozhodne by nas to nemelo vest k ustupovani jejich kulture.
    JN
    January 15, 2016 v 9.03
    Děkuji Vám, pane Samohýle, za podněty k zamyšlení,
    jakmile budu mít čas, pokusím se Vám odpovědět.
    Že současná situace přinese i hořké plody, je snad jasné.

    Přichází od evropského typologicky odlišný antisemitismus a přijde i levný heroin, abych jmenoval alespoň některé.
    LV
    January 15, 2016 v 13.31
    Masaryk by běžencům otevřel dveře, ale ...
    Masaryk byl vysoce vzdělaný humanista. Muž, který byl zvyklý přemýšlet. Byl to muž s pevnými morální zásadami. Muž, který se nebál se být nepopulární.

    Masarykova republika přijala tisíce migrantů ze Sovětského Ruska. Přijala je, protože Masaryk věřil, že bolševici v Rusku sice, jako ti nejlépe organizovaní, vyhrají, ale neudrží se více než dvacet let. Proto chtěl Masaryk poskytnout zázemí případným novým ruským elitám.

    Dnes by bezpochyby Masaryk udělal totéž. Otevřel by dveře uprchlíkům, ale ne bez podmínečně. Jako někdo, kdo byl sečtělý a jazyků znalý, by si byl vědom toho, že multikulturní model Švédska spočívající v tom, že se migranti odkládají do ghett za město a uplácejí sociálními dávkami nefunguje. Věděl by, že britský multikulturní model rozdělování peněz prostřednictvím samozvaných vůdců komunit není o nic lepší a že pilarizace v Nizozemí také nefunguje. Viděl by limity francouzského systému a problematičnost německého systému. Znal by Kymlicku, Taylora, Modooda a další multikulturalisty, ale také jejich oponenty jako Barryho. Věděl by, že A. Sen nazývá multikulturalismus „pluralitním monokulturalismem“. Znal by nejen teoretiky, ale znal by výsledky různých sociologických průzkumů. Věděl by že multikulturní model nefunguje, věděl by že asimilační model nefunguje, věděl by že „pomlčková“ identita nefunguje. Věděl by, že otevření dveře migrantům znamená veliké bezpečnostní riziko. Věděl by, že mnohé kulturní praktiky Blízkého východu nejsou v Evropě akceptovatelné. Věděl by, že pro politiku otevřených dveří nikdo v předcházejících volbách nehlasoval a že toto rozhodnutí má proto problém se legitimitou. Přesto by Masaryk hranice otevřel a uprchlíkům nabídl pohostinství alespoň do té doby, než se situace u nich doma uklidní a oni se budou moci vrátit domů a obnovovat svoji vlastní zemi. Ty hranice by jim, ale otevřel ve jménu vyššího mravního principu, ne protože nás uprchlíci „kulturně obohatí“, že zachrání naše penzijní systému a už vůbec ne k vůli tomu, aby se snížila cena práce. Nelhal by, nelakoval by nic na růžovo, přiznával by, že budou problémy. Ale zároveň by vyžadoval, aby se ti, kterým bylo nabídnuto pohostinství jako hosté také chovali. Pomoc? Ano. Kolonizaci? Ne!

    Masaryk by věděl, že my lidé nemáme rádi přivandrovalce, neboť nám „berou naše zdroje“ a „ničí naši kulturu“. Měl by plán, co s tím dělat. Neopakoval by pořád dokola, že se to dokáže. Nikdo sice neví jak, ale ono se to nějak dokáže.

    Masaryk by měl totiž vizi v jaké zemi chce žít, vizi společnosti, ke které by lidé toužili náležet. Mohl by říci něco takového jako, že všichni lidé existují ve dvou rovinách - v rovině duchovní a v rovině materiální a protože člověk je integrální bytost, útok na každou jednu z těchto sfér je útokem na člověka jako takového. Mohl by říci, že komunisté sice lidem většinou garantovali základní životní potřeby, ale nedopřáli lidem svobodný rozvoj. Mohly by říci, že v dnešní době zase mnozí mají problém se zabezpečením základních potřeb a že oboje je špatné. Mohl by říci, že chce žít ve společnosti, která všem zabezpečuje základní materiální potřeby a zároveň dopřává jim také možnost seberealizace. A věděl by, jak to chce dosáhnout. Masaryk by vyzýval ostatní, aby se k němu připojili a pomohli jeho vizi uskutečnit.

