Z čeho má Evropa strach?

Lukáš Senft

Nedávný průzkum organizace FES se zaměřil na strachy a názory lidí v osmi členských státech: většina sdílí obavu z ekonomické nejistoty a také příchodu uprchlíků. Češi se navíc projevili jako největší odpůrci evropské politiky.

O strachu Evropanů se často mluví a ještě častěji se jím šermuje v politických přích. Organizace Friedrich-Ebert-Stiftung proto provedla výzkum zaměřený právě na obavy občanů. Tázáni byly obyvatelé osmi členských států: Německa, Francie, Itálie, Holandska, Španělska, Švédska, České republiky a Slovenské republiky.

Evropa totiž stojí před novými skutečnostmi, které musí akutně řešit. Po finanční krizi se Unie rozdělila do tří skupin ekonomicky různě prosperujících států. Napětí zvyšuje i krize na Ukrajině a příchod uprchlíků. Ve střední Evropě navíc převládá nejistota ohledně pracovních příležitostí. To vše vyvolává tíseň napříč sociálními skupinami a její politický dopad začíná být zřejmý.

Nebezpečí chudoby

Ekonomická krize udeřila v různých státech s rozdílnou silou. Některé se stabilizovaly rychle, jako například Švédsko, Dánsko, Holandsko, Lucembursko a Německo. Jiné jsou stále na cestě k obnově a další byly zasaženy velmi tvrdě. Irsko, Španělsko, Portugalsko a Řecko odnesly výkyvy trhu nejhůře. Jedním z důsledků je široká podpora pravicových a nacionalistických stran namířených proti Evropské unii: Front National, UK Independence Party nebo třeba Dansk Folkeparti. Migrace z Východu tento trend bohužel podporuje.

Průzkumy ovšem zaznamenávají dvě odlišné pozice: na jednu stranu se důvěra v Unii mírně zvyšuje, na druhou roste i obliba těchto euroskeptických stran. Nicméně většina občanů zatím nepropadá naprosté skepsi: stále se považují spíše za příslušníky střední třídy.

Objevují se samozřejmě i výjimky — téměř třetina Čechů a Slováku se řadí do třídy nižší. 37 procent dotázaných, kteří se řadí právě k nižší třídě, vnímají svou nepříznivou finanční situaci jako něco, co přímo ohrožuje jejich budoucnosti. Je ale třeba poznamenat, že lidé od 18 do 29 let vidí budoucnost svých zemí optimističtěji nežli starší respondenti.

Zde se samozřejmě objevuje souvislost se sociálním postavením: čím se dotyčnému daří lépe, tím menší má starost o budoucnost. Jedno téma ovšem znejišťuje napříč skupinami: zda politický systém EU dokáže řešit současné problémy. Sedm z deseti obyvatel Unie sdílí tuto nejistotu, nejvíce pak lidé v Itálii a Španělsku.

Nejhorší mínění mají o Evropské unii Češi. Skoro polovina z nich je přesvědčena, že členství  jim  je ke škodě. Repro DR
×