↗

Rozlišování ověřených informací od potvrzených manipulací a lží není cenzura, ale ochrana základního pilíře demokracie. Foto Beta 719, WmC

Nejvlivnější česká manipulativní platforma změnila majitele. Většinový podíl v internetových Parlamentních listech totiž odkoupila od podnikatele Iva Valenty dvojice Marek Španěl a Slavomír Pavlíček, kteří spolu dříve založili herní studio Bohemia Interactive a kteří už dříve investovali do týdeníku Echo či do zpravodajského Radia Zet.

Změny v profilu čekat podle expertů nelze. Pavlíček v roce 2021 před sněmovními volbami podpořil statisícovými částkami Okamurovu SPD a pravicové Svobodné. A Parlamentní listy budou podle něj pokračovat ve své strategii „vydáváme všechno“. Menšinový podíl v Parlamentních listech zůstává mediálnímu podnikateli Michalovi Voráčkovi, Jiřímu Čermákovi a Janu Holoubkovi.

Platforma politických okrajů

Parlamentní listy jsou na české mediální scéně specifickým úkazem. Charakterizují je bombastické clickbaitové titulky, poskytování prostoru politikům bez jakékoli kritické reflexe či šíření polopravd; a manipulací. To vše pod heslem Nikdo nám nediktuje, o čem smíme psát.

Jak loni pro Deník Referendum popsal sociolog médií Václav Štětka, Parlamentní listy nejsou klasickým čistě dezinformačním webem, jako Aeronet, AC24 či Protiproud, zároveň však zdaleka nejsou seriózním médiem. „Parlamentní listy představují na českém mediálním trhu specifický úkaz, vymykající se jednoznačnému zařazení; jde o hybridní médium, žánrově se pohybující na pomezí politického bulváru, politického PR a konspirační scény,“ charakterizoval je.

„Současně nelze Parlamentní listy vnímat jako běžný žurnalistický produkt, už z toho důvodu, že nerespektují řadu standardů a etických norem profesionální žurnalistiky — ať už jde o ověřování zpráv z více zdrojů, důsledné oddělování zpráv a komentářů či jasné označování reklamních a PR sdělení,“ uvedl tehdy Štětka.

„Redakční postupy Parlamentních listů jsou velmi často manipulativní, hlavně při práci s titulky,“ upozornil také. Takové nastavení přirozeně přitahuje politiky, kteří se cítí být seriózní částí mediální krajiny diskriminováni: především ty z okrajů politické scény, jako je Tomio Okamura.

Parlamentní listy stabilně patřily podle dat projektu Net Monitor mezi dvacítku nejčtenějších „zpravodajských“ webů, někdy překračujících milion reálných uživatelů měsíčně. Vloni v březnu přestaly údaje Net Monitoru dodávat, ale přes možný dílčí pokles na poli dezinformačních medií mají Parlamentní listy dlouhodobě výlučné postavení. Opírají se přitom o silnější čtenářskou základnu než mnohá seriózní a mainstreamová média.

„Charakter Parlamentních listů se naplno projevil během migrační krize, kdy cíleně napájely tehdejší davovou psychózu a přispěly významně k nárůstu populistických politických postojů v českém prostředí. Staly se tehdy vyhledávaným prostorem všech, kdo se snažili získat body na rozdmýchávání nenávisti,“ řekl Deníku Referendum odborník na oblast dezinformací a mluvčí Českých elfů Bohumil Kartous.

Podle Kartouse lze na konkrétních příkladech ukázat, že byznys plán projektu je přinejmenším částečně postaven na prodeji „neomezeného prostoru“ k vedení cílených politických kampaní, jako třeba bývalého hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška (ČSSD) nebo bývalé ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO).

„Pravděpodobně přitom jde jen o zlomek skutečného množství. Takovou entitu vlastně těžko vůbec řadit mezi média. Nicméně mediální krize v České republice a propad dalších titulů do oblasti řízeného servisu majitelů vede k tomu, že jsou Parlamentní listy mezi média řazeny,“ říká Kartous.