    Masaryk jako zásadový člověk rozeznával dobro a zlo, pravdu a lež. Masaryk by hájil nejen svobodu vyznání, ale také svobodu slova, demokracii, vládu zákona a rovnost před zákonem. Nepotřeboval by kriminalizovat své oponenty jako dnešní myšlenková policie. Nenapadal by Salmana Rushdiho. Nevciťoval by se do islamistů. Nácky by sice vynesl v zubech, ale jako feminista by se také nesnížil na úroveň sluníčkářského „kdo nám znásilní naše ženy, ha ha ha“ .
    MK
    January 15, 2016 v 18.23
    Po přečtení příspěvku paní Vytlačilové mne napadá: Neměli bychom konečně oficiálně prohlásit TGM z boha? Jako to dělali v antickém Římě. Stejně se k němu jako k bohu chováme-ctíme ho jako autoritu a každý si do něj promítáme to své.

    (Za prvé republiky se šlo dostat za názory do basy, takže ta myšlenková policie musela být Masarykem minimálně trpěna.)

    Jinak je ovšem ten příspěvek zajímavý. Jen mám pocit, že tak trochu požaduje nemožné. Mít řešení. Nikdo nemá řešení. Ani ti, co by nejradši postavili žiletkový plot na hranici nemají žádné řešení (protože ten plot jím bude jen těžko). Ale znamená to, že budeme mudrovat na nádraží, zatímco nám ujíždí vlak? Je krize. Musíme se spokojit s rámcem, improvizovat a doufat ve štěstí. že jsme nebyli připraveni, to nás přijde draho. Ale už to nenapravíme.
    JV
    January 15, 2016 v 18.56
    Když na místo Boha nepostavíme Boha
    Ano, pane Kolaříku. Ono to obvykle bývá tak, že tam, kde lidé na místo Boha nepostaví Boha samotného, postaví na něj to, co Bohem není a ani být nemůže.

    Masaryk nebyl oním ideálem, který si u nás tak rádi hýčkáme. Jak by se Masaryk postavil k problematice uprchlíků ze Sýrie si můžeme jenom domýšlet. Jak se stavěl k národnostním menšinám v Československu, však víme. Jedna z jeho prvních vět po ukončení první světové války a po jeho návratu do Prahy zněla: „Teď se bude hrát podle českých not“.

    Více se o Masarykovi a jeho politických postojích, aktivitách za první světové války a motivech jeho způsobu myšlení můžeme dočíst v knize od Willy Lorenze „Dialog s Českou zemí“ nebo v Jakschově „Cestě do Postupimi“ nebo v Krystlíkových „Zamlčených dějinách“.

    Věřit tomu samozřejmě nemusíme a můžeme si i nadále myslet, že Masaryk byl nedostižným ideálem.

    Dobrou noc přeje, Jiří Vyleťal
    JS
    January 16, 2016 v 6.19
    Lence Vytlačilové
    S tím Masarykem, jak ho popisujete, by se asi dalo celkem souhlasit. A popravdě moc nevidím, kdo by tu s ním nesouhlasil. Já vidím, podobně jako třeba pan Ševčík, velký problém v tendenci státních orgánů nevynucovat zákony mezi v imigrantských komunitách pod záminkou "multikulturalismu", i když ve skutečnosti je to asi spíš lenost a neschopnost. Ale totéž, zdá se mi, píše i Petr Uhl pod článkem "Polské varování", když píše "práva jsou ústavní hodnotou, kterou musí chránit stát".

    Ale co se týče konkrétně Česka, myslím, že Masaryk by tu byl v menšině. Tady je to podobné, také jsou státní orgány líné a neschopné, akorát to zdůvodňují zase jinak. Češi neskutečně panikaří kvůli tomu, že jim EU navrhla přijmout 3 tisíce uprchlíků. Přitom kdybychom jich přijali 10 tisíc, nikdo by si toho ani nevšiml. A realisticky bychom jich myslím mohli přijmout 100 tisíc (kdybychom byli pragmatici, a nechtěli se uskrovnit), a kdybychom si to vzali jako "národní projekt" (tj. byli bychom ochotni se uskrovnit), tak až milión.

