Rakoušané jdou k parlamentním volbám. Děje se tak dnes v neděli 29. září. Rozhoduje se o obsazení všech 183 křesel tamního Nationalratu, a tedy nepřímo o složení nové vládní většiny.

Minulé volby v roce 2019 vyhráli s velkým náskokem lidovečtí konzervativci (ÖVP), tehdy ještě vedení Sebastianem Kurzem. Získali 37,5 procenta hlasů a mohli si vybírat partnery. Rozhodli se nakonec pro koalici s ideologicky vzdálenými zelenými a ta teď končí s rozpačitými výsledky.

Do aktuálních voleb vede ÖVP další kancléř Karl Nehammer, protože Kurz odešel z politiky po skandálech v roce 2021. V průzkumech mají lidovci podporu nyní kolem sedmadvaceti procent a letos po volbách bude jejich rozhodování nejspíše jednoduší: buďto nějaká vládní spolupráce s postahaiderovskými nacionalistickými populisty z FPÖ, kteří dlouhodobě vedli předvolební průzkumy, anebo velká koalice proti nim — patrně se sociálními demokraty a liberály z NEOS.

„Velká koalice proti FPÖ se zdá teď před volbami jako nejpravděpodobnější výsledek, a to kvůli předsedovi FPÖ Herbertu Kicklovi. Všichni včetně lidovců opakovaně zdůrazňují, že s ním vládnout nebudou. Je přitom nepravděpodobné, že by FPÖ svého lídra obětovala,“ predikují kolegové z rakouského Standardu. Upozorňují ale ještě i na jinou možnost: „Teoreticky je sice ještě i možné, že lídra vymění nakonec lidovci, zvlášť pokud ÖVP propadne o víc, než se očekává. A že pak nový lídr ÖVP uzavře s Kicklem koalici. Ale ani to není moc pravděpodobné, protože rozdíl v preferencích mezi FPÖ a ÖVP se v posledních dnech zmenšoval,“ uvádějí rakouští partneři DR v společném projektu evropských médií PULSE.

Volební témata, posun v FPÖ a další strany

Závěr kampaně před letošními volbami ovládly zářijové povodně, které měly v Rakousku podobný průběh jako u nás. Před nimi byly dle Standardu hlavními tématy migrace a otázky kolem přijímání azylantů, kompenzace inflace, zdravotnictví a sociální otázky.

Platí přitom, že nacionálně populistická FPÖ vedla letos kampaň zaměřenou na více témat, něž je u ní obvyklé — vedle klasických protimigračních a protibruselských témat se snažila vytěžit ještě i vzpomínky na odpor části Rakušanů proti restriktivním opatřením během covidového období a také touhu po co nejvčasnějším míru a uklidnění na Ukrajině.

Letošní volby jsou také prvními velkými, do nichž vede FPÖ zmíněný Herbert Kickl — politik, který se nedrží image svých předchůdců Jörga Haidera, Heinze-Christiana Stracheho a Norberta Hofera, tedy "přátelské" krajní pravice v padnoucích oblecích a se zářivými úsměvy, ale buduje si vlastní profil: obraz nekompromisního horala bojujícího za obyčejné lidi, který se neštítí ani konspiračních teorií.

Vedle výsledků vůdčí dvojice stran, tedy FPÖ a ÖVP, z nichž jedna takřka určitě příští vládu sestaví, vybízejí analytikové též k sledování výsledku sociální demokracie (SPÖ), která se s novým vedením posunula výrazně doleva. A za pozornost stojí i to, jak dopadnou menší strany.

Zatímco zelení a liberálové v NEOS mají svou parlamentní účast v podstatě jistou, okolo hranice pro vstup do Nationalratu se pohybují ještě reformovaní komunisté z KPÖ a též polorecesistická Pivní strana. V Rakousku je práh pro vstup do sněmovny umístěn na čtyřech procentech, ne na pěti jako u nás. Volit se tu může už od šestnácti let.

Volební místnosti se v neděli zavírají již v pět odpoledne. Vzhledem k připočítávání korespondenčních hlasů, jež tvoří v posledních letech značný díl odevzdaných lístků, bývají však výsledky známy až v noci.