Stali jste se tváří srdečné a lidské země

Vydáváme vánoční posledství německého prezidenta. Jednak jako nelichotivé srovnání s tím, co zaznělo u nás. Jednak jako doklad hloubky ukotvení humanistických východisek u našich sousedů: v Kolíně se bude trestat, ale Německo se nezmění.

Dobrý večer ze zámku Bellevue,
přeji vám všem radostné vánoční svátky.

Radostné Vánoce – ty si navzájem přejeme každý rok. Ale pro mnohé z nás není letos jednoduché, dostat se do vánoční nálady.

Většina lidí v Německu si s radostí a s díky připomněla, že již pětadvacet let žijeme ve znovu sjednocené, svobodné a demokratické zemi. Letošní rok byl ale přesto silně poznamenán neštěstím, násilím, terorem a válkou.

Vzpomínáme si na strašnou leteckou katastrofu ve francouzských Alpách. Vybavujeme si četné krize, které přicházely jedna za druhou, které skoro všechny trvají dosud a vyvolávají u bezpočtu lidí nejistotu a často i strach.

Za všechny příklady se zmíním o finanční krizi a rostoucí rozdíly a odlišnosti v Evropské unii, zmíním i intenzivní debaty o budoucnosti Řecka. Myslím také na Ukrajinu, Sýrii, Afghánistán, oblasti Afriky ohrožené terorem. A dnes, na Vánoce, myslím obzvlášť na lidi, kteří jsou pronásledování kvůli své křesťanské víře.

S vděčností pozdravuji všechny, kdo pomáhají, lidi, kteří neúnavně pracují uprostřed nouze, hladu a občanské války. Stejně zdravím muže a ženy ve vojenské službě, kteří jsou nasazeni v nebezpečném boji proti kořenům teroru, který před krátkou dobou běsnil i v Paříži.

Vánoční poselství německého prezidenta: Ať již profesionálně nebo dobrovolnicky: ukázali jsme, co v nás je, dobrou vůli, profesionalitu i umění improvizace. Repro DR

V současnosti nás tíží zejména otázka: jak bychom měli zacházet s těmi mnoha uprchlíky, kteří v naší zemi hledají přístřeší a budoucnost? Stáli jsme a stojíme před obrovskou výzvou. Tam, kde úřady došly na hranice svých možností, milé spoluobčanky a milí spoluobčané, přivítali uprchlíky lidé. Spontánně, a s naprostou samozřejmostí. Na tisíckrát nosili jídlo a pití, přikrývky a oblečení, organizovali jazykové kurzy a poskytovali uprchlíkům pomoc při vyřizování na úřadech.

Všichni tito lidé se stali tváří srdečné a lidské země. I ti, kteří mají pomoc v náplni práce, vykonali vše, co bylo v jejich silách. A bylo to obrovské množství práce – v zemských úřadech a místních samosprávách, v úřadech zdravotního a sociálního zabezpečení, ve školách a školkách, v zemských policejních správách i u spolkové policie, ve spolkových úřadech a na ministerstvech.

Ať již profesionálně nebo dobrovolnicky: ukázali jsme, co v nás je, dobrou vůli, profesionalitu i umění improvizace. A zjistili jsme, že se jednotlivec i společnost neustále umějí znovu nacházet a dokáží růst. A tak se pozná i země, která přijme výzvy, a která – tím jsem si jistý – je dokáže i zvládnout.

Současně mnohé tíží agresivita a intenzita debaty. Dovolte však, abych vám připomněl, že názorový spor nenabourává společné soužití, ale je součástí demokracie. Vykročme proto na cestu ven z falešné polarizace. Jsou to často právě solidární a aktivní občané i starostové, kteří poukazují na neřešené problémy.

Jedno je však jasné: násilí a nenávist nejsou legitimní prostředek diskuse. Žhářství a útoky na bezbranné lidi si zaslouží naše opovržení a potrestání.

Stejně tak je jasné, že pouze prostřednictvím otevřených diskusí a debat můžeme nalézt řešení, která jsou dlouhodobě udržitelná a většinově podporovaná. Jsme to my, občané a jejich volení zástupci, kteří budou rozvíjet a obhajovat to, proč v naší liberální a demokratické zemi stojí za to žít a proč ji stojí za to milovat. Jsme to my, kdo hledáme řešení, která odpovídají našim etickým normám a které neohrozí naši soudržnost. Řešení, která berou ohled na blaho vlastních občanů, ale která nezapomínají na zoufalou situaci uprchlíků.

Milé spoluobčanky, milí spoluobčané,
vánoční svátky nám připomínají, že my lidé potřebujeme zdroje síly, abychom znovu a znovu dokázali zdolat problémy, které život přináší – v soukromí i v politice. Pro mnohé je to rodina, která jim zprostředkovává ochranu a pocit jistoty. Pro jiné jsou to přátelé a blízcí lidé, kteří je motivují a podporují.

Ale jsou to nakonec i samotné Vánoce a jejich poselství, které nám pomáhají v těžkých časech nacházet cestu k našim bližním.

Svaté písmo křesťanů vypráví o tom, že se ve vánočních událostech prokazuje přívětivost boha k lidem. Je krásné, být touto laskavostí a blízkostí obklopen. Ale je ještě krásnější, když ji sami žijeme a prakticky ji v našem světě uskutečňujeme.

Tímto tichým povzbuzením nám všem přeji, abychom oslavili radostné a požehnané Vánoce a společně vkročili do dobrého nového roku.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.