    Rozdíl mezi Německem a Švédskem na jedné straně a Českem a Slovenskem na druhé je skutečně asi v jakémsi sebevědomí národa. Němci a Švédové řeší problém (kterým je imigrace), zatímco Češi panikaří (a asi to částečně z vyčůranosti předstírají, aby to mohli přehodit na jiné evropské země). To mi na tom tady vadí.
    JS
    January 16, 2016 v 6.36
    Lence Vytlačilové - P.S.
    Karel Dolejší také napsal http://blisty.cz/art/80670.html, s čímž bych zcela souhlasil.
    January 16, 2016 v 10.16
    K tomu, co napsal pan Vyleťal o Masarykovi.
    Nic z toho jsem nečetla, ale ani tak si nemyslím, že Masaryk byl geniální nebo nedostižný. Významná, charismatická a velmi vzdělaná osobnost to však jistě byla. Věřím, že Masaryk sám si nepřál svůj kult, který za první republiky bezesporu existoval.
    Vzpomněla jsem si přitom na jednu událost, která se přihodila v roce 1921, kdy sociální demokracie pořádala dělnickou olympiádu. Na stadiónu sehráli cvičenci alegorickou scénku: Nejprve tam byla postavena improvizovaná socha zlatého telete, která mělo představovat modlu kapitalismu. Poté bylo cvičenci tele s jásotem demolováno a na místě, kde stálo, byla vítězně vztyčena busta T.G.M.
    Tuto scénku pak kritizovali jak stoupenci Masaryka, tak někteří z řad jeho odpůrců.
    Odpůrce (především z řad komunistů, kteří se právě oddělili od soc.dem.) pobouřilo, že na dělnickém hřišti byla předváděna socha státníka, zatímco stoupence pobouřilo postavení busty na týž piedestal, na kterém předtím stálo zlaté tele.
    IH
    January 16, 2016 v 14.05
    Poznámka
    Tomáš G. Masaryk patří podle mého názoru mezi deset velkých spravedlivých politiky 20. století. Spolu s Mahátmou Gándhím a Davidem Ben Gurionem tvoří trio lídrů s nejvyšší morální a osobní integritou. Nejen pro Jiřího Vyleťala přidám ještě jedno jméno, vždyť mušketýři byli taky čtyři. Karol Wojtyla, jako papež Jan Pavel II.
    Lenka Vytlačilová píše o TGM (pochopitelně) spekulativně, je to ono odmítané "kdyby". Přesto si myslím, že dobře. Její příspěvek uvádí velmi pravděpodobné postoje prezidenta RČS, přenesené do naší doby z doby jeho. Hovoří však právě o našich časech. O časech, kdy nejsme schopni ani ochotni činit takové pojmy jako zodpovědnost, povinnost, morálka vůbec politicky hajitelnými. Nemluví se prostě pravda, lže se vlastně pořád a často už nevědomě.
    January 16, 2016 v 17.03
    Souhlasím s panem Vyleťalem i Samohýlem
    Narozdíl od paní Hájkové jsem četl alespoň jednu z knih, které tu uvádí pan Vyleťal - Zamlčené dějiny. A rozhodně doporučuji všem. Trochu vám to změní pohled na prvorepublikovou i postkomunistickou modlu - T.G.M., čímž nepopírám jeho velký kredit z doby před rokem 1914, jeho úloha v Hilsneriádě nebo správný postoj ve sporu o Rukopisy, tehdy (paradoxně před tím, než se stal politikem) dokázal, že umí se postavit na stranu pravdy i proti veřejnému mínění.

    Bohužel, jeho nesporná úloha při rozbití Rakousko-Uherska, která byla klíčová (podunajská monarchie byla bez Zemí koruny české ekonomicky neudržitelná), jeho nedodržení slibu budování RČS jako středoevropského Švýcarska, jeho postoje a celá koncepce přístupu k národnostním menšinám v novém státě (ke kterým patřila Masarykova matka, otčím a pravděpodobně i otec) jsou jen obtížně smazatelné.

