SPD, Trikolora i PRO utvoří pro zářijové krajské volby ve většině do krajů koalice pod značkou Česko proti drahotě. V minulém týdnu to oznámili předsedové těchto pravicově-populistických a nacionalistických subjektů. V některých krajích se k nim přidají ještě pravicoví Svobodní. Jediným krajem, kde koaliční spolupráce na podobné bázi nevznikne, je kraj Zlínský. Tam bude SPD kandidovat samostatně.

„V minulých krajských volbách získalo hnutí SPD třicet pět mandátů. Máme ambice nejen tyto mandáty obhájit, ale i posílit. Tyto volby ale budou pro nás i celou zemi jiné. Asociální vláda Petra Fialy se zcela utrhla ze řetězu. Od začátku roku došlo k největšímu zvyšování daní a regulací v dějinách země. A to se nebavíme o omezování svobody slova, cenzuře a (novém vládním koordinátorovi strategické komunikace Otakaru) Foltýnovi. Lidem se zhoršila životní úroveň nejvíce od měnové reformy v padesátých letech,“ uvedl na tiskové konferenci, na níž bylo spojenectví představeno, lídr nejsilnější koaliční strany SPD a poslanec Tomio Okamura. „Tyto volby jsou celostátním referendem o této asociální vládě. Vláda musí skončit co nejdříve, začneme na krajích, pak potáhneme na Strakovku,“ dodal.

Hlavním programovým tématem koalice mají být sociální otázky. Jak předseda SPD Okamura uvedl, součástí programu koalice napříč kraji bude slib krajského příspěvku na dítě v řádech desetitisíců korun, výstavba bytů a financování související infrastruktury, zastavení privatizace zdravotnictví a navýšení kapacit středních škol „podle reálných požadavků zaměstnavatelů“. Dále zmínil tradiční témata hnutí SPD: boj proti migraci a „nepřizpůsobivým“ nebo zastavení podpory organizacím občanské společnosti.

Jednotlivé strany nového spojenectví v minulosti měly mezi sebou napjaté vztahy: zakladatel a majitel hnutí PRO Jindřich Rajchl byl před svým odchodem v roce 2022 členem Trikolory, jíž posléze převzal část členské základny. Okamura s Rajchlem na sebe opakovaně útočili na sociálních sítích, a to i letos krátce před evropskými volbami. Svobodní potom s Trikolorou kandidovali v rámci koalice ve sněmovních volbách na podzim 2021, za tuto spolupráci se posléze svým voličům omluvili.

„Možná že v minulosti naše strany proti sobě samozřejmě mohly soupeřit, je to tak běžné, je to politika. Jsem přesvědčen, že je to stejné jako v hokeji: ve finále extraligy také mohou nastoupit proti sobě Sparta a Třinec, bojovat, nedat si vzájemně ani centimetr na ledové ploše, ale potom obléknou národní dres a všichni společně se radují, když střelí gól. Přesně tato situace v této chvíli nastala,“ vysvětloval Rajchl na úvodní tiskové konferenci vznik spojenectví. V rámci některých měst však SPD, Trikolora a někde také hnutí PRO spolupracovaly již v komunálních volbách v roce 2022.

SPD obhajuje z posledních krajských voleb v roce 2020 třicet pět mandátů v devíti krajích, Trikolora pak jediný mandát, který získala ve Zlínském kraji v koalici se Soukromníky. V souběžně konaných senátních volbách ani jedna ze stran mandát neobhajuje. Za celou dobu jejich existence se jim totiž ještě žádný mandát v horní parlamentní komoře získat nepodařilo. Nejblíže tomu měla v roce 2022 Eva Chromcová (SPD) na Karlovarsku, která sice postoupila v obvodu do druhého kola, v něm ji ale porazila Věra Procházková (ANO).

Jednotlivé krajské kandidátky povedou povětšinou poslanci a krajští zastupitelé SPD: například předseda poslaneckého klubu hnutí Radim Fiala v Olomouckém kraji, Jaroslav Foldyna v Ústeckém kraji, Marcel Dlask — ředitel elektrárny Chvaletice oligarchy Pavla Tykače — v Pardubickém kraji, Jan Síla v Moravskoslezském kraji, Jiří Kobza ve Středočeském kraji, Karla Maříková v Karlovarském kraji nebo Radek Koten na Vysočině. Jihomoravskou kandidátku povede ústavní právník, někdejší poslanec za ČSSD Zdeněk Koudelka (Trikolora), který s hnutím SPD v roli poradce spolupracuje už od loňska. Spojenectví postaví své kandidáty v pětadvaceti ze sedmadvaceti obvodů souběžně konaných senátních voleb.

