Začnu premisami, na kterých se — doufám — shodne většina demokraticky smýšlejících občanů.

• Dezinformace představují jednu ze zásadních bezpečnostních hrozeb a mají potenciál ohrozit chod demokratických institucí, procesy právního státu a vnitřní bezpečnost.
• Na nebezpečí dezinformací již delší dobu upozorňují jak Severoatlantická aliance (NATO), tak orgány Evropské unie i jednotlivé členské státy NATO i EU.
• Tuzemské bezpečnostní agentury v čele s BIS a Vojenským zpravodajstvím opakovaně již mnoho let varují, že v České republice probíhají dezinformační kampaně, které jsou ve vysoké míře spojené (ať už přímo či nepřímo) se zájmy Ruska a Číny.
• Dezinformace šíří jak „cizí mocnosti“, tak „domácí zdroje“.
• Český stát nemá vytvořeny potřebné nástroje, kterými by mohl úspěšně čelit silné dezinformační vlně.

Jak je to s „Akčním plánem“

Boj s dezinformacemi má od března 2022 na starosti vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma. Jedním z jeho hlavních úkolů bylo připravit „Akční plán pro čelení dezinformacím“. Ten dokončil v půlce listopadu, plán čeká připomínkové řízení a pak projednání vládou.

Informaci o Akčním plánu i jeho podrobnostech přinesl Deník N 27. prosince s odkazem na to, že ho má k dispozici. Od té doby jsem nezaznamenal, že by plánem nějaká jiná redakce též disponovala. Což ovšem mnohým nebránilo vášnivě se zapojit do diskuze a vypouštět z úst i klávesnic ostrá oslova o cenzuře, konci svobody slova v České republice či vládním korumpování novinářů.

HlídacíPes.org měl možnost Akční plán pro čelení dezinformacím podrobně prostudovat. Pro zracionálnění debaty si proto dovolím publikovat a okomentovat jeho klíčové body bezprostředně se týkající médií.

A) Finanční podpora nevládního sektoru, systém podpory nezávislých médií

Bohužel se Deník N při publikování prvotní informace o existenci plánu dopustil závažné nepřesnosti, která dodala Klímovým (a vládním) kritikům munici. Napsal totiž, že stát chce „desítkami milionů korun ročně podporovat média a neziskové organizace, jež se snaží fake news potírat“. A tohle tvrzení pak začalo žít samostatným životem.

Skutečnost je taková, že Klíma navrhuje vyčlenit 50 milionů ročně pro neziskové organizace, které se zabývají „mediálním vzděláváním, ověřováním informací a obecnou osvětou o problematice i aktivitách cizích státních aktérů“. Zde za bohulibou považuji podporu mediální výchovy na školách i tu podporu, která bude případně směřovat k analýze cílů a kroků třeba putinovského Ruska či komunistické Číny. V případě fact-checkingu jsme v minulosti bohužel byli svědky několika fatálních „přešlapů“ ze strany „ověřovatelů“.

Co se podpory nezávislých médií týče, akční plán navrhuje vyčlenit ročně 100 milionů korun pro grantový program s tím, že „nezávislá média hrají nezastupitelnou úlohu v informování veřejnosti a v konečném důsledku tak přispívají ke snížení vlivu dezinformací“. Ani slovo o tom, že podpořena budou média, která „potírají dezinformace“.

Jinými slovy: stát podpoří práci profesionálních novinářů a slibuje si od toho, že lidé díky jejich kvalitní práci budou mít vyšší šanci dostat se k relevantním a ověřeným informacím. A tím se oslabí vliv dezinformací. Logické, na západ od českých hranic již dlouhá léta praktikované opatření. Samozřejmě záleží na tom, jak se nastaví grantový systém a jak moc bude rozhodování o grantech transparentní. Výkřiky o korumpování novinářů je však v tuto chvíli nutné brát jako projevy zlého úmyslu, neznalosti, případně ideologické slepoty.

