Mnozí, kdo dnes hledají odpověď na otázku aktuálního posilování FPÖ — krajně pravicové Svobodné strany Rakouska —, odkazují na volby do zemského parlamentu v Dolním Rakousku. Ty se konaly 29. ledna a rakouští Svobodní v nich překvapivým druhým místem posílili i svou celorakouskou pozici. Jak ovšem vidno z trendů v průzkumech, posilování FPÖ je dnes už dlouhodobá záležitost.

Svobodní přebírají voliče oběma hlavním tradičním stranám: konzervativně-lidovecké ÖVP a sociálnědemokratické SPÖ. U ÖVP je to logické. Lidovci v Rakousku vládnou se Zelenými a jsou u moci od roku 2019 — od začátku covidové doby. Navíc se dosud nevzpamatovali ze skandálů, kvůli kterým odešla v říjnu 2021 z kancléřství jejich superstar, Sebastian Kurz. I právě v Dolním Rakousku — spolkové zemi nejblíže hranicím České republiky a obklopující Vídeň, kde tradičně vyhrávají — ztratili nyní dvacet procent svých někdejších voličů.

Zajímavější je ovšem situace u sociálních demokratů. Ti jsou totiž v opozici, a měli by tak sílit. Zhruba v posledním půl roce přitom FPÖ vysává i je. Situace je zde o to zapeklitější, že FPÖ nedává žádný účinný recept na zdražování, které dnes Rakousko zažívá. Čím to, že se jim i přesto daří lépe oslovovat voliče?

Odpovědí se zdá být práce s migrační kartou. V Rakousku jde aktuálně opět o živé téma. V roce 2022 požádalo o azyl 109 tisíc osob. To je více než v roce 2015, kdy se Rakousko pod uprchlickou vlnou pamětihodně prohnulo. Tehdy byla však společenská solidarita a ochota pomoci obrovská.