Po neúspěchu v evropských volbách SPD sází na koalice

Podle politologa Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze je nejpravděpodobnějším důvodem spojení SPD, Trikolory a PRO v krajských volbách neúspěch v červnových evropských volbách. Hnutí SPD, kandidující v koalici s Trikolorou, tehdy oslabilo, získalo 5,73 procenta hlasů a přišlo o jeden mandát. Svůj post europoslance za SPD obhájil pouze Ivan David, který díky voličským preferenčním hlasům přeskočil lídra kandidátky, někdejšího europoslance a předsedu Svobodných Petra Macha (dnes SPD).

Hnutí PRO někdejšího tribuna antisystémových demonstrací na pražském Václavském náměstí Jindřicha Rajchla získalo pouze 2,15 procenta, Svobodní vedení svým předsedou Liborem Vondráčkem potom 1,76 procenta. V obou případech tedy skončili bez mandátu, ale dosáhli na státní příspěvek.

„Pro Jindřicha Rajchla prohra přece jen nebyla tak drtivá — neměl kde ztrácet. O to horší však byla pro Tomia Okamuru, kterému zjevně vyrostla nová, nebezpečná konkurence. V takové situaci je logické, že se může spojit i se subjekty, se kterými se dříve neshodl. Ostatně různé integrační a dezintegrační tendence, které se celkem výrazně proměňují v čase, nejsou v tomto politickém prostoru nic výjimečného,“ říká pro Deník Referendum Michal.

„Vedení stran si po neúspěchu v evropských volbách uvědomilo, že samostatná kandidatura tříští hlasy pro krajní pravici,“ potvrzuje politoložka Petra Vodová z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

„Jde obecně o strany, které budou kampaň stavět na celostátních tématech, protože v krajské politice nejsou nijak zásadně etablované. Trikolora i PRO jsou strany, které pravděpodobně pětiprocentní klauzuli samostatně nepřekročí. Ani SPD nebyla v posledních krajských volbách tak silná jako na národní úrovni. Průměrně získala 6,13 procent hlasů a v některých krajích, včetně nejlidnatějšího Středočeského, nepřekročila klauzuli,“ dodává Vodová s tím, že vytvoření koalic je snahou SPD o překročení pětiprocentní klauzule.

Pro SPD navíc nejde o první zkušenost s plošnou koaliční spoluprací v krajských volbách. Již v roce 2016 se tehdy ještě novému hnutí povedlo do krajských zastupitelstev proniknout v koalici s dnes již zaniklou zemanovskou Stranou práv občanů.

„Nemyslím si, že současné posuny na evropské scéně nějak zásadně ovlivní kampaň před krajskými volbami, ta navíc bude relativně krátká, protože strany budou šetřit finanční prostředky pro příští rok a značná část času vyhrazeného pro kampaň bude o prázdninách,“ říká politolog Aleš Michal. „Přesto očekávám, že důležitým tématem krajských voleb — a to také nevidíme v české politice poprvé — bude vyvažování vlády, pravděpodobně i její radikální kritika. Tím se pro tento typ stran otvírá prostor,“ dodává.

SPD přitvrzuje, aby obstála v konkurenci extremistů

Konkurencí pro SPD, Trikoloru či PRO bude především koalice Stačilo!, která se ziskem dvou mandátů pro Kateřinu Konečnou (KSČM) a Ondřeje Dostála (nezávislý) uspěla v červnových volbách do Evropského parlamentu.

Stejný koaliční formát KSČM zopakuje i ve většině krajů a v některých senátních obvodech: jejich menší partner či partneři se napříč kraji liší: jde o národní socialisty z ČSNS, malé uskupení Spojení demokraté — Sdružení nezávislých či Česká suverenita sociální demokracie expremiéra Jiřího Paroubka. V Ústeckém kraji se do místní koalice Stačilo! přidali dokonce sociální demokraté ze SOCDEM.

