posílení jak Zelených tak CSU a oslabení jak liberálů tak Die Linke napovídá že automatismus poltického kyvadla nefunguje, že se berlín nevydal jednoduše do leva a že probíhají i vnitřně strukturované pohyby....

No mě by hlavně zajímalo, jak bude volit Praha, až bude mít třináctiprocentní nezaměstnanost...

osobnosti samozřejmě mají určitý vliv (např. u Die Linke "Spitzenkandidat" Harald Wold nemá tu autoritu jako známý Gregor Gysi) ale to by bodvali i šikovní populisté, dlouhodobě se ale musí projevit i obsah politiky.
Nezaměstnanost byla v Berlíně řádově vyšší než v Praze dlouhodobě - od roku 2001 také byla v Berlině tzv. Rosa-Rot koalice (SPD a PDS). Ale volební výsledky Die Linke postupně klesaly - v r. 2001 to bylo 16,3%, v roce 2006 už 13,1% - ještě to stačilo na zopakování levicové koalice - ale po krizi v roce 2009 dosáhla Die Linke jen těch 11,7%.
To nehaním - volebí výsledky levice (včetně té v ČSSD) v Praze znám dobře.. Jen upozorńuji na to že automatismus tlaku sociální reality
nefunguje a že vstup populistů popř. iluze z novostran a la věci veřejné konečné poměry také ovlivnují.

Nevím, možná skalním voličům Die Linke vadí, že Harald Wolf pochází ze západu... Ale mě obecně zaujalo rozdělení sil v berlínské politice (procento sem, procento tam), které vypovídá o diametrálně odlišném systému hodnot u obyvatel dvou nedalekých metropolí. Sotva se dožijem, aby se o post pražského primátora přetahovali socialisté se zelenými. Jak správně podotýkáte, pražský měšťan se štítí jakékoli levice natolik, že radši zvolí kohortu vypráskaných veksláků a blbých blondýn...

je pravda že na západě jsou obecně města, kde se také soustředuje radkální studující mládež tradičně více do leva - u nás tato tradice chybí a je levice (nejen komunistická) spíše stará a tudíž není moc "sexy". Berlín je něco mezi Ost+West se mísí v rámci naději a zklamání "vereinigung"
Ale po roce 1989, než se polticky a sociologicky prosadil nemalý vliv západního Berlína proti pozůstalým po přestárlé honeckerovské SED, i v Berlíně vyhrála volby CDU. Červeno-rudá koalice tám vládala až od roku 2001.

Deník Referendum převzal koláč s výsledky voleb,bohužel nikoliv instruktivní diagram zisků a ztrát jednotlivých politických stran. http://www.spiegel.de/politik/deutschland/0,1518,786376,00.html
Tam je vidět instruktivně

a) Levicová strany udržela velmi srovnatelný výsledek v porovnání s předchozími volbami. Po třetí vládě SDP v řadě výkon pozoruhodný. A ještě více se to týká Die Linke: strana, která před jedním deceniem nastupovala jako alternativa a to v prvé řadě vůči SPD přežila koalici s ní se ztrátou nějakých deseti procent voličské podpory -to je hodně nízká daň z přechodu do pozice stabilního politického subjektu.
Nicméně ani jedna strana nezískala nic mimo shovívavost svých dosavadních voličů.

b) Změna berlinského spektra se odehrála na náklady středpravicových stran - CDU sice trochu zvýšila výsledek, ale jen protože koncentrovala hlasy po pádu FDP.

c) Růst zelených de facto odpovídá ztrátě SPD a Die LInke. A návratu k situaci před tím, než se Zelení zkompromitovali vládní odpovědností na úrovni spolkové vlády.

d) Z hlediska naplnění očekávatelných cílů jsou jednoznačným vítězem berlinských voleb Piráti.

