Berlínská SPD odrazila nástup Zelených, uspěli také Piráti

Petr Jedlička

Volby do berlínského sněmu vyhráli znovu sociální demokraté, jež vládnou v německé metropoli už od roku 1989. Koalici tentokrát utvoří nejspíše se Zelenými, kteří je měli ještě dle letních průzkumů porazit.

Německé sociální demokracii (SPD) se opět podařilo získat nejvíce zástupců v berlínském Poslaneckém sněmu. Stalo se tak v neděli, v dalších ze série letošních zemských voleb. SPD vládne v Berlíně nepřetržitě od roku 1989 a průzkumy ještě na počátku léta naznačovaly, že jejích chyb tentokrát využije Bündnis 90/Die Grünen — německá strana zelených. V horké fázi volební kampaně se ale sociálním demokratům podařilo znovu prorazit.

Čtete rádi analýzy zahraničního dění z dílny Petra Jedličky? Podpořte rubriku Svět a pomozte jí rozšiřovat kapacity.
×

Podle konečných výsledků získala SPD 28,3 procenta hlasů. Ve 179členné sněmovně obsadí 47 míst. Zeleným podporu vyjádřilo 17,6 procent voličů. To odpovídá 29 poslaneckým mandátům.

Sociální demokraté oproti posledním volbám (2006) ztratili šest mandátů. Zelení naopak šest získali. Obě strany však od letošního hlasování očekávaly více.

„Jsem trochu smutný,“ uvedl ve reakci na výsledky volební lídr SPD a dosavadní primátor Berlína Klaus Wowereit.

„Chtěli jsme získat víc. Cílů, jež jsme si vytkli, jsme nedosáhli,“ uvedla Renate Kühnastová, místní lídryně Zelených.

Obě strany již začaly jednat o vytvoření koaliční vlády. SPD vládla v minulém funkčním spolu se stranou Levice (Die Linke). Ta ale v nedělních volbách ztratila dvě procenta podpory (z 13,4 v roce 2006 na 11,7) a spolu s ní i čtyři mandáty. S podobně oslabenou SPD již většinu nesloží.

Vedle Zelených chtějí sociální demokraté jednat o koalici i s křesťanskými demokraty (CDU). Ti ve volbách získali 23,4 procenta hlasů a o dva mandáty (na 39) si polepšili. Koalice SPD se Zelenými je ovšem komentátory vnímána jako pravděpodobnější.

Z berlínského Poslaneckého sněmu po neděli dále vypadli pravicoví liberálové z FDP (1,8 procenta hlasů), pro které jde již o šestou volební porážku v řadě. Poprvé zemské poslance naopak získá Pirátská strana Německa. Tu podpořil přibližně poloviční počet Berlíňanů jako Zelené (8,9 procent). Její zástupci ve sněmu obsadí 15 míst.

Třímilionový Berlín má v Německu status městského státu a jako takový stojí na úrovni ostatních spolkových zemí. Místní Poslanecký sněm volí primátora, který pak Berlínu vládne se svým kabinetem — tzv. senátem.

Shoda na příčinách

V rozborech příčin berlínského výsledku se němečtí znalci shodují hned v několika bodech: za prvé, Klaus Wowereit se opět ukázal jako mistr kampaní. Politik, jenž stojí v čele Berlína od roku 2001, proslul nejen specifickým šarmem, ale i schopností vyložit vlastní chyby či negativní důsledky vládní politiky jako klad svého druhu. Letitá zadluženost (letos 62 miliard eur, 1,5 bilionu korun), nadprůměrná nezaměstnanost (okolo 13 procent) a stížnosti obyvatel kulturně pestrých čtvrtí Neukölln a Kreuzberg na přívaly turistů daly například vzniknout Wowereitově bonmotu o „chudém, ale sexy městě“. Bourání starých squattů a výkupy domů s proslulými kulturními centry se zase staly „nezbytným krokem k dalšímu rozvoji metropole“.