    Každopádně v uprchlické krizi je vidět národní komplex a přetrvávající nacionalismus 19. století u nás (i třeba na Slovensku nebo v Maďarsku) mnohem více než jinde. Na silném evropském soustátí se efektivně zakomplexovaní a kverulující Češi ještě dlouho podílet nebudou. A pokud neopustí svou romantickou obrozeneckou koncepci a neprojdou národní sebereflexí, tak jen s nadějí, že tento národ bude jednou zaprášen.
    IH
    January 16, 2016 v 18.34
    Panu Ungerovi
    Docela se už blíží stoleté výročí vzniku Československa. V každé zemi, kterou implicitně poměřujete, pane Ungere, ve svém příspěvku s naší, by se už chystaly mohutné oslavy. Doufám, že i u nás budou důstojné a že také na Slovensku již budou schopni připomínky vedené nadhledem a ne zapšklostí.
    Samozřejmě, že nemůžete hodnotit kladně Masaryka, když je konec strašné světové války ve vašich očích prostě rozbitím monarchie. Nebudu zde psát o ekonomické roli Čech a Moravy a o tom, jak tomu neodpovídalo jejich postavení politické. Sdělím pouze, že ve válce, která opravdu nebyla z naší národní vůle a za naše národní zájmy, padly či byly zmrzačeny statisíce našich obyvatel území pozdějšího samostatného státu. Další byli popraveni, vězněni a persekvováni, hladověli.
    Jestliže za těchto poměrů, a právě až za těchto poměrů, vystoupil Masaryk se svou akcí, tak jej to ctí. I náš národ.
    Něco jiného bylo ovšem být proti rozdělení ČSFR či je stavět se proti EU. To je jiné kafíčko, tyhlety křivdičky.
    IH
    January 16, 2016 v 18.46
    Ještě douška
    Uvedené knihy o Masarykovi jsem nečetl, četl jsem však, a není to ani tak dávno, slavný a skvělý Pochod Radeckého od Josepha Rotha. Tento zapálený obhájce Rakouska-Uherska píše sice s (nádhernou) nostalgií, ale zánik habsburské monarchie je i pro něho zákonitý. Předpokládám, že jste, pane Ungere, o rodu von Trotta četl, ale nedospěl v pochopení logiky dějin až tam, kam Joseph Roth.
    January 16, 2016 v 21.57
    Pane Horáku,
    Království české, Markrabství moravské a Vévodství slezské mělo rovné zastoupení v Říšské radě, jako všechny korunní země Rakouska. Jiná korunní země - Halič, obsadila v posledním období rakouské monarchie hned 4x post říšského kancléře - předsedy vlády. Mohla si to prosadit i česky mluvící část obyvatelstva Zemí koruny české místo toho rozbíjení lavic ve vídeňském parlamentě, která trvala třeba po rakousko-uherském vyrovnání 13 let a byla už i před tím. Pokud by český disent monarchii nerozbil a nepřesvědčil o tom domácí reprezentaci (v roce 1914 rozbití Rakouska chtěla jen hrstka extrémistů), bylo by pravděpodobně Rakousko rozparcelováno dle Wilsonova národnostního principu, ale nevzniklo by nové, menší, slabší "Rakousko" v podobě Masarykova československého státu, kde se stal hegemonem ad hoc vykonstruovaný národ československý ad hoc.

