Balkánská uprchlická cesta: evropská odpovědnost

Vánoční analýza situace na Balkánské uprchlické cestě pokračuje rozborem argumentace, která nabádá ke zdrženlivému přístupu vůči uprchlíkům, a podrobně se věnuje dobrovolnické pomoci v terénu.

Pospichal

Petr Pospíchal

25.12.2015 13:23


Spoluautor: Magdalena Pospíchalová

Adasevci_csdsc_0647

Pomoc uprchlíkům patří z dobrých důvodů k základům evropského právního řádu. Foto Magdalena a Petr Pospíchalovi

Zpráva o uprchlících

Uprchl

na Balkánské cestě


Petr a Magdalena Pospíchalovi v listopadu procestovali tak zvanou Balkánskou uprchlickou trasu. Zastavovali se v jednotlivých místech koncentrace uprchlíků, anebo tam, kde ji mohli předpokládat. O své cestě sepsali podrobnou zprávu.

K její přípravě byli optimálně připraveni. Petr Pospíchal byl signatářem Charty 77 a tématem lidských práv se zabývá po celý svůj dospělý život. Balkán důvěrně znají, Petr Pospíchal by polistopadovým českým velvyslancem v Bulharsku. Jeho žena Magdalena patří k organizátorkám pomoci dobrovolníkům na pražském Hlavním nádraží. Autoři pokládají za potřebné poznamenat, že si všechny náklady cesty platili sami, nepoužili žádné prostředky ze sbírek ani z jiných zdrojů.

Jejich rozsáhlou podrobnou zprávu, jejíž aspirací je problém nejen popsat, ale poskytnout potřebné informace všem, kteří chtějí pomáhat, zveřejňujeme na pokračování o vánocích: svátcích, v nichž oslavujeme narození chudičkého běžence a návrat světla. Zpráva zde vychází ve třech částech.

Související

Vylíčili jsme poměry, které panují na tak zvané Balkánské uprchlické cestě. Pro účely naší zprávy zcela ponecháváme stranou úvahy o právní situaci běženců či legalitě jejich pobytu v jednotlivých zemích. Jsme přesvědčeni, že mimořádné situace vyžadují mimořádná řešení a že lpění na jednotlivých právních detailech, které pak vcelku popírá samotný smysl právního systému, poškozuje celý evropský hodnotový systém a především celý systém mezinárodně právní ochrany osob na útěku před ozbrojenými konflikty.

Povinnost pomoci uprchlíkům patří k základům evropské civilizace
Jsme přesvědčeni, že právo na ochranu, vycházející z celé civilizační právní i hodnotové tradice i nezpochybnitelně platných mezinárodních úmluv, jakož i právních systémů jednotlivých států, není jen jakýmsi deklaratorním právem, nýbrž právem konkrétně platným bez ohledu na počet osob, které se ho vlivem kataklyzmatických událostí současně dovolávají. Toto právo nesmí být oslabováno partikulárními zájmy jednotlivých států či oportunními postoji politických činitelů, nýbrž musí být důsledněji a systémově komplexně zajištěno v praxi. Tíhu obtíží a rizik na sebe musí brát státy, nikoliv jednotliví lidé, jejichž konkrétní situace, možnosti, schopnosti ani informační deficity je staví především do role pasivního trpitele souvislostí, jejichž důsledky nemohou ovlivnit.

Pokud jde o takzvaný bezpečnostní aspekt, rozumíme, že není radno jej podceňovat. Zajištění důstojného a co nejméně obtěžujícího způsobu opatřování informací podstatných pro vyhodnocení bezpečnostních rizik souvisejících s přicházejícími lidmi, je podstatou role států, které k takové činnosti mají rozsáhlé a trvale financované instituce. Nesmí se však obracet proti lidem, kteří v naprosté většině svého počtu jsou oběťmi válek, institucionálního či skupinového násilí a zneužití státní moci. Státy nepochybně dokáží výrazně omezit bezpečnostní rizika migrace, úvaze na toto téma věnujeme níže odpovídající prostor.

