„Je mým životním snem smět stát v čele sociální demokracie“, pronesl v sobotu v Linci na sjezdu Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ) burgenlandský hejtman Hans Peter Doskozil hlasem poznamenaným vleklým onemocněním hrtanu a v dobré víře, že se právě stal stranickým šéfem.

Po dvou dnech se ale tento jeho životní sen rozplynul. Po kontrole hlasovacích lístků na základě dotazu novináře veřejnoprávního média ORF, který se nemohl dopočítat jednoho odevzdaného hlasu, volební komise zjistila, že i při samotném vyplňování excelové tabulky se dopustila chyby a Doskozilovi přiřkla součet hlasů odevzdaných pro jeho soupeře, starostu obce Traiskirchen, Andrease Bablera. Ten, a nikoliv Doskozil, se tak s 317 hlasy (tj. 53 % delegátů sjezdu) stává právoplatným a od vzniku strany v roce 1889 v pořadí čtrnáctým předsedou SPÖ.

Tato chyba, zvláště u strany na evropské poměry masové, tj. se 148 tisíci členy a více než stotřicetiletou historií, je navýsost trapná. Kdo ale v sobotu sledoval přímý přenos sjezdu a má třeba i zkušenost z práce v okrskové volební komisi, nemusel být tímto rozuzlením zas až tak šokován. Rozprava delegátů byla totiž zakončena v půl třetí a pracovní předsednictvo sjezdu následně oznámilo, že se delegáti po hlasování o předsedovi znovu sejdou o hodinu později.

To je při sjezdu s 603 delegáty pro volební komisi poměrně šibeniční termín. I kdyby nedošlo k výrazným prostojům při volebním aktu delegátů, zbývá na sečtení hlasů a sepsání potřebných protokolů méně než půl hodiny. Když si strana na sebe upletla nezvládnutým časovým managementem takovýto bič, není divu, že se její jistě nervózní straníci ve volební komisi dopustili takovéto chyby.

K nervozitě ostatně měli mnozí důvod, neboť linecký sjezd měl učinit konec dlouholetým vnitřním mocenským sporům a po volbách v řádném termínu na podzim 2024 nastartovat návrat SPÖ do vládních lavic. Ostatně hrát první housle ve vládě je SPÖ za více než půlstoletí od prvního vítězství Bruna Kreiského zvyklá.

Od roku 1970 byla v opozici pouze v letech 2000 až 2007 a znovu od roku 2017. Po zbylý čas vždy byla nejsilnější vládní stranou a stavěla kancléře, byť od roku 1986 opět jen ve velké koalici s konzervativními lidovci (ÖVP), což straně ovšem bránilo v realizaci některých priorit, například v systému zdravotního pojištění či v majetkových daních.

Od posledního odchodu do opozice se však SPÖ zmítá ve vnitřních sporech, jejichž prominentním protagonistou byl nakonec neúspěšný kandidát Hans-Peter Doskozil. Ten po překvapivém rozuzlení oznámil, že se stahuje z celostátní politiky a soustředí se jen na správu svého třísettisícového regionu na hranicích s Maďarskem. Doskozil však i po těsné prohře představuje v rámci rakouské sociální demokracie relevantní proud a strategické myšlení, které může promlouvat i do činnosti nového stranického vedení pod Andreasem Bablerem.

Doskozil, právo a pořádek