A právě d) stojí za největší pozornost.
Piráti měli opravdu dobrý program. Čtyři priority rozhodně stojí za zmíňku ve vztahu k Praze:

a) Zachování městské (a tedy v případě Berlína i zemské) infrastruktury buď v komunální správě anebo (tam, kde proběhla privatizace)změna smluv se soukromými vlastniky.
b) Kvalita vzdělání.
c) Integrační a toleranční politika, participace občanů od změn volebního práva po podporu kulturní účasti.
d) Berlin jako prostor modelového hledání pro Německo (hlavně v souvislosti s drogovou problematikou).

V politologických souřadnicích by to byl levicový program se silným nábojem sociální modernizace a tahem k deliberativní a participativní demokracii. Piráti se ovšem sebeidentifikaci na pravolevé škále vyhýbají (i když ti němečtí méně než jejich kolegové z Čech nebo Francie), ale když Jiří Dolejš začal s tím kyvadlem:
Piráti v Berlíně realizovali nárůst zájmu levicového a levostředového voliče o reprezentaci jeho politických názorů. Jak SPD, tak Die Linke by měly začít důkladně analýzovat,co dělat s faktem, že jim při tomto nárůstu voliči nevěřili.
V této souvislosti bych věřil, že berlínský příběh je hodně poučný pro Prahu a české země vůbec.

Díky pane Profante za doplnění. Ano, grafiky ze Spieglu jsou tradičně nejlepší, ale též přísně chráněné autorskými právy. Zisky a ztráty jednotlivých stran jsou jinak popsány v textu.

Vnitrostranické střety v Linke u nás přibližuje jen Karel Hvížďala, a to poměrně stručně (většinou jde o výtahy ze Süddeutsche Zeitung - viz například
http://www.rozhlas.cz/cro6/komentare/_zprava/karel-hvizdala-soudruzi-se-v-nemecku-hadaji--929982). Její berlínské politice se pak věnuje Taz (http://www.taz.de/Schluss-mit-Regieren-fuer-die-Linke/!78345/).

Úspěch pirátů je opravdu fenomenální. Ve zprávě jej moc nerozvádím, protože mu chci věnovat samostatný článek.

V rovině konkrétních politik se ovšem zároveň liberální pravice stává víc nevyzpytatelnou.
Stupeň nevyzpytatelnosti je jedním z hlavních problémů německé pravice, která na jedné straně věští nástup ekodiktatury, autoritérního státu a jeho pětiletek a současně si překotně vypůjčuje z programu zelených postoje doposud resolutně odmítané. Zdá se tedy že program SZ se stává dominující politickému vývoj, tedy důvěryhodnou a možnou alternativou v očích německého voliče. Jakým způsobem se Praha a české země z německého příběhu poučí je velká neznámá. Laxnost českého voliče vůči ekopolitice vylučuje zdejším zeleným možnost nabídky jaýchkoliv impulzů, i kdyby toho SZ byla schopna.

je určitě o čem přemýšlet, ale opravdu si myslím, že nejde jen o laxnost pražského voliče, ale o odlišnou poltickou a sociální zkušenost (viz osud českých zelených) a zejména ekonomické reálie (včetně toho že nezaměstnanost v hl.m. je cca 2%). takže pouhá imitace je vyloučena. Navíc si myslím že vzestup německých zelených by bylo předčasné brát jako revoluční přelom.

On se žádný dramatický vzestup Zelených v Berlíně nekonal a v dlouhodobé perspektivě už vůbec ne.
S tou odlišnou sociální zkušeností bych to nepřeháněl. Budiž, Praha prakticky nemá nezaměstnané,ale to byla překvapivě přímočará závislost. To, co je u obou měst podobné, je velké množství voličů,kterým chybí důveryhodná nabídka. Když to přeženu, pokud by neexistovala KSČM, bylo by v Praze těžké potkat praviccového a středového voliče, který by se obtěžoval k volbám - a ideologický antikomunismus nedokáže fungovat donekonečna.
ČSSD zcela zkompromitovaná současnou koalicí a svými radními, ODS jako záležitost pro silný žaludek,TOP 09 sice na komunální úrovni s přívětivější tváří, ale Besser a Kalousek se opravdu snaží, aby právě tahle parta byla v Praze nevolitelná (RUD, knižní DPH, ničení památek, ohrožení divadel atd. - vesměs právě v Praze výbušná témata).
Zatímco vzpomínka na Bursíka pomalu odeznívá a Zelení na komunální úrovni dokonce i něco dělají. Docela bych se vsadil o bedničku dobrého vína, že jak Zelení, tak Piráti půjdou v příštích pražských volbách zřetelně nahoru.