Nelze také opominout často zmiňovaný odpor k převážné části běženců zdůvodňovaný tím, že se z některých hledisek jeví být tak zvanými ekonomickými migranty. Motivace k opuštění vlastní země je v případě takových masových pohybů lidí vždy smíšená a nejednoznačná, protože v nestabilních regionech spolu násilí i materiální bída vždy do značné míry souvisí. Touha vylepšit svůj životní standard není v převažujícím počtu případů míněna jako hledání ještě lepšího zajištění své rodiny, nýbrž jako hledání zcela bazálních možností, jak uspořádat svůj budoucí život, a to, kromě jiných legitimních hledisek, i po stránce ekonomického zajištění.

Nakonec je třeba se zmínit i o aspektu v posledních týdnech zmiňovaném nejhojněji, tedy o argumentu poukazujícím na údajné vyčerpání kapacitních možností evropských států přijímat běžence. S velkým pochopením pro všechny, kteří se na přijetí a začleňování uprchlíků podílejí, je namístě vyslovit o tomto argumentu zásadní pochybnost. Vyčerpává se zcela nerovnoměrně schopnost přijímat uprchlíky některými evropskými státy a některými regiony některých států.

Zkušenosti z migračních pohybů devadesátých let, které – přestože byly početně robustnější - proběhly méně halasně, protože byly v mnohem menší míře zneužívány k pochybným politickým cílům, ukazují, že možnosti evropských zemí sdružených v Evropské unii leží značně výše. Dovolujeme si odhadnout, že ani desetinásobek dosud přijatého počtu uprchlíků v rámci současné migrační vlny by Evropu, její akceschopnost, kulturní identitu, ba ani bezpečnost nemohl ohrozit.

Chápeme však, že může ohrozit křehký konsensus, který v řadě zemí umožňuje vládnout a zvládat nastalou situaci. Politické elity však mají nabízet řešení, nikoliv ustupovat vypočítavým tlakům.

Samozřejmě přijímáme argument, že nelze přijmout každého a všechny, ale jsme přesvědčeni, že meze, při nichž lze s dobrým svědomím tento argument použít, leží jinde než v současné situaci. Je třeba také zdůraznit, že některé státy ležící mimo Evropskou unii nesou zátěž několikanásobně překračující dosavadní rozsah migrace do Evropy, a to dlouhodobě.

Jakékoliv omezení migrační vlny, o nichž v dané době různé státy v různých variantách hovoří, se podle našeho názoru nesmí dotknout nikoho z běženců, kteří už jsou na cestě. Vedlo by to ke třem rovnocenně podstatným destrukčním důsledkům:

  1. Pro desetitisíce lidí by to znamenalo obtížně opravitelný zásah do jejich životů, protože již opustili svoji existenci včetně zázemí v zemi původu.
  2. Mnozí z nich by po návratu do původních zemí mohli být pronásledováni nebo ohroženi na životě vinou trvajících konfliktů a válek. Znamenalo by to také vznik nových ohnisek problémů, ať už v zemích původu, nebo v předchozích tranzitních zemích, pokud by země původu odmítaly své migrující obyvatele přijmout zpět.
  3. A nakonec by to znamenalo také značné znevěrohodnění pozice Evropské unie jako subjektu, který je postaven na právních jistotách a humanistické evropské tradici.
Zajištění základních životních potřeb běženců
Současné institucionální zajištění balkánské migrační trasy je nouzové, provizorní a dlouhodobě neudržitelné. Chybí dostatečná koordinace činností mezi jednotlivými státy, na většině trasy převládá alibistický přístup.

Především z těchto důvodů jsou běženci vystavováni neúměrnému stresu, nejistotě a ohrožení. Každý stát je bezpochyby schopen podat každému z běženců základní informaci o jeho právní i faktické situaci, o směru, kterým bude přes území státu vedena trasa přesunu, o časových náležitostech takového přesunu.

Je třeba také zdůraznit, že některé státy ležící mimo Evropskou unii
nesou zátěž několikanásobně překračující dosavadní rozsah migrace do Evropy, a to dlouhodobě. Foto Magdalena a Petr Pospíchalovi


Státy po trase, s výjimkou jednotlivostí, však takové informace poskytují jen částečně a sporadicky, nikoliv plánovitě a rutinně. To vede ke značné nejistotě mezi běženci, která se elektronickou komunikací šíří a způsobuje vznik ohnisek napětí i na vzdálených částech trasy. Tento deficit ze strany států nahrazují na řadě míst dobrovolníci, kteří se role informátorů ujali, ačkoliv právě kvůli tomu leckdy musí čelit potížím ze strany států.

