Dílčího, ale významného vítězství se podle německých médií podařilo dosáhnout lidem, kteří se v uplynulých týdnech zapojili do mohutné kampaně proti bourání modernistické budovy železničního nádraží ve Stuttgartu a kácení stromů v přilehlém parku. Vláda spolkové země Bádensko-Württembersko na úterním zasedání rozhodla, že veškeré demoliční práce budou zastaveny až do místních parlamentních voleb. Ty jsou plánovány na 27. března 2011.

„Je to tak. K žádným dalším demoličním pracím či kácení stromů v parku Schlossgarten až do příštích zemských voleb nedojde,“ vybírá z prohlášení bádensko-württemberského kancléře Stefana Mappuse (CDU) Deutsche Welle.

Ke změně postoje pravicové zemské vlády došlo po víkendové odezvě na čtvrteční zásah stuttgartských policistů proti tisícovce demonstrantů, která bránila najatým dřevorubcům v přístupu k parku. Policie nejprve požádala o nasazení zvláštních úderných oddílů z Bavorska, Hesenska a dalších okolních zemí a poté protestující tvrdě rozehnala.

Po zákroku muselo být dle oficiálních čísel 130 lidí ošetřeno a šestnáct přímo hospitalizováno. Aktivisté uvádějí, že došlo přibližně ke čtyřem stovkám poranění.

Německý deník Stern navíc detailně přiblížil příběh šestašedesátiletého důchodce Dietricha Wagnera, jehož při pomoci jedné demonstrantce s pohmožděninami zasáhli policisté vodním kanónem přímo do očí. Wagner následkem toho oslepl a podle vyjádření ošetřujícího lékaře je možné, že se mu zrak už nikdy nevrátí.

Policie nepřesvědčila

Důležitá role ve změně vládního postoje je dále přisuzována schopnosti aktivistů mobilizovat veřejnou podporu. Jak v pátek, tak v pondělí se ve Stuttgartu konaly další tematické demonstrace s dvacetitisícovou (dle policie) až padesátitisícovou (podle organizátorů) účastí. Své taktéž sehrálo i angažmá německé strany zelených, za jejíž jednoznačnou podporu demonstrantům se po pátečním projevu Britty Haßelmannové v Bundestagu postavila celá opozice.

Policii se ani přes hojnou komunikaci s médii nepodařilo razanci zásahu obhájit. Videoprezentace záznamů z akce, při níž odpovědný policejní důstojník Siegfried Stumpf zdůrazňoval, že aktivisté těžkooděnce vyprovokovali házením ořechů, petard a plastových lahví, působila spíš trapně, a moc přesvědčivěji nevyzněl ani argument, že tak zarputilou blokádu policisté dosud nezažili.

Desítky sympatizantů skupiny Parkschützer se rovněž o víkendu vrátily do korun schlossgartenských stromů, kde si zbudovali plátěné příbytky. K jejich pacifikaci by policie musela opět použít sílu, což je dle většiny komentářů za současné situace nepředstavitelné.

Stavět se bude dál

Berlínský Taz nicméně připomíná, že Mappusova vláda de facto ustoupila jen velmi málo — nedemoliční stavební práce na mamutím projektu Stuttgart 21, který počítá s přesunem železničního terminálu do podzemí a přestavbou celé povrchové lokality, mají totiž i nadále pokračovat. Bádensko-württemberský kancléř sice prohlásil, že je připraven „otevřeně jednat o změnách, optimalizaci a vylepšeních“, dokončení projektu ale nadále hájí.

Zemská ministryně životního prostředí Tanja Gönnerová navíc uvedla, že se zástava demoličních prací týká jen jižního křídla nádražní budovy, která měla být stejně stržena až později. Severní křídlo budovy bylo zničeno už v minulých týdnech.

Za Stuttgart 21 se již dříve postavila celá CSU/CDU včetně kancléřky Angely Merkelové, a také její kolaiční partner, liberální FDP. Předseda FDP Guido Westerwelle se přímo nechal v této souvislosti slyšet, že země, která nebuduje nová letiště, silnice a železnice, ztrácí své bohatství.

Na realizaci projektu dále trvá i vedení Německých drah. Významný představitel managementu Deutshe Bahn Rüdiger Grube označil v nedělním Bild am Sonntag stavbu za demokraticky legitimní, neboť ji schválil zemský i spolkový sněm, a přímo uvedl, že „nikdo nemá právo bránit výstavbě železniční stanice“.

Najatí dělníci mezitím vyztužili plot, jenž znemožňuje průnik do oblasti stavby. Kolem nádraží se tak nyní táhne masivní třímetrová zábrana.

Nejdražší v Evropě

S realizací Stuttgartu 21 se začalo letos na jaře, spory o něj se ale vedou už od roku 1995. V rámci projektu má velkou část historicky cenného nádraží nahradit podzemní železniční uzel a na místě původního komplexu (a části příslušného parku) vyrůst nová komerční zóna s veškerou infrastrukturou. Plán dále počítá s šestnácti tunely, osmnácti mosty, třemi dalšími stanicemi a přímým napojením na plánovaný železniční rychlokoridor z Paříže do Budapešti.

Cena přestavby je odhadována na 4,1 až 4,6 miliard eur (102 až 115 miliard korun). Jedná se o jednu z nejdražších staveb příslušného druhu v Evropě, což vyvolává odpovídající kritiku.

Kromě aktivistických skupin a organizací se proti projektu staví celá německá levice, německý svaz cestujících, četní intelektuálové i nadstranické osobnosti. Opírají se přitom o konkurenční studie a architektonické plány, dle nichž by stačilo dnešní nádraží modernizovat.

Vedle ohromných nákladů poukazují kritikové také na zainteresovanost politiků z místních stran (zejména CDU), nevyhovující geologické podmínky a zavádějící povahu argumentu, že se díky novému komplexu zrychlí železniční doprava.

Kvůli podezření, že stavitelé rezignovali na četná bezpečnostní doporučení projektantů (dle dosud utajovaných studií je země pod nádražím údajně plná děr), začal proti výstavbě komplexu vystupovat i jeden z autorů návrhu — architekt Frei Paul Otto.

Další informace:

Deutsche Welle State government halts demolition in controversial Stuttgart rail project

Deutsche Welle Political fight follows clashes between police and protesters in Stuttgart

Deutsche Welle Readers share concerns about Stuttgart 21 protests

Frankfurter Algemeine Zeitung Volksabstimmung verfassungswidrig

Taz.de Auftrag erfüllt

Stern.de Der Mann mit den blutigen Augen

The Local — Germany State government offers olive branch to Stuttgart protestors

The Local — Germany Injured Stuttgart 21 protestor could stay blind