↗

Všechny strany, které mají šanci do parlamentu vstoupit, povolební spolupráci s předsedou Svobodných Herbertem Kicklem kvůli jeho radikálním názorům odmítají. Případnou koalici se Svobodnými bez Kickla ale některé z nich nevylučují. Foto Ivan Radic, WmC

„Pryč s migranty, pryč s vládnoucími elitami, pryč s protikoronavirovými opatřeními.“ Když se Herbert Kickl stal před třemi lety předsedou rakouské pravicově populistické strany Svobodných (FPÖ), právě kritika covidových opatření mu vynesla popularitu a jeho straně rostoucí preference. Další munici ke kritice vlády mu přinesla energetická krize v předchozích dvou letech, na niž vládnoucí koalice lidovců a zelených dlouho jen obtížně reagovala.

S otázkami migrace a azylové politiky pak Svobodní ovládli kampaň do voleb do Evropského parlamentu v červnu letošního roku a stejný cíl si kladou i pro nadcházející neděli, kdy Rakušané volí dolní komoru parlamentu. Podle předvolebních průzkumů jim tato strategie zatím vychází.

Herbert Kickl je hlavní postavou těchto voleb. Při předvolebních setkáních i televizních vystoupeních pokračuje v ostré rétorice, která je mu vlastní již od doby, kdy v FPÖ působil více než deset let jako generální tajemník pro komunikaci s veřejností, a připravoval projevy tehdejším šéfům Jörgu Haiderovi a Heinzi Christianu Strachemu.