Za druhé, SPD výrazně pomohla činnost politiků v jednotlivých čtvrtích. Autoři analýz pro listy Taz i Spiegel připomínají, že řada starostů či známých radních je ve svých funkcích ještě déle, než primátor Wowereit. Za tu dobu dokázali západní část města zvelebit a na východě prosadit koncepce alternativního či sociálně citlivého rozvoje. Lidé už znají jejich chyby, s postupem času si ale víc cení i jejich předností.

Dále a za třetí se znalci shodnou, že berlínští Zelení poněkud vypustili závěr kampaně. Renate Kühnastová nepůsobila v předvolebních debatách přesvědčivě, strana jen těžko formulovala jasné alternativní plány a stále víc vyvolávala dojem, že chce spíš s někým spolupracovat, než sama vládnout. Dosti obecnou zelenou vizi sociálního a ekologického města a požadavek důsledného plánování navíc v posledních týdnech přehlušili Piráti, kteří se zaměřili na několik jasných konkrétních témat. Dle Tazu největší ohlas získaly důraz na transparentní hospodaření a možnost občanů přímo zasahovat do správy města.

Důvody neúspěchu liberálů z FDP pak němečtí komentátoři spatřují v hluboké vnitrostranické krizi, z níž straně doposud nepomohl ani spolkový vicekancléř a nový předseda Philipp Rösler. V posledních spolkových volbách (září 2009) němečtí liberálové uspěli se slibem očisty velké politiky a snížení daní; za 22 měsíců vládnutí s CDU Angely Merkelové však samu FDP postihlo několik skandálů. Program daňových úlev byl potom znemožněn přetrvávající recesí.

Jisté otřesy zažívá také oslabená Linke. V ní se v poslední době přou politikové z postkomunistických organizací z východu země a zástupci nové levice ze západu. Hlavními předměty sváru jsou postoj k minulému režimu, Berlínské zdi či politice bratří Castrových na Kubě.

Důsledky pro Německo

Obecně pak podle analytiků berlínské volby přispějí k většímu semknutí stran vládnoucích nyní na spolkové úrovni — CDU a FDP. V případných předčasných volbách by SPD spolu se Zelenými jasně vyhrála. FDP by se pak do Bundestagu vůbec nedostala, což by — po sérii porážek na zemské úrovni — znamenalo její konec. V rovině konkrétních politik se ovšem zároveň liberální pravice stává víc nevyzpytatelnou. Dle znalců bude teď hledat nové pole, kde se projevit, a těžko předvídat, jakou formou tak učiní.

Berlínským hlasováním současně splaskla bublina celoněmeckého nástupu strany zelených. Jestliže v zimě či brzy na jaře někteří politologové předvídali, že Bündnis 90/Die Grünen nahradí SPD v roli hlavní opoziční strany, nyní se zdá, že se tradiční rozložení sil na levici spíše udrží. Zelení nicméně získali ve všech zemských volbách, které se letos v SRN konaly. Úspěch jim dle německých znalců přinese další možnosti zviditelnění, peníze na rozvoj strany a zejména další zkušenosti z exekutivy.

Rok 2011 ještě neskončil. I přes určité vystřízlivění se ale mezi všemi německými stranami zatím nejvíce dařilo právě Zeleným, shrnuje jeden z komentátorů, přispívající do politické sekce zpravodajského serveru The Local — Germany.

