Němečtí Zelení uspěli v dalších volbách, v Bádensku sestaví i vládu
Petr JedličkaKandidáti Bündnis 90/Die Grünen si v nedělních zemských volbách zajistili vstup do vlády v Porýní-Falci i Bádensku-Württembersku. Podle agentur jim pomohla zejména protijaderná kampaň. Nárůst obliby německých Zelených je ale dlouhodobý a má více příčin.
Dvojího významného úspěchu se podařilo o víkendu dosáhnout německému politickému uskupení Bündnis 90/Die Grünen - spolkové straně zelených. V zemských volbách v Porýní-Falci si polepšilo o deset procent, čímž si získalo téměř jisté místo ve vládní koalici se sociálními demokraty (SPD); v Bádensku-Württembersku pak o třináct, díky čemuž sestaví poprvé v historii Německa zemskou vládu.
Jak v jedné, tak v druhé zemi sice v absolutním součtu vyhrály hlavní německé strany: SPD v Porýní-Falci se 35,7 procenta a křesťanští demokraté (CDU) v Bádensku-Württembersku s 39 procenty. Rozdíl mezi výsledkem Zelených v minulých a současných volbách je ovšem tak velký, že média většinou označují za vítěze právě je.
„Dosáhli jsme historického úspěchu,“ připustil také v komentáři k výsledkům předseda bádenskowürttemberských Zelených Franz Untersteller. „Je to sen, který se stal skutečností, (...) ještě před několika dny jsme o podobném výsledku vskutku jen snili.“
Německá média všech ideových orientací se v podstatě shodují, že za příslušným úspěchem zelené strany stojí především dlouhodobé angažmá v protijaderném hnutí. To se zmobilizovalo již na podzim poté, co vláda spolkové kancléřky Merkelové (CDU) schválila prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Po nedávné havárii v japonské Fukušimě navíc získalo novou sílu, kterou manifestovalo i při sobotní sérii celostátních demonstrací. Dle různých odhadů vyšlo do ulic až čtvrt milionu lidí.
„Ano (...) Volby rozhodla energetická politika. Bylo to referendum o jádru a vzkaz je jasný,“ řekl k volebním výsledkům předseda menší koaliční strany, liberální FDP Guido Westerwelle. „Nás výsledky samozřejmě nepotěšily,“ dodal.
FDP získala v Bádensku-Württembersku jen 5,3 procenta (minule 10,7). V Porýní-Falci se její kandidáti do zemského sněmu s 4,2 procenta vůbec nedostali.
No, němečtí Zelení nejsou rozhodně nalevo od SPD. Mají vlastní témata, které nelze zařadit do pravo-levé škály.
Lukáš Kraus (ČSSD) píše:
Když němečtí zelení kolaborují s konzervativní CDU, nejsou, jsou vymazáni jako v Hamburku, kde sociální demokraté berou s přehledem přes 50% mandátů. Toliko k té mantře prý překonané pravo-levé škály šířené u zelených v ČR. Celá zelená politika je integrální součástí levicového hnutí. Můžete se s tím v ČR smířit, nestydět se za to, nebo budete velmi lehce vymazáni stejně jako v Hamburku.
"Ať už máme názor na jadernou energetiku jakýkoliv, je povinností každého sociálního demokrata zpochybňovat svoji jistotu v otázce JE, tedy jak ryze kladného, tak ryze záporného vztahu k JE. Přeci nemůžeme věřit tomu, že jsme naprosto pochopili otázku jaderné energetiky ve všech možných (představitelných i nepředstavitelných) ohledech - kontextech."
Že existují témata nepravolevá, to bezesporu, ale základní směr to nemění…
Jiří Čáslavka píše:
Souhlasím, že programově máme blíže k levici než k pravici, to je jasné. Nesouhlasím však, že jsme integrální součástí levicového hnutí. Podle mého názoru reprezentujeme naprosto autonomní směr. Hlavně jsem však polemizoval s tím, že autor článku v DR zařadil německé zelené nalevo od SPD.