    Slováci v roce 2018 mohou oslavit 100. výročí nedodržení slibů Masarykem a Benešem z Pittsburghské dohody, mohou oslavit to, že nedostali od Čechů slíbenou autonomii fakticky ani příštích padesát let. Poprvé Čechy k tomu musel přinutit Mnichov, podruhé Husákova skupina, která za federalizací zaplatila Sovětům podporou normalizace. Také mohou Slováci oslavit to, že jejich zájmy v revolučním Národním výboru československém oficiálně zastupovali dva delegáti - Charlotta Garrigue Masaryková a Edvard Beneš.
    January 17, 2016 v 8.09
    Já bych se vrátila k tématu, o němž se píše v článku. Mám takový dojem, že názor pana Vyleťala vychází z konkrétní představy o tom, jak to na podobných akcích vypadá. Já jsem o podobných davových oslavách (v Německu nebo i jinde?) až doteď žádnou představu neměla, ale začínám si ji teprve vytvářet z toho, o čem se píše v článcích i v diskusích. Jakub Patočka napsal, že „v Kolíně nad Rýnem se obvykle řádí způsobem, který si tady asi ani moc nedokážeme představit“.
    A na jiném serveru jsem se v diskusi dočetla, že prý „na Oktoberfestu, kde se schází výkvět německého národa, policie šetřívá cca desítku znásilnění a odborníci odhadují, že to je jen asi 5 % skutečného stavu“.
    Pokud je skutečně pravda, že se tak při masových oslavách děje každoročně, jak to, že se to ve zprávách dovídáme až letos?
    January 17, 2016 v 9.58
    Paní Hájková, taky máte ten pocit, že z nás někdo dělá
    sudokopytníky? Když už se nedala skrýt skutečnost, že migranti nás svou kulturou zřejmě neobohatí, tak se najednou "objeví" fakta, že i Němci se chovají vůči ženám jako hovada.
    Tak jak to s těmi Němci tedy je? Nedávno nám zde byli dáváni za nedostižný vzor svým chováním a teď tu o nich čteme, od týchže poučovatelů, že jsou to primitivové, kteří nedovedou ovládnout své pudy.
    Jak k tomu dojdou ti nadšenci, kteří, pod vlivem předešlé propagandy, zde vypisovali, že "Sie sind Deutscher"? Teď to vypadá, jako by tím přiznávali, že i oni jsou nekulturní hovada, která mají sklon k sexuálnímu násilí!
    Tyhle krkolomné obraty, které jsou až směšným pokusem dělat z lidí voly, jsou ostudou jejich autorů. Jak strašně daleko jsou od odkazu JH! Chtěl bych jim připomenout, že hmotné statky jsou pomíjející a že jejich heslem by mělo být: "uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti…”.
    PK
    January 17, 2016 v 10.04
    Pane Ševčíku
    Němci jsou na Oktoberfestu procentuálně zastoupeni asi tak jako Češi v pivnici U Fleků. To znamená, silně menšinově.
    MK
    January 17, 2016 v 13.03
    Pane Ševčíku
    sudokopytníka ze sebe děláte především vy sám. Myslím, že člověku, který je svéprávný a zletilý, musí být jasné, že všude jsou hovada. Pokud není "propaganda" plná drobných majetkových deliktů, jakož i závažných zločinů proti životu, zdraví a důstojnosti, není to protože by se neděly, ale naopak protože jich je tolik, že už vlastně nikoho nezajímají. Občas se stane mimořádný exces, který už se do té "propagandy" dostane-jako třeba ten Kolín. A někteří sudokopytníci získají zásadně mylný dojem, že tyto excesy o něčem statisticky vypovídají, a začnou tyto své omyly šířit. Potom je povinností pomýleného člověka z jeho omylu vyvésti, a informovat ho o věcech, které mu ne zcela jeho vinou unikly. Rovněž je krajně zavádějící zaujímat stanovisko k úplně jinému problému (ti co chválili Němce to nedělali pro jeho nižší sklony k páchání trestných činů) na základě oné samozřejmosti, že lidi jsou často hovada. Na tom mi nepřijde nic krkolomného.
    January 17, 2016 v 14.12
    Pane mnichovský Kolaříku, dlužím vám omluvu.
    Dle Wikipedie nejsou skutečně většinovými návštěvníky Oktoberfestu Němci, nýbrž 70 procenty Bavoráci. Ještě jednou se omlouvám.
    Pane ostravský Kolaříku. Mládí je rázné ve svých odsudcích, takže to částečně omlouvá vaši netaktnost. Vám se zjevně nepodařilo pochopit moji ironii.
    Ale i bez té ironie se vaše vývody míjí s realitou. V Kolíně se nestal žádný exces, alespoň ne ze strany muslimských migrantů. Jejich chování tehdy bylo, dle J. Šiklové, běžné, v rámci jejich kulturních prvků. Tenhle omyl, kterým jste se zde prezentoval, je běžně používán jako demagogický argument výrobci sudokopytníků. Nešiřte proto své omyly, když vám tyto věci unikly. Jedno čí vinou.
    MK
    January 17, 2016 v 16.45
    Z jaké práce či vyjádření čerpáte?
    Je tam i vysvětleno, když je to tak běžné v rámci kulturních prvků, proč se takové věci nedějí častěji?

    Omluvte mne prosím, ale necítím potřebu být taktní vůči někomu, kdo se dělá blbým takovým způsobem, jaký jste předvedl v odpovědi mému jmenovci.
    ??
    January 17, 2016 v 17.40
    Prop. Kolarika z Ostravy.
    "Občas se stane mimořádný exces, který už se do té "propagandy" dostane-jako třeba ten Kolín. A někteří sudokopytníci získají zásadně mylný dojem, že tyto excesy o něčem statisticky vypovídají, a začnou tyto své omyly šířit. "