Další informace:

Berliner Zeitung Wowereit entscheidet über Grün und Schwarz

Berliner Zeitung FDP in Berlin noch hinter der NPD

Spiegel On-line Klaus Wowereit Wins Third Term as Berlin Mayor

The Local — Germany SPD wins Berlin vote as Pirates celebrate

The Local — Germany 'It has more potential - Berlin can do more'

The Local — Germany 'Berlin is change, Berlin is the place to be'

Taz Der Traum ist aus

Taz Röslers Resterampe

Taz Eine dritte Chance gibt's diesmal nicht

    Diskuse
    September 19, 2011 v 17.21
    politické kyvadlo ?
    posílení jak Zelených tak CSU a oslabení jak liberálů tak Die Linke napovídá že automatismus poltického kyvadla nefunguje, že se berlín nevydal jednoduše do leva a že probíhají i vnitřně strukturované pohyby....
    JG
    September 19, 2011 v 18.54
    však se v článku píše, že rozhodly osobnosti kandidátů
    No mě by hlavně zajímalo, jak bude volit Praha, až bude mít třináctiprocentní nezaměstnanost...
    September 19, 2011 v 19.41
    nejen osobnosti
    osobnosti samozřejmě mají určitý vliv (např. u Die Linke "Spitzenkandidat" Harald Wold nemá tu autoritu jako známý Gregor Gysi) ale to by bodvali i šikovní populisté, dlouhodobě se ale musí projevit i obsah politiky.
    Nezaměstnanost byla v Berlíně řádově vyšší než v Praze dlouhodobě - od roku 2001 také byla v Berlině tzv. Rosa-Rot koalice (SPD a PDS). Ale volební výsledky Die Linke postupně klesaly - v r. 2001 to bylo 16,3%, v roce 2006 už 13,1% - ještě to stačilo na zopakování levicové koalice - ale po krizi v roce 2009 dosáhla Die Linke jen těch 11,7%.
    To nehaním - volebí výsledky levice (včetně té v ČSSD) v Praze znám dobře.. Jen upozorńuji na to že automatismus tlaku sociální reality
    nefunguje a že vstup populistů popř. iluze z novostran a la věci veřejné konečné poměry také ovlivnují.
    JG
    September 19, 2011 v 20.55
    Nevím, možná skalním voličům Die Linke vadí, že Harald Wolf pochází ze západu... Ale mě obecně zaujalo rozdělení sil v berlínské politice (procento sem, procento tam), které vypovídá o diametrálně odlišném systému hodnot u obyvatel dvou nedalekých metropolí. Sotva se dožijem, aby se o post pražského primátora přetahovali socialisté se zelenými. Jak správně podotýkáte, pražský měšťan se štítí jakékoli levice natolik, že radši zvolí kohortu vypráskaných veksláků a blbých blondýn...
    September 20, 2011 v 8.50
    v postkomunistickém východu je to prostě složitější
    je pravda že na západě jsou obecně města, kde se také soustředuje radkální studující mládež tradičně více do leva - u nás tato tradice chybí a je levice (nejen komunistická) spíše stará a tudíž není moc "sexy". Berlín je něco mezi Ost+West se mísí v rámci naději a zklamání "vereinigung"
    Ale po roce 1989, než se polticky a sociologicky prosadil nemalý vliv západního Berlína proti pozůstalým po přestárlé honeckerovské SED, i v Berlíně vyhrála volby CDU. Červeno-rudá koalice tám vládala až od roku 2001.
    MP
    September 20, 2011 v 10.23
    Volební diagramy
    Deník Referendum převzal koláč s výsledky voleb,bohužel nikoliv instruktivní diagram zisků a ztrát jednotlivých politických stran. http://www.spiegel.de/politik/deutschland/0,1518,786376,00.html
    Tam je vidět instruktivně

    a) Levicová strany udržela velmi srovnatelný výsledek v porovnání s předchozími volbami. Po třetí vládě SDP v řadě výkon pozoruhodný. A ještě více se to týká Die Linke: strana, která před jedním deceniem nastupovala jako alternativa a to v prvé řadě vůči SPD přežila koalici s ní se ztrátou nějakých deseti procent voličské podpory -to je hodně nízká daň z přechodu do pozice stabilního politického subjektu.
    Nicméně ani jedna strana nezískala nic mimo shovívavost svých dosavadních voličů.

    b) Změna berlinského spektra se odehrála na náklady středpravicových stran - CDU sice trochu zvýšila výsledek, ale jen protože koncentrovala hlasy po pádu FDP.

    c) Růst zelených de facto odpovídá ztrátě SPD a Die LInke. A návratu k situaci před tím, než se Zelení zkompromitovali vládní odpovědností na úrovni spolkové vlády.

    d) Z hlediska naplnění očekávatelných cílů jsou jednoznačným vítězem berlinských voleb Piráti.