Zajištění nouzového ubytování na trase je zpravidla zajištěno, ačkoliv mnohde spíše nedostatečně a velmi provizorně. Distribuce jídla, pití a teplého oblečení je v převažující míře ponechána na dobrovolnické pomoci, i když je třeba poznamenat, že alespoň v nějaké, byť zcela nedostatečné míře na financování takové pomoci přispívají i jednotlivé státy.

Lékařská péče je převážně zajišťována prostřednictvím lokálních improvizovaných pracovišť Mezinárodního červeného kříže. Organizace lékařské péče však nezohledňuje specifický charakter této migrační vlny – velmi dlouhá trasa, nedostatečný odpočinek ohrožující zdraví dětí a slabších osob, velmi častý, téměř plošný vznik drobných poranění nohou vzniklý nedostatečným obutím a obtížným postupem po trase. Po celé trase jsme se však setkávali s cílenou péčí o akutní případy zdravotního ohrožení, což znamená alespoň dodržení základních civilizačních standardů.

Velkým mezinárodním institucím ovšem chybí pružnost, která by jim umožňovala reagovat na náhlé změny trasy, měnící se počty procházejících migrantů a zejména zhoršující se počasí, které znamená značné ohrožení zdraví všech přesouvajících se osob. Skutečnost, že po trase nevzniká epidemiologické ohrožení, je velmi pozitivní. Nemáme však dostatek informací, abychom mohli odhadnout, zda je to výsledek cíleného úsilí zdravotnických institucí nebo spíše součet všech různých snah o zajištění únosných standardů celkové péče o uprchlíky, do značné míry tedy snah dobrovolnických.

Organizace přesunů po balkánské cestě
Uprchlíci už v posledních měsících mají poměrně dobré zajištění přesunů v rámci jednotlivých zemí balkánské trasy. Pěší přesuny, které byly převažujícím způsobem cestování po balkánské trase, už jsou omezené – popisujeme v této souvislosti jen hlavní migrační proud - jen na krátké úseky kolem státních hranic.

Ochota některých států spolupracovat mezi sebou není příliš velká, ale lze říci, že přesuny autobusem nebo vlakem na sebe, alespoň pokud jde o linii trasy, celkem slušně navazují. Ve většině zemí je přesun placený, v Makedonii a Srbsku je cena za přesun od tábora u hranice k další státní hranici 25 eur. Chorvatsko si přebírá uprchlíky ještě na srbském území, a to na vlakové stanici Šid.

Chorvatsko si přebírá uprchlíky ještě na srbském území, a to na vlakové stanici Šid. Foto Magdalena a Petr Pospíchalovi

Státem dozorovaná či dokonce organizovaná přeprava uprchlíků znamená – při všech nedostatcích, které by bylo třeba současnému stavu vytknout – velké vítězství rozumu, realismu a lidskosti nad naprostým ignorantstvím, které ovládalo celou trasu ještě před několika měsíci.

Znamená totiž, že všechny státy po trase přijímají situaci takovou, jaká je, a snaží se uprchlíkům jejich další přesun nebrzdit, uprchlíci se tak nacházejí v situaci jakési vynucené legality. Populární argument o nezákonném vstupu na území státu vlastně už nelze nikde na balkánské trase použít, protože uprchlíci překračují hranice s vědomím jednotlivých států.

Abychom ale tranzitní státy nepřechválili, je třeba uvést, že všechny součinnost poskytují především proto, že se chtějí uprchlíků co nejdříve zbavit a předat je dál. Dělají tak jen právě tolik, aby tohoto účelu bylo s co nejmenšími výdaji a obtížemi dosáhli.

Proto samozřejmě mají zájem na tom, aby se v místech vstupu na území státu nehromadili uprchlíci, kteří nemají dostatek peněz na uhrazení přesunu. Většinou bývají majetnější z uprchlíků žádáni, aby zaplatili cestu i těm, kteří peníze nemají. Jak už jsme uvedli výše, uprchlíci nedostávají o přesunu dostatečné informace, což mezi nimi vyvolává zbytečné napětí.

