Antisystémové síly dnes zaplnily pražské Václavské náměstí, jako tak soustavně činí téměř každý měsíc od loňského září. Počet účastníků se dá odhadovat jen těžce, opticky jich bylo o něco víc než při poslední demonstraci, zřejmě k dvaceti tisícům, což může souviset i s nástupem příznivějších jarních teplot.

Podruhé v řadě protest probíhal po patronátem strany PRO bývalého místopředsedy Trikolóry Jindřicha Rajchla. Až do ledna byl hlavním vůdcem antisystémové scény dezinformátor Ladislav Vrábel, který se však částečně stáhl kvůli soudnímu procesu z možného šíření dezinformací o tom, že česká vláda plánuje jaderný útok na Rusko.

Vrábel se také neúspěšně snažil Rajchlovo povolení k demonstraci na Václavském náměstí napadnout u soudu a oba aktivisté se proti sobě vymezují. Vrábel Rajchla obviňuje z přílišného nadbíhání systému.

Řečnila stejná sestava jako minule

Jako první vystoupil lídr strany PRO Jindřich Rajchl, který se opřel především do ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten podle něj nevěnoval žádnou pozornost požadavkům, jež demonstranti představili minulý měsíc, tedy odkup sta procent akcií ČEZu, konec dodávání vojenského materiálu na Ukrajinu a ukončení aktivit pro boj s dezinformacemi. V opačném případě, vyhrožoval v březnu Rajchl, účastníci přistoupí k blokádě vládních budov. Toto vyjádření však poslední dny mírnil, prý má jít pouze o pochod a následný lidský řetěz kolem Úřadu vlády.

Vůdce strany PRO připomněl také protesty proti covidovým omezením, z nichž dnešní antisystémová a proruská scéna aktuálně reprezentovaná především Rajchlem vyrostla. Rajchl na úvod akce uvedl, že incident u Národního muzea, kde se po skončení protestu skupina radikálních účastníků pokusila strhnout z budovy ukrajinskou vlajku, měli vyprovokovat zasahující policisté.

Struktura řečníků byla podobná jako při posledním protestu, vystoupil ostravský student z hnutí Odchod Matěj Gregor, blogger Daniel Sterzik zvaný „Vidlák“, starosta obce Kozojídky Otokar Březina, právník Ondřej Dostál, skrze video i senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, a také poslanec SPD a někdejší místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna.

Účastníci: radikální jádro u pódia, komunisté vzadu

Struktura účastníků se prakticky neliší od předchozích protestů na podzim a v zimě. Společným jmenovatelem je více či méně vyhrocený odpor proti „systému“, prozápadnímu směřování a mainstreamovému politickému establishmentu vůbec. Toho zhmotněním je v očích účastníků pětikoaliční vláda Petra Fialy (ODS).

Lidé měli transparenty, na nichž byly vidět výzvy k demisi vlády, spílalo se NATO, Evropské unii, „provládním médiím“ a „válečným štváčům“ s odkazem na konflikt na Ukrajině. Radikální jádro protestujících mělo svou základnu blíže k pódiu v horní části Václavského náměstí, kde byly v čase slyšet spontánní sprosté nadávky na adresu vládních politiků a nejhlasitěji vyjadřovaný souhlas se slovy řečníků.

Hrstka účastníků měla na oblečení či na transparentech husitský kalich či pruský železný kříž, s nimiž jako symboly někdy pracuje česká extremistická scéna. Naopak v dolní části náměstí měli svůj stánek například komunisté, kteří se s pravicovým Rajchlem rozcházejí a jejich zástupci — jako předsedkyně Kateřina Konečná či Josef Skála — oproti vrábelovským protestům chybí mezi řečníky.

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podotýká, že demonstrace se celkově podobala té předchozí, byť měla o něco vyšší účast. Upozorňuje, že oproti vrábelovským protestům je viditelná změna. Ze skladby řečníků je znát snaha dávat prostor spíše odborníkům, jako jsou právníci či lékaři, než radikálním aktivistům a politikům.

U Národního muzea v blízkosti magistrály se pak tradičně sešli odpůrci proruské demonstrace s ukrajinskými vlajkami a slogany na podporu napadené země.

Rajchlovo PRO se objevilo s tříprocentní podporou v průzkumech

Strana PRO se shodou okolností dnes poprvé objevila v modelu agentury Kantar zveřejněném Českou televizí. Ten jí přisoudil tři procenta hlasů, což by sice aktuálně nestačilo na vstup Sněmovny, ale jako výsledek v prvním průzkumu to není nijak malé číslo.

„Existence strany PRO může představovat ohrožení pro SPD Tomia Okamury, protože obsluhují podobný politický prostor,“ upozorňuje Michal. To, že mezi mluvčími byl poslanec SPD Jaroslav Foldyna, podle politologa naznačuje jisté oťukávání a hledání možné strategické formy spolupráce.

Strany spolu v některých městech spolupracovaly už v zářijových komunálních volbách a směrem k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu a do obecních zastupitelstev lze očekávat další spojování. SPD takto nyní již údajně o spolupráci jedná s Trikolórou.

Na krajní pravici by tak mohl vzniknout další blok s reálnou šancí proniknout do Sněmovny. V minulý volbách v roce 2021 dostala Přísaha Roberty Šlachty, Trikolora, kandidující se Soukromníky a Svobodnými a Volný blok, odštěpenci z SPD, v úhrnu bezmála devět procent hlasů. Nikdo z nich ale do Sněmovny nepronikl, protože kandidovali samostatně. Pokud by krajně pravicové strany kandidovaly už tehdy společně jako blok, současná vláda by ve Sněmovně neměla většinu.