Změny? Čekat je lze jen těžko

Převzetí Parlamentních listů novými většinovými majiteli zřejmě vliv na jejich obsah mít nebude a očekávat jejich kultivaci či posun ke standardním médiím podle oslovených expertů v zásadě nelze. „Svoboda slova je svobodou říkat věci, které někdo jiný nechce slyšet. Snaha umlčet anebo vylučovat kohokoliv ze společenské rozpravy pro jeho názory je proto pro mne naprosto nepřijatelná,“ okomentoval přímo v Parlamentních listech změnu nový vlastník Marek Španěl.

„Parlamentní pluralitní demokracie může být otravná, nepříjemná a mnohdy i nechutná a vyhrocená. Ale naše společnost je silná právě díky svobodné soutěži myšlenek. Nenechme si tuto kvalitu vzít pod jakoukoliv záminkou,“ řekl také.

„Chceme, aby měli čtenáři k dispozici co nejširší paletu názorů a informací, a dát jim možnost si sami rozhodnout, co chtějí číst a co si chtějí myslet a říkat,“ doplnil jeho společník Slavomír Pavlíček.

Podle mediálních expertů, s nimiž Deník Referendum hovořil, taková vyjádření nových majitelů nejspíše ukazují, že převzetí společnosti Our Media majiteli Echo Media nebude znamenat žádnou změnu kurzu. A nelze ani čekat zvýšení úrovně kteréhokoliv z informačních titulů, které do jejich portfolia patří.

Model šíření informací bez ohledu na jejich faktickou podstatu pod záminkou „svobody slova“ kritizuje politolog a expert na problematiku hybridních kampaní z Masarykovy univerzity Miloš Gregor. „I když odhlédneme od Parlamentních listů a podíváme se na téma obecněji, je velkou chybou, že se vláda nechala zatlačit do kouta různými nátlakovými skupinami, které jí vnutili mantru ‚cenzury‘. Nastavování pravidel pro mediální prostředí a rozlišování ověřených informací od potvrzených manipulací a lží není cenzura, ale ochrana základního pilíře demokracie,“ vysvětluje.

„Majitelé se opět zaštiťují ‚svobodou slova‘ a potřebou jejího udržování, což je otřepaná floskule řady jiných kverulantů v oblasti politického nebo společenského života, za kterou lze poměrně jednoduše číst kalkul. Ten je motivován potřebou maximální deregulace informačního prostoru v digitálním prostředí, což zaručuje nerušené šíření různých druhů manipulací,“ komentuje výroky nových vlastníků Parlamentních listů Kartous.

„Pro demokracii je nutné, aby občané měli přístup k ověřeným informacím a stejně, jako je náš život v demokracii běžně regulován ve velkém množství oblastí, například dopravními předpisy, je nutná i jistá regulace mediálního prostředí. Nechat si na území své země šířit propagandu nepřátelského státu není známkou demokracie a svobody, ale politické impotence a slabosti se s tímto problémem vypořádat,“ varuje Gregor.

„Bude stát za to sledovat, do jaké míry se vedle tradiční prokremelské rétoriky nyní dostane i přívětivého pochopení Číně, která má investiční podíl ve firmě většinově vlastněné novými majiteli Parlamentních listů,“ doplňuje Kartous.

Valentovo odcházení

Prodejem svého zhruba sedmdesátiprocentního podílu ve společnosti Our media, která v České republice kromě Parlamentních listů vlastní také regionální televize v Praze a v Brně, se Ivo Valenta zcela stahuje z českého mediálního trhu. Ponechal si však své mediální aktivity na Slovensku, v čele s deníkem Pravda.

Majitel hazardní společnosti Synot byl v letech 2014 až 2020 senátorem za Uherskohradišťsko. V roce 2020 boj o druhý mandát prohrál ve druhém kole s lidovcem Josefem Bazalou.

Ve stejné době byl také zastupitelem Zlínského kraje. Ve všech funkcích figuroval jako nezávislý kandidát s podporou malé pravicové Strany soukromníků, původně satelitního subjektu ODS, posléze spolupracující s Trikolorou.

Valenta byl také čilým sponzorem politických stran, souhrnně milionové částky od něj v minulosti obdržela ODS, Soukromníci, Trikolora, Svobodní. A před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 také Starostové a nezávislí.