Je třeba ale také zdůraznit, že kromě hlavního migračního proudu jsou na cestě solitéři či lidé, kteří se z různých důvodů odpojili z hlavního migračního proudu. Je velice obtížné odhadnout jejich počet, ale jistě jich budou tisíce, ostatně fungování uprchlického informačního centra v Bělehradě ukazuje, že větší města po cestě se stávají žádaným dočasným cílem řady uprchlíků. Motivace k takovému pozdržení přesunu může být různá – zdravotní, finanční, anebo prostě tkví v touze počkat na přátele či příbuzné, kteří putují se zpožděním.

Rozsah dobrovolnické pomoci: Češi i Slováci hrají nezanedbatelnou roli
Dobrovolnická pomoc na balkánské trase je pozoruhodný jev. Uvážíme-li, že jen z České republiky se na dobrovolnické pomoci na balkánské migrační trase v posledních měsících podílely více než dva tisíce lidí, znamená to mimořádný vzmach občanské aktivity a obětavé pomoci, která zpochybňuje jednoduché mediální stereotypy a narušuje všeobecnou fasádu lhostejnosti, která je ve vztahu k uprchlíkům ještě tou lepší možností ze všech, s nimiž se v poslední době v české společnosti setkáváme.

Česká dobrovolnická účast je poměrově velmi vysoká, myslíme, že skutečnost by stála za hlubší zkoumání. V dobrovolnické pomoci, jako by se oživovalo historické česko-slovenské partnerství, slovenských dobrovolníků je rovněž hodně a přirozeně nejčastěji spolupracují s českými kolegy.

Na balkánské trase lze potkat dobrovolníky z Německa, těch bývá opravdu hodně. Ale také ze Švýcarska, Lucemburska, Francie. Byli jsme trochu překvapeni, když jsme se v srbském Preševu potkali s polským dobrovolnickým týmem, tím spíše, že v Polsku ještě nebyl živý uprchlík spatřen, avšak kampaň mediální nesnášenlivosti lze sledovat v takovém rozsahu, jako by Polsko bylo zaplaveno nájezdnickými hordami.

Ve všech zemích působí také místní dobrovolníci, snad jen v Srbsku jich bylo méně, alespoň se nám to tak během cesty a z rozhovorů s různými lidmi jevilo. Místní dobrovolníci jsou většinou organizovaní, buďto jako čistí dobrovolníci sdružení v občanské organizaci, nebo pracují pro některou z humanitárních institucí.

Zahraniční týmy bývají velice často zcela neinstitucionalizované, často jsme se setkávali s dobrovolníky, kteří programově odmítají jakékoliv institucionální zázemí. Na vytížených lokalitách balkánské trasy ale dobrovolnické týmy stabilní zázemí mívají, zpravidla pronajatou nemovitost, kterou postupně obývají střídající se týmy, takže současní uživatelé takového bytu či domu nejsou schopni říci, jak dlouho zázemí funguje, a často ani nevědí, kdo pronájem platí. Bez zázemí je dobrovolnická pomoc velice obtížná a lze ji uskutečňovat souvisle jen po dobu několika dní.

Odhad potřeb a sortimentu humanitární pomoci
Humanitární pomoc je na balkánské migrační trase potřeba průběžně, její lokální potřeby a složení pomoci se v průběhu času dynamicky mění. V průběhu posledních měsíců dokázaly dobrovolnické skupiny z různých zemí vytvořit úctyhodnou síť dárců, ale také funkční systémy dopravy, skladování a distribuce pomoci. Dobrovolnická pomoc, včetně její organizace, představuje převažující složku celkové pomoci uprchlíkům na trase.

To ale neznamená, že je možné nechat veškerou tíhu na dobrovolnících a jejich dárcích. Některé potřeby by měly zajišťovat státy, ať už kvůli rozsahu některých nezbytných prvků pomoci či kvůli institucionálnímu zajištění některých formalit.

Připadá nám přiměřené očekávat od českého státu, že se zajištění takové pomoci alespoň částečně ujme, a to především finančně. Organizační záležitosti pak může řešit ve spolupráci s některými ze subjektů, založených v posledních týdnech a měsících pro pomoc přímo v terénu balkánské cesty.

