Německá policie ve středu vyklidila Liebig14, jeden z posledních velkých squatů v bývalém východním Berlíně. Stalo se tak po více než dvaceti letech jeho existence.

Dvěma a půl tisíci policistům trvalo pět hodin, než se jim podařilo vystěhovat pětadvacet obyvatel známého projektu alternativního bydlení. Na podporu vystěhovávaných se v okolí domu sešlo přibližně tisíc protestujících. Několik desítek z nich bylo při policejním zásahu zatčeno.

Pětadvacet obyvatel domu se odmítlo vystěhovat poté, co prohráli zdlouhavou soudní při, na kterou se zaměřilo hnutí proti gentrifikaci (rekonstrukci a přestavbě starých budov v městských centrech) měst nejen z Berlína, ale i jiných měst.

Policejní složky se musely probíjet přes barikády z ostnatého drátu, ostrých železných tyčí a betonových cihel. Z budovy bylo poté vyvedeno šest mužů a tři ženy, kteří v ní zůstali až do policejního zásahu.

Poslanec za německou stranu zelených Hans-Christian Ströbele, který byl jedním z účastníků protestu, prohlásil, že projekty jako Liebig14 byly typickými znaky Berlína a místo ničení by měly být chráněny.

Protesty a jiné veřejné akce na podporu alternativního bydlení se pořádaly nejen přímo v Liebigstrasse, ale také na jiných místech Berlína. Solidární demonstrace proběhly podle informací na sociálních sítích také v Saarbrückenu, Göttingenu, Tübingenu, Düsseldorfu, Freiburgu, Hamburku a Kodani.

Velký dům má podle jednoho z obyvatel pětadvacet ložnic, čtyři kuchyně a pět koupelen. Squatteři ho poprvé obsadili v roce 1990, těsně po pádu berlínské zdi.

Poté, co správu domu v roce 1992 převzala městská rada, se squatteři stali po podpisu smlouvy nájemníky objektu. Cena za pronájem však byla spíše symbolická. Podle německých médií zde zůstal stejný nájem jako v roce 1992, tedy cca jedno euro za metr čtvereční, což je podle listu Berliner Morgenpost přibližně šestkrát méně, než je v Berlíně nyní obvyklé.

Starosta Berlína Klaus Wowereit rozhodnutí soudu přivítal. Uvedl, že se město konečně zbavuje reputace „chudé, ale sexy“ a zvyšující se ceny nájemného označil za pozitivní trend. Starosta městské části Friedrichshain-Kreuzberg Franz Schulz ale vystěhování kritizoval: „Není to dobrý den. Ztrácíme důležitý alternativní projekt,“ prohlásil v rozhovoru pro Inforadio.

Sarkozyho sousedé

Osmipatrový kancelářský komplex na prominentní pařížské ulici Matignon má od ledna třicet nových obyvatel. Jsou mezi nimi převážně studenti a političtí aktivisté, kteří chtěli obsazením prázdné budovy na dohled od sídla francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, ministerstva vnitra a izraelské ambasády upozornit na problémy francouzské bytové politiky.

Dům, který patří pobočce francouzské pojišťovny Axa, je podle squatterů prázdný od roku 2006. „Z osmého patra máme krásný výhled na Elysejský palác,“ řekl Simon Cottin-Marx, který patří k hnutí Jeudi Noir (Černý čtvrtek).

To se snaží upozornit na předražené nájemné ve francouzských městech. Jejich cílem je lepší regulace nájemného a moratorium na další vystěhovávání nájemníků. Minulý leden se členům hnutí podařilo obsadit neobydlený zámeček ze 17. století v hodnotě 370 milionů korun na jednom z prominentních pařížských náměstí. Bydleli v něm devět měsíců.

Hnutí má navíc širokou podporu levicových a zelených politických sdružení. „Ve Francii není žádné ministerstvo pro bytovou politiku, takže jsme vytvořili základnu pro ty, kteří nemají kde bydlet, tady, přímo pod Sarkozyho nosem,“ prohlásil Julien Bayou ze zelené koalice Europe-Ecologie-les Verts.

Podle francouzského statistického úřadu je v zemi na čtvrt milionu lidí bez domova a přibližně tři miliony lidí s nevyhovujícím bydlením. Soudní slyšení ohledně vystěhování squatterů z prominentní budovy by mělo začít v pátek.

Další informace:

The Guardian Berlin commune eviction results in arrests and huge protests

BBC News Berlin eviction prompts clashes at former squat

Sky News Berlin Squat Cleared After 20 Years

The Guardian Noir house: Squatters become Elysée Palace neighbours

The Telegraph Students squat in plush Paris neighbourhood