KSČM jsem vynechal, ale když ona pražská témata zoufale neumí.

Myslím, pane Profante, že pro Piráty může být volební úspěch a s ním spojená vládní zodpovědnost ještě destruktivnější než pro Die Linke.

Devět procent není politický kapitál pro vládní odpovědnost a předpokládám, že Piratenpartei má tolik rozumu, aby to pochopila. Nejvýše - pokud došlo k tomu odpoledne avízovanému přepočítání mandátů a Zelení přišli o jednoho poslance - pro podporu menšinové vlády výměnou za splnění některé z programových priorit.
Ale devět procent je vstupenka do hry, zvlášť pokud by se ten trend podařilo potvrdit ještě někde.

Odkaz slibovaný text o Pirátech je případně v závorce. Pane Profante, budu vděčný za zpětnou vazbu, budete-li mít chuť.

(http://denikreferendum.cz/clanek/11596-pirati-v-berline-zaslouzene-vitezstvi)

Pokud jde o nástup (německých) Zelených, pozítří to bude přesně rok, co se to začalo přefukovat. Takto začínala naše zpráva, kterou jsem vydali 22. září 2010:

"Senzační novinku ve středu přinesl německý zpravodajský portál Stern: Kdyby se nyní konaly volby, Bündnis 90/Die Grünen, tedy německou stranu zelených, by podpořil stejný počet voličů jako německou sociální demokracii – SPD. Oběma opozičním stranám by dalo hlas čtyřiadvacet procent rozhodnutých Němců. Zelení tak dosáhli historické obliby a podle agenturních komentářů mohou SPD vystřídat v pozici hlavní levicové strany.

Portál Stern si nechal příslušný volební model vypracovat společně s televizní stanicí RTL. Ostatní německá média jej přebírají, k senzačním interpretacím se ale staví ostražitě. Frankfurter Allgemeine Zeitung například publikoval ve stejný den výsledky vlastního průzkumu, jež pro něj dlouhodobě zpracovává Institut für Demoskopie v Allensbachu. Dle těchto údajů se podpora zelených zvedla jen na 18,5 procent, zatímco k SPD se kloní 29,5 procent dotázaných.

Trend je nicméně zřejmý. Podle veškerých komentářů podpora zelených narůstá, a kdyby došlo k předčasným volbám, tradiční koalice s SPD by získala pohodlnou většinu.

K zeleným se vrací především mladí voliči, kteří při spolkových volbách v září 2009 podpořili liberální FDP, část stoupenců SPD a také skupiny zásadově levicových aktivistů. Ti podle politologických analýz k posledním volbám nepřišli, nyní se ale mobilizují při velkých občanských kampaních, na nichž zelení spolupracují."

má souvislost s odlišným vyzněním hnutí 68, ze kterého se v Německu SZ vyvinula?.
V Zeitu č. 25 se pod titukem - Zelení vládnou zemi, přestože nejsou u moci a někteří se vztekají - je možné se mj. dočíst: Ze zdůraznění maxima hnutí osmašedesátých let - propojení politického a soukromého - se v německém zeleném biotopu vyvinula zásada propojení politiky a životního prostředí, která se stala hnací sílou zelené dominance. Zatímco partajní stratégové koncipovali energetické strategie bez ropy a atomu, přestavby subvencování industriálního zemědělství ap, přívrženci demonstrovali životnímu prostředí zodpovědné stravování, mobilitu, zacházení s odpadem....... Zatímco jiné partaje dnes troskotají ve snaze svým potencielním voličům objasnit v čem má jejich politický program co společného se životním prostředím, nabízí zelení ve svém programu jasnou souvislost mezi životním prostředím a politikou.
To je vývojový proces posledních 40let, který zde proběhl poněkud odlišně.