    A právě d) stojí za největší pozornost.
    Piráti měli opravdu dobrý program. Čtyři priority rozhodně stojí za zmíňku ve vztahu k Praze:

    a) Zachování městské (a tedy v případě Berlína i zemské) infrastruktury buď v komunální správě anebo (tam, kde proběhla privatizace)změna smluv se soukromými vlastniky.
    b) Kvalita vzdělání.
    c) Integrační a toleranční politika, participace občanů od změn volebního práva po podporu kulturní účasti.
    d) Berlin jako prostor modelového hledání pro Německo (hlavně v souvislosti s drogovou problematikou).

    V politologických souřadnicích by to byl levicový program se silným nábojem sociální modernizace a tahem k deliberativní a participativní demokracii. Piráti se ovšem sebeidentifikaci na pravolevé škále vyhýbají (i když ti němečtí méně než jejich kolegové z Čech nebo Francie), ale když Jiří Dolejš začal s tím kyvadlem:
    Piráti v Berlíně realizovali nárůst zájmu levicového a levostředového voliče o reprezentaci jeho politických názorů. Jak SPD, tak Die Linke by měly začít důkladně analýzovat,co dělat s faktem, že jim při tomto nárůstu voliči nevěřili.
    V této souvislosti bych věřil, že berlínský příběh je hodně poučný pro Prahu a české země vůbec.


    September 20, 2011 v 12.8
    Díky pane Profante za doplnění. Ano, grafiky ze Spieglu jsou tradičně nejlepší, ale též přísně chráněné autorskými právy. Zisky a ztráty jednotlivých stran jsou jinak popsány v textu.

    Vnitrostranické střety v Linke u nás přibližuje jen Karel Hvížďala, a to poměrně stručně (většinou jde o výtahy ze Süddeutsche Zeitung - viz například
    http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/karel-hvizdala-soudruzi-se-v-nemecku-hadaji--929982). Její berlínské politice se pak věnuje Taz (http://www.taz.de/Schluss-mit-Regieren-fuer-die-Linke/!78345/).

    Úspěch pirátů je opravdu fenomenální. Ve zprávě jej moc nerozvádím, protože mu chci věnovat samostatný článek.
    PM
    September 20, 2011 v 12.22
    Navázal bych na postřeh:
    V rovině konkrétních politik se ovšem zároveň liberální pravice stává víc nevyzpytatelnou.
    Stupeň nevyzpytatelnosti je jedním z hlavních problémů německé pravice, která na jedné straně věští nástup ekodiktatury, autoritérního státu a jeho pětiletek a současně si překotně vypůjčuje z programu zelených postoje doposud resolutně odmítané. Zdá se tedy že program SZ se stává dominující politickému vývoj, tedy důvěryhodnou a možnou alternativou v očích německého voliče. Jakým způsobem se Praha a české země z německého příběhu poučí je velká neznámá. Laxnost českého voliče vůči ekopolitice vylučuje zdejším zeleným možnost nabídky jaýchkoliv impulzů, i kdyby toho SZ byla schopna.
    September 20, 2011 v 19.2
    ad berlínské inspirace
    je určitě o čem přemýšlet, ale opravdu si myslím, že nejde jen o laxnost pražského voliče, ale o odlišnou poltickou a sociální zkušenost (viz osud českých zelených) a zejména ekonomické reálie (včetně toho že nezaměstnanost v hl.m. je cca 2%). takže pouhá imitace je vyloučena. Navíc si myslím že vzestup německých zelených by bylo předčasné brát jako revoluční přelom.
    + Další komentáře