V současném zimním období je podle našeho názoru a podle informací, které jsme v průběhu naší cesty shromáždili, nutné zajistit ve velkém množství zejména následující věci:
  • Pánskou obuv v proporčním množství příslušných velikostí (39 až 45). Mělo by jít o modely vhodné pro chůzi náročnějším terénem, odolné proti průniku vody, omyvatelné. V rámci celé balkánské cesty je potřeba zajistit desítky tisíc párů. Různé dosavadní pokusy přepravit na balkánskou trasu použitou obuv neuspěly proto, že Srbsko nepovoluje dovoz použité obuvi. Dovoz či tranzit obuvi nové by však měl projít bez problémů. Dětské obuvi je v jednotlivých místech trasy dostatek, dámská obuv je potřebná rovněž, ale v menším množství.
  • Teplé pánské oblečení v dostatečném sortimentu a v proporčním množství příslušných velikostí. Především jde o teplé zimní bundy, delší kabáty, kalhoty, svetry, trička , ponožky a spodní prádlo. Obnošené šatstvo uvedených oděvních součástí se na balkánskou trasu dostává, ale na některých místech v nedostatečném množství a v nerovnoměrně distribuované nabídce. Potřeba teplého pánského oblečení je velká, ale množstevně nedosahuje potřeby pánské obuvi.
  • Pánské zimní oděvní doplňky, tedy šály, čepice a rukavice. Dosavadní materiální dobrovolnická pomoc takovéto zimní oděvní doplňky obsahuje v nedostatečné míře. Zejména šály a rukavice jsou v oděvním vybavení uprchlíků zaznamenatelné jen zřídka. Potřeba zimních oděvních doplňků je velká, množstevně srovnatelná s potřebou pánské obuvi.
  • Dámské prádlo, tedy kalhotky, podprsenky, ponožky, případně další součásti dámského prádla. Jde o velmi důležitou pomoc, tím spíše, že pro ženy v pohybu po migrační trase bývá vždy velmi obtížné dát najevo, že právě takovou pomoc by potřebovaly.
  • Dámské oblečení – halenky, bundy, přehozy, šátky, delší kabáty.
  • Dětské oblečení bylo všude, kde jsme měli možnost situaci sledovat, v základním sortimentu k dispozici v dostatečném množství, nedostatek byl pociťován především u čepic, rukavic a šál pro různé věkové vrstvy dětí.
  • Dětské kojenecké lahve z tvrzeného plastu, dudlíky. Sušené mléko pro kojence, sušené mléko pro starší děti. Dětské ovocné výživy v plastovém obalu, dětské zeleninové výživy v plastovém obalu, vše ve spotřebitelském balení. Dětské ovocné nápoje v plastovém obalu.
  • Dětské hračky k držení v ruce pro kojence, chrastítka. Dětské hračky k držení v ruce pro batolata. Dětské hračky pro děti ve věku tří až šesti let včetně skládanek a jazykově neutrálních obrázkových knih. Nafukovací hračky. Dětské hračky pro děti ve věku šesti až jedenácti let včetně jazykově neutrálních obrázkových knih. Stolní hry. Hlavolamy. Plastové míče pro nenáročné použití v exteriéru včetně míčů použitelných pro kopanou. Kartové sady, pexesa.
  • Batohy a batůžky, případně větší tašky z nepromokavého materiálu pro přenášení pohotovostní zásoby osobních potřeb během cesty. Může jít o batůžky jen látkové, nevyztužované, ale s nastavitelnou délkou popruhů, v různém sortimentu velikostí a typů. Mohou být opatřeny logem dárce. Potřeba batohů a batůžků je množstevně nižší, než je potřeba pánské obuvy, ale všimli jsme si, že v místech, kde dobrovolníci batůžky přivezli, o ně byl velký zájem a byly ihned používány.
  • Drobné hygienické potřeby k dennímu použití, tedy hygienické ubrousky, hygienické ubrousky vlhčené dámské vložky, kartáčky na zuby, pasty, hotelová mýdla a šampóny, holící potřeby. Ideální by bylo větší množství hotelových hygienických setů, tedy soupravy obsahující malé mýdlo, malý šampón, sprchlový gel, hygienické vatičky, šitíčko. Stejně tak by byly vhodné, byť v menším množství, hygienické sety pro péči o kojence. Zejména hygienické ubrousky vlhčené je třeba dodat ve velkém množství, v místech s nedostatkem vody představují únosnou náhražku pro rychlé očištění těla, v péči o kojence jsou zcela nezastupitelné.
  • Lékárničky, v provedení malých setů obsahujících náplasti, desinfekční sprej, malé nůžky se zaoblenou nožnicí, obvaz, obinadlo, stahovací gumový pásek, případně další drobné položky.
  • Deky, zejména dvou typů, jednak lehké deky flísové na zahalení v případě chladu během cesty, velikostně i váhově snadno přenosné, jednak velké deky, využitelné pro případ většího chladu během čekání v registračních místech i v táborech, případně i jako další izolační vrstva při spánku. Dek obojího typu je potřeba velké množství, řádově desetitisíce.
  • Polní kuchyně s vybavením a základní sadou černého nádobí včetně várnic pro využití zejména v blízkosti uprchlických táborů. Polní kuchyně na řadě míst jsou, ale bývají využívány na plnou kapacitu. Na některých místech polní kuchyně zcela chybí.
  • Velké vojenské stany s kapacitou čtyřicet až sto osob pro dočasné ubytování v přetížených a špatně zajištěných či nově vznikajících lokalitách.
  • Prostorová ohřevná zařízení nezávislá na energetických sítích, zejména plynové sálavé ohřívače se zásobníkem.
  • Trvanlivé potraviny s koncentrovanou výživovou či energetickou hodnotou. Potraviny je možné všude zakoupit, pokud na ně budou dobrovolnické skupiny mít dostatek peněz. Některé potraviny ale má smysl dovážet na místa v rámci pomoci i z větších vzdáleností.
Především jde o tyto typy potravin:
  • sušenky neobsahující krémy a náplně, sušenky s čokoládovou polevou
  • čokolády v malém spotřebitelském balení
  • rybí konzervy patentově otvíratelné
  • hovězí konzervy patentově otvíratelné s vyobrazením krávy
  • datle, fíky, rozinky a ořechy v malém spotřebitelském balení
  • sýr balkánského typu v plastové fólii v malém spotřebitelském balení tvrdý sýr (eidam) plátkovaný ve spotřebitelském balení
  • máslo v hotelovém minibalení
  • džemy v hotelovém minibalení
  • cukr ve spotřebitelském nebo průmyslovém balení
  • těstoviny ve velkoobchodním balení
  • luštěniny v konzervě patentově otvíratelné (hrách, fazole, čočka, cizrna)
  • bonbony cukrové tvrdé bez náplně
  • čaj porcovaný ve spotřebitelském balení
Ve výčtu neuvádíme potraviny, které je vhodnější pořídit na místě, ať už z důvodu objemu, trvanlivosti nebo manipulace. Základní potravinou pro uprchlíky je chléb a ovoce, nejčastěji jablka a pomeranče.

