Na pražském Malostranském náměstí ve středu odpoledne proběhl protest proti přijetí obranné dohody s USA, o němž jednala ve druhém čtení Poslanecká sněmovna. Akci pořádalo hnutí SPD a Trikolora. Přes mohutnou propagaci na sociálních sítích a kanálech předsedy SPD Tomia Okamury dorazilo jen padesát až sto lidí.

Část z nich se shlukla před pódiem, na němž se střídali zástupci antisystémové politické scény s politiky SPD a Trikolory. Zbylí demonstranti se před prudkým žárem na kamenné ploše Malostranského náměstí schovávali pod stromy a ve stínu přilehlých domů.

Účastníci drželi transparenty s hesly proti NATO, USA a Evropské unii, obrannou dohodu připodobňovali ke „smlouvě s ďáblem“, oslavovali osvobození Sovětským svazem na konci druhé světové války a žádali „mír“ s odkazem na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu — avšak jako obvykle bez rozboru, za jakých podmínek je takový mír přijatelný. Někteří účastníci si přinesli vlajky pořadatelských stran SPD a Trikolory, ultrakonzervativní klausovské iniciativy D.O.S.T. či oprášené iniciativy Ne základnám.

Promluvili postupně předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová, poslanci SPD Jiří Kobza, Radovan Vích, Vladimíra Lesenská či Vladimír Zlínský, mluvčí iniciativy Ne základnám Eva Novotná či Václav Hrabák, tvář iniciativy Zachraňme náš stát, která pořádala prvomájový pochod a demonstraci na hoře Vítkov a jež chystá na září „výstražnou hodinovou stávku“. Sám předseda SPD Tomio Okamura, který měl protest zahajovat, se ukázal až se zpožděním.

„V médiích slyšíme, že to je obranná smlouva. To je lehký eufemismus, protože tam není jediné slovo o obraně. Jejím účelem je stanovit podmínky pro pobyt americké armády na území České republiky,“ uvedl první řečník, poslanec SPD Kobza, a  odkázal na údajnou podobnost s dohodami, jaké Československo uzavřelo po obsazení nacisty nebo při invazi vojsk Varšavské smlouvy. „Žádné základny se stavět nebudou, mohou využít ty naše,“ kritizoval Kobza jednotlivé aspekty dohody včetně toho, že američtí vojáci nemusí podléhat české jurisdikci.

Později dorazil také Okamura, kterého zdrželo jeho vystoupení ve sněmovně k valorizaci penzí. „Nechceme, aby tu dlouhodobě byli jacíkoliv vojáci, ať už z východu, nebo ze západu. Nechceme tu žádné vojenské základny. Úplně lichý je argument ministryně Černochové a zastánců vládní koalice, že by cokoliv muselo nejdříve projít parlamentem. Vládě ale důvěřuje třicet procent lidí, vláda nemá žádnou legitimitu o něčem takovém rozhodnout,“ prohlásil Okamura v duchu svých dřívějších četných vyjádření k tématu.

Uvedl, že SPD je jedinou parlamentní stranou proti obranné dohodě, a požadoval, aby o věci měli občané možnost rozhodnout v referendu.

„Každá země má mít jen jednu armádu: a to tu svou, českou. To, co se bude dnes projednávat ve sněmovně, je naprostým popřením našich zákonů a naší ústavy, ze které si tato vláda dlouhodobě dělá cár papíru,“ začala svůj projev předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. „I kdybychom to chtěli srovnat s osmašedesátým, tak to kulhá na obě nohy, protože Vasil Biľak byl dětské říhání proti tomu, co je ministryně války Černochová,“ pokračovala zhurta.

Zkritizovala, že smlouva bude uzavřena „bez celospolečenské diskuse“, „bez projednání na kompetentních výborech“ a „bez všeobecného referenda“. A upozornila, že „už nyní každý desátý v této společnosti není Čech“, na což přítomní reagovali znepokojeným pokřikem.

Obranná dohoda se asi mobilizačním tématem nestane

Přijetí takzvané obranné dohody, která vytváří rámec pro případnou přítomnost amerických vojáků na českém území po schválení parlamentem, podporuje pětikoaliční vláda Petra Fialy (ODS) — v čele s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) — i opoziční hnutí ANO. Jde o jedno z mála témat, v nichž není populistická sněmovní opozice zajedno. Na základě toho se SPD prezentuje jako jediná síla bojující proti obranné dohodě.

„Téma česko-americké obranné dohody se v posledních týdnech stalo prioritou pro servery s manipulativním obsahem, což zásadním způsobem zesiluje jeho atraktivitu pro extrémní póly politického spektra. Odpor proti dohodě koncentruje český antiamerikanismus, který nejsilněji artikulují komunisté a na parlamentní úrovni pak SPD,“ podotýká politolog a odborník na populismus Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Spojené státy jsou v jejich perspektivě vykreslovány jako strůjce všeho světového zla, což se napojuje na politický panslavismus, rusofilii a dnes již reziduální odpor proti americkému imperialismu,“ vysvětluje Michal. Tyto antipatie mají podle něj kořeny zejména v komunistické propagandě.

Způsobem komunikace se odpůrci smlouvy snaží ve svých potenciálních podporovatelích oživit automatický odpor proti USA, o kterém se nediskutuje. „Ten ale může být úspěšný jen v prostředí, ve kterém panuje extrémní nedůvěra v český stát a jeho ukotvení v západních strukturách,“ dodává politolog.

SPD již podobně velkou demonstraci pořádala koncem června. Protestní shromáždění v Praze i dalších městech pod sloganem „Ami, go home!“ pořádali v minulých týdnech komunisté. „Protestní aktivita se stává také jedním z nástrojů, jak na sebe i v létě upozornit a ukázat potenciálním podporovatelům, že si radikální politici za svými myšlenkami stojí i v době dovolených,“ glosuje jejich aktivity politolog Michal.

Vzhledem k mizivé účasti se nicméně zdá, že se antisystémovým politickým silám pověstnou letní politickou pasivitu prolomit ani údajným odporem proti „americkému imperialismu“ nepodařilo.