Čtyři nacionálně populistické skupiny v novém Evropském parlamentu nakonec nebudou; jedna nová ale přeci jen přibude. Ponese název Evropa suverénních národů (ESN) a vybudovala jí kolem sebe Alternativa pro Německo (AfD). Ustavení nové skupiny potvrdil v minulých dnech i předseda české SPD Tomio Okamura s tím, že SPD do nové skupiny za AfD přechází.

„SPD zakládá společně s německou AfD novou frakci v Evropském parlamentu (…). Právě Německo je vůdčí a rozhodující zemí v EU, proti které budeme společně bojovat za střední Evropu. V naší frakci nebudou strany, které prosazují pokračování EU, hlasovaly pro Green Deal a byly donedávna pro migraci. Budeme bojovat proti Green Dealu, migraci, islamizaci Evropy a chceme návrat pravomocí z Bruselu zpátky k národním evropským státům,“ napsal sám Okamura na sociální sítě.

Nacionální populisty, tvrdou pravici a skutečný pravý okraj reprezentovaly v EU doposud dvě stranické skupiny: Evropští konzervativci a reformisté (ECR) v čele s Bratry Itálie premiérky Meloniové, a za účasti polského PiSu či české ODS, a Identita a demokracie (ID) vedená francouzskými lepenisty.

Po letošních volbách do Evropského parlamentu se ECR rozhodla fungovat bez větších změn. Mnohými předvídaný odchod polského Práva a spravedlnosti se nakonec nekonal.

Identita a demokracie se přitom transformovala do skupiny Vlastenci pro Evropu (PfE), kterou ohlásili před dvěma týdny společně Viktor Orbán, Andrej Babiš a lídr rakouských posthaiderovců Herbert Kickl jako úplně nový projekt. Postupně do ní však přešla většina členstva staré ID a ukázalo se, že celý proces řídili opět lepenisté. Jednu z výjimek z tohoto transferu představuje přitom okamurovská SPD, která tedy bude nyní působit ve třetí skupině ESN — Evropě suverénních národů.

Profil ESN a další členové

Soudě dle profilů stran, jež ohlásily vstup do Evropy suverénních národů, půjde o vůbec nejkrajnější skupinu v současné evropské politice. Vedle okamurovské SPD a notoricky známé AfD v ní zasedne polská Nová naděje — krajně pravicová formace, jež se vymezovala ostře zprava i proti bývalé už tak krajně pravicové vládě Kaczyńského Práva a spravedlnosti. Účastnit se jí bude také bulharská Obnova, kterou kolegové z tamější novinářské organizace Mediapool popisují jako silně konzervativní a proruskou formaci.

Dále nová skupina zahrne francouzské Znovudobytí, tedy konzervativnější verzi lepenistů vytvořenou kolem Érica Zemmoura, slovenskou postkotlebovskou Republiku, litevský Svaz lidu a spravedlnosti a maďarskou Naši vlast. Litevský Svaz osciluje dle kolegů z litevského listu Delfi svým profilem mezi krajem a středem pravice a je těžko předvídatelný, protože výlučně populistický. Maďarská Naše vlast kopíruje dle kolegů z maďarského HVG do značné míry AfD — Alternativu pro Německo.

Právě německá AfD bude se svými čtrnácti europoslanci ve skupině dominovat. Ostatní členové mají totiž pouze jednoho, dva nebo maximálně tři poslance. Skupina celkově bude v Evropském parlamentu disponovat pětadvaceti mandáty, zatímco ECR Giorgie Meloniové třiasedmdesáti a lepenisticko-orbánovsko-babišovská PfE bude mít dokonce čtyřiaosmedesát mandátů.

Tři krajně pravicové skupiny budou tedy disponovat 182 mandáty. Je to hodně, ale stále ještě ani ne třetina celkového osazenstva Evropského parlamentu, do něhož se volí celkem 705 poslanců.

Význam skupin

Fungování v rámci oficiálních politických skupin je základní cestou, jak v Evropském parlamentu prosadit jakékoliv programové věci. Vzhledem k velikosti tělesa a složitosti přípravy evropské legislativy nemají takzvaní nezařazení politikové mnoho možností, jak něco důsledně ovlivňovat či přímo vytvořit a následně nechat schválit.

Skupiny mají též vlastní aparát a více peněz. Daleko více se berou v potaz jejich stanoviska a výroky.

Evropa suverénních národů s účastí SPD ovšem bude v aktuálním parlamentu stát — stejně tak jako Vlastenci pro Evropu s účastí ANO — mimo jak vládnoucí unijní koalici (po letošních volbách ji bude tvořit pravý střed představovaný Evropskou lidovou stranou, socialisté a liberálové), tak dokonce i mimo bloky, se kterými se vyjednává o spolupráci ad hoc. Těmi v současném parlamentu bude ECR s účastí ODS a zelení, kam zamířila jediná pirátská euoposlankyně Markéta Gregorová. Šance obou krajně pravicových skupin s účastí ANO a SPD cokoliv prosadit proto i nadále zůstanou dosti omezené.

Bez skupiny nakonec zůstane v novém Evropském parlamentu konzervativní proruská levice: německý Svaz Sahry Wagenknechtové, řecká komunistická KKE, české Stačilo! či slovenský Smer — předpokládaný vstup Smeru k babišovým Vlastencům Fico před několika dny odmítl. K oficiálnímu ustavení skupiny je v Evropském parlamentu totiž zapotřebí shromáždit nejméně třiadvacet poslanců a mít zastoupení z nejméně sedmi členských států. A to se proruské levici shromáždit nepodařilo.