Pětadvacetiprocentního, třicetiprocentního, ale i pětatřicetiprocentního zisku by mohly dosáhnout krajně pravicové strany v Rakousku a východním Německu v sérii voleb, které jsou plánovány na letošní září. Ukazují to poslední průzkumy. Příslovečně hrozící hnědý měsíc otevřou již tuto neděli volby do zemských sněmů v Sasku a Durynsku. Následovat bude 22. září Braniborsko a 29. září zvolí svůj celostátní parlament Rakousko.

„Každá z těchto zemí naskýtá trochu jiný obrázek. Ve všech však (krajní pravice) za sebou sjednotila velmi početný elektorát,“ uvádí pro AFP politoložka Marianne Kneuerová.

Ve čtyřmilionovém Sasku se Alternativa pro Německo (AfD) s asi dvaatřiceti procenty přetahuje o vedení s CDU, přičemž ostatní strany zaostávají s propastným odstupem. Ve dvoumilionovém Durynsku vede AfD jasně s třiceti procenty, přičemž další nejsilnější strany mají v průzkumech kolem dvaceti procent.

Ve dvouapůlmilionovém Braniborsku má AfD podporu kolem pětadvaceti procent. V případě Rakouska vede pak průzkumy dlouhodobě Svobodná strana Rakouska (FPÖ) s přibližně sedmadvaceti procenty.

„Ostatní strany zatím vylučují, že by šly s krajní pravicí do vládních koalic (…) Po volbách ale vypadá situace zpravidla trochu jinak,“ uvádí Kneuerová dále.

V německých státech se krom výsledků AfD letos napjatě sledují zisky konzervativní proruské levice, která se odštěpila z Die Linke jako Svaz Sarah Wagenknechtové (BSW). V průzkumech na východě Německa se jeho podpora pohybuje mezi patnácti a dvaceti procenty.

Další dodatečnou neznámou je výsledek sociálnědemokratické SPD spolkového kancléře Olafa Scholze. Pouze v Braniborsku si SPD udržuje silnou podporou kolem dvaceti procent. V Sasku a Durynsku klesla až těsně nad hranici zvolitelnosti.

V rakouském případě bude zajímavé sledovat také výsledky tradičních stran — lidovců a sociálních demokratů. Ač země zažila už i koalici mezi lidovci a FPÖ, daleko častější model je zde velká koalice. V současné době přitom Rakousku vládne kabinet lidovců a zelených, takže je atmosféra spojení tradičních stran nakloněnější.

AfD i FPÖ sbírají převážně protestní elektorát a voliče nespokojené s tradičními stranami. Oslovují je kritikou přijímání uprchlíků a přistěhovaleckých politik, apely na bezpečnost a nacionálním populismem, protiislámskou rétorikou a antiestablishmentovými projevy.

AfD se v posledních letech spíše ještě radikalizovala. FPÖ si naopak buduje image usedlé strany. Zvláště německé volby přitom tento rok ovlivní zřejmě i nedávný útok v porýnském Solingenu, kde jeden azylant ubodal tři účastníky místní slavnosti.