Ideální výživovou potravinou jsou vařená vejce. Ve velké oblibě, a to jak ze strany rozdávajících dobrovolníků, tak i ze strany obdarovávaných uprchlíků, jsou konzervy s tuňákem. Nevzniká u nich pochybnost, zda jde o potravinu, kterou uprchlíci nemohou z důvodů náboženských omezení přijímat, navíc je tuňák výživově hodnotný a snadno stravitelný. Nápoje není účelné dovážet z velkých vzdáleností, na všech místech jsou dostupné.

Popsaný sortiment a balení potravin je možné zajistit rovněž na místě, pokud by dobrovolnickým skupinám byla od státu svěřena dostatečná finanční částka umožňující jejich průběžný nákup. Považujeme to dokonce za nejvhodnější možnost.

Kontakty na dobrovolnické skupiny
V průběhu cesty jsme navázali kontakt s následujícími dobrovolnickými skupinami. Pokud je to možné, uvádíme jména statutárních či vedoucích osob, v některých případech uvádíme aktivisty, s nimiž jsme se na místě operativně setkali. Ve všech případech je možné dané osoby kontaktovat, jsou ochotné poskytnout informace o aktuální situaci, zprostředkovat kontakt na jiné aktivisty v místě působení či pokusit se vyhledat některého z uprchlíků (zejména pro případy, v nichž je hledají příbuzní, kteří už dosáhli dalších částí trasy nebo jsou v České republice).

V případě dobrovolníků z jiných zemí se nám rovněž zdá účelné uvádět je v tomto seznamu. I když někteří mezitím už budou zpět ve svých domovských zemích, zpravidla mohou poskytnout kontakt na své nástupce, nebo jejich místní telefonní číslo užívají nyní právě jejich nástupci.

Tabulka Magdalena a Petr Pospíchalovi

Další části zprávy vycházejí včera a zítra.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.