Vrabel se pokusil o comeback s Paroubkem a Kavanem v zádech. Jen lidé nepřišli
Vojtěch PetrůDemonstrace svolaná Ladislavem Vrabelem, který bojuje o pozici hlavní postavy protestního protisystémového hnutí s Jindřichem Rajchlem, skončila nezdarem. I když jej podpořila konzervativní levice, lidí přišlo méně.
Odhadem jen nižší tisíce lidí se dnes sešly na demonstraci antisystémových a proruských sil na pražském Václavském náměstí. Oproti předchozím dvěma demonstracím, organizovaným stranou PRO Jindřicha Rajchla, účastníky tentokrát svolal aktivista Ladislav Vrabel, nedávno podmínečně odsouzený za šíření dezinformace. Vrabel prohlásil, že Česká republika plánuje na Rusko jaderný útok.
Vrabel naposledy zaplnil Václavák v lednu a na podzim se mu dařilo mobilizovat desetitisíce lidí. Tentokrát se ale sešlo především vyhraněnější jádro odmítačů systému a podporovatelů Ruska, což se projevilo množstvím ruských a sovětských vlajek, které byly na zpola zaplněné horní části Václavského náměstí vidět.
Demonstrující měli transparenty vyzývající k „míru“ a kritizující „válečné štváče“, čímž nejčastěji mysleli USA a NATO. O mimořádně vyhraněném a specifickém profilu účastníků svědčily také třeba vlajky s podobiznou Fidela Castra nebo vlajky se znakem předlistopadového československého státu.
Na pódiu Paroubek, Konečná i Kavan
Mezi řečníky byli v podstatě všichni ti, kdo byli posledně vyšachováni z demonstrací organizovanými Jindřichem Rajchlem, který se profiluje jako pravicová politická síla s parlamentními ambicemi. Tentokrát tedy nechyběli ani zástupci konzervativní levice a menších ultrapravicových subjektů.
Na úvod mluvil bývalý premiér za ČSSD a současný lídr platformy Nespokojení Jiří Paroubek, vystoupila i předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná a také bývalý ministr zahraničí Jan Kavan. Mezi řečníky byl také bývalý Okamurův poslanec Lubomír Volný, který ve sněmovních volbách 2021 dovedl svůj Volný blok k zisku 1,33 % hlasů, tvář vyhraněně konzervativního křídla KSČM Josef Skála a předsedkyně Aliance národních sil Vladimíra Vítová.
V davu byly vidět také vlajky hnutí Národní demokracie antisemity Adama B. Bartoše, hnutí Domov, akce DOST, Ľudové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby, Klubu českého pohraničí, oprášené iniciativy Ne základnám, a bohužel také vlajky odborového svazu KOVO. Na rozdíl od Rajchlovy demonstrace chyběli podporovatelé SPD: posledně přitom vystoupil poslanec okamurovců Jaroslav Foldyna. Může to být příznak námluv na ultrapravicové scéně — mluví se o možném vzniku aliance SPD, Rajchlova hnutí PRO a Trikolóry.
Paradoxní je, že ačkoliv se na Václavák vrátila konzervativní levice, tak socio-ekonomická témata se v projevech vyskytovala snad ještě méně než na Rajchlových protestech. Řečníci volali po míru na Ukrajině s argumentem, že „špatný mír je lepší než žádný“. S velkým důrazem někteří řečníci kritizovali chystanou obrannou dohodu mezi Českou republikou a USA.
Z ekonomických pozic na pódiu spílal vládě především Paroubek, který kritizoval vládu za výdaje na zbrojení na úkor sociálních výdajů, chystané možné zvýšení sazby DPH a vyzval k vykoupení všech akcií ČEZ státem. Úměrně tomu, kolik bylo pod pódiem vidět sovětských vlajek, se také zejména z úst exposlance Volného současná vláda na Ukrajině a Západ rámovali jako „fašisté a nacisté“. Stejný fašismem je podle něj také ten „liberální“, „bruselský“ a „covidový“.
Akcentovala se taky slovanská vzájemnost, a to jak ve vztahu k Rusku, tak ke Slovensku: mezi řečníky byla i organizátorka slovenských mírových pochodů Katarína Boková a na dálku vystoupila také výrazná postava slovenské proruské scény a neúspěšný prezidentský kandidát Štefan Harabin. Na závěr zněla vedle české hymny také hymna slovenská.
Hlavní organizátor Ladislav Vrabel v závěru přečetl svou výzvu vládě: odmítal v ní přijetí obranné dohody s USA, přítomnost americké armády na českém území, letouny F-35 označil za „jaderné nosiče“. Fialova vláda má prý také přestat podporovat válku na Ukrajině, která „není naší válkou“, ale je „bratrovražednou“ válkou mezi dvěma slovanskými národy.
Nakonec bez sundávání vlajky z Muzea
Na demonstraci přímo navazoval pochod centrem Prahy. Přestože se u Národního muzea tradičně sešli odpůrci akce s vlajkami Evropské unie, Ukrajiny a USA, celé shromáždění se obešlo bez větších konfliktů.
V průběhu akce to tak nejdříve nevypadalo, neboť organizátoři nechali na podiu vystoupit i aktivistu Popelku, který rozdmýchal březnový útok části demonstrantů Rajchlova protestu na Národní muzeum s cílem sundat z něj ukrajinskou vlajku. Druhý pokus vlajku sundat měl přijít na akci v pět hodin, navazující na Vrabelovu demonstraci, nakonec se však na místě prakticky nic nedělo. Policie jen zadržela jednoho muže s nášivkou písmena Z pro podezření ze schvalování genocidy.
„Vrabelova demonstrace přímo navazuje na podzimní akce a jeho aktivity kolem prezidentských voleb. Odpovídá tomu složení řečníků i celá dramaturgie akce. Mezitím se prohloubily příkopy mezi ním a Jindřichem Rajchlem,“ komentuje dnešní protest politolog a odborník na populistickou scénu Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Spory mezi oběma ústředními postavy současné antisystémové scény podle něj odpovídají dlouhodobým charakteristikám české radikální pravice, k nimž patří rozhádanost a personální atomizace. „Zatímco Rajchl se netají politickou ambicí, buduje strukturu politické strany, Vrabel spolupracuje s menšími extrémními iniciativami a jako svůj hlavní cíl deklaruje zbořit současný politický systém, včetně zničení politických stran,“ říká Michal.
Podle politologa je také charakteristické, že propojuje extrémní pravici a levici. Velký význam jeho akcím přikládá KSČM, která sama dnešní demonstraci označila za svou vlastní. „Zejména radikální levice bere Vrabelovy aktivity jako svou šanci na přežití,“ komentuje to Michal.