    On to totiz nebyl vyjimecny exces p. Kolariku. Bylo to neco, k cemuz doslo zakonite. Ti lide prichazeji ze zemi, kde zena ktera se jde sama bavit do prostredi kde jsou muzi a kde se pije je automaticky povazovana za prostitutku. Tady na sebe narazili dve kultury a je otazka, zda se rozhodneme zmenit tu jejich, nebo pripustime aby oni menili tu nasi. Tendence poddat se jejich kulture se bohuzel projevuji u p. Vyletala, Stampacha, Patocky Halika a jinych. Tedy u tech, kteri poukazuji zejmena na to ze ta devcata maji jistou spoluvinu neb byla ponekud "rozverna".
    January 17, 2016 v 18.00
    Je to moje poslední odpověď vám, studente.
    Čerpám z nedávného vydání Práva. Takové věci se v muslimském světě dějí často. A nyní i v Evropě. Jen je o tom zakázáno informovat. Vývojová etapa islámu i díky téměř středověkým poměrům v zemích, ve kterých se vyvíjí, prostě nemůže přeskočit najednou k demokracii. Normy tamní společnosti jsou jiné, pokud tohle chcete potvrdit studiemi, bude debata těch, kdo se s vámi o ni pokusí, těžká. Ovšem není zde jen vaším omylem, když se domníváte, že vtištěné kulturní prvky nejsou ovlivněny stupněm vývoje společnosti. Že mají muslimové jen jiného Boha, jinak se chovají jako my. Nerovnoměrný vývoj se musí prostě projevit. K tomu snad studie dokládat nemusím. To je poslední čas, který vám věnuji, takže se nenamáhejte s odpovědí.
    IH
    January 17, 2016 v 20.48
    Slovo k diskusi
    Média se snaží uspokojit poptávku čtenářů. Články o "událostech v Kolíně" se opakovaně staly těmi nejčtenějšími. Proto tolik jejich variant a už přes 14 dní. Měli bychom si zvyknout, že stránky novin vypovídají méně o kolínských nepřístojnostech než o našem (a ovšem nejen našem) zájmu utvrzovat se ve stereotypech a předsudcích.
    Všichni přece víme, že Němci byli a jsou různí. A podobně Syřané.
    Je nám snad jasné, že třeba loňský počet obětí autonehod v ČR je možné označit za "třetí nejnižší v novodobé historii", za "setrvale snížený, ale vyšší než předchozího roku ", ale klidně i za "nové kolo masakrů na silnicích Česka". Totéž platí o každém jevu, který si novinář vezme na mušku, ať střílí ve prospěch nějakého postoje, nebo jen ve finančním zájmu svého chlebodárce.
    A dávejme pozor, abychom se vyjadřovali jen o věcech, které jsou předmětem našeho opravdového zájmu. Není žádný důvod mluvit o středověku či islámu a nemluvit třeba o varhanní hudbě nebo mineralogii, přestože naše znalosti jsou ve všech případech srovnatelné.
    MK
    January 17, 2016 v 23.57
    Kdo o tom zakázal informovat? Jestli je o tom zakázáno informovat, jak o tom víte? Co znamená často? Mohl byste udat třeba počet incidentů, kdy došlo k sexuálním útokům s počty pachatelů a obětí v trojciferných číslech třeba za rok? Ve světě i v Německu?
    Je "vývojový stupeň islámu" stejný pro všechny muslimy, nebo je to promítnutí vývojového stupně jeho země do náboženství?