Stačilo! rovněž zaštiťuje tři kandidáty do Senátu na severu Čech a Moravy: na Litoměřicku jde o někdejšího šéfa Ředitelství vodních cest, bývalého člena ODS Jana Skalického, který za koalici Stačilo! neúspěšně kandidoval již do Evropského parlamentu v červnu. Na Chomutovsku potom dlouholetého zastupitele Ústeckého kraje Jaroslava Komínka (KSČM), jehož podpořila rovněž SOCDEM. V ostravském senátním obvodu za Stačilo! kandiduje exposlanec KSČM Leo Luzar.

Další konkurencí na pravicově-populistické a nacionalistické části politického spektra bude hnutí Přísaha bývalého elitního policisty Roberta Šlachty, které ve spojení s klausistickým hnutím Motoristé sobě skončilo v červnových evropských volbách na třetím místě a vůbec poprvé vyslalo do významnější politické funkce své zástupce: kromě nestraníka, alt-right influencera Filipa Turka ještě členku Přísahy Nikolu Bartůšek.

V Jihomoravském kraji bude kandidátem Přísahy na hejtmana někdejší primátor Brna z hnutí ANO Petr Vokřál, v Olomouckém kraji bude v čele kandidátní listiny bývalý sociálnědemokratický ministr kultury Antonín Staněk.

Sám předseda Přísahy Robert Šlachta bude kandidovat v souběžně konaných volbách do horní parlamentní komory na Břeclavsku, kde vyzve stávajícího senátora Rostislava Koštiala (ODS). Do břeclavského senátního obvodu patří i Šlachtovy domovské Pohořelice, kde má jeho hnutí dlouhodobě výrazně nadprůměrnou podporu.

Na Praze 12 bude za Přísahu a Motoristy sobě do Senátu zřejmě kandidovat bývalý poslanec a předseda pražské ODS Boris Šťastný. Značka Motoristé sobě však bude jinak v zářijových volbách fungovat spíše podpůrně. Strana, která vznikla před komunálními volbami v Praze na podzim 2022, totiž dosud má pouze jednotky členů a své regionální struktury hodlá teprve budovat, jak přiznal předseda hnutí a mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka.

„Stačilo! i Přísaha s Motoristy konkurencí určitě budou, protože cílí na protivládní voliče. Stačilo! je pro ostatní hrozbou zejména v severomoravských a slezských regionech. Očekávám, že tam bude soustředit značnou část své energie. Ani jedna ze stran však nemá mnoho regionálně známých a lokálně vyprofilovaných osobností, což je pro ně problém — na rozdíl od evropských voleb se nebude samozřejmě volit jenom v jednom celostátním volebním obvodě, na kandidátních listinách nebudou ani Filip Turek, ani Kateřina Konečná,“ upozorňuje politolog Aleš Michal z pražské Univerzity Karlovy. „Úspěch se tedy zcela nedá vyloučit, ale jsem si téměř jistý, že nebude tak drtivý jako ten, který jsme viděli v červnu,“ dodal.

Jak dále upozorňují politologové, konkurencí pro SPD je nově také hnutí ANO. To se rétoricky posunuje v posledních letech ke krajní pravici a na evropské úrovni se přidalo do nové frakce Patrioti pro Evropu spolu s maďarským Fideszem, francouzskými lepenisty, rakouskými Svobodnými nebo italskou Ligou.

„Nejenom nová spojenectví, ale i rétorika ANO potvrzuje příklon hnutí k radikální pravici, kde si v Přísaze a Motoristech hýčká i koaliční partnery. Pro SPD to znamená nutnost intenzivněji zabrousit do extrémních vod. Antisystémové voliče ovšem nebaví házet hlasy těm, kteří nedokáží prakticky nic prosadit. A tak si čas od času najdou čerstvé, energií sršící koně. Okamurovi tudíž nezbývá než líčit trojici Šlachta — Macinka — Turek jako politiky nedůsledné, nezkušené, prounijní,“ říká pro Deník Referendum politický analytik Lukáš Jelínek.

„Ačkoli se partnerství pro začátek navázalo před volbami v krajích, všichni zúčastnění již jistě mají v hlavě především sněmovní volby. Hrozí totiž, že posun v profilaci ANO může extrémní pravici marginalizovat,“ dodává Jelínek. „Proto malé strany zapomněly na staré šrámy a rozdíly v profilaci i voličích. Integrace je to jediné, co dává extrémní pravici šanci na sněmovní mandáty.“