V Berlíně shořelo již 67 aut, o levicový terorismus se ale nejedná

Petr Jedlička

Německé policii se stále nedaří vypátrat pachatele poslední vlny žhářských útoků ani objasnit jejich motivy. Podle policejní prezidentky lze s jistou určitostí jen vyloučit, že by za činy stáli berlínští anarchisté či smypatizanti krajní levice.

Na 67 vzrostl po noci na pátek počet osobních aut, které v Berlíně v posledním týdnu zapálil neznámý žhář či žháři. Více než 50 vozů přitom shořelo jen během minulých čtyř dní. Německá policie zatím bezvýsledně pátrá jak po samotných pachatelích, tak po jejich motivech.

V první polovině týdne byla odpovědnost obecně přisuzována některé z buněk berlínských Autonomních - anarchistům a tvrdému jádru německé krajní levice. K tomu policii i média vedl zejména fakt, že byla spálena auta především luxusních typů a že k incidentům docházelo v bohatších čtvrtích metropole.

Autonomní však v minulosti podobné činy vždy doprovázeli politickými provoláními. Tentokrát nic takového vydáno nebylo a četní přispěvatelé anarchistických tiskovin a webových stránek se přímo od žhářství distancovali.

V noci ze čtvrtka na pátek navíc shořelo i několik starších rodinných vozů. Na ty anarchisté nikdy neútočili. Berlínská policie i proto dnes politické pozadí činů spíše odmítá.

„Krajně levicová scéna za těmito útoky zřejmě nestojí. Dá se říct, že jako celek se k nim staví spíš odmítavě,“ uvedla na poslední tiskové konferenci berlínská policejní prezidentka Margarete Koppersová.

„Dosud jsme neobjevili nic, co by nasvědčovalo výkladu, že pachatel či pachatelé mají nějaké politické cíle (...) Současná řada incidentů nemá s politickým terorismem nic společného. (...) Spíš jde o obyčejný kriminální čin, možná i s pyromanickým pozadím,“ uvedla Koppersová dále.

„Stále nevíme, jaký mají (pachatelé) důvod. Jsme toho názoru se, že je to práce jedné osoby, nebo jedné skupiny lidí, a že jde o vandalství bez politického motivu,“ doplnil mluvčí berlínské policie Guido Busch.

Jak se bránit?

Žhářské útoky na osobní vozy nejsou v Německu ničím výjimečným, podle německých médií je však překvapující jejich současný rozsah a frekvence. Zatímco minulý rok shořelo ve spolkové republice 54 aut, letos jich bylo zapáleno už téměř 160. K více než stovce těchto činů přitom došlo právě v Berlíně.

Nad otázkou, jak podobným incidentům předcházet, se vede v Německu nyní diskuse.

„Při současném početním stavu a se současným vybavením nedokáže policie sama takovýmto činům zabránit,“ uvedl ve čtvrtek k současné situaci předák policejních odborů DPolG Rainer Wendt.

Dle Wendtova mínění by policii významně pomohl nákup většího počtu kamer s termovizí a nových helikoptér.

Čelní představitelé policie samotné zase vyzývají spíš k větší všímavosti a aktivní spolupráci stran obyčejných lidí.

Za informace vedoucí k dopadení pachatelů současného žhářství byla prozatím vypsána odměna 5000 eur (122 tisíc korun).

Do debaty pak v posledních dnech vstoupili i zástupci křesťanskodemokratické strany CDU, jež vedou v současnosti v Berlíně kampaň před zářijovými volbami do místního parlamentu.

„(Je zapotřebí) dát více peněz zpravodajským službám, které zabývají bojem s militantní levicí,“ uvedl k tématu volební lídr CDU v Berlíně Frank Henkel.

Podle Henkela je dokonce možné, že policie nyní pod tlakem rudé koalice (jež v Berlíně vládne) politický motiv žhářství schválně odmítá.

Samotná předsedkyně CDU — německá kancléřka Angela Merkelová — se ale k takovémuto výkladu nekloní. Dle jejích výroků je třeba počkat na další výsledky vyšetřování. Nad vlastními útoky potom vyjádřila „hluboké znepokojení“.

Další informace:

Berliner Zeitung Anwohner verhindern Brandstiftung

Berliner Zeitung Brennende Autos im Wahlkampf

TAZ.de 67 Autos brennen in vier Nächten

The Local — Germany Fourth night of car arson prompts terror debate