Na nádraží ve Stuttgartu se opět bourá, odpůrci ale bojují dál

Petr Jedlička

Přestože velká část severního křídla modernistické budovy stuttgartského nádraží již byla zničena, občanské iniciativy stále organizují protesty i přímé akce. Pozornost upínají teď k dalším fázím projektu i politickému rozměru věci.

Sedmadvacet aktivistů v pátek zadržela německá policie, když se pokoušeli dostat do bourané části stuttgartského nádraží. Dle vlastních slov tam chtěli opět zastavit demoliční práce a přispět k záchraně zbytku modernistické budovy.

K zásahu došlo krátce po velké večerní demonstraci - jednoho z řady protestů, který má za cíl zastavit megalomanský projekt Stuttgart 21. Intenzivní občanská kampaň dle německého tisku nepolevuje ani po řadě týdnů, přestože šance na záchranu celé nádražní budovy postupně klesá.

Součástí kampaně je i série vyjednávání mezi zástupci iniciativ, Německých drah a vlády spolkové země Bádensko-Württembersko, jejíž je Stuttgart hlavním městem. Investoři a úřady jsou podle oficiálního vyjádření ochotni diskutovat o budoucí podobě komerčního centra, které má v okolí ponechané části budovy vyrůst. Na přesunu, či lépe demolici severního křídla nádraží ale trvají a příslušné práce odmítají zastavit.

Četnost protestních počinů, symbolických blokád a přímých akcí je podle agentur stále vysoká. Výrazněji se nesnižuje ani účast na pravidelných, obvykle desetitisícových demonstracích. Severní křídlo budovy navržené Paulem Bonatzem je ale již z velké části zničeno, a tak se pozornost aktivistů pozvolna upíná na další fáze přestavby.

Nejdražší v Evropě

S demoličními pracemi se začalo letos na jaře, spory o Stuttgart 21 se ale vedou už od roku 1995. V rámci projektu má severní část historicky cenného nádraží nahradit podzemní železniční uzel a na místě původního komplexu vyrůst nová komerční zóna s veškerou infrastrukturou. Plán dále počítá s šestnácti tunely, osmnácti mosty, třemi dalšími stanicemi a přímým napojením na plánovaný železniční koridor z Paříže do Budapešti.

Cena přestavby je odhadována na 4,1 až 4,6 miliardy eur (102 až 115 miliard korun). Jedná se o jednu z nejdražších staveb příslušného druhu v Evropě, což vyvolává odpovídající kritiku.

Kromě aktivistických skupin a organizací se proti projektu staví celá německá Strana zelených, německý svaz cestujících, četní intelektuálové i nadstranické osobnosti. Opírají se přitom o konkurenční studie a architektonické plány, dle nichž by stačilo dnešní nádraží modernizovat.

Téma pro politiky

Vedle ohromných nákladů poukazují kritikové také na zainteresovanost politiků z místních stran (zejména CDU/CSU), nevyhovující geologické podmínky a zavádějící povahu argumentu, že se díky novému komplexu zrychlí železniční doprava.

Kvůli podezření, že stavitelé rezignovali na četná bezpečnostní doporučení projektantů (dle dosud utajovaných studií je země pod nádražím údajně plná děr), začal proti výstavbě komplexu vystupovat i jeden z autorů návrhu — architekt Frei Paul Otto.

Téma již plně proniklo i do celostátní politiky. Stuttgartští poslanci z Německé sociálnědemokratické strany (SPD) připravili návrh jednorázového referenda, v němž by o budoucnosti Stuttgartu 21 měli rozhodnout sami občané. O návrhu se bude nyní hlasovat v místním sněmu - parlamentu.

Myšlenku referenda otevřeně podpořil i spolkový předseda SPD Sigmar Gabriel, zatímco kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU) prohlásila, že skutečným referendem budou až volby. Ty se v Bádensko-Württembersku chystají na 27. března 2011. Konzervativnímu kraji vládne tradičně pravice. Komentátoři však soudí, že kvůli nádraží může po mnoha letech prohrát.

Během kampaně se zviditelnila zejména německá Strana zelených, která se dnes těší historické podpoře.

Další informace:

The Local — Germany Police arrrest 27 as Stuttgart protesters block road, talks falter

SWR.de SPD-Chef Gabriel nimmt zu S21 Stellung

SWR.de Debatte um Gewalt bei S21-Demonstration