    Prosím za povšimnutí, že se s nikým nehádám, jen kladu otázky. Pokud na ně pan Ševčík nechce odpovídat, má na to svaté právo. Ale podrývá tím svou vlastní argumentaci.
    January 18, 2016 v 11.42
    Pane Horáku, mě mineralogie zajímá.
    Amatérsky tedy, ale dost.
    Ale co se týká politiky, tak tam jsme také amatéry všichni. Alespoň co se týká momentálně uplatnitelných odborných znalostí. I když někteří amatéři jsou za to velice profesionálně placeni. Politika totiž není přírodní věda, která má své pevně dané zákony. Takže i politolog, který politiku zkoumá desítky let, může často dojít k mylným závěrům.
    Že Češi,Syřané či Němci nejsou všichni stejní, je argument logický, ale zde používaný jen v souvislostech, kdy se hodí do krámu. Například Češi jsou zde kolektivně odsuzováni za to, že k Němcům po válce přistupovali kolektivně. Kouzelné.
    Problém s nestejností však vzniká, když ji účelově zneužijeme. Když totiž z vyjímky chceme utvořit pravidlo. Vyjímka není pravidlo. Vyjímka jen pravidlo utvrzuje.
    Dle mých domněnek, vycházejících z mě dostupných informací, je islám výrazným činitelem, ovládajícím myšlení muslimů. Mnohem více než je tomu u křesťanů. Prostě platí to, co jsem zde již uvedl. Chybí mu vývoj v demokratických zemích. Logicky, neboť ten probíhal již v sekularizovaných režimech. To je naráz nepřeskočitelná etapa. Jen obrnaivové se domnívají, že když muslim příjde do Evropy, bude z něj hned demokrat. Že stačí nějaká školení a to, v čem vyrůstal, co od mala přijímal jako normu, z něj bude vymazáno.
    Nebude. Nemluvě o skutečnosti, že vytržení ze své společnosti a snaha o vnucení naší kultury se nemůže podařit v prostředí, kde mají muslimové okolo sebe velké množství svých souvěrců. A to je již všude v Evropě.
    Takže jistě jsou muslimští migranti, kteří mají demokratické citění. Chtějí se integrovat do naší společnosti, hodlají respektovat naše zákony. Ale je jich jen pár, jsou v celém tom proudu vyjímkou. Vyjímkou, potvrzující pravidlo.
    ??
    January 19, 2016 v 6.08
    Jeste o rozdilnosti kultur.
    Tvor, ktery vyhrozuje, ze kdyz nebudou splneny jeho pozadavky, tak zabije sve dite, neni clovek, ale z naseho hlediska zruda. Jsou zrudy multikulturnim obohacenim p. Kolarik ?

    http://www.novarepublika.cz/2016/01/hlasy-z-nemecka-slova-skutky.html
    PM
    January 19, 2016 v 11.49
    Pane Ševčíku
    Jen obrnaivové se domnívají, že když muslim příjde do Evropy, nebo Čech do EU, bude z něj hned demokrat. Že stačí nějaká školení a to, v čem vyrůstal, co od mala přijímal jako normu, z něj bude vymazáno.
    Já bych trochu rozlišoval pane Ševčíku. Na všech stranách jsou tací, kteří jsou schopni solidarity se společností ve které nachází možnost relativně svobodné obživy.
    I někteří Češi, jsou doopravdy schopní akceptovat nepříjemně otravné stránky demokratického režimu.
    Neházel bych flintu do žita .......čekají tam na ní Svobodní.
    JN
    January 28, 2016 v 9.51
    Opožděná odpověď panu Samohýlovi (Čtvrtek, 14.Ledna 2016, 10:13:45)
    S Vašimi třemi důvody, proč pomáhat uprchlíkům a imigrantům, souhlasím.
    Současně se také domnívám, že kromě nalezených souvislostí, které podle našeho popisu budou fungovat (některé možná protichůdně proti jiným), vždy ve svých subjektivních pohledech na konkrétní problém budeme mnoho ostatních souvislostí opomíjet. Buď proto, že je prostě všechny nejsme schopni vidět, nebo proto, že některé z nich odporují našemu přesvědčení, a tak je jaksi podvědomě potlačujeme. Patrně tedy nezbývá, než abychom se všichni vzájemně v našich pohledech doplňovali a současně upozorňovali druhé na jednostrannost jejich pohledů tam, kde je to zřetelně patrné, pokud ovšem jsme (teď už jako ti druzí) té sebereflexe schopni, pokud jsme svoje předsudky (PŘEDpřesvědčení o tom, co je správné) schopni sami nebo s cizí pomocí nahlédnout.

    Současně se také naskýtá otázka, zda je vlastně vhodné o ROZHODOVÁNÍ SE k pomoci bližnímu nějak příliš teoretizovat. Řekl bych, že tam, kde se jedná o pomoc bližnímu ve zcela zjevné nouzi by to rozhodnutí NĚCO udělat mělo být automatické. Tam, kde se o pomoc nejedná, bychom si však neměli namlouvat, že pomáháme, neboť sebeobelháváním (s velmi různými motivacemi) můžeme způsobit mnoho škod. To je otázka k sebezpytování. O té FORMĚ POMOCI lidem, kteří to potřebují, pak samozřejmě přemýšlet musíme, aby pomoc byla skutečně účinná.

    Myslím si, že mísení kultur může být prospěšné pokud probíhá přirozeně, pokud není nadirigováno nějakou ideologií a pokud probíhá dostatečně pomalu, aby systém byl schopný samoregulace bez vzniku kritických nerovnováh.
    + Další komentáře