↗

Německou radikální levici Die Linke povede do Evropských voleb Carola Racketeová, která vstoupila do veřejného povědomí jako kapitánka lodi zachraňující uprchlíky ve Středozemním moři. Byla za to souzena v Itálie, naopak od katalánského parlamentu dostala medaili. Účastnila se také radikálních protestů za klima. Foto Andreas Solaro, AFP

Na německé politické scéně se aktuálně odehrává řada pozoruhodných pohybů. V krizi se ocitla vládnoucí koalice sociálních demokratů z SPD, Zelených a liberálů z FDP. Má za sebou v rychlém sledu několik komunikačně i obsahově nezvládnutých legislativních projektů, mezi nimiž ční zejména zpackaný pokus přinutit německé domácnosti k poměrně rychlé a přísné výměně stávajících vytápěcích technologií za udržitelná tepelná čerpadla.

Vyhrocené vztahy panují hlavně mezi Zelenými a FDP, kritika ale směřuje i na SPD kancléře Olafa Scholze, který od začátku ve vládě sehrává spíš roli moderátora mezi nimi — dle mnohých překvapivě stranícího FDP — než lídra s viditelnými a odhodlaně prosazovanými vlastními prioritami. Odpovídá to ovšem nátuře Olafa Scholze, který odjakživa působí víc jako úředník než jako charismatický politik. Pro mnohé se tím potvrzuje hypotéza, že nečekaný úspěch SPD v minulých volbách do Bundestagu byla spíš situační náhoda než projev autentické a stabilní podpory pro Scholze či jeho stranu.

Nebezpečný vzestup AfD

S nezdary vládnoucí koalice, která se v důsledku války na Ukrajině a s ní spojených potíží objektivně nachází ve velmi složité situaci, pravděpodobně přímo souvisí také dramatický vzestup národovecky konzervativní AfD. Na celoněmecké úrovni aktuálně v průzkumech dosahuje skoro dvaadvaceti procent voličských hlasů, přičemž ještě při posledních parlamentních volbách 2021 to byla jen polovina. Vzestup to je tedy razantní.

Těsně po volbách se mělo za to, že se extrémisté stabilizovali na svém maximu, případně že podpora AfD bude dokonce klesat. Mělo se za to, že když dojde na konkrétní parlamentní práci, znemožní se.

Tento odhad byl fatálně mylný. Nejvíc alarmující je pohled do zemí bývalé NDR, kde se AfD bez výjimky pohybuje buď těsně pod třiceti procenty hlasů, nebo směřuje, jako v Sasku, dokonce k pětatřicetiprocentnímu podílu voličské podpory. Začátkem října se přitom budou volit zemské parlamenty v Bavorsku a Hesensku, kde si AfD zřejmě v řádu nižších jednotek procent také polepší.

Největší drama se ale očekává příští rok touhle dobou, kdy k urnám půjdou voliči právě na východě, a to v Sasku, Durynsku a Braniborsku. S pohledem na aktuální čísla začíná být čím dál pravděpodobnější, že po nich bude třeba širokých „všelidových“ koalic proti AfD, což dlouhodobě nemůže přinést nic dobrého.

Při pokračujícím trendu nárůstu preferencí radikální pravice může dokonce nastat situace, kdy žádná koalice bez její podpory nevznikne. To je ovšem scénář, který zatím v partajních centrálách ani západoněmeckých buňkách nikdo nechce vyslovit nahlas.

Ve východoněmecké CDU a FDP se nicméně dlouhodobě ozývají hlasy, které žádají revizi přísného zákazu jakékoli spolupráce s AfD. Je to jen pár dní, kdy v Durynsku pomohli poslanci AfD prohlasovat spolu s kolegy z FDP legislativní návrh CDU, což způsobilo pořádný skandál, bylo to ale pravděpodobně jen počátkem cíleného nabourávání dosavadního tabu.

Die Linke pořád štěpí Berlínská zeď