B) Centrální plánování inzerce, demonetizace dezinformační scény

Takzvanou „demonetizací dezinformační scény“ se rozumí snaha utnout tok peněz ze státní inzerce do těchto webů. Zároveň akční plán počítá i s podporou již probíhajících snah nevládních iniciativ o odstřihnutí zmiňovaných webů od soukromé inzerce. O správnosti tohoto kroku lze pochybovat jen stěží.

Na „demonetizaci“ navazuje další — dosud veřejně neprobíraný — krok. A to snaha o nový systém rozdělování peněz z inzerce státu a podniků s významným majetkovým podílem státu tak, aby „bylo zajištěno transparentní a efektivní plánování inzertních prostředků státu, které podpoří pluralitu médií“. Na starosti by to měl mít nově vytvořený Odbor strategické komunikace a čelení dezinformacím při Úřadu vlády.

Jako klíčovou je zde nutno vnímat formulaci „podpořit pluralitu médií“. Dosavadní státní inzerce totiž díky nastavenému systému směřovala téměř výhradně jen do velkých mediálních domů ovládaných vesměs oligarchy (Babiš, Křetínský, Dospiva, PPF…), pro které je vlastnictví médií především podpůrným prostředkem pro hlavní byznys, který je ve vysoké míře závislý na dobrých vztazích se státem a municipalitami.

To plánuje zmocněnec Klíma změnit s tím, že do budoucna by systém měl umožnit inzerci státu a (polo)státních firem ve vyšším rozsahu i v menších mediálních domech a projektech. Což samozřejmě souvisí s navrženým grantovým programem ve výši 100 milionů ročně. Zkrátka — jde o první vlaštovku vládou slibované podpory mediální diverzity, která je klíčová pro demokratický charakter státu.

C) Blokace obsahu ohrožujícího národní bezpečnost, trestní úprava záměrného šíření dezinformací

V tomto směru akční plán nepřináší nic nového či převratného. Vlastně jen konstatuje, že ministerstvo vnitra připravuje dvě nové právní úpravy — návrh zákona na blokaci online obsahu ohrožujícího národní bezpečnost a bezpečnostní zájmy státu a návrh doplnění trestního zákona o trestnost záměrného šíření dezinformací směřujících k ohrožení demokratického charakteru státu nebo bezpečnostních zájmů státu.

Logicky tyto dva návrhy s sebou přináší velké (a oprávněné) obavy a pochyby. Osobně jsem — ve výjimečných případech — pro legislativní rámec blokace webů. Úmyslně zde píši „webů“, nikoliv „médií“. Ostatně i po ruské invazi na Ukrajinu byly „vypnuty“ weby, ve kterých nepracovali novináři, nýbrž aktivisté, případně placení propagandisté.

Co se doplnění trestního zákona o zločin „šíření dezinformací“ týče, jsem přesvědčen, že dosavadní právní úprava k odstíhání i případnému odsouzení dezinformátorů postačuje.

Předpojaté zprávy a komentáře nejsou dezinformace

A k debatě o tom, zda je či není jasné, co vlastně je či není dezinformace, si dovolím ocitovat pasáž ze serveru Louč Milana Šmída, který v souvislosti s Klímovým akčním plánem připomněl definici, kterou obsahuje Sdělení Evropské komise z roku 2018 s názvem: „Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup“:

Za dezinformaci se považuje prokazatelně falešná nebo zavádějící informace, která vzniká, prezentuje se a šíří za účelem ekonomického prospěchu nebo úmyslného podvádění veřejnosti a může působit škody. Mezi veřejné škody patří ohrožení demokratických politických a rozhodovacích procesů a veřejných statků, jako např. ochrany zdraví občanů EU, životního prostředí nebo bezpečnosti.

Dodejme, že podle stejné definice mezi dezinformace nepatří chyby ve zpravodajství, satira a parodie ani předpojaté zprávy a komentáře, které se jako vyhraněné jasně identifikují.

Text vyšel původně na serveru HlidaciPes.org. V DR vychází v rámci spolupráce obou redakcí.