„Reprezentujeme levicovou, moderní a reformní sílu (...) Naším cílem je spravedlivý republikánský systém a my jej dosáhneme.“ Tato slova pronesla spolupředsedkyně Bündnis 90/Die Grünen Claudia Rothová na velkém víkendovém sjezdu německé strany zelených. Potleskem ji odměnilo všech 700 delegátů, kteří se sjeli do bádensko-württemberského Freiburgu.

Zelení v Německu zažívají ohromný nárůst popularity, a celý sjezd se tak nesl spíše v manifestačním nežli konfrontačním stylu. Rothová i její spolupředseda Cem Özdemir byli potvrzeni ve svých funkcích, strana stvrdila závazek pokračovat v důsledné opoziční práci a připravovat velké reformy, které chce prosadit spolu se sociálnědemokratickou SPD poté, co Němci dají levicové koalici důvěru ve volbách.

Podle průzkumu agentury Forsa z konce minulého týdne je v Německu stále nejoblíbenější křesťanskodemokratické spojenectví CDU/CSU s preferencemi okolo třiatřiceti procent, druhá je SPD (třiadvacet procent) a třetí jsou těsně právě zelení (dvaadvacet procent). Podpora strany narostla od roku 2009 o dvanáct procentních bodů a podle politologů mají zelení potenciál posbírat až třicet procent hlasů.

Návrat ke kořenům?

V německých médiích zároveň proběhla při příležitosti sjezdu zajímavá debata o důvodech vzrůstající obliby strany a uskutečnitelností jejích programových cílů.

Komentátoři se střetli zejména nad otázkou, zda za zvyšující se podporou stojí populistický přístup k sociální politice, oportunistické využívání protestního étosu a skutečnost, že je o hlavních zelených tématech právě módní diskutovat — což soudí například list Der Spiegel —, anebo návrat k ideovým kořenům a moderní levicově liberální program, doplněný o sociálně odpovědné závazky a prosazovaný charismatickými vůdci, jak trend hodnotí například Süddeutsche Zeitung.

Shoda panuje na tom, že se německým zeleným podařilo dostat svá kmenová témata (jaderná energetika, klimatická změna, rovná práva a příležitosti a využívání chytrých technologií) do centra pozornosti, že se neoddělitelně zapojili do většiny současných protestních hnutí i že od tematického kongresu v roce 2007 prosazují přísně protiválečnou politiku.