A) mimo oblast specifické profilace v energetické politice a politice životního prostředí kritizuje B90 nejen současnou vládu, ale i předchozí sociální reformy prosazené SPD, a to jak v rámci velké koalice, tak v závěru Schroderovy vlády, na níž sám participoval. V programu B90 schváleném na loňském podzimním sjezdu se takto objevil mimo jiné požadavek zvýšení sociálních dávek pro dlouhodobě nezaměstnané, příspěvků na děti a rovněž daní obecně o tři procenta
B) v čele vedení B90 došlo v uplynulých letech k výměně na čelních postech. Jak shrnul v listopadu ve velkém přehledovém textu Der Spiegel, v širším vedení strany upevňují pozice takzvaní idealisté jako Hans-Christian Ströbele či Renate Künastová, kteří se dostali na okraj za éry Joschky Fischera a podpory humanitárních vojenských intervencí na konci devadesátých let. Tito představovali vnitřní opozici i při přijímání protržních balíčků jako Hartz IV.
C) B90 se v posledních letech víc než kdy dříve zapojují do většiny současných protestních hnutí, zhusta podporují odbory a od tematického kongresu v roce 2007 prosazují přísně protiválečnou politiku
Vedle tohoto jsem si vědom, že většina nových voličů skutečně v uplynulém půl roce přišla k zeleným zprava – z CDU a zejména liberální FDP. (Podzimní šetření skupiny sociologů placených německou televizí ARD navíc odhalilo, že největší nárůst obliby strana zaznamenala u lidí předdůchodového věku (o devatenáct procent) a u živnostníků (o jednadvacet procent)). Toto však přeci není pro klasifikaci ideo-politické profilace to určující.
Čili: argumenty, které by ukazovaly, že programově a vlastní činnost stojí B90 napravo od SPD, mi stále chybějí. Prosím, pane Čáslavko, anebo další, kdo jste opačného názoru, napište mi sem tak pět bodů, ve kterých je podle vás B90 méně důrazný v kritice vlády než SPD, nebo ve kterých (opět v rozporu s SPD) s vládou souhlasí. Nad nimi se pak můžeme bavit dále ... debata o tom, zda B90 MÁ PATŘIT napravo, nalevo, nebo být alternativou ke všemu je jiná záležitost.
Nebudu se zde rozepisovat o specificky zelených tématech jako je ochrana životního prostředí či energetika (tam je vymezení vůči všem celkem jasné), ale soustředím se na ty tři body, které naznačil Petr Jedlička:
A/ V oblasti sociální politiky panuje podle toho co jsem četl a slyšel mezi Grünen a SPD celkem shoda, Zelení jsou snad méně sociálně konzervativní, tedy více reflektují změny na trhu práce a tolik nelpí na tradičních institucích sociálního státu - což je v rámci pravo-levého dělení posunuje do středu.
B/ Protiválečná politika - zde nám může sloužit jako příklad stanovisko k Libyi, kde mezi postoji obou stran nebyl žádný podstatný rozdíl. Německá společnost je vzhledem k historii naladěna na pacifistickou notu, protiválečný postoj je tedy tak trochu mainstream. Zásadovější v tomto jsou ale asi Zelení.
C/ Protestní hnutí - zde se Zeleným v Německu podařilo postavit do čela (alespoň co se týče protijaderných demonstrací) a oslovit i voliče napravo od středu politického spektra.
Přestože se němečtí Zelení s SPD na řadě věcí programově shodnou či mezi nimi panují jen malé rozdíly, např. v průmyslové politice to již tak harmonické není a otázkou také je nakolik to SPD myslí s vystoupením z jádra opravdu vážně. Postoje stran k průmyslu se však také nedají lehce odstupňovat na pravo-levo. Nalevo od SPD (i napravo samozřejmě) to ale bude ještě horší. Neznám přesně program Die Linke, ale naši komunisté jsou pěkní betonáři a jaderníci a růst HDP je pro ně vším.